Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce

Při odměňování pracovníků činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 232 a násl. zákoníku práce) se postupuje podle mzdových předpisů, které platí pro odměňování stejných nebo obdobných prací v pracovním poměru.*)

Při stanovení a změnách norem spotřeby práce podle § 114 zákoníku práce postupují organizace tak, aby

a) výkonové normy, normy obsluhy a početních stavů vyjadřovaly nutnou spotřebu pracovního času a objektivně určovaly výkon každého pracovníka, který má odpovídat plnému využití stanovené pracovní doby, průměrnému stupni pracovní zručnosti a intenzity, kvalifikaci a zapracovanosti, které jsou pro vykonávání práce potřeba, vlivům pracovního prostředí a ostatním podmínkám při zachování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, racionálním výrobním a pracovním postupům stanoveným pro výkon dané práce, požadované kvalitě výroby a práce a ostatním podmínkám, na nichž je závislá spotřeba práce a času,

b) normy spotřeby práce byly stanoveny metodami odpovídajícími charakteru výroby a práce, zejména s přihlédnutím k jejich požadované přesnosti a kvalitě, k hospodárnosti jejich výpočtu a k tomu, jak podrobně je technicky možné a ekonomicky účelné stanovit technologický a pracovní postup a zjišťovat množství práce a výkon pracovníka,

c) normování bylo důsledně spojováno s racionalizací práce, směřující k takovému uspořádání pracovního procesu, které zabezpečí, že za dané technické úrovně výrobního a pracovního procesu a ostatních podmínek bude dosaženo hospodárného využití pracovních sil při nejúčelnějším využití zařízení a materiálu, při žádoucí kvalitě výsledků práce a při současném zabezpečení vysoké kultury práce a pracovního prostředí,

d) stanovené a uplatněné normy spotřeby práce byly soustavně prověřovány, a to především u rozhodujících činností a pracovišť a na zaostávajících úsecích činnosti a aby při zjištění výrazného zkracování skutečné spotřeby času oproti normované bylo prověřováno a důsledně vyžadováno dodržování technologického a pracovního postupu, spotřeby materiálu, nástrojů a energie, předepsané kvality výrobků, předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a hygieně práce apod.

(1) Normy spotřeby práce, normativní podklady a jejich změny schvaluje a vyhlašuje, pokud nejsou stanoveny nadřízeným orgánem, vedoucí organizace, popřípadě jím zmocněný vedoucí závodu, provozu, cechu nebo dílny. Normy stanovené na základě schválených normativních podkladů se již neschvalují. Normativní podklady, popřípadě normy se širším rozsahem působnosti (podnikové, oborové, odvětvové) schvaluje vedoucí příslušné organizace nebo orgánu hospodářského řízení.

(2) Normativní podklady a normy, schválené orgánem hospodářského řízení jako závazné, nahrazují normativní podklady a normy používané v organizaci, pokud tyto normativní podklady a normy nejsou pokrokovější vzhledem k dosažené technickoorganizační úrovni výrobního a pracovního procesu. Uplatňují se dnem, který určí vedoucí organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

(3) O zavádění a změnách normativních podkladů a norem spolurozhoduje příslušný odborový orgán (závodní výbor nebo vyšší odborový orgán). Tam, kde nejsou normy určovány na základě předem stanovených normativních podkladů a přitom jde o výrobu s malou opakovatelností, stanoví se způsob spolurozhodování odborových orgánů po předchozím souhlasu příslušného ústředního výboru odborového svazu, a to zpravidla v kolektivní smlouvě. Normy určené podle předem schválených normativních podkladů, popřípadě normy předem schválené, jejichž správnost potvrdil vyšší odborový orgán, nevyžadují dalšího souhlasu odborového orgánu v organizaci. Tento odborový orgán však dbá, aby vedení organizace před uplatněním normativních podkladů a norem provedlo na pracovištích taková opatření, která zajistí, že veškeré technické a organizační podmínky budou v souladu s podmínkami, jež normativní podklady a normy předpokládají.

