Vyhláška o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

Povinná osoba zavede a udržuje

a) strategii a postupy pro rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik,

b) soustavu limitů používanou při řízení rizik, včetně postupů a informačních toků při překročení dílčích limitů nebo akceptované míry rizika nebo při poklesu případných obezřetnostních rezerv nebo přirážek pod jejich vnitřně stanovenou úroveň nebo regulatorní limity,

c) zásady kontrolních mechanismů a činností při řízení rizik, včetně kontroly dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik, interních validací a přezkumů modelů používaných při řízení rizik, ověřování výstupů hodnocení a měření rizik a ověřování účinnosti opatření přijatých povinnou osobou k omezování výskytu nebo dopadů výskytu rizik, a

d) funkci řízení rizik.

(1) Povinná osoba má strategii řízení rizik, která je přiměřená povaze, rozsahu a složitosti jejích činností. Povinná osoba vypracuje konkrétní postupy pro naplňování této strategie.

(2) Strategie řízení rizik stanoví zejména

a) vnitřní vymezení (definice) rizik, kterým je nebo může být povinná osoba vystavena, včetně vymezení jejich klíčových součástí,

b) zásady pro posuzování a určování významnosti pro účely řízení rizik povinnou osobou,

c) zásady řízení jednotlivých rizik včetně soustavy vhodných časových horizontů pro jejich řízení, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,

d) metody pro řízení rizik, včetně stresového testování, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,

e) akceptovanou míru rizika, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,

f) zásady pro sestavení a úpravy pohotovostních plánů včetně pohotovostního plánu pro případ krize likvidity a

g) zásady pro vymezení povolených produktů, měn, států, zeměpisných oblastí, trhů a protistran.

(3) Povinná osoba zajistí, že pracovníci, jejichž činnost má vliv na řízení rizik, jsou se schválenou strategií seznámeni v potřebném rozsahu a postupují v souladu s touto strategií a z ní vyplývajícími postupy a limity včetně akceptované míry rizika a obezřetnostních rezerv nebo přirážek.

(4) Povinná osoba zajistí, že

a) postupy používané pro sledování, měření a usměrňování jednotlivých rizik včetně limitů a obezřetnostních rezerv nebo přirážek jsou ucelené a propojené,

b) soustava limitů a dalších opatření pro řízení jednotlivých rizik bere v úvahu ostatní rizika a regulatorní limity a je v souladu s modelem podnikání a celkovou strategií povinné osoby a tržními podmínkami a

c) uplatňované limity a postupy účinně zamezují překročení regulatorních limitů a povinnou osobou akceptované míry rizika celkově i za jednotlivá rizika.

(5) Povinná osoba zajistí, že strategie řízení rizik a veškeré postupy a limity, včetně akceptované míry rizika a obezřetnostních rezerv nebo přirážek, týkající se řízení rizik jsou pravidelně, zejména při každé významné změně odpovídajících skutečností, alespoň však jednou ročně, vyhodnocovány a případně upravovány.

Povinná osoba soustavně řídí

a) riziko úvěrové, tržní, operační, likvidity, koncentrace a nadměrné páky,

b) ESG rizika,

c) další významná rizika nebo součásti rizik, kterým je nebo může být vystavena, zejména riziko reputační, riziko strategické, riziko spojené se zdroji kapitálu a financováním, riziko spojené s členstvím ve skupině včetně rizika operací se členy téže skupiny, riziko spojené se správou zajištění a zatížením aktiv, riziko tržní infrastruktury, riziko nestandardních operací, riziko operací, ve kterých je nebo by mohla být zapojena netransparentní nebo jinak potenciálně riziková protistrana nebo zeměpisná oblast, riziko operací s osobami poskytujícími finanční služby obdobné bankovním, nad nimiž není vykonáván dohled, riziko operací, ve kterých je zapojen jiný než členský stát, riziko vlivu regulatorního prostředí, riziko vlivu politického prostředí, riziko nákazy a riziko systémové, ledaže pro povinnou osobu nepřichází toto riziko v úvahu nebo není významné, a

d) celkově podstupované riziko.

(1) Povinná osoba ve skupině smíšené holdingové osoby zavede a udržuje postupy, které jí umožňují vhodným způsobem sledovat operace, které sjednala se smíšenou holdingovou osobou, členem jejíž skupiny povinná osoba je, nebo s osobou ovládanou touto smíšenou holdingovou osobou (dále jen „operace uvnitř skupiny“). Zvláštní pozornost věnuje významným operacím uvnitř skupiny.

(2) Operace uvnitř skupiny se považuje za významnou, přesahuje-li na individuálním základě 5 % z 8 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení s tím, že operace uvnitř skupiny stejné povahy, sjednané se stejnou protistranou a ve stejné měně, se považují za jednu operaci.

(1) Povinná osoba zajišťuje kapitálové nebo jiné vhodné krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena.

(2) Strategie a postupy pro řízení rizik a pro zajišťování jejich krytí jsou ucelené a propojené.

(3) Povinná osoba při řízení rizik a zajišťování jejich krytí obezřetně zohledňuje faktory, které ovlivňují výsledky vyhodnocování či měření podstupovaných rizik, včetně vlivů

a) tvorby opravných položek a dalších úprav ocenění aktiv a tvorby rezerv k podrozvahovým položkám,

b) používání vlastních odhadů a modelů,

c) zohledňování výsledků testů, zejména testu úrokového šoku a dalších stresových testů,

d) využívání derivátů, zohledňování zajištění a dalších technik snižujících riziko a

e) zohledňování efektů z rozložení rizik.

(4) Pokud podstupované riziko nebo celková míra podstupovaných rizik nejsou i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly přiměřeně kryty, povinná osoba včas přijme vhodná a účinná nápravná opatření.

(1) Povinná osoba rozpoznává a řídí rizika spjatá s novými nebo nestandardními produkty, operacemi, službami a dalšími činnostmi, trhy, segmenty klientů, zeměpisnými oblastmi, protistranami, distribučními místy a kanály, tržní infrastrukturou, technologiemi, interními modely a systémy, včetně rizik spjatých s jejich začleňováním do stávajících činností a struktur povinné osoby.

(2) Povinná osoba

a) vymezí, kdy jde o případ podle odstavce 1,

b) vymezí působnost a pravomoci,

c) zajistí, že případ podle odstavce 1 je před zavedením prověřen přiměřenými kontrolními a schvalovacími postupy v zájmu rozlišení jeho rizikovosti a zařazení do procesu řízení rizik, v souladu se zásadou významnosti.

(3) Povinná osoba stanoví náležitosti, které obsahuje návrh případu podle odstavce 1. Návrh obsahuje alespoň

a) popis případu podle odstavce 1, včetně popisu účetních, daňových a právních aspektů a případné potřeby souhlasu příslušného orgánu dohledu,

b) analýzu očekávaných dopadů zavedení na povinnou osobu a její řídicí a kontrolní systém,

c) návrh postupu zavedení,

d) analýzu rizik včetně návrhů na jejich řízení; navržená opatření povinná osoba následně začlení do systému řízení rizik,

e) identifikaci lidských, technických a jiných zdrojů, které je nutno vyčlenit na zabezpečení řádného řízení rizik v souladu s výsledky analýzy rizik,

f) oceňovací postupy,

g) definici nebo seznam navrhovaných protistran a

h) způsoby vypořádání transakcí.

(4) Skutečnosti podle odstavce 3 písm. f), g) nebo h) návrh obsahuje pouze, pokud je to pro případ podle odstavce 1 relevantní.

(5) Za účelem účinného předcházení a omezování rizik spjatých s případem podle odstavce 1 povinná osoba

a) považuje pro účely řízení rizik za samostatný případ podle odstavce 1 zejména každou skupinu obchodů nebo služeb, které mají společné charakteristiky a rizika odlišující je od charakteristik a rizik jiného jí navrhovaného, nabízeného nebo poskytovaného obchodu nebo služby,

b) u jednotlivě samostatného případu podle odstavce 1 určeného způsobem podle písmene a) cíleně uplatňuje odlišnosti, pokud jde o zásady, postupy, metody a nástroje řízení rizik, a

c) zakáže svým pracovníkům sjednávat

1. transakce s neschválenými případy podle odstavce 1,

2. transakce, které by na základě rozboru jejich hospodářské opodstatněnosti, finanční situace protistrany, možných nepříznivých důsledků pro povinnou osobu nebo jiných rozpoznaných rizikových faktorů předmětné transakce nebyly běžně provedeny s jinými osobami, a

3. transakce, které by vedly k překročení vnitřních limitů nebo nebyly v souladu s požadavky stanovenými právními předpisy, Českou národní bankou nebo jiným příslušným orgánem dohledu.

(6) Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na změny v případech podle odstavce 1.

(1) Povinná osoba zajistí, že

a) poskytování úvěrů je založeno na spolehlivých a jednoznačně stanovených kritériích a je jasně stanoven postup pro schvalování, doplňky, změny, obnovy a refinancování úvěrů,

b) prostřednictvím účinných systémů je zajišťována průběžná správa a sledování různých portfolií a expozic, s nimiž je spojeno úvěrové riziko, včetně identifikování a řízení problematických expozic a zajišťování odpovídajících úprav v ocenění, zejména opravných položkách u rozvahových aktiv a rezerv k podrozvahovým položkám, a

c) diverzifikace portfolií s úvěrovým rizikem zohledňuje celkovou úvěrovou strategii včetně cílových trhů,

d) před přijetím expozice v kryptoaktivech je provedeno její posouzení a posouzení přiměřenosti stávajících procesů a postupů pro řízení rizika protistrany a o posouzení informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

(2) V přímé závislosti na rozsahu, povaze a složitosti svých činností povinná osoba důkladně zváží vytvoření nástrojů interního hodnocení úvěrového rizika a zvýšení míry uplatňování přístupu založeného na interním ratingu pro výpočet kapitálových požadavků pro úvěrové riziko, zejména pokud jsou expozice povinné osoby významné v absolutním měřítku a zároveň má velký počet významných protistran. Plnění požadavků stanovených pro používání přístupu založeného na interním ratingu není tímto požadavkem dotčeno.

Povinná osoba

a) prostřednictvím zdokumentovaných zásad a postupů ovlivňuje a kontroluje, pokud je účinek uznatelných technik snižování úvěrového rizika nižší než očekávaný, a

b) zajistí vhodnost a spolehlivost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika a správnost jejich uplatňování.

(1) Pokud je povinná osoba investorem, původcem či sponzorem sekuritizace, vyhodnocuje a usměrňuje prostřednictvím přiměřených zásad a postupů riziko sekuritizace včetně reputačního rizika; přitom vždy posoudí reputační riziko ve vztahu ke komplikovaným strukturám či produktům a zajistí, že ekonomická podstata transakce se plně promítá do hodnocení rizika a rozhodovacích procesů.

(2) Pokud je povinná osoba původcem sekuritizace revolvingových expozic s možností předčasného splacení, stanoví plány likvidity jak pro situace očekávané, tak pro případy předčasného splacení.

