Občiansky súdny poriadok

Soud nařídí, aby podstatný obsah dražební vyhlášky byl vhodným způsobem uveřejněn.

Zájemci jsou povinni jako jistotu složit čtvrtinu odhadní ceny. Jistotu lze složit v hotovosti nebo ve vkladních knížkách, jejichž výplata není omezena.

Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní ceny.

K zaplacení nejvyššího podání určí soud v dražební vyhlášce lhůtu. Lhůta počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než šedesát dnů.

Na nejvyšší podání se započte složená jistota a částky připadající na závady, jejichž zaplacení v hotovosti věřitel nežádal a o nichž vydražitel prohlásil, že je přejímá, a které by byly uhrazeny z nejvyššího podání, kdyby bylo vcelku složeno v hotovosti.

(1) Nezaplatí-li vydražitel nejvyšší podání včas, nařídí soud opětovnou dražbu nemovité věci. Opětovná dražba se nekoná, zaplatí-li obmeškalý vydražitel nejvyšší podání před uplynutím lhůty k podání stížnosti proti nařízení opětovné dražby. Nabude-li usnesení o nařízení opětovné dražby právní moci, pozbývá první dražba účinnosti.

(2) O nařízení opětovné dražby platí předpisy o prvé dražbě s odchylkou, že nejnižší podání činí polovinu odhadní ceny a že soud o dražbě uvědomí též obmeškalého vydražitele.

(1) Obmeškalý vydražitel je povinen nahradit schodek na nejvyšším podání, náklady opětovné dražby a všechnu škodu, která vznikla jeho obmeškáním. Náhrada připadne do rozdělované podstaty.

(2) Zůstane-li opětovná dražba bezvýslednou, je obmeškalý vydražitel povinen nahradit také náklady prvé dražby.

(1) Udělením příklepu nabývá vydražitel vlastnictví vydražené nemovité věci a může požádat soud o uvedení do držby.

(2) Byl-li příklep pravomocně odepřen nebo zrušen, je vydražitel povinen soudu vyúčtovat, vrátit nemovitou věc dlužníku, vydat užitky a nahradit škodu, kterou způsobil při hospodaření na nemovité věci.

(1) O závazcích podle §§ 477 a 478 odst. 2 rozhodne soud po ústním jednání usnesením.

(2) Nestačí-li jistota složená vydražitelem a ani zaplacené splátky na nejvyšší podání k úhradě jeho závazků, vymůže se rozdíl exekucí z úřední povinnosti z ostatního majetku vydražitele.

(1) Vydražitel musí být započtení na nejvyšší podání převzít věcná břemena, pokud tak ustanovuje zvláštní předpis nebo pokud jsou zapsána na nemovité věci v prvním pořadí, nájemní práva a právo stavby.

(2) Jinak převezme vydražitel věcná břemena jen tehdy, dostane-li se na ně plná úhrada z rozdělované podstaty a došlo-li mezi oprávněným a vydražitelem k dohodě o převzetí.

Nejpozději před začátkem výkonu dražby (§ 482) mohou socialistické právnické osoby prohlásit, že přejímají nemovitou věc za odhadní cenu. Dojde-li k takové nabídce, soud vysloví, že se od výkonu dražby upouští. O přijetí nabídky rozhodne soud usnesením. Ustanovení o přechodu vlastnictví, o zaplacení nejvyššího podání, o následcích jeho nezaplacení včas, o rozvrhu nejvyššího podání a o knihovním provedení platí přiměřeně.

Když zájemci složili jistotu, vyzve je soudce řídící dražbu, aby dražili.

(1) Draží se osobně nebo prostřednictvím zmocněnce. Zmocnění dražit musí být prokázáno veřejnou nebo veřejně ověřenou listinou.

(2) Dražit nemůže soudce řídící dražbu, zapisovatel, dlužník, obmeškalý vydražitel (§§ 476 a 477) a vydražitel, jemuž byl odepřen příklep; nemohou dražit ani vlastním jménem, ani prostřednictvím zmocněnce, ani jako zmocněnci jiné osoby. Dražit nemohou ani osoby, které by podle platných předpisů nemohly nabýt předmětu dražby.

Dražba se koná, dokud dražitelé podávají; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep.

Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, nepokračuje soud v dražebním řízení. Návrh na pokračování lze učinit nejdříve po uplynutí šesti měsíců od bezúspěšné dražby. Nebyl-li takový návrh učiněn do jednoho roku, zruší soud exekuci. Soud zruší exekuci i v případě, že nemovitá věc nebyla prodána ani v další dražbě. Současně se zrušením exekuce nařídí výmaz zápisu povolení dražby.

