§ 417 IZ – Osvobození podle § 414 insolvenční soud dlužníku odejme
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · § 417 · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 417 insolvenčního zákona stanovuje podmínky, za nichž může být dlužníkovi odebráno nebo zaniká osvobození od placení dluhů, které mu bylo přiznáno po úspěšném oddlužení.
§ 417
(1) Osvobození podle § 414 insolvenční soud dlužníku odejme, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů nebo insolvenčním správcem do 3 let od pravomocného přiznání osvobození podle § 414 vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům; to neplatí, jestliže věřitel, který návrh podal, mohl takovou námitku uplatnit před rozhodnutím o přiznání osvobození dlužníku.
(2) Osvobození podle § 414 insolvenční soud dlužníku také odejme, pokud v době do vzetí na vědomí splnění oddlužení, nejdéle však do 3 let od pravomocného přiznání osvobození,
a) dlužník závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost součinnosti podle § 412 odst. 2, nebo
b) vyjdou najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením byl sledován nepoctivý záměr.
(3) Přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o přiznání osvobození podle § 414 pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele.
(4) Zánik osvobození podle odstavců 1 a 3 se nevztahuje na pohledávky věřitelů, kteří se sami účastnili podvodných jednání s dlužníkem nebo nedovolených výhod; o tom musí být rozhodnuto výrokem usnesení.
(5) Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 1, 3 a 4 může podat pouze dlužník a věřitel, jehož se zánik osvobození týká. Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 2 může podat pouze dlužník.
Paragraf 417 insolvenčního zákona stanovuje podmínky, za nichž může být dlužníkovi odebráno nebo zaniká osvobození od placení dluhů, které mu bylo přiznáno po úspěšném oddlužení.
Co to znamená v praxi
Pokud dlužník podvodně jednal nebo zvýhodnil některé věřitele, může mu být osvobození odebráno na návrh věřitele nebo insolvenčního správce do 3 let od jeho přiznání.
Osvobození může být odebráno také v případě, že dlužník závažně porušil povinnost součinnosti nebo pokud se ukáže, že oddlužení sledovalo nepoctivý záměr, a to do 3 let od přiznání osvobození.
Osvobození zaniká automaticky, pokud je dlužník do 3 let od jeho přiznání pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, který ovlivnil oddlužení nebo poškodil věřitele.
Zánik osvobození se netýká věřitelů, kteří se sami podíleli na podvodném jednání nebo nedovolených výhodách s dlužníkem.
Na co si dát pozor
Dlužník by se měl vyvarovat jakéhokoli podvodného jednání nebo zvýhodňování věřitelů, aby nepřišel o osvobození od dluhů.
Je klíčové dodržovat povinnost součinnosti s insolvenčním správcem a jednat poctivě po celou dobu oddlužení i po jeho skončení.
Pravomocné odsouzení za úmyslný trestný čin, který souvisí s oddlužením, má za následek zánik osvobození.