(3) Povinná osoba je schopna na žádost České národní banky doložit jí, do jaké míry je kapitál udržovaný vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídající vzhledem k ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika.

(4) Povinná osoba zajistí, že dosažení očekávaného převodu rizika není sníženo poskytnutím mimosmluvní podpory.

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro řízení míry tržního rizika včetně vyhodnocování či měření všech jeho významných zdrojů a dopadů. Povinná osoba zavede a udržuje systém řízení tržního rizika obchodního portfolia v souladu s požadavky podle článků 102 až 106 nařízení a systém řízení úrokového, měnového, akciového a komoditního rizika investičního portfolia. Je-li krátká pozice splatná dříve než dlouhá pozice, povinná osoba přijme také opatření proti riziku nedostatku likvidity.

(2) Povinná osoba před přijetím expozice v kryptoaktivech provede posouzení takové expozice a přiměřenosti stávajících procesů a postupů pro řízení tržního rizika a o posouzení informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

(3) Povinná osoba, která při výpočtu kapitálových požadavků pro poziční riziko podle části třetí hlavy IV kapitoly 2 nařízení kompenzovala své pozice u jedné nebo více akcií, které tvoří akciový index, oproti jedné nebo více pozicím ve futures na akciový index nebo v jiném produktu akciového indexu, zohledňuje bazické riziko ztráty způsobené tím, že se hodnota futures nebo jiného produktu nepohybuje plně v souladu s hodnotou jednotlivých akcií, ze kterých je index tvořen, ve strategiích a postupech pro vnitřně stanovený kapitál12) povinné osoby. V těchto strategiích a postupech je zohledněno rovněž bazické riziko existující v případě, kdy povinná osoba drží opačné pozice ve futures na akciové indexy, které nejsou identické co do splatnosti, složení, nebo obojího.

(1) Povinná osoba zavede a udržuje interní systémy pro řízení úrokového rizika investičního portfolia a používá standardizovanou metodiku nebo zjednodušenou standardizovanou metodiku pro identifikaci, hodnocení, řízení a snižování rizik vyplývajících z případných změn v úrokových sazbách, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia povinné osoby.

(2) Povinná osoba zavede a udržuje systémy vyhodnocování a monitorování rizik vyplývajících z případných změn v úvěrových rozpětích, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia povinné osoby.

(3) Povinná osoba používá standardizovanou metodiku podle odstavce 1 také tehdy, pokud Česká národní banka v rámci procesu přezkumu a vyhodnocování vyhodnotila, že použití zjednodušené standardizované metodiky podle odstavce 1 není vzhledem k interním systémům povinné osoby pro řízení úrokového rizika investičního portfolia dostatečné.

(4) Povinná osoba, která je malou a nepříliš složitou institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení, používá standardizovanou metodiku, pokud zjednodušená standardizovaná metodika není vhodná ke zjištění úrokového rizika vyplývajícího z jejího investičního portfolia.

(5) Pokud se ekonomická hodnota vlastního kapitálu povinné osoby z důvodu náhlé a neočekávané změny v úrokových sazbách popsané v kterémkoli ze 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby sníží o více než 15 % jejího kapitálu tier 1, povinná osoba přijme bez zbytečného odkladu opatření, o nichž bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku. Povinná osoba promítne do výpočtu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu modelovací a parametrické předpoklady.

(6) Pokud u povinné osoby z důvodu náhlé a neočekávané změny v úrokových sazbách popsané v jednom ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu, povinná osoba přijme bez zbytečného odkladu opatření, o nichž bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku. Povinná osoba promítne do výpočtu čistého úrokového výnosu modelovací a parametrické předpoklady.

(7) Upřesnění standardizované metodiky a zjednodušené standardizované metodiky podle odstavce 1, modelovací a parametrické předpoklady podle odstavců 5 a 6 a dohledové scénáře podle odstavců 5 a 6 stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 84 odst. 5 a čl. 98 odst. 5a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.

(1) Povinná osoba zohlední ve strategiích a postupech pro vnitřně stanovený kapitál riziko ztráty, které existuje v případě postupu podle článku 345 nařízení v době od vzniku prvního dluhu do následujícího pracovního dne.

(2) V závislosti na své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností povinná osoba zváží vytvoření nástrojů interního hodnocení tržního rizika a stanovování kapitálových požadavků pro pozice v obchodních portfoliích interním modelem, spolu s používáním interního modelu pro výpočet požadavků na kapitál ke krytí rizika selhání, zejména pokud jsou expozice povinné osoby vůči riziku selhání významné v absolutním měřítku a má velký počet významných pozic v obchodovaných dluhových nebo akciových nástrojích různých emitentů. Plnění požadavků stanovených pro používání alternativních interních modelů ke stanovování kapitálových požadavků k tržnímu riziku tím není dotčeno.

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro vyhodnocování a ovlivňování míry podstupovaného operačního rizika, včetně rizika z přímých a nepřímých expozic v kryptoaktivech a vůči poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy a rizika outsourcingu a včetně zohlednění málo častých významných událostí. Povinná osoba stanoví, co tvoří operační riziko pro účely těchto zásad a postupů, aniž by tímto bylo dotčeno vymezení operačního rizika podle článku 4 odst. 1 bodu 52 nařízení.

(2) Povinná osoba vytvoří a udržuje pohotovostní plány, kterými se rozumí plány pro mimořádné situace včetně havarijních a krizových situací a pro obnovu činností, k zajištění schopnosti povinné osoby průběžně vykonávat činnosti a k limitování ztrát v případě významného narušení činností.

(1) Povinná osoba zavede a udržuje

a) zásady a postupy pro průběžné a prospektivní měření a řízení likviditní pozice,

b) scénáře pro řízení rizika likvidity, a to

1. standardní scénář pro řízení rizika likvidity, kterým se rozumí soubor vnitřních předpokladů, zejména předpoklad vývoje struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a vnějších předpokladů, zejména předpoklad vývoje na mezibankovním trhu a vývoje platební schopnosti jednotlivých států, na jejichž základě povinná osoba odhaduje likviditní pozici při běžné činnosti povinné osoby, a dále souhrn následných kroků povinné osoby za účelem odpovídajícího pokrytí očekávaného peněžního odtoku a

2. alternativní scénáře pro řízení rizika likvidity včetně alternativních stresových scénářů pro řízení rizika likvidity; alternativním stresovým scénářem pro řízení rizika likvidity se rozumí soubor vnitřních předpokladů, zejména předpoklad vývoje struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a vnějších předpokladů, zejména předpoklad vývoje na mezibankovním trhu a vývoje platební schopnosti jednotlivých států, na jejichž základě povinná osoba odhaduje likviditní pozici při různé míře stresových situací, a dále souhrn následných kroků povinné osoby za účelem odpovídajícího pokrytí očekávaného odtoku a

c) pohotovostní plány pro případ krize likvidity.

(2) Povinná osoba

a) má dostatečně propracované strategie, zásady, postupy a systémy k identifikaci, měření, řízení a sledování rizika likvidity v náležité soustavě časových pásem, včetně vnitrodenních časových pásem tak, aby bylo zajištěno, že bude udržovat likviditní rezervu na adekvátní úrovni. Tyto strategie, zásady, postupy a systémy jsou

1. zvoleny tak, aby byly vhodné vzhledem k jednotlivým liniím podnikání, měnám, pobočkám a právnickým osobám, a zahrnují adekvátní alokační mechanismy nákladů na likviditu, přínosů a rizik s tím, že vnitřní ceny uplatní povinná osoba na všechna významná aktiva, dluhy a podrozvahové položky, a

2. přiměřené složitosti vykonávaných činností, rizikovému profilu povinné osoby a akceptované míře rizika schválené řídicím orgánem a odrážejí význam povinné osoby v každém členském nebo jiném státě, ve kterém uskutečňuje své podnikatelské aktivity s tím, že o akceptované míře rizika likvidity jsou informovány všechny relevantní linie řízení a podnikání,

b) zohlední při řízení rizika likvidity povahu, rozsah a složitost svých činností, zejména strukturu a rozsah produktového portfolia, systém řízení rizik a zásady financování včetně jeho případných koncentrací tak, aby její rizikový profil v oblasti likvidity byl v souladu s požadavky na odpovídající a dostatečnou funkčnost řízení tohoto rizika a nedocházelo k překračování stanovených limitů,

c) uplatňuje metody k identifikaci, měření, řízení a sledování refinančních pozic, které zahrnují současné i odhadované peněžní toky z aktiv, dluhů a podrozvahových položek a možný dopad reputačního rizika,

d) rozlišuje mezi aktivy zatíženými a aktivy nezatíženými, která jsou kdykoli k dispozici, zejména v krizové situaci. Přihlíží též k právnické osobě, jež má k aktivům určitá práva, ke skutečnosti, ve kterém státě jsou právně evidována, a k jejich uznatelnosti. Povinná osoba dále sleduje, zda mohou být aktiva včas prodána nebo zatížena,

e) přihlíží k existujícím právním, regulatorním a operačním překážkám při případném převodu likvidních nebo nezatížených aktiv mezi právnickými osobami, a to uvnitř i vně Evropského hospodářského prostoru, a

f) posuzuje a bere v úvahu možnosti různých používaných nástrojů zmírňování rizika likvidity včetně systému limitů a likviditních rezerv za účelem zajistit, aby nebyl narušen její chod při škále různých stresových událostí a aby disponovala náležitě diverzifikovanou strukturou financování a přístupem ke zdrojům financování.

(3) Povinná osoba

a) bere v úvahu různé alternativní scénáře včetně stresových pro své likviditní pozice a pro nástroje zmírňování rizika likvidity a podrobuje pravidelnému přezkoumávání předpoklady, na kterých je založeno rozhodování o refinanční pozici, s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky, a tento přezkum provádí při každé významné relevantní změně skutečností, alespoň však jednou ročně, a

b) zahrne do používaných alternativních scénářů zejména podrozvahové položky a ostatní podmíněné dluhy, včetně podrozvahových položek a ostatních podmíněných dluhů týkajících se sekuritizačních jednotek pro speciální účel a jiných právnických osob zřízených se speciálním účelem, vůči kterým je povinná osoba v pozici sponzora nebo kterým poskytuje významnou likviditní podporu.

(4) Povinná osoba

a) zvažuje potenciální dopad alternativních stresových scénářů týkajících se specificky povinné osoby, scénářů týkajících se trhu jako celku a kombinovaných alternativních stresových scénářů. V úvahu jsou brána různá časová pásma a různé míry závažnosti stresových situací; a

b) přezkoumává a udržuje funkčnost a efektivnost svých strategií, zásad, postupů, systémů, limitů a dalších mechanismů pro řízení rizika likvidity včetně pohotovostních plánů, přičemž zohlední výsledky alternativních stresových scénářů podle odstavce 3.

