4 Tdo 648/2025 — Nejvyšší soud

4 Tdo 648/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. c) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 7. 2025 Spisová značka:4 Tdo 648/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:4.TDO.648.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nutná obhajoba Ohrožování výchovy dítěte Podání Dotčené předpisy:§ 36 odst. 2 tr. ř. § 59 odst. 3 tr. ř. § 201 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:25. 9. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 648/2025-426 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 7. 2025 o dovolání obviněné M. H. t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2025, sp. zn. 5 To 57/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 13 T 129/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 2. 12. 2024, sp. zn. 13 T 129/2024 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“) byla obviněná M. H. (dále jen „obviněná, popř. „dovolatelka“) spolu se spoluobviněným J. F. uznána vinnou přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Uvedeného přečinu se podle skutkových zjištění dopustili tím, že: společně v období nejméně od července 2022 do 13. září 2023 zejména o víkendech, neboť nezletilí chlapci nastoupili dne 30. 9. 2022 do Základní školy XY, kde byli přes týden na internátu, v bytě na adrese XY vědomě řádně nevychovávali v souladu se základními zásadami občanské společnosti nezletilé chlapce AAAAA (pseudonym), a BBBBB (pseudonym), polorodé bratry obžalované M. H., kteří jí byli nejprve rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 4. 4. 2018, č. j. 10 P 32/2015-163, v právní moci dne 13. 5. 2018, a následně rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 29. 11. 2022, č. j. 99 P 248/2020-255, v právní moci dne 15. 1. 2023, svěřeni do pěstounské péče, když nezletilé chlapce závažným způsobem zanedbávali, nezajistili jim příznivé výchovné prostředí, opakovaně je v blíže nezjištěných případech bezdůvodně slovně napadali a nepřiměřeně fyzicky trestali, dávky pěstounské péče a zaopatřovací příspěvky zneužívali převážně pro svůj prospěch obzvlášť v souvislosti s nadměrnou konzumací alkoholu, a to zejména tím, že nezletilé chlapce ponechávali bez dozoru a výchovného vedení, aniž by jim byly zajištěny jejich základní potřeby, nezajímali se, kde a s kým tráví svůj volný čas, projevovali vůči nim citově chladný přístup, kdy nezletilí chlapci často pobývali u svých sousedů, kde dostávali i najíst, protože měli hlad, doma na ně obžalovaná H. s obžalovaným F. křičeli, když si chtěli vzít jídlo z lednice, křičeli na ně často skrze maličkosti, i proto, že byli hluční při hrách přiměřeně jejich věku, nezletilým chlapcům slovně nadávali a označovali je urážlivými výrazy, a to včetně nevhodných vulgárních urážek, obžalovaná H. je především nazývala "parchanti, debilové", obžalovaný F. "čuráci", dále obžalovaná H. nezletilé chlapce opakovaně z různých malicherných důvodů štípala na rukou a obžalovaný F. je nepřiměřeně fyzicky trestal různými údery, vařečkou, nabíjecím kabelem, a v jednom případě dal nezletilému BBBBB na krk obojek na psa a za vodítko ho táhl k miskám pro psa a říkal mu, aby jedl jako pes, když nechce poslouchat, a na Vánoce roku 2022 nezletilého AAAAA udeřil do obličeje, až mu tekla krev z nosu, přičemž nepřiměřené fyzické trestání ze strany obžalované H. a obžalovaného F. nezletilým chlapcům způsobovalo bolestivost zasažených míst a různá zranění, ať už v podobě podlitin či otisků nehtů na pažích, kdy vzhledem k neúnosné situaci v domácnosti a ohrožujícímu prostředí, ve kterém nezletilí chlapci žili, byli dne 13. 9. 2023 na základě předběžného opatření Okresního soudu v Jihlavě ze dne 13. 9. 2023, č. j. 3 Nc 5305/2023-16 umístěni do péče Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc XY. 2. Za uvedený přečin uložil soud prvního stupně obviněné podle § 201 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Pro výkon uloženého trestu zařadil obviněnou podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Spoluobviněnému J. F. pak uložil podle § 201 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 24 (dvaceti čtyř) měsíců. I tohoto obviněného pro výkon uloženého trestu zařadil podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. 