— Nejvyšší správní soud

11 Kss 2/2023- 237 - text  11 Kss 2/2023 ROZHODNUTÍ Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících JUDr. Jana Jakovce, Mgr. Lukáše Trojana a JUDr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D., projednal v ústním jednání ve dnech 6. 11. 2023 a 18. 12. 2023 kárný návrh ze dne 30. 3. 2023, doručený kárnému soudu téhož dne, a kárný návrh ze dne 19. 6. 2023, doručený kárnému soudu téhož dne, které byly spojeny ke společnému projednání, kárného navrhovatele: předseda Krajského soudu v Praze JUDr. Ljubomír Drápal, od 1. 1. 2024 JUDr. Jiří Grygar, Ph.D., sídlem nám. Kinských 5, Praha 5 – Smíchov, proti kárně obviněné: JUDr. Jitka Bartáková, soudkyně Krajského soudu v Praze, za přítomnosti jejího obhájce JUDr. PhDr. Stanislava Balíka, Ph.D., advokáta, sídlem Kolínská 1686/13, Praha 3, a dne 22. 1. 2024 rozhodl takto: JUDr. Jitka Bartáková, nar. X, soudkyně Krajského soudu v Praze, se uznává vinnou podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, že při výkonu funkce soudkyně při vyřizování věcí, které jí byly přiděleny podle platného rozvrhu práce, porušila své povinnosti soudkyně vyplývající z § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve spojení s § 5 písm. a) a § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), a § 6 a § 100 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tím, že způsobila v období od 30. 10. 2020 do 19. 6. 2023 nedůvodné průtahy ve vyřizování celkem 14 věcí následujících spisových značek: 1) KSPH 72 INS 13247/2017, 2) KSPH 72 INS 11210/2018, 3) KSPH 72 INS 25864/2015, 6) KSPH 80 INS 1629/2020, 11) spojené věci 72 ICm 760/2014 a 72 ICm 761/2014, 13) 72 ICm 3000/2014, 14) 72 ICm 3003/2014, 15) 72 ICm 4249/2014, 17) 72 ICm 4296/2014, 18) 72 ICm 2249/2015, 20) 72 ICm 1000/2015, 24) KSPH 72 INS 25421/2020, 25) KSPH 72 INS 19877/2021, 29) KSPH 72 INS 12556/2017, pokračování 11 Kss 2/2023 - 261 přičemž rozhodnutím Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 11. 3. 2021 č. j. 13 Kss 6/2020-51, jež nabylo právní moci téhož dne, byla shledána vinnou ze spáchání kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, spočívajícího v obdobném jednání, a bylo jí uloženo kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu jednoho roku, tedy v době před zahlazením dřívějšího kárného opatření zaviněně porušila povinnosti soudkyně a ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. Tím spáchala kárné provinění podle § 87 odst. 1 ve spojení s § 88 odst. 1 písm. b) in fine zákona o soudech a soudcích a za ně se jí ukládá kárné opatření snížení platu o 30 % na dva roky podle § 88 odst. 1 písm. b) in fine zákona o soudech a soudcích. Odůvodnění: I. Návrhy na zahájení kárného řízení [1] Předseda Krajského soudu v Praze (dále též „navrhovatel“) JUDr. Ljubomír Drápal podal dne 30. 3. 2023 podle § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále též „kárný zákon“), k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudkyni tohoto soudu JUDr. Jitce Bartákové (dále též „kárně obviněná“ nebo „soudkyně“), datovaný týmž dnem; návrh byl zapsán pod sp. zn. 11 Kss 2/2023. Obvinil ji ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), z toho, že při výkonu své soudcovské funkce postupovala při projednávání a rozhodování insolvenční agendy INS a ICm tak, že způsobila průtahy při vyřizování věcí v návrhu označených pořadovými čísly 1 až 21, tedy v celkem 21 věcech. Tvrzení navrhovatele k jednotlivým věcem jsou podrobně rekapitulována níže v části Vd. Skutková zjištění v jednotlivých spisech. [2] Navrhovatel dále uvedl širší okolnosti k osobě kárně obviněné. Od 10. 7. 1991 do 29. 2. 2000 působila jako soudkyně u Obvodního soudu pro Prahu 2. Posléze se funkce soudkyně vzdala a v období od 9. 5. 2000 do 31. 1. 2011 působila jako konzulární referentka Ministerstva zahraničních věcí. Poté byla prezidentem republiky opětovně jmenována soudkyní dne 3. 11. 2011 a byla přidělena ke Krajskému soudu v Praze (dále jen „krajský soud“). Kárně obviněná byla u krajského soudu zařazena původně na úsek správního soudnictví, od 1. 7. 2012 na úsek insolvenční a civilní (občanskoprávní) prvoinstanční jako samosoudkyně v nově zřízeném soudním oddělení č. 42, poté č. 72, ve kterém je zařazena i nadále. Kárně obviněná se zabývala pouze insolvenční agendou, tedy věcmi vedenými v rejstříku jako INS a ICm (incidenční spory). Od 1. 