(5) Pohotovostní plány pro případ krize likvidity stanovují adekvátní strategie a řádnou implementaci opatření k řešení situace vzniklé případným nedostatkem likvidity, a to i ve vztahu k zahraničním pobočkám. Tyto plány jsou pravidelně testovány, aktualizovány podle výsledků alternativních stresových scénářů a v periodicitě podle odstavce 3 písm. a) předkládány osobám ve vyšším vedení a schvalovány těmito osobami tak, aby bylo možné náležitě přizpůsobit vnitřní postupy. Povinná osoba přijme předem nezbytná provozní opatření, aby mohly být pohotovostní plány okamžitě použity. U povinné osoby, která je bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, tato operační opatření zahrnují držení kolaterálu uznatelného centrální bankou; pokud je to nezbytné, zahrnuje tento požadavek také

a) držení kolaterálu v měně jiného státu, v níž je povinná osoba vystavena riziku likvidity, a

b) pokud je to nezbytné z operačních důvodů, také držení kolaterálu na území jiného státu, v jehož měně je povinná osoba vystavena riziku likvidity.

(1) Povinná osoba zavede a udržuje řádné řídicí, administrativní a účetní postupy a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly ke zjištění a zaznamenání významných koncentrací včetně všech velkých expozic podle článku 393 nařízení a jejich následných změn v souladu s požadavky nařízení, zákona a této vyhlášky a ke sledování a vyhodnocování všech případů významných koncentrací a velkých expozic s ohledem na vnitřní zásady povinné osoby v této oblasti.

(2) Zásady a postupy pro řízení rizika koncentrace zahrnují

a) zásady a postupy pro zacházení s riziky vznikajícími z koncentrace expozic vůči osobám, ekonomicky či jinak spjatým skupinám osob nebo vůči osobám ve stejném odvětví nebo zeměpisné oblasti, z koncentrace expozic ze stejné činnosti nebo obchodované komodity nebo podkladového aktiva sekuritizovaných expozic, expozic vůči ústředním protistranám, fondům kolektivního investování nebo ostatních expozic nebo z jiné významné koncentrace se společným faktorem rizika a

b) zásady a postupy pro zacházení s rizikem koncentrace vznikajícím v důsledku používání technik snižování úvěrového rizika, zvláště v případě významných nepřímých expozic, například vůči jednomu emitentovi cenných papírů přijatých jako zajištění.

(3) V případě kryptoaktiv bez identifikovatelného vydavatele posoudí povinná osoba riziko koncentrace z hlediska expozice v kryptoaktivech s podobnými vlastnostmi.

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro identifikaci, řízení a sledování rizika nadměrné páky. Ukazatele rizika nadměrné páky zahrnují pákový poměr stanovený v souladu s článkem 429 nařízení a nesoulad mezi aktivy a dluhy.

(2) Povinná osoba přistupuje k řízení rizika nadměrné páky preventivně. Povinná osoba řídí riziko nadměrné páky tak, aby byla schopna kontrolovat celý rozsah různých krizových událostí, pokud jde o riziko nadměrné páky, a dostatečně zohledňovat možné zvýšení rizika nadměrné páky způsobeného snižováním kapitálu povinné osoby z důvodu předpokládaných nebo realizovaných ztrát, v závislosti na používaných účetních pravidlech.

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro identifikaci, sledování a řízení rizika spojeného se správou zajištění a se zatížením aktiv.

(2) Zásady a postupy podle odstavce 1

a) zohledňují model podnikání povinné osoby, zeměpisné rozložení předmětných činností a aktiv, tržní specifika a makroekonomickou situaci a

b) zahrnují zásady pro pohotovostní plány zaměřené na řešení dodatečného zatížení v důsledku stresových událostí na základě zohlednění výsledků testování dopadů možných, i když málo pravděpodobných šoků, včetně důsledků případného poklesu hodnocení úvěrové kvality povinné osoby, znehodnocení zajištění a nárůstu požadavků na zálohy při obchodování povinné osoby.

(1) Povinná osoba zavede a udržuje strategie, zásady, postupy a systémy pro identifikaci, měření, řízení a sledování ESG rizik v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, a to přiměřeně k rozsahu, povaze a složitosti ESG rizik spojených s modelem podnikání a k rozsahu činností povinné osoby. Dlouhodobým horizontem se rozumí období alespoň 10 let.

(2) Povinná osoba testuje svoji odolnost vůči dlouhodobým nepříznivým dopadům faktorů ESG, včetně faktorů souvisejících se změnou klimatu, v rámci základního i nepříznivého scénáře v daném časovém rámci. Povinná osoba zahrne do testování odolnosti různé scénáře, které odrážejí potenciální dopady environmentálních a sociálních změn a souvisejících veřejných politik na dlouhodobé podnikatelské prostředí. Povinná osoba používá v procesu testování odolnosti věrohodné scénáře založené na scénářích vypracovaných mezinárodními organizacemi.

(1) Povinná osoba zavede a udržuje kontrolní funkce a mechanismy a postupy pro kontrolní činnost na všech řídicích a organizačních úrovních. Povinná osoba zajistí, že pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích mají soustavně pro výkon svých kontrolních působností odpovídající personální a další předpoklady.

(2) Kontrolní činnosti jsou součástí běžné, zpravidla každodenní, činnosti povinné osoby a zahrnují zejména

a) kontrolu po linii řízení,

b) přiměřené kontrolní mechanismy pro jednotlivé procesy, zejména kontrolu průběhu činností a transakcí, kontrolu řízení rizik, ověřování výstupů používaných systémů a modelů, kontrolu dodržování právních a vnitřních předpisů a limitů včetně vyhodnocování aktuálnosti, ucelenosti a úplnosti vnitřních předpisů a soustavy limitů, kontrolu řízení střetů zájmů, kontrolu spolehlivosti bezpečnostních opatření, kontrolu schvalování a autorizace transakcí nad stanovené limity, ověřování detailů transakcí, pravidelnou rekonciliaci, a rovněž kontrolní mechanismy pro činnosti, které povinná osoba outsourcuje nebo hodlá outsourcovat, a

c) fyzickou kontrolu; fyzická kontrola se zaměřuje zejména na omezení přístupu k hmotnému majetku, cenným papírům a jiným finančním aktivům a na pravidelné inventury majetku.

(1) Systém vnitřní kontroly zahrnuje mechanismy povinné osoby pro interní hlášení pracovníků o porušení nebo hrozícím porušení požadavků stanovených touto vyhláškou, zákonem, který tato vyhláška provádí, nařízením nebo jinými relevantními předpisy včetně vnitřních, včetně mechanismů pro sdělování konkrétních obav pracovníků ohledně funkčnosti nebo efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo některé jeho součásti, mimo běžné informační toky.

(2) V rámci systému vnitřní kontroly povinná osoba zavede a udržuje vnitřní mechanismy preventivního i následného vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému jako celku a jeho součástí.

(1) Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro zajišťování činností compliance.

(2) Povinná osoba zajistí průběžnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z jejích vnitřních předpisů.

(3) Povinná osoba zajistí výkon činností compliance a související kontroly tak, že je rovněž zabezpečeno

a) informování osob ve vyšším vedení o veškerých zjištěných odchylkách a nesouladech,

b) informování vedoucího orgánu o významných odchylkách a nesouladech,

c) informování osob ve vyšším vedení o připravovaných nebo nových právních předpisech a uznávaných standardech týkajících se činností povinné osoby a

d) poskytování dalších účelných informací ohledně činností compliance vedoucímu orgánu a osobám ve vyšším vedení.

(4) Zásady a postupy pro zajišťování činností compliance pokrývají uceleně a propojeně veškeré činnosti povinné osoby.

(1) Povinná osoba zajistí výkon vnitřního auditu tak, že pokrývá uceleně a propojeně veškeré činnosti povinné osoby a zaměřuje se na odhalování nedostatků a rizik.

(2) Povinná osoba zajistí výkon vnitřního auditu tak, že poskytuje příslušné úrovni řízení objektivní a nezávislé ujištění o činnostech povinné osoby, informace o zjištěných skutečnostech a jasná doporučení k zajištění nápravy zjištěných nedostatků.

(3) Působnost funkce vnitřního auditu se vztahuje zejména na

a) dodržování pravidel obezřetného podnikání povinné osoby,

b) dodržování stanovených zásad, cílů a postupů,

c) systém řízení rizik včetně interních přístupů a interních modelů a systém vnitřní kontroly,

d) finanční řízení a řádnost hospodaření,

e) úplnost, průkaznost a správnost vedení účetnictví,

f) spolehlivost a bezrozpornost účetních, statistických a dalších informací, včetně informací poskytovaných orgánům povinné osoby, informací poskytovaných klientům a uveřejňovaných informací, a

g) funkčnost a bezpečnost informačního a komunikačního systému včetně spolehlivosti systému sestavování a předkládání výkazů České národní bance.

(4) Povinná osoba zajistí, že při výkonu vnitřního auditu jsou provedeny tyto činnosti:

a) sestavení analýzy rizik, a to alespoň jednou ročně,

b) sestavení strategického a periodického plánu vnitřního auditu,

c) zavedení a udržování systému sledování opatření k nápravě uložených na základě zjištění vnitřního auditu a

d) vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému včetně oblastí podle odstavce 3, a to alespoň jednou ročně.

(5) Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu informuje o zjištěných skutečnostech řídicí orgán a v případě potřeby nebo na vyžádání také kontrolní orgán, přičemž z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce vnitřního auditu se může jednat o zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. V případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci povinné osoby, dá osoba ve vedení funkce vnitřního auditu podnět k mimořádnému zasedání kontrolního orgánu, které se může uskutečnit z rozhodnutí tohoto orgánu nebo na důvodný návrh osoby ve vedení funkce vnitřního auditu, jako zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. Odpovědnost vedoucího orgánu není dotčena.

(1) Povinná osoba zavede mechanismus pro interní hlášení pracovníků o porušení nebo hrozícím porušení požadavků stanovených touto vyhláškou, zákonem, který tato vyhláška provádí, nařízením nebo jinými relevantními předpisy včetně vnitřních, včetně mechanismů pro sdělování konkrétních obav pracovníků ohledně funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo některé jeho součásti, mimo běžné informační toky, zajistí pro všechny pracovníky soustavnou a spolehlivou dostupnost mechanismu a právo na zachování důvěrnosti zdroje informací v případě, že pracovník mechanismu využije.

(2) Povinná osoba zajistí vhodný způsob vyřizování hlášení pracovníků podle odstavce 1 a dostatečně transparentní sledování a vyhodnocování opatření případně přijatých na jejich základě.

(3) Povinná osoba zajistí v případě, že pracovník využije mechanismu podle odstavce 1, plnou ochranu dotčeného pracovníka, zejména před nerovným jednáním, odvetným opatřením nebo jiným nespravedlivým zacházením.

(1) Povinná osoba nastaví systém odhalování a ohlašování nedostatků řídicího a kontrolního systému tak, že pokrývá uceleně a propojeně všechny řídicí a organizační úrovně a veškeré činnosti povinné osoby a umožňuje včasnou nápravu nedostatků.