(1) Po skončení dražby dotáže se soudce osob přítomných při dražbě, zda mají proti udělení příklepu námitky. Poučí je, že ve stížnosti mohou uplatnit jen ty námitky, které uvedly při dražbě. Námitky se zapíší do protokolu a soud rozhodne o příklepu.

(2) Námitky mohou podat dražitelé, dlužník, vymáhající věřitel a zástupci národních výborů (§ 459 odst. 1).

(3) Příklep se udělí tomu, kdo podal nejvíce a jehož podání bylo uznáno za přípustné. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne se o tom, komu se má příklep udělit, losem. Byl-li však jedním z takových dražitelů spoluvlastník nemovité věci nebo socialistická právnická osoba, udělí se příklep spoluvlastníku, a není-li tu spoluvlastníka, socialistické právnické osobě.

(4) Odepře-li soud se zřetelem na vznesené námitky příklep, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání. Byl-li při téže dražbě udělen příklep jinému vydražiteli, lze si proti tomu stěžovat jen stížností proti udělení příklepu.

K udělení příklepu je třeba souhlasu okresního národního výboru, v jehož obvodu je nemovitá věc. Není-li souhlas předložen soudu nejpozději před skončením dražby, soud příklep sice udělí, vydražitel je však povinen prokázat soudu do patnácti dnů, že zažádal o udělení souhlasu, a do další lhůty třiceti dnů, že okresní národní výbor souhlas udělil. Uplyne-li některá lhůta marně, zruší soud příklep a ustanoví nový dražební rok. Předloží-li vydražitel výměr o udělení souhlasu dodatečně, nejpozději před počátkem nové dražby, a složí-li jistotu, udělí soud příklep jemu. Vydražitel je v nové dražbě z dražení vyloučen.

(1) Usnesení o příklepu se doručí vymáhajícímu věřiteli, dlužníku, vydražiteli a těm, kdo proti příklepu vznesli námitky.

(2) Proti usnesení, kterým byl příklep udělen, mohou podat stížnost jen ti, kteří byli přítomni při dražbě a vznesli námitky. Stížnost mohou podat jen z těch důvodů, které uplatnili v námitkách. Mimo to může do patnácti dnů ode dne dražby podat stížnost každý, jemuž měla být doručena dražební vyhláška a jenž pro nedostatek doručení nebyl při dražbě přítomen.

(3) Stížnosti lze vyhovět jen tehdy, jestliže vytýkané vady mohou být na újmu toho, kdo stížnost podal.

(1) Rozhodnutí o stížnosti se doručí stěžovateli, vydražiteli, vymáhajícímu věřiteli a dlužníkovi.

(2) Odepře-li příklep soud druhé stolice, ustanoví soud nový dražební rok.

(1) Po právní moci příklepu ustanoví soud rok k jednání o rozvrhu. K roku předvolá vydražitele, dále ty, jimž se doručuje dražební vyhláška (§ 470 odst. 1), a jiné osoby, které přihlásily své nároky [§ 469 písm. ch)], pokud jejich práva nezanikla dražbou.

(2) Po skončení rozvrhového roku nelze už žádat z nejvyššího podání částku vyšší, než jaká byla přihlášena [§ 469 písm. ch)].

Při rozvrhovém roku se určí pořadí a způsob úhrady nároků, k nimž je třeba přihlížet. O nárocích, které by nemohly být uspokojeny z nejvyššího podání, a o nedoložených námitkách osob, které se nedostavily, se nejedná.

Nároky, pro které je exekuční titul, může dlužník popírat jen tehdy, jestliže uplatňuje skutečnosti, které nastaly po vzniku exekučního titulu.

Rozdělovanou podstatu tvoří:

a) nejvyšší podání a úroky z něho;

b) jistota obmeškalého vydražitele, splátky složené na nejvyšší podání — pokud obojí bude sloužit k úhradě schodku (§ 477 odst. 1) — a jiné náhrady, které složil obmeškalý vydražitel, i s úroky z těchto částek;

c) vše, co vrací vydražitel při odepření nebo zrušení příklepu (§ 478 odst. 2).