(4) Normy spotřeby práce a jejich změny musí být pracovníkům oznámeny vždy před zahájením práce a nesmějí být uplatněny se zpětnou platností. Počátek platnosti normativních podkladů se určuje tak, aby kolektivy pracovníků, jejichž práce se normativní podklady týkají, byly s nimi a s pracovními podmínkami seznámeny zpravidla nejméně dva týdny předem. Současně je nutno upravit včas technické a organizační podmínky.

(1) Při každé změně technických nebo organizačních podmínek vykonávané práce mající vliv na spotřebu času, zejména při změně v používaných strojích a zařízeních, nástrojích a přípravcích, materiálech, polotovarech a výrobcích nebo v organizaci a metodách práce, opakovatelnosti práce a výroby, popřípadě i v délce a rozdělení pracovní doby, musí být též změněna norma spotřeby práce. Změnu normy je nutné provést i tehdy, došlo-li při stanovení normy (normativních podkladů) k prokazatelné chybě, nebo jestliže norma (normativní podklady) byla prokazatelně nesprávně stanovena.

(2) Při změně spotřeby pracovního času na základě vynálezu nebo zlepšovacího návrhu pracovníka, který práci vykonává, stanoví se norma odpovídající novým podmínkám a pracovník se odmění podle příslušných předpisů;*) obdobně se postupuje při realizaci návrhů na úsporu práce, které nebyly podány jako zlepšovací návrhy.

(3) Při zavádění nové výroby (činnosti), technologie a pracovních metod lze stanovit prozatímní normy s časově omezenou platností nepřesahující zpravidla dobu tří měsíců a u prací sezónního charakteru dobu sezóny nebo kampaně.

K zajištění žádoucí úrovně normování spotřeby práce vydávají podle potřeby orgány hospodářského řízení, popřípadě ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky metodická doporučení; ústřední orgány mohou vydat k tomuto účelu též závazné pokyny.

(1) Provádění mzdové politiky musí být spojeno se soustavným sledováním vývoje mezd a kontrolou dodržování mzdových předpisů a ustanovení této vyhlášky. Je proto povinností

a) organizací sledovat a vyhodnocovat plnění plánu mezd a kolektivních smluv a účinnost odměňování práce, kontrolovat ve vnitropodnikových útvarech dodržování mzdových a ostatních předpisů o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích a provádět opatření k nápravě zjištěných nedostatků,

b) oborových ředitelství, národních výborů a orgánů nadřízených organizacím spotřebního a bytového družstevnictví a podnikům a hospodářským zařízením společenských organizací kontrolovat, zda podřízené organizace nepřekračují závazný limit a zdroje na odměňování, zajišťují soulad mezi odměnou za práci a pracovními výsledky a dodržují ostatní ustanovení této vyhlášky, mzdové a ostatní předpisy o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích a prověřovat účinnost odměňování práce a působení nástrojů mzdové regulace,

c) ústředních orgánů, krajských národních výborů a národních výborů jim na roveň postavených vykonávat vůči svým přímo podřízeným organizacím kontrolu v rozsahu uvedeném pod písmenem b), kontrolovat, jak ostatní organizace a orgány v oborech jejich působnosti plní povinnosti uvedené pod písmeny a) a b), a organizovat provádění tématických prověrek zaměřených na aktuální problémy v oblasti mezd.

(2) Orgány nadřízené zemědělským družstevním organizacím jsou povinny kontrolovat, zda tyto organizace dodržují mzdové a ostatní předpisy o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích. Obdobnou kontrolu provádějí i ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky.