(2) Povinná osoba zajistí, že nedostatky řídicího a kontrolního systému nebo některé z jeho součástí odhalené kontrolním orgánem, po linii řízení, v rámci vnitřního auditu nebo na základě jiné vnitřní kontroly, auditorem nebo jiným způsobem jsou bez zbytečného odkladu oznámeny příslušné řídicí úrovni a řešeny v přiměřené době.

(3) Povinná osoba zajistí, že významné nedostatky řídicího a kontrolního systému nebo některé z jeho součástí jsou oznámeny vedoucímu orgánu a výboru pro audit a případnému dalšímu relevantnímu výboru a řešeny bez zbytečného odkladu.

(4) Povinná osoba vhodným způsobem následně ověřuje účinnost přijatých nápravných opatření.

ČÁST TŘETÍ

HLAVA II

(K § 12m odst. 6 zákona o bankách a § 8aj odst. 5 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

(1) Proticyklická kapitálová rezerva specifická pro příslušnou povinnou osobu se vypočte podle vztahu

ISCCB = sp ∙ TRE,

kde:

ISCCB označuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou povinnou osobu, vyjádřenou v českých korunách,

sp označuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy specifickou pro příslušnou povinnou osobu,

TRE označuje celkový objem rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení stanovený na individuálním nebo konsolidovaném základě, vyjádřený v českých korunách.

(2) Sazba proticyklické kapitálové rezervy specifická pro příslušnou povinnou osobu sp se vypočte jako vážený průměr sazeb spi proticyklických kapitálových rezerv, které se uplatňují ve státech, v nichž má povinná osoba umístěny pro proticyklickou kapitálovou rezervu rozhodné úvěrové expozice, podle vztahu

Sp=∑i=1nSpi·Xi∑i=1nXi,

kde:

sp označuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy specifické pro příslušnou povinnou osobu,

spi označuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy ve státě i, ve kterém má povinná osoba umístěny své expozice,

i označuje stát,

n označuje celkový počet států, ve kterých má povinná osoba umístěny své expozice,

Xi označuje celkový požadavek na kapitál k úvěrovému riziku stanovený podle části třetí hlav II a IV nařízení, vztahující se k úvěrovým expozicím rozhodným pro proticyklickou kapitálovou rezervu a umístěným ve státě i, vyjádřený v českých korunách,

∑i=1nXioznačuje celkový požadavek na kapitál k úvěrovému riziku stanovený podle

části třetí hlav II a IV nařízení, vztahující se ke všem úvěrovým expozicím rozhodným pro proticyklickou kapitálovou rezervu, vyjádřený v českých korunách.

(3) Úvěrové expozice rozhodné pro proticyklickou kapitálovou rezervu zahrnují veškeré kategorie expozic vyjma kategorií podle článku 112 písm. a) až f) nařízení, pokud tyto expozice podléhají požadavku na kapitál k úvěrovému riziku podle části třetí hlavy II nařízení nebo jsou drženy v obchodním portfoliu a podléhají požadavku na kapitál ke specifickému riziku podle části třetí hlavy IV kapitoly 2 nařízení nebo požadavku na kapitál k dodatečnému riziku selhání a riziku migrace podle části třetí hlavy IV kapitoly 5 nařízení nebo, jde-li o expozice, které jsou sekuritizací, podléhají požadavku na kapitál podle části třetí hlavy II kapitoly 5 nařízení.

(4) Povinná osoba při určení státu, ve kterém je úvěrová expozice rozhodná pro výpočet proticyklické kapitálové rezervy umístěna, postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 140 odst. 5 a 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU14).

(5) Jako sazba spi, která je vstupní proměnnou pro výpočet proticyklické kapitálové rezervy specifické pro příslušnou povinnou osobu, se použije

a) sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice ve výši stanovené Českou národní bankou,

b) sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v jiném členském státě ve výši a ode dne stanovených příslušným orgánem členského státu, pokud tato činí nejvýše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice,

c) sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v jiném členském státě 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice ode dne, od něhož příslušný orgán jiného členského státu stanovil sazbu převyšující 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice. Pokud byla uznána Českou národní bankou sazba převyšující 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice, použije se tato sazba,

d) sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v jiném než členském státě ve výši stanovené příslušným orgánem jiného než členského státu, pokud Česká národní banka nestanovila jinou sazbu podle písmene e). K části sazby převyšující 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice se nepřihlíží. Jestliže se sazba zvyšuje, použije se od okamžiku uplynutí 12 měsíců ode dne vyhlášení; to však neplatí, jestliže se sazba snižuje,

e) sazba proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v jiném než členském státě ve výši stanovené Českou národní bankou.

(1) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika pro příslušnou povinnou osobu se vypočte podle vztahu

SRB=rT·TRE+Σiri·TREi,

kde

SRB označuje kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro příslušnou povinnou osobu, vyjádřenou v korunách českých,

rT označuje sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro celkový objem rizikové expozice stanovenou Českou národní bankou,

ri označuje sazbu kapitálové rezervy platnou pro podmnožinu objemu rizikové expozice,

i označuje index podmnožiny expozic určených podle odstavce 2,

TRE označuje celkový objem rizikové expozice vypočtený podle čl. 92 odst. 3 nařízení, stanovený na individuálním nebo konsolidovaném základě, vyjádřený v korunách českých,

TREi označuje objem rizikové expozice pro podmnožinu expozic i vypočtený podle čl. 92 odst. 3 nařízení.

(2) Povinná osoba zařadí každou rizikovou expozici do příslušné podmnožiny rizikových expozic, pro kterou Česká národní banka stanoví nebo uzná speciální sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. Jednotlivá riziková expozice musí být zařazena do všech relevantních podmnožin. Povinná osoba podmnožiny vytvoří v závislosti na podskupině povinných osob, odvětví, případně pododvětví nebo zeměpisném umístění expozic v jednotlivých státech.

(3) Způsob určení zeměpisného umístění rizikových expozic v určitém státě je shodný jako u rozhodných expozic v případě proticyklické kapitálové rezervy. Rizikové expozice, jejichž umístění nelze tímto způsobem jednoznačně určit, považuje povinná osoba za rizikové expozice umístěné v České republice.

(4) Sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika se uplatňují ode dne a ve výši uveřejněných Českou národní bankou.

Bezpečnostní kapitálová rezerva pro příslušnou povinnou osobu se vypočte podle vztahu

CB = sb∙TRE,

kde:

CB označuje bezpečnostní kapitálovou rezervu pro příslušnou povinnou osobu, vyjádřenou v českých korunách,

sb označuje sazbu bezpečnostní kapitálové rezervy stanovenou podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech,

TRE označuje celkový objem rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení stanovený na individuálním nebo konsolidovaném základě, vyjádřený v českých korunách.

(1) Kapitálová rezerva pro systémově významnou instituci se pro příslušnou povinnou osobu vypočte podle vztahu

SIIB = sI ∙ TRE,

kde:

SIIB označuje kapitálovou rezervu pro systémově významnou instituci vyjádřenou v českých korunách,

sI označuje příslušnou sazbu kapitálové rezervy pro systémově významnou instituci,

TRE označuje celkový objem rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení stanovený na individuálním nebo konsolidovaném základě, vyjádřený v českých korunách.

(2) Pro stanovení kapitálové rezervy pro systémově významnou instituci a kapitálové rezervy pro systémové riziko se použijí tato pravidla:

a) pokud povinná osoba na konsolidovaném základě podléhá kapitálové rezervě pro globální systémově významnou instituci a kapitálové rezervě pro jinou systémově významnou instituci, uplatní se ta kapitálová rezerva, která je vyšší,

b) pokud povinná osoba podléhá kapitálové rezervě buď pro globální systémově významnou instituci, nebo pro jinou systémově významnou instituci a zároveň podléhá kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika, pak se uplatní obě rezervy.

(1) Povinná osoba naplňuje jednotlivé složky kombinované kapitálové rezervy, které se na ni vztahují, kmenovým kapitálem tier 1, jenž má pro tento účel k dispozici, odděleně, a nepoužije kmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem plnění jedné z kapitálových rezerv nebo její části na plnění jiné kapitálové rezervy nebo její části.

(2) Povinná osoba, která zcela plní kombinovanou kapitálovou rezervu, může rozhodnout o rozdělení kmenového kapitálu tier 1 jen v tom rozsahu, v němž nedojde ke snížení kmenového kapitálu tier 1 na takovou úroveň, kdy by kombinovaná kapitálová rezerva již splněna nebyla; rozdělením kmenového kapitálu tier 1 se rozumí:

a) výplata peněžitého podílu na zisku,

b) poskytnutí plně nebo částečně placených akcií nebo jiných kapitálových nástrojů podle článku 26 odst. 1 písm. a) nařízení,

c) splacení nebo odkup vlastních akcií nebo jiných kapitálových nástrojů podle článku 26 odst. 1 písm. a) nařízení uskutečněné povinnou osobou,

d) vrácení částek splacených v souvislosti s kapitálovými nástroji podle článku 26 odst. 1 písm. a) nařízení,

e) přidělení položek podle článku 26 odst. 1 písm. b) až e) nařízení.

(1) Povinná osoba, která neplní kombinovanou kapitálovou rezervu,

a) vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení podle odstavce 2 a bez zbytečného odkladu o ní informuje Českou národní banku,

b) předtím, než vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení, není oprávněna

1. rozhodnout o rozdělení kmenového kapitálu tier 1 podle § 67 odst. 2,

2. převzít závazek výplaty pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo vyplatit pohyblivou složku odměny, pokud povinnost k její výplatě vznikla v době, kdy povinná osoba nesplňovala kombinovanou kapitálovou rezervu,

3. provést výplaty související s nástroji vedlejšího kapitálu tier 1,

c) prostřednictvím činností podle písmene b) nerozdělí částku vyšší, než je nejvyšší částka k možnému rozdělení podle odstavce 2.

(2) Povinná osoba vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení podle vztahu

MDA = (PI + PYE - T) ∙ F,

kde

MDA označuje nejvyšší částku k možnému rozdělení související s kombinovanou kapitálovou rezervou,

PI označuje mezitímní zisk nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení po odečtení jakéhokoliv rozdělení zisku nebo provedení plateb vyplývajících z kteréhokoli z opatření podle odstavce 1 písm. b),

PYE označuje zisk za předchozí účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení po odečtení jakéhokoliv rozdělení zisku nebo provedení plateb vyplývajících z kteréhokoli z opatření podle odstavce 1 písm. b),

T označuje daň, která by byla splatná, pokud by zisky PI a PYE nebyly rozděleny,

F označuje multiplikační faktor.

(3) Multiplikační faktor povinná osoba stanoví tak, že pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 92a a 92b nařízení, nad rámec požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu vyjádřený v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení nachází

a) v prvním (nejnižším) intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,

b) ve druhém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,2,

c) ve třetím intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,4,

d) ve čtvrtém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,6.