1. 2018 byl v důsledku zřízení specializovaných soudních oddělení pro incidenční spory kárně obviněné zastaven nápad věcí agendy ICm. [3] Již v minulosti kárně obviněná obdržela dvě výtky dne 20. 11. 2019 a 7. 2. 2020 za pozdní písemné vyhotovení rozsudku a v souvislosti s rozhodováním o odstraňováním vad podání. Proti kárně obviněné bylo též vedeno kárné řízení pod sp. zn. 13 Kss 6/2020, které skončilo 11. 3. 2021 rozhodnutím o schválení dohody o vině a kárném opatření. Kárně obviněné byl snížen plat o 15 % na dobu jednoho roku. Výkon kárného opatření skončil měsícem březnem 2022. V důsledku zániku účinků kárného opatření přistoupil navrhovatel ke kontrole dosud neskončených spisů kárně obviněné za účelem ověření, zda došlo k nápravě v celkovém přístupu při práci se spisy. Zaměřil se zejména na řízení, která byla předmětem předchozího kárného řízení. Kontrolou kárný navrhovatel zjistil další průtahy a pochybení kárně obviněné, které zahrnul do nynějšího kárného návrhu. [4] Výslednou zprávu o kontrole navrhovatel zaslal kárně obviněné dne 9. 3. 2023 prostřednictvím e-mailu, aby se ke kontrolním závěrům mohla vyjádřit. Při ústním projednání kárně obviněná pochybení odmítla s výjimkou věci, v níž bylo přiznáno zadostiučinění Ministerstvem spravedlnosti. Navrhovatel kárně obviněné nastínil možnost dočasného přidělení nebo přeložení k některému z okresních soudů v obvodu krajského soudu na jinou agendu či penzionování (vzdání se funkce soudkyně), jelikož kárně obviněná již splňovala zákonné podmínky pro přiznání starobního důchodu. Kárně obviněná tyto návrhy odmítla. [5] K soudnímu oddělení č. 72, ve kterém kárně obviněná působí, navrhovatel uvedl, že je řadu měsíců personálně plně obsazené. Zjištěné průtahy u spisů kárně obviněné proto nelze připisovat administrativním pracovníkům daného soudního oddělení. Soudnímu oddělení nebyl rovněž nijak zvyšován nápad věcí oproti ostatním soudním oddělením. Zatížení je zcela srovnatelné. [6] K vytýkaným průtahům nad rámec jednotlivých spisů navrhovatel uvedl, že insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen. Insolvenční soud proto musí rozhodovat v přiměřené době. Kárně obviněná tomuto požadavku nedostála, neboť se průtahů dopouštěla trvale a udělené výtky ani předchozí kárné řízení se pozitivně nepromítly do jejího přístupu k práci se spisy. Mezi jednotlivými úkony kárně obviněné jsou prodlevy v řádech měsíců. Náležitě nevyužívá přidělené jednací dny. Nařízená jednání opakovaně odročuje a místo samotného projednání věci jsou účastníci opakovaně dotazováni na stav jejich mimosoudních jednání. V důsledku přístupu kárně obviněné došlo již k přiznání peněžitého zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení Ministerstvem spravedlnosti, což hrozí i v dalších případech. Obsahově náročnější věci kárně obviněná opakovaně odkládá, mnohdy spoléhá na procesní rezignaci účastníků řízení. V případě urgencí reaguje až po prodlení v řádech měsíců, často až na základě stížností. Opakovaně nerespektuje závazné právní názory nadřízeného soudu, aniž by svůj postup náležitě zdůvodnila. I v případě potřeby urychleného provedení úkonu ve spisu kárně obviněná uvedené nevnímá jako prioritní, věc nezpracovává sama, ale zadává vypracování konceptu asistentce soudce nebo vyšší soudní úřednici, přičemž i pak vznikají prodlevy, než je připraveno a vypraveno finální rozhodnutí. [7] Na základě těchto skutečností navrhovatel přistoupil k podání kárného návrhu. Kárně obviněná podle něj měla a má podmínky pro to, aby k průtahům v přidělených věcech nedocházelo. Průtahy nejsou způsobeny pracovním vytížením, počtem věcí nebo nedostatkem administrativy, ale jejím dlouhodobým přístupem k problematickým věcem, hraničícím možná až s obavou z rozhodování. Předchozí kárná opatření ve spojení s počtem důvodných stížností, poskytnutým odškodněním za nepřiměřenou délku řízení, jakož i závěry odvolacího soudu vedou navrhovatele k tomu, aby jako kárné opatření navrhl odvolání z funkce soudce. [8] Navrhovatel kárnému soudu navrhl provedení těchto důkazů k prokázání svých tvrzení: A. jmenovací dekret prezidenta republiky ze dne 3. 11. 2011; B. rozhodnutí ministra spravedlnosti z