Občiansky súdny poriadok

(1) Z exekuce jsou vyloučeny věci:

a) které dlužník potřebuje k výkonu svého povolání nebo zaměstnání, anebo k existenci své nebo osob, kterým je podle zákona povinen poskytovat úhradu na osobní potřeby;

b) u nichž by exekuce odporovala veřejným anebo veřejně uznaným zájmům nebo občanské pietě;

c) které nelze zabavit podle zvláštních předpisů.

(2) Ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry může nařízením stanovit, které věci podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou vyloučeny z exekuce nebo s jakým omezením je přípustný exekuční prodej věcí.

Zabavením nabývá vymáhající věřitel exekučního zástavního práva pro vymáhanou pohledávku.

Na návrh vymáhajícího věřitele mohou být zabavené věci z důležitých důvodů vhodným způsobem uschovány.

(1) Nalezne-li výkonný úředník při výkonu platné československé peníze, vydá je vymáhajícímu věřiteli na úhradu jeho pohledávky. Je-li pochybné, zda zabavená částka podléhá exekuci (§ 511), nebo je-li několik vymáhajících věřitelů, složí výkonný úředník peníze u soudu.

(2) Při zabavení cizozemských peněz je třeba zachovat zvláštní předpisy na ně se vztahující.

Věci podléhající zkáze lze zabavit, jen nebudou-li nalezeny jiné zabavitelné věci, postačující k uspokojení vymáhajícího věřitele. Věci podléhající zkáze prodá výkonný úředník ihned z volné ruky. Nedosáhne-li se úředně stanovené nebo odhadní ceny, anebo nepřevezme-li vymáhající věřitel věci za tuto cenu, odevzdají se dlužníkovi k volnému nakládání a exekuční zástavní právo vymáhajícího věřitele k nim zanikne.

(1) Příslušenství nemovité věci lze zabavit jen spolu s nemovitou věcí.

(2) Výjimky pro příslušenství zemědělských nemovitých věcí může stanovit vláda nařízením.

(1) Po právní moci usnesení povolujícího exekuci nařídí soud prodej zabavených věcí.

(2) Před prodejem je třeba věci, pokud nemají úředně stanovenou cenu, odhadnout.

(1) Zabavené věci se prodají v dražbě, která se koná buď v místě, kde jsou zabavené věci, nebo u soudu.

(2) Soud oznámí dražební rok dlužníku, vymáhajícímu věřiteli a okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu bude dražba konána a v jehož obvodu má dlužník bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.

(1) Dražbu provádí výkonný úředník, který o dražbě sepíše protokol.

(2) Výkonný úředník a dlužník nesmějí dražit. Dražit nemohou ani osoby, které by podle platných předpisů nemohly nabýt předmětu dražby.

(1) Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny.

(2) Výkonný úředník udělí příklep dražiteli, který podá nejvíce. Vydražitel musí nejvyšší podání ihned zaplatit. Neučiní-li tak, draží se věc znovu, vydražitel se však již nemůže dražby této věci zúčastnit.

(3) Zaplacením nejvyššího podání zanikají proti vydražitelovi závady váznoucí na věci.

(1) Dražba se skončí, stačí-li dosažený výtěžek k uspokojení vymáhajících věřitelů.

(2) Nenajde-li se kupec pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu. Věci, pro které se nenajde kupec ani při opětovné dražbě, může vymáhající věřitel převzít do patnácti dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Soud odepře vymáhajícímu věřiteli převzetí věcí, jsou-li proti převzetí důvodné námitky; mezi několika vymáhajícími věřiteli, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí jejich zástavního práva. Dojde-li k převzetí, zanikají exekuční zástavní práva těch vymáhajících věřitelů, kteří pořadím předcházejí přejimatele a nebyli též k převzetí ochotni; jinak má prodej uskutečněný převzetím tytéž účinky jako prodej v dražbě. Nepřevezme-li věci ani jeden z vymáhajících věřitelů nebo bude-li převzetí všem k němu ochotným pravomocně odepřeno, zanikne exekuční zástavní právo všech vymáhajících věřitelů.

(1) Je-li věřitel jen jeden, vydá mu výkonný úředník po srážce nákladů odhadu a prodeje výtěžek až do výše jeho vymahatelné pohledávky s úroky ode dne dražby a náklady; zbytek odevzdá dlužníkovi.

(2) Je-li věřitelů několik, složí výkonný úředník výtěžek prodeje u soudu.

(1) Výtěžek prodeje se rozdělí v tomto pořadí:

a) náklady odhadu, úschovy a prodeje;

b) pohledávky věřitelů, kteří mají zadržovací právo;

c) pohledávky věřitelů, kteří mají zákonné zástavní právo;

d) pohledávky věřitelů, kteří mají smluvní zástavní právo, získané před zabavením, jsou-li dostatečně podle spisů prokázány, a to podle časového pořadí nabytí smluvního zástavního práva;

e) pohledávky vymáhajících věřitelů podle pořadí zabavení.