(3) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky provádějí v organizacích a v jejich nadřízených orgánech kontrolu zaměřenou především na usměrňování mzdových prostředků podle ustanovení části druhé a na jejich používání v souladu s ustanoveními části třetí této vyhlášky a ostatních předpisů, na dodržování mzdových a ostatních předpisů o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích a na plnění povinností spojených se mzdovou kontrolou, v rozsahu své působnosti zajišťují metodickou pomoc a koordinují provádění mzdové kontroly a zpracovávají informace pro potřeby ústředních orgánů.

(4) Orgány provádějící mzdovou kontrolu jsou při výkonu své funkce oprávněny

a) vstupovat do prostoru organizací a vyžadovat potřebné doklady, informace a vytvoření ostatních podmínek pro výkon kontroly,

b) projednávat výsledky kontrol s odpovědnými pracovníky organizací nebo jejich nadřízených orgánů,

c) požadovat provedení opatření k nápravě zjištěných nedostatků, popřípadě taková opatření ukládat,

d) požadovat podle příslušných předpisů uložení opatření vůči odpovědným pracovníkům organizací nebo jejich nadřízených orgánů, popřípadě taková opatření ukládat.

(1) Státní banka československá v rámci plnění svých ekonomických funkcí

a) spoluúčastní se na zabezpečování vývoje mezd podle záměrů státního plánu uplatňováním svých ekonomických nástrojů (úvěru, úroku); jimi ovlivňuje výši celkových zdrojů organizací, a tím i vývoj zdrojů na odměňování;

b) sleduje následně, zda organizace, s výjimkou rozpočtových organizací, dodržují závazný limit a zdroje na odměňování; jestliže zjistí, že organizace překračuje závazný limit nebo zdroje na odměňování, požádá orgán nadřízený organizaci, aby provedl opatření podle § 15; kromě toho v případech, kdy překročení závazného limitu nebo zdroje na odměňování ohrozí návratnost poskytnutých úvěrů, uplatní bezodkladně úvěrové a úrokové sankce; není-li ohrožena návratnost úvěrů, přistoupí k uplatnění úvěrových a úrokových sankcí v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci;

c) uvolní organizaci mzdové prostředky jen ve stanoveném rozsahu, jestliže ji o to požádá orgán nadřízený organizaci (§ 15 odst. 5);

d) neuvolní organizaci prostředky k výplatě podílů na hospodářských výsledcích, pokud neprokáže splnění podmínek podle § 27 odst. 5, popřípadě podle § 27 odst. 9;

e) poskytne organizaci, která má dočasný nedostatek prostředků, na její žádost úvěr na mzdy, popřípadě jen do výše zaručených mezd (§ 17); je-li ohrožena návratnost úvěru na mzdy, poskytne banka tento úvěr na finančně krytou záruku orgánu nadřízeného organizaci, popřípadě jiného orgánu.

f) uvolní mzdové prostředky jen ve výši zaručených mezd (§ 17) organizaci, která jí neoznámila do konce období, za něž se hodnotí dodržení závazných limitů, ukazatele potvrzeného plánu mezd (§ 6 odst. 3).

(2) Jestliže je organizace finančně spojena s jiným peněžním ústavem, plní úkoly uvedené v odstavci 1 tento peněžní ústav.

(1) Mzdové předpisy vydávají

a) federální ústřední orgány pro podřízené organizace se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí,

b) ústřední orgány České socialistické republiky a ústřední orgány Slovenské socialistické republiky pro podřízené organizace, popřípadě i pro organizace řízené národními výbory a ústřední orgány spotřebního a bytového družstevnictví pro podřízené organizace se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky a se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.

(2) Jde-li o úpravu mzdových podmínek pro skupiny pracovníků vyskytující se v oboru působnosti více ústředních orgánů nebo v podnicích a hospodářských zařízeních společenských organizací, vydá příslušný mzdový předpis federální ministerstvo práce a sociálních věcí nebo ústřední orgán jím zmocněný. Ústřední orgány České socialistické republiky, ústřední orgány Slovenské socialistické republiky a ústřední orgány spotřebního a bytového družstevnictví vydají příslušný mzdový předpis se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky a se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.

