§ 36 zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů – Autovraky
Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů · 185/2001 Sb. · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 36 zákona o odpadech definuje klíčové pojmy související s autovraky, jako je samotný autovrak, vybraný autovrak, výrobce, opětovné použití, zpracování, zpracovatel autovraku a podstatná část autovraku, pro účely tohoto zákona. (§ 36 zákona č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) autovrakem – každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí (dále jen „vozidlo“) a stalo se odpadem podle § 3,
b) vybraným autovrakem – každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo vymezené zvláštním právním předpisem31a) jako vozidlo kategorie M1 nebo N1 anebo tříkolové motorové vozidlo31b) s výjimkou motorové tříkolky31b) (dále jen „vybrané vozidlo“), které se stalo odpadem podle § 3,
c) výrobcem – konečný výrobce vozidla, který jej uvedl v České republice na trh, popřípadě jeho právní nástupce,
d) opětovným použitím - použití částí autovraků bez jejich přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny,
e) zpracováním - operace prováděné po převzetí autovraku za účelem odstranění nebezpečných složek autovraku, demontáž, rozřezání, drcení (šrédrování), příprava na odstranění nebo využití odpadu z drcení a provádění všech dalších operací potřebných pro využití nebo odstranění autovraku a jeho částí,
f) zpracovatelem autovraku - právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která provádí jednu či více operací podle písmena e) na základě souhlasu podle § 14 odst. 1,
g) podstatnou částí autovraku - karosérie autovraku vybavená identifikačním číslem vozidla, včetně dveří, blatníků a kapot, hnací a převodový mechanismus s příslušenstvím, nápravy s koly, motor vybavený identifikačním číslem, pokud bylo uvedeno v osvědčení o registraci vozidla, elektroinstalace, včetně ovládacích a bezpečnostních prvků, řídící jednotky a dalších přístrojů, katalyzátor dle homologace.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozlišení autovraku a vybraného autovraku: Zákon rozlišuje mezi obecným autovrakem (jakékoli motorové vozidlo, které se stalo odpadem) a vybraným autovrakem (specifické kategorie vozidel M1, N1 nebo tříkolová motorová vozidla, která se stala odpadem), což může mít dopad na povinnosti spojené s jejich nakládáním.
- Definice výrobce: Výrobcem je konečný výrobce vozidla, který jej uvedl na trh v ČR, nebo jeho právní nástupce, což je důležité pro určení odpovědnosti v rámci systému nakládání s autovraky.
- Vymezení zpracování a zpracovatele: Zpracování zahrnuje širokou škálu operací od odstranění nebezpečných složek po drcení a přípravu na využití/odstranění, přičemž zpracovatelem je osoba oprávněná k těmto činnostem na základě souhlasu.
- Identifikace podstatných částí autovraku: Jsou přesně vymezeny části autovraku, které jsou považovány za podstatné (např. karoserie s VIN, motor s identifikačním číslem), což může mít význam pro jejich další využití nebo evidenci.
Na co si dát pozor
- Předání autovraku: Podle § 37 odst. 1 je každý, kdo se zbavuje autovraku, povinen jej předat pouze oprávněným osobám (provozovatelům zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků).
- Umístění vozidla před předáním: Dle § 37 odst. 2 je vlastník vozidla povinen umístit vozidlo na místo, kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí ani nenaruší estetický vzhled obce či přírody nebo krajiny.
- Opuštěné vozidlo: Pokud je vozidlo umístěno v rozporu s § 37 odst. 2, obecní úřad jej může přemístit na vybrané parkoviště na náklady vlastníka (§ 37 odst. 3).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 36
Jak soudy aplikují § 36
Otázku, zda se vozidlo stalo v příčinné souvislosti s dopravní nehodou autovrakem ve smyslu § 36 a násl. zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a zda je povinností vlastníka postupovat při nakládání s ním podle tohoto zákona, označil žalobce za dosud nevyřešenou dovolacím soudem.
Státní zástupce se domnívá, že přiléhavějším předpisem pro řešení otázky, zda byl předmětný Trabant „motorovým vozidlem“, je definice „autovraku“ podle § 36 písm. a) zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle níž „...každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí, a stalo se odpadem podle § 3 cit. zákona“.
Ochránkyně má za to, že takové vozidlo se stává odpadem ve smyslu § 3 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 169/2013 Sb., na což navazuje povinnost nechat vozidlo ekologicky zlikvidovat podle § 36 a násl. zákona č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Související
§ 2 Provozní řád zařízení a technické požadavky n (Vyhláška o podrobnostech nakládání s odp)§ 19 Technické požadavky na zařízení ke zpracování (Vyhláška, kterou se mění vyhláška Minist)§ 6 Ohlašování počtu a stavu převzatých autovraků (Vyhláška o podrobnostech nakládání s odp)§ 18 Technické požadavky na zařízení ke sběru auto (Vyhláška, kterou se mění vyhláška Minist)§ 1 Předmět úpravy (Vyhláška o podrobnostech nakládání s odp)