(4) Povinná osoba vypočte dolní a horní hranici každého intervalu podle vztahů

DHQn=CombiB4·Qn-1a

HHQn=CombiB4·Qn,

kde

DHQn označuje dolní hranici každého intervalu,

HHQn označuje horní hranici každého intervalu,

CombiB označuje celkovou kombinovanou kapitálovou rezervu, kterou má povinná osoba udržovat, vyjádřenou v korunách českých,

Qn označuje pořadové číslo příslušného intervalu a nabývá hodnot 1, 2, 3, nebo 4.

(5) Povinná osoba neplní požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, nemá-li kapitál ve výši a kvalitě potřebné ke splnění požadavku kombinované kapitálové rezervy zároveň s každým následujícím požadavkem:

a) podle čl. 92 odst. 1 písm. a) nařízení, čl. 92a a 92b nařízení a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky, a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,

b) podle čl. 92 odst. 1 písm. b) nařízení, čl. 92a a 92b nařízení a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky, a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,

c) podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení, čl. 92a a 92b nařízení a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky, a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

(1) Omezení podle § 68 odst. 1 se týkají pouze plateb, které by měly za následek snížení kmenového kapitálu tier 1 nebo snížení zisků, za podmínky, že odložení nebo neprovedení platby nenaplní událost selhání nebo podmínku pro zahájení insolvenčního řízení vztahující se na dotčenou povinnou osobu.

(2) Pokud povinná osoba nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu a hodlá provést výplatu částky k možnému rozdělení nebo její části nebo přijmout některé z opatření podle § 68 odst. 1 písm. b), informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku a poskytne jí alespoň informace o

a) výši kapitálu udržovaného dotčenou povinnou osobou v členění na

1. kmenový kapitál tier 1,

2. vedlejší kapitál tier 1 a

3. kapitál tier 2,

b) výši zisku za běžné účetní období a zisku za předchozí účetní období,

c) nejvyšší částce k možnému rozdělení vypočtené podle § 68 odst. 2,

d) zamýšlených opatřeních, jestliže jde o:

1. platby podílů na zisku,

2. odkupy vlastních akcií nebo jiných kapitálových nástrojů podle článku 26 odst. 1 písm. a) nařízení povinnou osobou,

3. platby na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1, nebo

4. výplaty pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod bez ohledu na skutečnost, zda se tak má stát na základě nově vzniklého závazku k výplatě nebo na základě závazku vzniklého v době, kdy povinná osoba nesplňovala na ni se vztahující požadavek na kombinovanou kapitálovou rezervu, a

e) předpokládaných dopadech opatření podle písmene d) na kmenový kapitál tier 1 nebo zisky podle písmene b).

(3) Povinná osoba zajistí správnost vyčíslení nejvyšší částky k možnému rozdělení vypočtené podle § 68 odst. 2 a dopadů zamýšlených opatření podle odstavce 2 písm. e) a je schopna České národní bance na vyžádání správnost tohoto výpočtu prokázat.

Rozdělením kmenového kapitálu tier 1 v souvislosti s pákovým poměrem se rozumí rozdělení podle § 67 odst. 2.

(1) Povinná osoba, která nesplňuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru,

a) vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení související s pákovým poměrem a oznámí tuto částku České národní bance,

b) není předtím, než vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení související s pákovým poměrem, oprávněna

1. rozhodnout o rozdělení kmenového kapitálu tier 1 v souvislosti s pákovým poměrem,

2. převzít závazek výplaty pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo vyplatit pohyblivou složku odměny, pokud povinnost k její výplatě vznikla v době, kdy povinná osoba nesplňovala kombinovanou kapitálovou rezervu,

3. provést výplaty související s nástroji vedlejšího kapitálu tier 1,

c) nerozdělí prostřednictvím činností podle písmene b) částku vyšší, než je nejvyšší částka k možnému rozdělení související s pákovým poměrem vypočtená podle odstavce 2.

(2) Povinná osoba vypočte nejvyšší částku k možnému rozdělení související s pákovým poměrem podle vztahu

L-MDA = (PI + PYE - T) · F,

kde

L-MDA označuje nejvyšší částku k možnému rozdělení související s pákovým poměrem,

PI označuje mezitímní zisk nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení po odečtení jakéhokoliv rozdělení zisku nebo provedení plateb vyplývajících z kteréhokoli z opatření podle odstavce 1 písm. b),

PYE označuje zisk za předchozí účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení po odečtení jakéhokoliv rozdělení zisku nebo provedení plateb vyplývajících z kteréhokoli z opatření podle odstavce 1 písm. b),

T označuje daň, která by byla splatná, pokud by zisky PI a PYE nebyly rozděleny,

F označuje multiplikační faktor.

(3) Multiplikační faktor povinná osoba stanoví tak, že pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. d), čl. 92a a 92b nařízení a nad rámec požadavků na kapitál uložených v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky a nad rámec nerizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu vyjádřený v procentech v poměru k celkové míře expozic podle čl. 429 odst. 4 nařízení, nachází

a) v prvním (nejnižším) intervalu požadované kapitálové rezervy k pákovému poměru, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,

b) ve druhém intervalu požadované kapitálové rezervy k pákovému poměru, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,2,

c) ve třetím intervalu požadované kapitálové rezervy k pákovému poměru, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,4,

d) ve čtvrtém intervalu požadované kapitálové rezervy k pákovému poměru, neboli je vyšší než jeho dolní hranice, pak je multiplikační faktor roven 0,6.

(4) Povinná osoba vypočte dolní a horní hranici každého intervalu podle vztahů

DHQn=LB4·Qn-1a

HHQn=LB4·Qn,

kde

DHQn označuje dolní hranici každého intervalu,

HHQn označuje horní hranici každého intervalu,

LB označuje kapitálovou rezervu k pákovému poměru, kterou má povinná osoba udržovat, vyjádřenou v korunách českých,

Qn označuje pořadové číslo příslušného intervalu a nabývá hodnot 1, 2, 3, nebo 4.

(5) Povinná osoba neplní požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, nemá-li kmenový kapitál tier 1 zároveň dostatečný ke splnění požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení, čl. 92a a 92b nařízení a požadavku podle čl. 92 odst. 1a nařízení a požadavků na kapitál uložených povinné osobě v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto požadavkem podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení.

(1) Omezení podle § 69b odst. 1 se týkají pouze plateb, které by měly za následek snížení kmenového kapitálu tier 1 nebo snížení zisků za podmínky, že odložení nebo neprovedení platby nenaplní událost selhání nebo podmínku pro zahájení insolvenčního řízení vztahující se na dotčenou povinnou osobu.

(2) Pokud povinná osoba nesplňuje kapitálovou rezervu k pákovému poměru a hodlá provést výplatu nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrem nebo její části nebo přijmout některé z opatření podle § 69b odst. 1 písm. b), informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku a poskytne jí alespoň informace podle § 69 odst. 2 s výjimkou písmene a) bodu 3 a sdělí nejvyšší částku k možnému rozdělení související s pákovým poměrem vypočtenou podle § 69b odst. 2.

(3) Povinná osoba zajistí správnost vyčíslení nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrem a dopadů zamýšlených opatření podle § 69 odst. 2 písm. d) na kmenový kapitál tier 1 nebo výši zisku za běžné účetní období a zisku za předchozí účetní období a je schopna České národní bance na vyžádání správnost tohoto výpočtu prokázat.

Plán na obnovení kapitálu obsahuje

a) odhady příjmů a výdajů a předpokládanou rozvahu povinné osoby,

b) opatření ke zvýšení kapitálových poměrů povinné osoby,

c) plán a časový rámec pro navýšení kapitálu povinné osoby s cílem naplnit v plném rozsahu kombinovanou kapitálovou rezervu, a, je-li to relevantní pro povinnou osobu, tak i kapitálovou rezervu k pákovému poměru,

d) informace, které doloží reálnost splnění plánu na obnovení kapitálu povinné osoby.

ČÁST ČTVRTÁ

HLAVA II

(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách a § 11 odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

(1) Povinná osoba nesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účast na této povinné osobě samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.

(2) Povinná osoba může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, pouze při současném splnění těchto podmínek:

a) povinná osoba, která hodlá nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozici tvůrce trhu a toto své postavení České národní bance prokáže před prvním nabytím kapitálového nástroje vydaného osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1,

b) tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a

c) reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jednoho emitenta, který je osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním základě.

HLAVA III

(K § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zákona o bankách a § 11 odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

(1) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, například záruky, akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány

a) touto povinnou osobou,

b) právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na povinné osobě,

c) právnickou osobou, která je ovládána osobou s kvalifikovanou účastí na povinné osobě,

d) právnickou osobou, která je ovládána osobami jednajícími ve shodě, pokud tyto osoby ovládají povinnou osobu,

e) právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě podle písmene d),

f) právnickou osobou, která je ovládána některou z osob jednajících ve shodě podle písmene d), nebo

g) právnickou osobou ovládanou povinnou osobou.

(2) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování nabytí

a) podílu, který není ve formě cenného papíru, v osobách podle odstavce 1, nebo

b) podřízené pohledávky za osobou podle odstavce 1.

(3) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladu nebo dalšího členského vkladu do povinné osoby.

ČÁST ŠESTÁ

(K § 12af odst. 3, § 12ag odst. 8, § 24 odst. 1 a 2 zákona o bankách a § 27 odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

(1) Informaci o systému vnitřně stanoveného kapitálu předkládá České národní bance povinná osoba, která podle zákona o bankách nebo zákona o spořitelních a úvěrních družstvech plní povinnosti týkající se vnitřně stanoveného kapitálu13).

(2) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o

a) systému, který v rámci svého řídicího a kontrolního systému zavedla a udržuje pro

1. stanovení a průběžné posuzování vnitřně stanovené kapitálové potřeby a

2. plánování a průběžné udržování vnitřně stanovených kapitálových zdrojů v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrývaly rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena, a

b) řídicích a organizačních předpokladech a uspořádání, postupech, výstupech a jejich využití a kontrolních mechanismech systému podle písmene a).

(3) Rozsah a míra podrobnosti informace odpovídá rozsahu a složitosti systému vnitřně stanoveného kapitálu povinné osoby podle odstavce 1. Jde-li o informaci o tomto systému na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, povinná osoba podle odstavce 1 uvede údaje také v členění podle jednotlivých osob, které jsou členem skupiny a jsou zahrnuty do jejího systému vnitřně stanoveného kapitálu.

(4) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému vnitřně stanoveného kapitálu za uplynulé účetní období nejpozději do 30. dubna, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu obsahuje informaci o plánu a skutečnosti za dané účetní období a o plánu dalšího udržování vnitřně stanovených kapitálových poměrů.

(5) Povinná osoba podle odstavce 1 předkládá informaci o svém systému vnitřně stanoveného kapitálu v elektronické podobě. Formát dat dohodne povinná osoba podle odstavce 1 s Českou národní bankou individuálně.

(1) Informaci o systému a postupech hodnocení přiměřenosti likvidity a financování předkládá České národní bance povinná osoba, která podle zákona o bankách nebo zákona o spořitelních a úvěrních družstvech plní povinnosti týkající se řízení rizika likvidity18).

(2) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o

a) systému, který v rámci svého řídicího a kontrolního systému zavedla a udržuje pro

1. stanovení a průběžné posuzování vnitřně stanovených požadavků na likviditu a financování a

2. plánování a průběžné udržování vnitřně stanovených zdrojů likvidity a financování v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrývaly rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena, a

b) řídicích a organizačních předpokladech a uspořádání, postupech, výstupech a jejich využití a kontrolních mechanismech systému podle písmene a).

(3) Rozsah a míra podrobnosti informace odpovídá rozsahu a složitosti systému pro hodnocení přiměřenosti likvidity a financování povinné osoby podle odstavce 1.

(4) Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému a postupech pro hodnocení přiměřenosti likvidity a financování za uplynulé účetní období nejpozději do 30. dubna, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Informace o systému a postupech pro hodnocení přiměřenosti likvidity a financování obsahuje informaci o plánu a skutečnosti za dané účetní období a o plánu dalšího udržování vnitřně stanovené přiměřenosti likvidity a financování.

(5) Povinná osoba podle odstavce 1 předkládá informaci o svém systému vnitřně stanovené přiměřenosti likvidity a financování v elektronické podobě. Formát dat dohodne povinná osoba podle odstavce 1 s Českou národní bankou individuálně.

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o sjednání transakce v hodnotě převyšující 1 % z bilanční sumy povinné osoby, která znamená, že se na povinnou osobu převádí úvěrové riziko, jemuž je vystavena osoba,

a) která je ovládána povinnou osobou,

b) kterou ovládá tatáž osoba jako povinnou osobu, nebo

c) která ovládá povinnou osobu.

(2) Transakcí podle odstavce 1 je zejména

a) nabytí aktiva, které není obchodováno na aktivním trhu,

b) nabytí portfolia pohledávek, které nejsou obchodovány na aktivním trhu,

c) nabytí sekuritizované expozice,

d) poskytnutí syndikátního úvěru, spoluúčast na úvěrovém riziku nebo podobný obchod, nebo

e) poskytnutí záruky nebo sjednání úvěrového derivátu.

(3) Pokud dochází k převodu úvěrového rizika na povinnou osobu v důsledku více souvisejících transakcí, považují se tyto transakce pro účely posouzení hodnoty přesahující 1 % z bilanční sumy povinné osoby za jednu transakci.

Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o

a) sjednání koupě obchodního závodu, anebo jeho části od osoby,

1. která je ovládána povinnou osobou,

2. kterou ovládá tatáž osoba jako povinnou osobu, nebo

3. která ovládá povinnou osobu,

b) sjednání přímé, nepřímé, anebo syntetické kapitálové investice do osoby, kterou ovládá táž osoba jako povinnou osobu, pokud tato kapitálová investice převyšuje 10 % základního kapitálu osoby, do níž investice směřuje, a

c) rozhodnutí zúčastnit se na přeměně obchodní korporace.

(1) Pokud povinná osoba pro zajištění svých významných činností nebo k jejich podpoře sjednává outsourcing, informuje o tom v dostatečném předstihu Českou národní banku. Součástí této informace je přehled takto vykonávaných činností a základní identifikační údaje o poskytovateli outsourcingu.

(2) Pro účely odstavce 1 se významnou činností rozumí

a) činnosti takového významu, že nedostatek nebo selhání při jejich zajišťování může mít významný dopad na schopnost povinné osoby plnit obezřetnostní pravidla nebo na nepřetržitost výkonu jejích činností,

b) činnosti, jejichž poskytování je podmíněno udělením oprávnění k činnosti příslušným orgánem dohledu,

c) činnosti, které mají významný vliv na řízení rizik povinné osoby,

d) řízení rizik spjatých s činnostmi podle písmen a) až c).

(3) Povinná osoba informuje v dostatečném předstihu Českou národní banku o případných podstatných změnách ve skutečnostech podle odstavce 1, zejména o případné změně poskytovatele outsourcingu a změně povahy, rozsahu nebo složitosti takto vykonávané činnosti.

(4) Na zahraniční banku z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3 vztahují obdobně.

(1) Povinná osoba, která používá standardizovaný přístup, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o zapsané ratingové agentuře nebo exportní úvěrové agentuře, kterou zvolila pro účely stanovení úvěrové kvality.

(2) Povinná osoba informuje Českou národní banku o výsledcích výpočtů

a) podle svých interních přístupů pro své expozice nebo pozice uvedené ve srovnávacích portfoliích, používá-li interní přístup pro výpočet objemů rizikově vážených expozic nebo pro výpočet kapitálových požadavků,

b) pro své expozice nebo pozice uvedené ve srovnávacích portfoliích, používá-li alternativní standardizovaný přístup podle části třetí hlavy IV kapitoly 1a nařízení a současně objem jejích rozvahových a podrozvahových položek vystavených tržnímu riziku podle článku 325a odst. 1 písm. b) nařízení je v částce odpovídající alespoň 500 milionů eur,

c) podle přístupů použitých pro účely stanovení objemu očekávaných úvěrových ztrát z expozic nebo pozic uvedených ve srovnávacích portfoliích, používá-li přístup založený na interním ratingu podle části třetí hlavy II kapitoly 3 nařízení nebo standardizovaný přístup podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení a současně

1. sestavuje účetní závěrku v souladu s mezinárodními účetními standardy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, v platném znění, (dále jen „mezinárodní účetní standardy“),

2. oceňuje aktiva a podrozvahové položky a určuje výši kapitálu podle článku 24 odst. 2 nařízení v souladu s mezinárodními účetními standardy, nebo

3. neoceňuje aktiva a podrozvahové položky v souladu s mezinárodními účetními standardy, avšak používá model očekávaných úvěrových ztrát, který je stejný jako model používaný v mezinárodních účetních standardech.

(3) Povinná osoba informuje Českou národní banku alespoň jednou ročně o výsledcích výpočtů podle odstavce 2 spolu s vysvětlením použitých metodik a veškerými kvalitativními informacemi, jež mohou objasnit dopad těchto výpočtů na kapitálové požadavky, v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/2070 ze dne 14. září 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy o šablonách, definicích a řešeních v oblasti informačních technologií, které mají instituce používat při podávání zpráv Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům podle čl. 78 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, v platném znění.

(4) Povinná osoba, která používá externí rating pro účely stanovení úvěrové kvality sekuritizované expozice, informuje bez zbytečného odkladu o své volbě zapsané ratingové agentury Českou národní banku.

(5) Pokud povinná osoba hodlá změnit některý z dosud používaných přístupů pro výpočet kapitálových požadavků nebo provést změnu v používaném interním přístupu nebo interním modelu, informuje o tomto záměru bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku

a) o využití možnosti stanovovat kapitálové požadavky k nástrojům zařazeným do malého obchodního portfolia jako k nástrojům zařazeným do investičního portfolia a

b) o ukončení postupu podle písmene a).

Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o všech repo obchodech a půjčkách či výpůjčkách cenných papírů nebo komodit ve smyslu nařízení15), u kterých nastalo selhání protistrany.

(1) Pokud povinná osoba hodlá změnit účetní období, informuje Českou národní banku o tomto záměru bez zbytečného odkladu, alespoň však 12 měsíců před plánovanou změnou.

(2) Na zahraniční banku z jiného než členského státu se odstavec 1 vztahuje obdobně.

Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, pokud

a) absolutní hodnota čisté měnové pozice povinné osoby v jakékoliv cizí měně nebo v českých korunách stanovené podle článku 352 nařízení přesáhne 15 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním základě, nebo

b) celková čistá měnová pozice povinné osoby stanovená podle článku 352 nařízení přesáhne 20 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním základě.

(1) Pokud povinná osoba v rámci svých činností uzavřela ujednání nebo je jinou formou aktivní vůči protistraně nebo ve státě, jež jsou nebo by mohly být považovány za netransparentní nebo jinak potenciálně rizikovými včetně offshorových center [§ 18 odst. 2 písm. f)], informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. To platí i v případě, že jde o aktivity povinné osoby pro klienta nebo na jeho žádost.

(2) Součástí informace je

a) identifikace protistrany nebo státu, o něž jde,

b) výstižný popis oznamované aktivity,

c) upřesnění, zda jde o vlastní aktivitu povinné osoby nebo aktivitu z podnětu klienta, a

d) časové a případné další podstatné informace k oznamované aktivitě; pokud je to relevantní, je součástí oznámení

1. alespoň rámcová kvantifikace rozsahu aktivity,

2. alespoň rámcové vyhodnocení rizik spojených s aktivitou a

3. základní informace o osobě nebo osobách přímo zapojených nebo s jinou významnou vazbou na oznamovanou aktivitu.

(3) Na zahraniční banku z jiného než členského státu se odstavce 1 a 2 vztahují obdobně.

(1) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, pokud zaznamená možné významné ohrožení reputace, které má nebo by mohlo mít vliv na výkon činností povinné osoby.

(2) Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o

a) významné trestné činnosti, která může ohrozit nebo ohrožuje výkon její činnosti, a

b) významném trendu v oblasti boje proti legalizaci příjmů z trestné činnosti a financování terorismu.

(3) Součástí informace podle odstavců 1 a 2 je výstižný popis oznamovaného jevu a jeho klíčové věcné, časové a další charakteristiky. Pokud je to relevantní, je součástí popisu alespoň rámcová kvantifikace hrozícího nebo již vzniklého nepříznivého finančního dopadu oznamovaného jevu a základní informace o osobě nebo osobách s vazbou na oznamovaný jev.

(4) Na zahraniční banku z jiného než členského státu se odstavce 1 až 3 vztahují obdobně.

(1) Zpráva o přiměřenosti opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka podle § 12e odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se předkládá

a) v případě roční informace do 4 měsíců po skončení příslušného účetního období a

b) bez zbytečného odkladu po zjištění nedostatků kdykoliv v průběhu roku.

(2) Zpráva podle odstavce 1 písm. a) obsahuje zhodnocení funkčnosti a efektivnosti opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka a identifikaci zavedených mechanismů kontroly, alespoň

a) informace o věcném a časovém rozsahu oblastí ověřovaných auditorem,

b) zhodnocení souladu účetních zásad a postupů účtování o peněžních prostředcích a investičních nástrojích zákazníka s právními předpisy,

c) zhodnocení shody vedení majetku zákazníka v systému vnitřní evidence s právními předpisy,

d) zhodnocení, zda rekonciliace zákaznického majetku je prováděna přiměřeně často, průkazným způsobem a v souladu s právními předpisy a vnitřním předpisem povinné osoby,

e) ověření správnosti systémového a funkčního nastavení procesu rekonciliace veškerého majetku zákazníků, prováděné povinnou osobou, a ověření výsledků nejméně jedné rekonciliace veškerého majetku zákazníků v každém měsíci v průběhu kalendářního roku, za který se zpráva zpracovává,

f) výsledek ověření souladu ukládání investičních nástrojů a peněžních prostředků u třetích osob s právními předpisy,

g) výsledek ověření souladu použití investičních nástrojů s právními předpisy a vnitřními předpisy povinné osoby,

h) specifikaci chybějících kontrolních mechanismů, popis zjištěných nedostatků a vyhodnocení jejich závažnosti,

i) další důležité informace, které se týkají ochrany majetku zákazníka povinnou osobou.

(3) Zpráva podle odstavce 1 je předkládána v elektronické podobě podepsaná způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu19), do datové schránky České národní banky.

(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu předkládá České národní bance zprávu o ověření podle § 12af zákona o bankách v elektronické podobě podepsanou ověřovatelem vybraným podle § 22b zákona o bankách způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, do datové schránky České národní banky alespoň jednou za dva roky, vždy do 6 měsíců po skončení účetního období.

(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu předkládá České národní bance zprávu o ověření podle § 12ag zákona o bankách v elektronické podobě podepsanou ověřovatelem vybraným podle § 22b zákona o bankách způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, do datové schránky České národní banky každoročně, vždy do 6 měsíců po skončení účetního období.

Povinná osoba uvede své právní a vnitřní poměry do souladu s požadavky podle § 11 a 29 do 5. září 2014.

Údaje podle stavu k 30. červnu 2014 uveřejní povinná osoba a pobočka banky z jiného než členského státu v souladu s ustanoveními části páté vyhlášky č. 23/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění účinném k 30. červnu 2014.

Vyhláška č. 23/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry se zrušuje.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Guvernér:

Ing. Singer, Ph.D., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 163/2014 Sb.

1. Povinná osoba zavede kritéria stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 94 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a uplatňuje zásady a postupy odměňování podle této přílohy takto:

a) zásady odměňování podle bodů 3 a 28 uplatňuje na celkový systém odměňování povinné osoby a pro odměňování všech pracovníků,

b) zvláštní zásady a postupy odměňování podle bodů 4 až 12, 16 až 20 a 22 až 27 uplatňuje na vybrané oblasti celkového systému odměňování povinné osoby a vždy pro odměňování

1. člena vedoucího orgánu,

2. osoby ve vyšším vedení,

3. pracovníka s manažerskou odpovědností za vnitřní kontrolní funkci nebo ve významné obchodní jednotce,

4. pracovníka s nárokem na významnou odměnu v předchozím účetním období, jsou-li splněny tyto podmínky:

4.1. odměna pracovníka dosahuje nejméně částky 500 000 eur a současně nejméně výše průměrné odměny členů vedoucího orgánu a pracovníků ve vyšším vedení,

4.2. pracovník vykonává pracovní činnost ve významné obchodní jednotce a jeho činnost je takového druhu, že má podstatný vliv na rizikový profil dané obchodní jednotky,

5. pracovníka neuvedeného v bodech 1 až 4, pokud patří do kategorie pracovníků, jejíž kritéria stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 94 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, a

c) je-li povinná osoba velkou institucí nebo hodnota jejích aktiv na individuálním základě v průběhu čtyřletého období bezprostředně předcházejícího běžnému účetnímu roku činí v průměru více než 5 miliard eur, uplatňuje i zvláštní zásady a postupy odměňování uvedené v bodech 13 až 15 a 21 s tím, že je neuplatní pro odměňování pracovníka, jehož roční pohyblivá složka odměny nepřesahuje 50 000 eur a nepředstavuje více než jednu třetinu jeho celkové roční odměny.

2. Zásady odměňování podle bodu 1 povinná osoba vhodným způsobem zohlední při odměňování dalších právnických nebo fyzických osob, pokud fakticky vykonávají činnost pro povinnou osobu a tato činnost má významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby nebo jejichž odměňování je obdobné jako u osob podle bodu 1 písm. b), a to bez ohledu na právní vztah s povinnou osobou, právní formu a zeměpisné umístění.

3. Obecné zásady a postupy odměňování

a) podporují řádné a efektivní řízení rizik a jsou s ním v souladu,

b) nepodněcují k podstupování rizika nad rámec míry rizika akceptované povinnou osobou,

c) jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby,

d) zahrnují opatření k zamezování střetům zájmů v souvislosti s odměňováním včetně zamezování střetům zájmů mezi motivací na plnění výkonnostních cílů a motivací na plnění cílů vnitřního kontrolního systému,

e) zajišťují, že pohyblivé složky odměny jako celek neomezují schopnost povinné osoby posílit kapitál a

f) zamezují rozdílům v odměňování pracovnic a pracovníků za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

4. Kontrolní orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje souhrnné zásady odměňování osob podle bodu 1 písm. b) nebo jejich skupin; tato činnost se považuje za zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu.

5. Uplatňování zásad odměňování osob s rizikovým vlivem nebo jejich skupin je alespoň jedenkrát ročně podrobeno celkovému nezávislému vnitřnímu prověření z hlediska souladu se souhrnnými zásadami odměňování osob s rizikovým vlivem nebo jejich skupin, schválenými kontrolním orgánem.

6. Aniž by tím byla dotčena ustanovení jiných právních předpisů, zásady odměňování osob podle bodu 1 písm. b) jednoznačně rozlišují mezi kritérii pro stanovení

a) základní pevné části odměny, která by měla zejména odrážet příslušné odborné zkušenosti a stanovenou pracovní náplň pracovníka, a

b) pohyblivé složky odměny, která by měla odrážet udržitelný výkon povinné osoby, zohledňovat rizika a výkon nad rámec toho, co je požadováno ke splnění popisu pracovní náplně pracovníka.

7. Pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou odměňováni podle plnění cílů stanovených pro danou kontrolní funkci, nezávisle na výkonnosti útvarů, které kontrolují.

8. Odměňování pracovníků ve vedení výkonu funkce řízení rizik, funkce vnitřního auditu a funkce compliance je pod přímým dohledem výboru pro odměňování, nebo kontrolního orgánu.

9. Pokud jsou stanoveny výkonnostní odměny,

a) celková odměna je založena na kombinaci hodnocení individuální pracovní výkonnosti a výkonnosti dotčeného útvaru s hodnocením celkových výsledků povinné osoby; výsledky skupiny nebo osoby ovládající povinnou osobu lze zohlednit pouze výjimečně, zejména pokud se jedná o výkon činností, které prokazatelně podstatněji ovlivňují výkonnost skupiny nebo výkonnost osoby ovládající povinnou osobu a jejich podíl na celkových činnostech hodnoceného není zanedbatelný, a způsobem, který bude řádně odůvodněn,

b) při hodnocení individuální pracovní výkonnosti se zohlední finanční i nefinanční kritéria včetně přístupu k rizikům podle § 31,

c) hodnocení výkonnosti je založeno na víceletém základě tak, aby bylo zajištěno, že proces odměňování je založen na dlouhodobějších výsledcích a že uvolňování částí pohyblivé složky odměn založených na hodnocení výkonnosti je rozloženo do období, jehož délka zohledňuje cyklus podnikání povinné osoby a s ním spojených rizik, a

d) postup měření výkonnosti pro účely kalkulace pohyblivé složky odměny nebo pohyblivých složek odměn jako celku zahrnuje úpravy, které zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik i náklady na zajištění požadovaného kapitálu a likvidity.

10. Pevná a pohyblivá složka celkové odměny osoby podle bodu 1 písm. b) jsou vhodně vyvážené; pevná složka odměny tvoří dostatečně velký podíl celkové odměny, aby bylo možno uplatňovat plně flexibilní přístup k pohyblivé složce odměny, včetně možnosti pohyblivou složku odměny nevyplatit.

11. Povinná osoba stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny individuálně pro jednotlivé osoby nebo skupiny osob. O schválení vyššího maximálního poměru pevné a pohyblivé složky odměny20) povinná osoba bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, včetně sdělení veškerých vyšších maximálních poměrů, počtu osob, pro které byly schváleny, a jejich funkcí.

12. Alokace pohyblivých složek odměn osob podle bodu 1 písm. b) zohledňuje všechny druhy stávajících a budoucích rizik.

13. Vznik nároku na podstatnou část pohyblivé složky odměny, a to nejméně 40 %, je odložen alespoň na dobu, která není kratší než 4 až 5 let. Délka období je vhodně stanovena s ohledem na povahu podnikání povinné osoby, jeho rizika a činnosti dotčené osoby s rizikovým vlivem a u člena vedoucího orgánu není kratší než 5 let. Nárok na odloženou část pohyblivé složky odměny nelze přiznat rychleji než na poměrném základě vůči celkové délce období, do kterého bylo přiznání nároku podstatné části pohyblivé složky odměny odloženo. V případě, že část pohyblivé složky odměny dosahuje mimořádně vysokého objemu, je odloženo přiznání nároku alespoň ve výši 60 % tohoto objemu. Povinná osoba je povinna vhodně určit objem pohyblivé složky odměny, který pro účely odložení vzniku nároku na odměnu do více let považuje za mimořádně vysoký. Povinná osoba vždy posoudí objem pohyblivé složky odměny jako mimořádně vysoký také v případě, že maximální pohyblivá složka odměny jednotlivce může přesahovat 100 % jeho pevné složky odměny.

14. Podstatná část, nejméně však 50 % odložené a 50 % neodložené pohyblivé složky odměny osoby podle bodu 1 písm. b), je tvořena vhodnou kombinací

a) akcií, anebo podle právní formy povinné osoby obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě, nebo nástrojů souvisejících s takovými kapitálovými nástroji, anebo jiných srovnatelných nepeněžních nástrojů, a

b) je-li to vhodné, nástrojů podle článků 52 nebo 63 nařízení nebo jinými nástroji, které lze plně přeměnit na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo odepsat a které vždy odpovídajícím způsobem náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti a jsou odpovídajícím způsobem použitelné pro účely pohyblivé složky odměny.

15. Nástroje podle bodu 14 jsou po přiměřenou dobu podle zásad povinné osoby zadržovány tak, aby byla motivace osob podle bodu 1 písm. b) provázána s dlouhodobými zájmy povinné osoby.

16. Nástroje podle bodu 14 vydané osobou s úzkým propojením se bez dalšího nepovažují za nástroje, které odpovídajícím způsobem náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, ledaže je povinná osoba schopna prokázat opak.

17. Nárok na pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části je přiznán pouze tehdy, je-li to udržitelné vzhledem k celkové finanční situaci povinné osoby a odůvodněné výkonností dotčeného útvaru a individuální pracovní výkonností dotčené osoby podle bodu 1 písm. b). V opačném případě se nárok nepřizná, anebo se přizná pouze v omezeném rozsahu.

18. Povinná osoba zavede opatření, která jí umožní odejmout již přiznanou pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části a požadovat zpět již vyplacenou pohyblivou složku odměny; ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena.