(1) Podle výsledku rozvrhového roku se z podstaty uspokojují v tomto pořadí:

a) daně a veřejné dávky s přirážkami a s příslušenstvím, pojistné národního pojištění a jiné nároky, všechny, pokud mají podle zvláštních předpisů přednostní zákonné zástavní právo a jen tehdy, pokud byly splatné v posledních třech letech před udělením příklepu a byly řádně přihlášeny; opětujícím se veřejným dávkám, vyměřovaným za určité zákonem stanovené období, přísluší toto pořadí, jen jde-li o nedoplatky za tři vyměřovací období před udělením příklepu;

b) pohledávky z pracovního (učebního) poměru zaměstnanců dlužníka, zaměstnaných na vydražené nemovité věci, pokud byly splatné v posledních třech letech před udělením příklepu;

c) pohledávky vymáhajícího věřitele, pohledávky zajištěné na nemovité věci zástavním právem, úhrada za věcná břemena vydražitelem převzatá se započtením na nejvyšší podání a nároky na náhradu za věcná břemena, která vydražitel podle výsledku dražby nepřevezme, vesměs podle jejich pořadí.

(2) Úroky a opětující se dávky za poslední tři léta před udělením příklepu, jakož i soudní náklady uspokojují se v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.

(1) Není-li rozvrhovaná podstata ještě vyčerpána, uhradí se z ní dále:

a) daně a veřejné dávky, pojistné národního pojištění a jiné nároky uvedené v § 494 odst. 1 písm. a), pokud nebyly uspokojeny a pokud mají podle platných předpisů zákonné zástavní právo;

b) úroky a opětující se dávky, uvedené v § 494 odst. 2, pokud byly splatné dříve než v posledních třech letech před udělením příklepu, jsou-li zajištěny zástavním právem, v pořadí jistiny.

(2) Co zbude z rozdělované podstaty, připadne dlužníkovi.

Nestačí-li rozdělovaná podstata, uspokojí se pohledávky, které mají stejné pořadí, poměrně podle úhrnných částek jistiny s příslušenstvím.

(1) Pohledávky omezené podmínkou odkládací nebo rozvazovací uhradí se uložením jistiny na úrok až do doby, kdy se podmínka splní nebo kdy bude jisto, že se splnit nemůže. Jistina, která by se uvolnila, přidělí se i s úroky, pokud možno již předem, dalším oprávněným.

(2) Toto ustanovení platí obdobně o pohledávkách, u nichž je ve veřejné knize zápis spornosti.

(1) U pohledávek záručních se uhradí jen pohledávka s příslušenstvím, vzniklá do rozvrhového roku, a to zaplacením v hotovosti nebo převzetím, kdežto jistina rovnající se nevyčerpanému zbytku se uloží na úrok. Tato jistina slouží k uspokojení nároků, které věřiteli nově vzniknou proti dlužníkovi. Uvolněná jistina i s úroky se přidělí oprávněným, kteří nebyli úplně uspokojeni z rozdělované podstaty, a to podle zásad o rozvrhu.

(2) U úvěrových pohledávek se zaplacením v hotovosti nebo převzetím uhradí jen pohledávka s příslušenstvím vzniklá do dne udělení příklepu.

(1) Budou-li v dražbě prodány všechny nemovité věci, na kterých váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, uhradí se takové pohledávky v hotovosti z výtěžku jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají při každé jednotlivé nemovité věci po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, osobám, které v důsledku toho obdrží z rozdělované podstaty méně, přikáže se až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat částka, která by připadla na takovou pohledávku.

(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovité věci, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady odhadní hodnota všech nemovitých věcí, zjištěná podle předpisů platných pro daně a veřejné dávky. Částky, o které by byli zadnější věřitelé zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal víc, než kolik by naň bylo připadlo z výtěžku prodané nemovité věci, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitých věcech v pořadí, které příslušelo uspokojenému věřiteli.

(3) Zásad uvedených v předchozích odstavcích se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovité věci.

(1) Soud určí podle výsledku odhadu částku, jakou se oceňují věcná břemena,m která budou podle svého pořadí alespoň částečně uspokojena z rozdělované podstaty. Při nárocích na opětující se plnění a dávky určí takovou částku, která postačí, aby se z ní a z jejích úroků mohly poskytovat plnění a dávky nebo jejich peněžitá hodnota.

(2) Při věcných břemenech, která vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání, vydá se sražená částka, jde-li o věcné břemeno neomezeného trvání, vydražiteli; jde-li o věcné břemeno omezeného trvání, uloží se částka na úrok a vydražiteli se poskytuje náhrada po dobu, po kterou věcné břemeno trvá. Jde-li však o nárok na důchody a jiná opětující se plnění, uloží se částka vždy na úrok a platby se poukazují přímo oprávněnému. Vyčerpáním částky nárok oprávněného zanikne.