(2) Úroky a opětující se plnění za poslední tři roky před prodejem, jakož i náklady vzniklé uplatněním a vymáháním nároku mají stejné pořadí jako jistina.

(3) Pohledávky stejného pořadí se uspokojí poměrně.

(1) Soud může ustanovit rok k rozvrhu výtěžku prodeje. K roku předvolá účastníky a ty, kdož mají věcná práva na uspokojení z prodaných věcí.

(2) V rozvrhovém usnesení rozhodne soud i o nárocích, které byly na rozvrhovém roku popřeny co do pravosti, výše, pořadí anebo způsobu úhrady. Nároky, pro které je exekuční titul, může dlužník popírat jen tehdy, když uplatňuje skutečnosti, které nastaly po vzniku exekučního titulu.

(3) Nemůže-li soud o popřených nárocích rozhodnout bez provedení důkazů o sporných skutečnostech, nebo je-li třeba o nich rozhodnout ve správním řízení, odkáže toho, kdo popírá právo doložené obsahem spisů nebo kdo nedoloženě tvrdí, že má nárok, aby podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení. Ustanovení §§ 502 a 503 platí tu přiměřeně.

Rozvrhové usnesení doručí soud dlužníku a všem osobám, o jejichž nároku se v něm rozhoduje (§ 524).

O provedení rozvrhového usnesení platí přiměřeně ustanovení § 505.

Exekuce na peněžité pohledávky na účtu u peněžního ústavu se vykoná odepsáním vymáhané pohledávky z dlužníkova účtu; exekuce na ostatní peněžité pohledávky a na plat se vykoná jejich zabavením.

(1) Usnesením o povolení exekuce odepsáním z účtu u peněžního ústavu přikáže soud poddlužníku, aby po právní moci usnesení odepsal vymáhanou pohledávku z dlužníkova účtu a uhradil ji vymáhajícímu věřiteli; je-li dlužníkem soukromá osoba, zakáže jí soud, aby nakládala účtem až do výše vymáhané pohledávky.

(2) Usnesení o povolení exekuce doručí soud vymáhajícímu věřiteli a dlužníkovi; poddlužníku se doručí jen, je-li vymáhajícím věřitelem nebo dlužníkem soukromá osoba, a to ihned, je-li soukromá osoba dlužníkem, jinak až po právní moci. Poddlužník nemá práva stížnosti.

(3) Výkon exekuce upravují zvláštní předpisy o příkazech k vybrání; je-li vymáhajícím věřitelem soukromá osoba, platí tyto předpisy obdobně s tou odchylkou, že se příkazu k vybrání nepoužije.

(4) O pořadí úhrady platí zvláštní předpisy. Je-li však dlužníkem soukromá osoba, je pro pořadí úhrady rozhodná doba, kdy bylo usnesení o povolení exekuce doručeno poddlužníkovi; bylo-li mu téhož dne doručeno několik usnesení o povolení exekuce odepsáním z účtu téhož dlužníka a prostředky na účtě nestačí, uhradí se vymáhané pohledávky poměrně.

(5) Ustanovení § 541 odst. 1 a §§ 542 až 546 se užije obdobně.

(6) Zvláštní předpisy vylučující nebo omezující použití prostředků k jiným než stanoveným účelům nejsou ustanoveními o této exekuci dotčeny.

Jako peněžité pohledávky lze zabavit nároky na peněžitá plnění, a to i nároky splatné v budoucnosti.

Jako plat lze zabavit bez ohledu na název a druh:

a) veškeré mzdy jak peněžité, tak naturální z pracovního (učebního) poměru, jakož i opakující se úplaty za práci osobně konanou pro tutéž osobu;

b) veškeré úplaty nahrazující pracovní příjem z důvodu dočasné nebo trvalé pracovní nezpůsobilosti, jakož i důchody z důchodového zabezpečení a platy jim na roveň postavené.

(1) Z exekuce na peněžité pohledávky a plat jsou vyloučeny:

a) částky, na které má dlužník nárok ze smlouvy o pojištění nemovité věci nebo jejího příslušenství, mají-li se podle pojistné smlouvy použít k znovuvybudování nebo k opravě nemovité věci, anebo k doplnění jejího příslušenství;

b) příspěvky poskytované k úhradě nákladů uzavření manželství, nákladů porodu nebo úmrtí, sociální a studijní příspěvky na výchovu a výživu, pokud se exekuce vede pro jiné nároky než k úhradě nákladů, pro něž jsou poskytovány;

c) náhrada nákladů spojených s pracovním výkonem, odměna za práci přes čas, za vyšší nebo mimořádné výkony nebo jednorázové odměny souvisící s nárokem na plat.

