§ 36a trestní řád – Nutná obhajoba ve vykonávacím a mimořádném řízení
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Tento paragraf stanovuje, kdy musí mít odsouzený obhájce v určitých fázích trestního řízení, konkrétně ve vykonávacím řízení a v řízeních o mimořádných opravných prostředcích. Pokud je odsouzenému omezena svéprávnost, je ve vazbě nebo jsou pochybnosti o jeho schopnosti se hájit, musí mít obhájce ve vykonávacím řízení, kde soud rozhoduje ve veřejném zasedání. (§ 36a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: odsouzený, soud
- Trestní sazba (odst. 2): „…čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let“
- Odkazuje na: § 36
- Judikatura: na § 36a odkazuje 160 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Ve vykonávacím řízení, v němž soud rozhoduje ve veřejném zasedání, musí mít odsouzený obhájce,
a) je-li jeho svéprávnost omezena,
b) je-li ve vazbě, nebo
c) jsou-li pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.
(2) V řízení o stížnosti pro porušení zákona, v řízení o dovolání a v řízení o návrhu na povolení obnovy musí mít odsouzený obhájce,
a) jde-li o případy uvedené v § 36 odst. 1 písm. a) nebo b),
b) jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let,
c) jsou-li pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit,
d) jde-li o řízení proti odsouzenému, který zemřel.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je odsouzenému omezena svéprávnost, je ve vazbě nebo jsou pochybnosti o jeho schopnosti se hájit, musí mít obhájce ve vykonávacím řízení, kde soud rozhoduje ve veřejném zasedání.
- V řízení o stížnosti pro porušení zákona, o dovolání nebo o návrhu na povolení obnovy musí mít odsouzený obhájce v případech, kdy je ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody nebo na pozorování v zdravotním ústavu, nebo je-li jeho svéprávnost omezena.
- Obhájce je nutný i v těchto řízeních, pokud jde o trestný čin, za který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí převyšující pět let, nebo jsou-li pochybnosti o způsobilosti odsouzeného se náležitě hájit.
- Obhájce je povinný i v řízení o stížnosti pro porušení zákona, o dovolání a o návrhu na povolení obnovy, pokud se řízení vede proti odsouzenému, který zemřel.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 36a
Jak soudy aplikují § 36a
… v případech, kdy se o nutnou obhajobu ve smyslu § 36 tr. ř. nejedná, a to např. v situaci zrušení ustanovení obhájce, kterého soud ustanovil obviněnému na jeho žádost z důvodu přiznaného nároku na bezplatnou obhajobu (§ 33 odst. 2, 4 tr. ř.), jenž se neváže na existenci (zánik) důvodů nutné obhajoby (§ 36 a § 36a tr. ř.). Jestliže v této souvislosti byla postupem soudu obhájci znemožněna účast na jednání, v němž bylo učiněno i rozhodnutí ve věci samé (např. obhájce nebyl ani vyrozuměn o konání veřejného zasedání odvolacího soudu a nebyl mu přítomen), …
… zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ji označil za důvodnou, že podle lustrace v centrální evidenci vězněných osob ke dni 30. 4. 2025 ani jeden z podezřelých není ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě a žádný z nich nemá zvoleného obhájce a že u podezřelých nenastaly důvody pro jeho ustanovení podle § 36a odst. 2 tr. ř., dospěl Nejvyšší soud k závěru, že nic nebrání tomu, aby o stížnosti rozhodl i bez jejich vyjádření.
Ve smyslu těchto zásad se dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. může vztahovat i na situace mimo podmínky nutné obhajoby (§ 36, § 36a tr. ř.), pokud by došlo k podstatnému porušení pravidel týkajících se nároku obviněného na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu podle § 33 odst. 2, 4 tr. ř., a v důsledku toho obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl.