Stručně: Paragraf 3 zákona o odpadech definuje, co je odpad, a stanovuje podmínky, za kterých se movitá věc považuje za odpad, vedlejší produkt, nebo kdy přestává být odpadem.
§ 3 Pojem odpad
(1) Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.
(2) Ke zbavování se odpadu dochází vždy, kdy osoba předá movitou věc, k využití nebo k odstranění ve smyslu tohoto zákona nebo předá-li ji osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Ke zbavování se odpadu dochází i tehdy, odstraní-li movitou věc osoba sama.
(3) Pokud vlastník v řízení o odstranění pochybností podle odstavce 8 neprokáže opak, úmysl zbavit se movité věci se předpokládá, pokud její původní účelové určení zaniklo.
(4) Osoba má povinnost zbavit se movité věci, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.11)
(5) Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud
a) vzniká jako nedílná součást výroby,
b) její další využití je zajištěno,
c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a
d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy11a) a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.
(6) Některé druhy odpadu přestávají být odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje tyto podmínky:
a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům,
b) pro věc existuje trh nebo poptávka,
c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky,
d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy11a) a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví a
e) věc splňuje další kritéria, pokud jsou pro určitý typ odpadu stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie53).
(7) Pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů podle odstavce 5 a výrobků z odpadů podle odstavce 6 musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena.
(8) V pochybnostech, zda se movitá věc považuje za odpad, rozhoduje krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo z moci úřední.
(9) Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu může stanovit vyhláškou kritéria upřesňující, kdy movitá věc může být považována za vedlejší produkt a nikoli odpad a kdy odpad přestává být odpadem.
Paragraf 3 zákona o odpadech definuje, co je odpad, a stanovuje podmínky, za kterých se movitá věc považuje za odpad, vedlejší produkt, nebo kdy přestává být odpadem.
Co to znamená v praxi
Kdy se věc stává odpadem: Věc se stává odpadem, když se jí osoba zbavuje (např. předáním k využití nebo odstranění, nebo když ji sama odstraní), má úmysl se jí zbavit, nebo má povinnost se jí zbavit (např. když ohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena).
Vedlejší produkty: Některé věci vzniklé při výrobě, které nejsou hlavním cílem výroby, se nepovažují za odpad, ale za vedlejší produkt, pokud splňují specifické podmínky (např. jsou využitelné bez dalšího zpracování a neohrožují životní prostředí).
Konec statusu odpadu: Odpad může přestat být odpadem, pokud je využit a splňuje určité podmínky, jako je běžné využití, existence trhu, splnění technických požadavků a neohrožování životního prostředí.
Řešení pochybností: Pokud existují pochybnosti o tom, zda je movitá věc odpadem, rozhoduje o tom krajský úřad na žádost vlastníka nebo z vlastní iniciativy.
Na co si dát pozor
Úmysl zbavit se movité věci se předpokládá, pokud její původní účelové určení zaniklo, pokud vlastník neprokáže opak.
Povinnost zbavit se movité věci nastává, pokud ji osoba nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.