(2) Ministr spravedlnosti stanoví v dohodě se zúčastněnými ministry nařízením, které nároky podle odstavce 1 písm. b) a c) a v jakém rozsahu podléhají exekuci.

(3) Exekuce na pohledávky zemědělců a jednotných zemědělských družstev z povinných dodávek zemědělských výrobků státu je přípustná jen v rozsahu a za podmínek, které stanoví nařízením ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

(4) Exekuce na pracovní odměnu chovanců výchoven dorostu a osob, na nichž se vykonává trest odnětí svobody, je přípustná jen v rozsahu, který stanoví ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

(1) Ministr spravedlnosti stanoví v dohodě se zúčastněnými ministry nařízením základní částku sloužící pro výpočet nezabavitelného platu a hranici, nad niž je plat zabavitelný bez omezení.

(2) Základní částka sloužící pro výpočet nezabavitelného platu se zvyšuje o jednu třetinu za každou osobu, pokud jí dlužník podle zákona poskytuje úhradu na osobní potřeby a pokud sama nevede exekuci pro tuto úhradu. Ze zbytku čistého platu lze zabavit jednu třetinu pro jakékoli pohledávky, druhou třetinu jen pro pohledávky přednostní.

(3) Ve prospěch pohledávek na úhradu osobních potřeb podle zákona může soud na návrh věřitele po slyšení dlužníka vyslovit zabavení třetí třetiny nebo její části tak, aby to odpovídalo potřebám dlužníka a všech osob, kterým je podle zákona povinen poskytovat úhradu osobních potřeb.

Při exekuci na plat pro opětující se dávky (§ 150 odst. 2) platí jednou provedené zabavení i pro dávky, které se v budoucnu stanou splatnými.

Přednostní pohledávky jsou spolu s jejich příslušenstvím:

a) pohledávky na úhradu osobních potřeb podle zákona;

b) pohledávky státu z poskytování státního dětského příspěvku;

c) pohledávky státu na daních a veřejných dávkách a pohledávky pojistného národního pojištění;

d) pohledávky z náhrady škody způsobené krádeží, podvodem, zpronevěrou nebo úmyslným poškozením majetku socialistických právnických osob nebo podniků pod národní správou;

e) pohledávky státu z náhrady jiné škody způsobené porušením povinností při národní správě.

Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z třetiny vyhrazené pro přednostní pohledávky (§ 531 odst. 2 věta druhý), a nestačí-li tato k jejich úhradě, z třetiny, z níž lze uspokojit jakékoli pohledávky, podle pořadí zabavení.

(1) Čistý plat se vypočítá tak, že se od hrubého platu odečtou daň ze mzdy, pojistné národního pojištění a popřípadě další podobné závazky, které jako odpočitatelné stanoví nařízením ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry. Zbytek čistého platu se zaokrouhluje na částku dělitelnou 3 Kčs dolů.

(2) Soud určí částku platu podléhající exekuci, požádá-li o to některý z účastníků nebo poddlužník.

(3) Několik zároveň zabavených dlužníkových platů se sčítá; v tomto případě určí soud částky podléhající exekuci z jednotlivých platů. Naturální požitky se ocení podle předpisů o oceňování požitků pro národní pojištění.

Ustanovení o exekuci na plat nemohou být dohodou stran změněna nebo vyloučena na újmu dlužníka. Každé opatření odporující těmto ustanovením je právně neúčinné.

(1) Zabavení peněžité pohledávky nebo platu (dále jen „pohledávky“) se provede tím, že soud zakáže poddlužníkovi, aby svému věřiteli (dlužníkovi) platil, a současně zakáže dlužníku jakkoli nakládat s pohledávkou, zejména ji vybrat, upozorní ho na jeho povinnosti uvedené v § 542 a na práva vymáhajícího věřitele uvedená v § 543 a oběma současně oznámí, že pohledávka byla pro vymáhajícího věřitele zabavena a že vymáhající věřitel tím nabyl zástavního práva. Usnesení o tom se doručí poddlužníku do vlastních rukou. Je-li poddlužníkem stát nebo fond pod veřejnou správou, doručuje se poukazujícímu úřadu.

(2) Zabavení je vykonáno doručením usnesení poddlužníkovi.

(3) Ministr spravedlnosti může v dohodě s ministrem financí vydat nařízením podrobnější předpisy o exekuci na pohledávky proti státu nebo fondu pod veřejnou správou.

(1) Pro pořadí pohledávek je rozhodná doba, kdy bylo usnesení o zabavení doručeno poddlužníkovi. Bylo-li mu téhož dne doručeno několik usnesení o zabavení a zabavená pohledávka nedostačuje, uspokojí se vymáhané pohledávky poměrně.

(2) Pohledávky na úhradu osobních potřeb podle zákona [§ 533 písm. a)] se uspokojí z třetiny vyhrazené pro přednostní pohledávky (§ 531 odst. 2 věta druhá) před ostatními pohledávkami bez zřetele na dobu zabavení, a to podle poměru částek běžné úhrady osobních potřeb.

Poddlužníku přísluší stížnost proti usnesení o zabavení.

Soud zruší exekuci, oznámí-li úřad (orgán veřejné správy), že u něho zabavená pohledávka zanikla zaplacením před doručením usnesení o zabavení.

(1) Zabavení postihuje všechny nároky dlužníka vzniklé z právního důvodu zabavené pohledávky.

(2) Nedosahuje-li dlužníkův plat po dobu jednoho roku částky, která je podrobena exekuci, exekuce zanikne.

Po právní moci usnesení o zabavení je dlužník povinen vymáhajícímu věřiteli:

a) dát všechny zprávy, které jsou potřebné k vydobytí zabavené pohledávky;

b) vydat listiny, které má o pohledávce, a je-li zabavena jen část pohledávky nebo je-li více věřitelů, složit je k exekučnímu soudu, dále vydat věci nebo splnit vzájemná plnění, jichž je třeba k splatnosti pohledávky. Splnění těchto povinností lze vynutit na návrh vymáhajícího věřitele exekucí, kterou povolí exekuční soud po slyšení dlužníka.

(1) Poddlužník je povinen do třiceti dnů od doručení výzvy soudu, učiněné na návrh vymáhajícího věřitele, oznámit soudu,

a) zda dlužník má proti němu pohledávku, jejíž zabavení bylo navrženo, z jakého důvodu a v jaké výši,

b) jaký plat má u něho dlužník, zda v tomto platu nastaly změny, jaké a od které doby.

(2) Jde-li o exekuci na plat, je poddlužník povinen oznámit soudu do třiceti dnů též, že dlužník není nebo přestal být u něho zaměstnán, a je-li mu známa, i adresu nového zaměstnavatele; na tuto povinnost se poddlužník upozorní již v usnesení, kterým se povoluje exekuce.

(3) Ustanovení odstavce 2 se užije obdobně i na ty případy, kdy se nárok na plat (§ 529) nezakládá na pracovním (učebním) poměru.

(1) Pravomocné zabavení pohledávky opravňuje vymáhajícího věřitele uplatnit práva dlužníka na ni vlastním jménem. Vymáhající věřitel není však oprávněn uzavřít na účet dlužníka smír o pohledávce ani prominout dluh poddlužníkovi.

(2) Žalobě vymáhajícího věřitele nelze odporovat námitkami z právních vztahů mezi vymáhajícím věřitelem a poddlužníkem.

(1) Rozhodnutí vydané o zažalované pohledávce je účinné proti dlužníkovi a proti všem věřitelům, pro které byla pohledávka zabavena, Dlužník a každý vymáhající věřitel, pro kterého byla pohledávka též zabavena, mohou vstoupit do řízení o žalobě jako vedlejší účastníci.

(2) Vymáhající věřitel, pro kterého byla pohledávka zabavena, odpovídá dlužníkovi za všechnu škodu vzniklou obmeškáním vymáhání a opomenutím opovědi řízení dlužníkovi.

Zaplacením zabavené pohledávky vymáhajícímu věřiteli, výkonnému úředníkovi nebo složením u soudu zbaví se poddlužník svého závazku vůči dlužníku do výše této platby.

Je-li více vymáhajících věřitelů nebo činí-li si na zabavenou pohledávku nárok i jiné osoby, je poddlužník oprávněn a na návrh vymáhajícího věřitele povinen složit pohledávku podle její splatnosti u exekučního soudu pro všechny tyto osoby. Soud rozvrhne (§§ 524, 525) složenou pohledávku mezi oprávněné podle pořadí přednostních nebo zástavních práv.

(1) Pohledávky ze směnek, šeků, vkladních knížek, životních pojistek, znějících na majitele nebo doručitele, jakož i z cenných papírů, které lze převést rubopisem nebo které znějí na majitele nebo doručitele, se zabavují tím, že výkonný úředník sepíše tyto listiny podle ustanovení o zabavení věcí movitých, odejme je a odevzdá soudu.

(2) Vše, čeho je třeba k zachování nebo k výkonu práv z těchto listin, výkonný úředník provede na základě zmocnění exekučního soudu. Je-li nutno pohledávku zažalovat, ustanoví soud k podání žaloby opatrovníka.

(3) Realizaci pohledávky těchto listin provede výkonný úředník realizačními úkony přiměřenými povaze těchto listin, které určí soud.

Při exekuci na pohledávku zapsanou na nemovité věci se zapíše zřízení exekučního zástavního práva z úřední povinnosti ve veřejné knize.