19. V případě nepříznivé finanční výkonnosti nebo jejího poklesu je celková pohyblivá složka odměn podstatně snížena, včetně uplatnění opatření podle bodů 17 a 18, a to jak v aktuálním odměňování, tak i v odměnách za předchozí období.

20. Povinná osoba stanoví konkrétní kritéria pro použití systému nepřiznání části, anebo celého nároku na odměnu a zpětného vyžadování již vyplacené odměny. Tato kritéria se vztahují zejména na situace, kdy osoba podle bodu 1 písm. b)

a) se účastnila nebo nesla odpovědnost za jednání, které vedlo k významným ztrátám povinné osoby,

b) nedodržela odpovídající standardy důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti.

21. Zásady poskytování případných zvláštních penzijních výhod, poskytovaných osobám podle bodu 1 písm. b) mimo rámec případného plošného programu povinné osoby pro pracovníky včetně případného zaměstnaneckého připojištění, jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby. Za zvláštní penzijní výhody se nepovažují příspěvky v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, penzijního připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření, důchodového pojištění nebo příspěvky obdobné povahy obvyklé pro pracovníky povinné osoby. Zvláštní penzijní výhody jsou součástí pohyblivé složky odměny. Pokud osoba uvedená v bodu 1 písm. b)

a) odejde před vznikem nároku na důchod, zvláštní penzijní výhody budou povinnou osobou odloženy po dobu 5 let ve formě nástrojů podle bodu 14,

b) dosáhne nároku na důchod, budou jí zvláštní penzijní výhody přiznány ve formě nástrojů podle bodu 14 a povinná osoba bude mít povinnost je 5 let zadržovat.

22. Pohyblivá složka odměny není vyplácena v nástrojích, anebo formou, která by umožnila obcházení požadavků této vyhlášky nebo jiných právních předpisů.

23. Povinná osoba smluvně zaváže osoby podle bodu 1 písm. b), aby neuplatňovaly pojištění nebo jiné zajišťovací strategie spojené s jejich odměňováním nebo odpovědností, které by mohly ohrozit nebo omezit účinky rizikově zaměřených prvků zásad odměňování.

24. Pohyblivá složka odměny, která je zaručena bez ohledu na výkonnost, je poskytována výjimečně a jen v případě, že povinná osoba udržuje dostatečné kapitálové vybavení, a je upravena pouze jde-li o získávání nových pracovníků; tento způsob odměňování je omezen na období prvního roku po nástupu nového pracovníka.

25. Smluvně zaručená pohyblivá složka odměny neodpovídá řádnému řízení rizik ani zásadě odměny za výkon, a tudíž není zařazena do budoucích plánů odměňování.

26. Smluvní odstupné poskytované pracovníkům v souvislosti s předčasným ukončením vztahu odráží jejich výkonnost dosaženou v průběhu daného období a je navrženo způsobem, který neodměňuje selhání či porušení povinností.

27. Odměna, která souvisí s náhradou nebo vyplacením ze smlouvy v předchozím zaměstnání, je v souladu s dlouhodobými zájmy povinné osoby, včetně zadržení, odkladu, výkonnosti a ustanovení o odejmutí přiznané nebo vyplacené pohyblivé složky odměny.

28. Pokud je povinné osobě poskytnuta mimořádně veřejná podpora,

a) pohyblivou složku limituje procentuální částí ze svých čistých příjmů tak, aby to bylo v souladu s udržováním kapitálu a včasným ukončením poskytování veřejné podpory,

b) přehodnotí celkový systém odměňování tak, aby byl v souladu s řádným řízením rizik a dlouhodobým růstem, a bude-li to vhodné, stanoví limity odměňování členů vedoucího orgánu, a

c) členům vedoucího orgánu přizná pohyblivou složku odměny jen tehdy, pokud to je ospravedlnitelné.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 163/2014 Sb.

1. Povinná osoba zajistí, že výbor kontrolního orgánu je složen z nevýkonných členů kontrolního orgánu, ledaže právní předpis stanoví jinak.

2. Na činnosti výboru kontrolního orgánu se mohou podílet i jiné osoby než členové daného výboru, pokud je to účelné a povinná osoba zajistí, že takové uspořádání je jednoznačně stanoveno, nemůže tím dojít ke střetu zájmů nebo ovládnutí či jinému nežádoucímu ovlivnění rozhodování nevýkonných členů ve výboru a informace o této skutečnosti je přiměřeně dostupná, a to i veřejnosti.

3. Povinná osoba zajistí, že členové výboru pro odměňování jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, zejména aby bylo zajištěno kompetentní a nezávislé posuzování zásad a postupů odměňování a návrhů motivačních pobídek pro řízení rizik, kapitálu a likvidity.

4. V působnosti výboru pro odměňování je příprava návrhů na rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně těch, které mají dopad na rizika a řízení rizik povinné osoby, přijímaná kontrolním orgánem povinné osoby. Při přípravě těchto rozhodnutí přihlíží výbor pro odměňování k dlouhodobým zájmům společníků nebo členů povinné osoby, investorů a ostatních zúčastněných stran a k veřejnému zájmu.

5. Pokud jsou v kontrolním orgánu zastoupeni v souladu s jinými právními předpisy zaměstnanci povinné osoby, povinná osoba zajistí, že členem výboru pro odměňování je jeden nebo více zástupců zaměstnanců.

6. Členové výboru pro rizika jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, aby mohli plně porozumět a sledovat strategii v oblasti rizik a přístup povinné osoby k podstupování rizik.

7. Výbor pro rizika vykonává zejména tyto činnosti:

a) poskytuje poradenství kontrolnímu orgánu pro celkový současný a budoucí přístup povinné osoby k riziku, její strategii v oblasti rizik a akceptované míře rizika a je kontrolnímu orgánu nápomocen při jím prováděné kontrole nad realizací uvedené strategie osobami ve vyšším vedení; celková odpovědnost řídicího orgánu za rizika tím není dotčena; a

b) přezkoumává, zda oceňování aktiv, závazků a podrozvahových položek promítnuté do nabídky klientům plně zohledňuje model podnikání povinné osoby a její strategii v oblasti rizik. Pokud promítnutí rizik do cen není v náležitém souladu s modelem podnikání a strategií povinné osoby v oblasti rizik, výbor pro rizika předloží kontrolnímu orgánu plán směřující k nápravě.

8. Kontrolní orgán a výbor pro rizika mají odpovídající přístup k informacím o rizikové situaci povinné osoby, k funkci řízení rizik a k externím poradenským službám, pokud je to adekvátní a nutné.

9. Kontrolní orgán a výbor pro rizika určí povahu, objem, formát a četnost informaci týkajících se rizik, které požadují získávat.

10. Kontrolní orgán a výbor pro rizika, včetně rizik vyplývajících z dopadu faktorů ESG, za účelem přispět k zavádění řádných zásad a postupů odměňovaní, přezkoumají, aniž jsou dotčeny úkoly výboru pro odměňování, zda pobídky stanovené v celkovém systému odměňování zohledňují rizika, včetně rizik vyplývajících z dopadu faktorů ESG, kapitál, likviditu a pravděpodobnost a načasování předpokládaného zisku povinné osoby.

11. Členové výboru pro jmenování jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, aby mohli objektivně posuzovat důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost osob podle přílohy č. 1 bodu 1 písm. b) nebo potenciálních pracovníků povinné osoby.

12. Výbor pro jmenování vykonává zejména tyto činnosti:

a) určuje a navrhuje ke schválení kontrolním orgánem, valnou hromadou nebo členskou schůzí kandidáty na uvolněná místa ve vedoucím orgánu povinné osoby. Při tom výbor pro jmenování posuzuje také vyváženost odborné způsobilosti a zkušeností a rozmanitost složení daného orgánu jako celku. Výbor pro jmenování navrhne popis činností a schopností požadovaných pro konkrétní funkci a odhadne předpokládaný časový rozsah závazků spojených s výkonem funkce; výbor pro jmenování rovněž doporučí cílové zastoupení méně zastoupeného pohlaví v daném orgánu a zásady, jak zvýšit počet zástupců méně zastoupeného pohlaví v daném orgánu, aby se dosáhlo stanoveného cíle;

b) pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí strukturu, velikost, složení a činnost vedoucího orgánu a předkládá kontrolnímu orgánu doporučení ohledně jakýchkoliv změn,

c) pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost jednotlivých členů vedoucího orgánu a vedoucího orgánu jako celku a podává kontrolnímu orgánu o tomto hodnocení zprávy a

d) pravidelně přezkoumává zásady vedoucího orgánu v otázkách výběru a jmenování osob ve vyšším vedení a předkládá doporučení kontrolnímu orgánu.

13. Kontrolní orgán a výbor pro jmenování při průběžném plnění svých povinností dále vykonávají, v nejvyšším možném rozsahu, svou činnost za účelem, aby rozhodování vedoucího orgánu a výboru neovládala jediná osoba nebo malá skupina osob způsobem, který by škodil zájmům povinné osoby.

14. Kontrolní orgán a výbor pro jmenování mají možnost používat veškeré druhy zdrojů, které považují za vhodné, včetně externího poradenství, a za tímto účelem jsou jim k dispozici dostatečné finanční zdroje.

15. Kontrolní orgán a výbor pro jmenování při vyhledávání a posuzování členů řídicího orgánu povinné osoby zohledňují dostatečně širokou škálu vlastností a schopností daných osob a za tímto účelem realizují také schválené zásady povinné osoby podporující rozmanitost v rámci příslušného orgánu.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878, (EU) 2019/2034, (EU) 2021/338, (EU) 2022/2556, (EU) 2023/2864 a (EU) 2024/1619 a nařízení (EU) 2023/1114.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

3) Například § 22 odst. 3 zákona o bankách, ve znění zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 227/2013 Sb., a čl. 103 až 105, 144, 166, 173 až 179, 185 až 191, 209, 221, 225, 243, 259, 287 až 294, 318, 320 až 322, 368, 369, 393, 434 a 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.

5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, v platném znění.

6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, v platném znění.

7) Například čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.

8) Například § 22 odst. 2 zákona o bankách.

9) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

10) Například čl. 368 odst. 1 písm. b) věta třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

11) Například čl. 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

12) § 12c zákona o bankách.

§ 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.

§ 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.

13) § 12c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

§ 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.

§ 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.

14) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1152/2014 ze dne 4. června 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro určování zeměpisné oblasti rozhodných úvěrových expozic pro výpočet individuální sazby proticyklické kapitálové rezervy.

15) Například čl. 111 odst. 2 a čl. 273 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

16) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

17) Například § 38 zákona o bankách, § 25b odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo § 116 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

18) § 8b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

§ 7a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

§ 41 této vyhlášky.

19) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

20) § 9a zákona o bankách.

§ 7ae zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.

§ 12j zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

21) § 15 odst. 1.

22) § 8c odst. 1 zákona o bankách.

§ 7ab zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.

23) § 15 odst. 3.

24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“).