3. Dále rozhodl, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. jsou oba obvinění povinni společně a nerozdílně zaplatit poškozeným AAAAA a BBBBB, každému nemajetkovou újmu v penězích ve výši 75 000 Kč. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala za obviněnou odvolání K. L., sestra obviněné, směřující do všech výroků napadeného rozsudku. Odvolání do výroku o vině a trestu také podal obviněný J. F.. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Brně (dále jen „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) tak, že usnesením ze dne 12. 3. 2025, sp. zn. 5 To 57/2025, obě podaná odvolání jako nedůvodná podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2025, sp. zn. 5 To 57/2025, podala obviněná prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. c), g), h) a m) tr. ř. 6. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. dovolatelka uvedla, že brojí proti napadenému usnesení odvolacího soudu co do celku, neboť má za to, že v řízení neměla obhájce, ačkoliv ho podle zákona mít měla. Namítá, že nebylo řádně rozhodnuto o její žádosti na přiznání bezplatné obhajoby a v důsledku toho jí bylo odepřeno právo na obhajobu obhájcem ve smyslu § 33 odst. 4 tr. ř. Takovým postupem bylo zároveň porušeno její právo na spravedlivý proces garantované v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen jako „Listina“), jakož i právo na právní pomoc garantované v čl. 37 odst. 2 Listiny. V tomto kontextu obviněná odůvodnila svou námitku tím, že zaslala Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ke dni 18. 10. 2025. V podání rozvedla své majetkové poměry (viz č. l. 278) za tím účelem, aby jí byla přiznána bezplatná obhajoba, resp. obhajoba za sníženou odměnu a v návaznosti na to jí tak byl ustanoven obhájce ve smyslu § 33 odst. 4 tr. ř. Akcentuje, že předmětné podání bylo postoupeno soudu prvního stupně, který jí zaslal výzvu k upřesnění, proč učinila předmětné podání. Namítá, že z předmětné dodejky ovšem není patrno, zda zásilku vůbec obdržela, když tato měla být vhozena do schránky. Není tedy zřejmé, zda zásilku vůbec obdržela a soud prvního stupně se jí na to, zda výzvu obdržela vůbec nedotázal. Připouští, že se soud druhého stupně s touto námitkou v bodě 8 svého odůvodnění vypořádal. Se zdůvodněním soudu druhého stupně se ovšem neztotožňuje a namítá, že soud rezignoval na to, aby se řádně zabýval podstatou jejího podání. Podání je totiž nezbytné vykládat podle obsahu. K této námitce ještě dodává, že z důvodu neznalosti konkrétních právních norem nemohla vědět, že současně se zaslaným formulářem měla učinit i další podání – „žádost o přiznání bezplatné obhajoby“ a znovu dodává, že se domnívá, že jí mělo být nalézacím soudem vyhověno a měl jí být ustanoven obhájce. Podle jejího názoru měl přinejmenším o její žádosti rozhodnout. Navíc má za to, že v úvahu přicházela i aplikace § 36 odst. 2 tr. ř., neboť z jejího nestandardního vystupování byla zřejmá potřeba jí obhájce ustanovit. Na závěr této dovolací argumentace uvádí, že ačkoli si je vědoma, že podstata tohoto dovolacího důvodu míří na situace, kdy obviněnému nebyl ustanoven obhájce, ačkoliv zde existovaly důvody nutné obhajoby, tak má za to, že je lze aplikovat i na její případ, a to ve spojení s porušením jejích základních práv. 7. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněná namítá, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Považuje totiž rozsudek nalézacího soudu za nepřezkoumatelný, strohý a nedostatečný a důsledky této nepřezkoumatelnosti zasáhly i do korektnosti napadeného usnesení. Je toho názoru, že z rozsudku nalézacího soudu nejsou patrny konkrétní základní úvahy a zjištění, která vedla k jejímu odsouzení, když není patrno, co vzal nalézací soud za prokázané z toho kterého důkazního prostředku. Zároveň absentují právní úvahy o tom, z čeho nalézací soud dovozuj