(3) Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme se započtením na nejvyšší podání, se zruší a oprávněnému se přikáže náhrada v hotovosti ve výši určené soudem. Jde-li o nároky, které opravňují k opětujícím se plněním a dávkám, uloží se zbytek nejvyššího podání na úrok a oprávněnému se poskytují plnění a dávky nebo náhrada za ně, dokud uložená částka stačí nebo dokud nárok nezanikne.

(4) Částka, která se uvolní dřívějším zánikem věcného břemene, přidělí se — pokud možno již předem — dalším oprávněným.

(1) Rozvrhové usnesení se doručí všem osobám a orgánům, jež měly být předvolány k rozvrhovému roku, a osobám, o jejichž nárocích se rozhodovalo při rozvrhovém roku.

(2) V rozvrhovém usnesení rozhodne soud též o nárocích, které byly při rozvrhovém roku popřeny co do pravosti, výše, pořadí nebo způsobu úhrady. Nelze-li však o nich rozhodnout bez provedení důkazů o sporných skutečnostech, nebo je-li třeba o nich rozhodnout ve správním řízení, nakládá se s nároky uvedenými v § 494 odst. 1 písm. a) a b) tak, jako by nebyly popřeny; totéž platí o nárocích uvedených v § 494 odst. 1 písm. c), pokud jsou zapsány. Ten, kdo takový nárok popřel, se odkáže, aby podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení.

Kdo byl odkázán, aby podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení, musí do třiceti dnů od doručení rozvrhového usnesení prokázat, že podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení, jinak soud k popření nepřihlédne. Pro žaloby je příslušný exekuční soud. Rozhodnutí o popření je účinné proti všem věřitelům i proti dlužníkovi; ti mohou vstoupit do řízení o žalobě jako vedlejší účastníci.

Vyhoví-li se pravomocně žalobě nebo ve správním řízení návrhu, ustanoví exekuční soud nový rozvrhový rok; k němu však nepředvolá účastníky, jejichž nároky byly již uspokojeny.

Bylo-li pravomocně vyhověno žalobě nebo ve správním řízení návrhu co do pohledávky, kterou převzal vydražitel se započtením na nejvyšší podání, uloží exekuční soud vydražiteli, aby do patnácti dnů složil u soudu zbytek nejvyššího podání, rovnající se popřenému nároku s příslušenstvím a úroky ode dne udělení příklepu. Po bezvýsledném uplynutí této lhůty vymáhá soud exekucí z úřední povinnosti zbytek nejvyššího podání i s úroky na vydražiteli.

Po právní moci rozvrhového usnesení a po úplném zaplacení nejvyššího podání poukáže soud oprávněným osobám přikázané částky, není-li o nich zahájeno řízení o popření, ačkoli již uplynula lhůta k podání návrhu na jeho zahájení.

(1) Po právní moci udělení příklepu a po zaplacení nejvyššího podání nařídí soud z úřední povinnosti zápis vlastnického práva k nemovité věci pro nabyvatele a výmaz zápisu povolení dražby a předkupního práva.

(2) Po právní moci rozvrhového usnesení zanikají proti nabyvateli závady váznoucí na nemovité věci, vyjma ty, které nabyvatel převzal. Soud nařídí z úřední povinnosti výmaz zaniklých závad, zapsaných na nemovité věci.

Vede-li se exekuce dražbou na nemovitou věc nezapsanou ve veřejné knize, je třeba nemovitou věc zájemně popsat. Jinak platí přiměřeně ustanovení o dražbě nemovité věci zapsané ve veřejné knize.

Exekuce na movité věci se vykoná jejich zabavením a prodejem.

(1) Věci, které má dlužník ve své moci, nebo dlužníkovy věci, které má vymáhající věřitel nebo osoba ochotná je vydat, se zabaví tím, že výkonný úředník sestaví jejich seznam a popíše je (zájemní protokol). Další zabavení věcí, které jsou již zabaveny, se vykoná poznámkou v zájemním protokole.

(2) V zájemním protokole se poznamenají též námitky proti zabavení.

(1) Usnesení o povolení exekuce se doručí dlužníku až při výkonu zabavení. Není-li dlužník při výkonu přítomen, doručí se mu toto usnesení spolu s uvědoměním o výsledku výkonu.

(2) Vymáhající věřitel se uvědomí o zabavení jen tehdy, nebyl-li při výkonu přítomen.