(3) Ústřední orgány zasílají mzdové předpisy vydané podle odstavců 1 a 2 federálnímu ministerstvu práce a sociálních věcí, Ústřední radě Československého revolučního odborového hnutí a podle potřeby též ministerstvu práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ministerstvu práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky a příslušným orgánům České rady odborových svazů a Slovenské rady odborových svazů, pokud tyto předpisy nejsou publikovány ve Sbírce zákonů.

Výjimky z předcházejících ustanovení této vyhlášky, popřípadě odchylný postup může v odůvodněných případech na žádost ústředního orgánu povolit v součinnosti s příslušným odborovým orgánem

a) pro organizace řízené federálními ústředními orgány federální ministerstvo práce a sociálních věcí,

b) pro organizace řízené ústředními orgány České socialistické republiky, ústředními orgány Slovenské socialistické republiky, národními výbory a ústředními orgány spotřebního a bytového družstevnictví a pro podniky a hospodářská zařízení společenských organizací ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.

Při přípravě, vydávání a provádění zásadních mzdových opatření je nutno postupovat na všech stupních řízení v souladu s předpisy, které upravují účast odborových orgánů v této oblasti.*)

Práva a povinnosti stanovené ve třetí a čtvrté části vyhlášky vedoucím organizací přísluší v zemědělských družstevních organizacích představenstvu nebo orgánu zmocněnému k tomu stanovami.

Organizace, u nichž se uplatní limit fondu odměn podle § 8, převádějí zůstatek fondu odměn (fondu pracujících) v roce 1970 do fondu odměn v roce 1971 v rozsahu a za podmínek stanovených vládou Československé socialistické republiky.

Zrušuje se vyhláška č. 174/1969 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce; podle ní se však ještě posuzují nároky a povinnosti vzniklé do 31. prosince 1970.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1971.

Ministr:

Štanceľ v. r.

*) Tržby a výnosy celkem včetně změny stavu zásob nedokončených i hotových výrobků.

**) Vládní nařízení č. 43/1957 Sb., o vynálezech; vládní nařízení č. 45/1957 Sb., o zlepšovacích návrzích.

*) Nevztahuje se na uhrazování věrnostních přídavků podle zákona č. 177/1968 Sb., o věrnostním přídavku horníků.

**) Usnesení vlády ČSSR a Ústřední rady Československého odborového hnutí ze dne 29. prosince 1970 k rozvoji iniciativy pracujících v letech 1971–1975; § 6 a 19 vyhl. č. 103/1966 Sb., o financování neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky a obdobných činností a článek 4 odst. 2 směrnic č. 10/1967 Ú. v. pro hospodaření s rozpočtovými prostředky na úhradu faktur za řešení úkolů státního plánu výzkumných a vývojových prací a za ostatní práce a služby objednávané v oblasti výzkumu a vývoje ústředními orgány od 1. ledna 1967.

***) § 114 odst. 4 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce.

*) § 4 písm. a) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 145/1968 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb a o pobídkovém fondu.

**) § 6 odst. 1 a § 8 odst. 3 vyhlášky č. 145/1968 Sb.

***) Výnos Státní komise pro techniku čj. 27 819/II-25/1967.

†) Usnesení vlády ČSSR a Ústřední rady Československého revolučního odborového hnutí ze dne 29. prosince 1970 k rozvoji iniciativy pracujících v letech 1971 - 1975; § 6 a 19 vyhl. č. 103/1966 Sb. a článek 4 odst. 2 směrnic č. 10/1967 Ú. v.

*) Vyhláška č. 91/1966 Sb., o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr.

*) Vládní nařízení č. 43/1957 Sb.; vládní nařízení č. 45/1957 Sb.

*) Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb., a usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference z roku 1965 (příloha k zákoníku práce).