Zákon o kolektivním investování

(1) Standardní fond investuje pouze do likvidních

a) investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování

1. na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie, nebo

2. na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou České národní banky,

b) investičních cenných papírů z nové emise, jestliže

1. podmínky emise obsahují závazek, že bude podána žádost o přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) a jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou a

2. žádost o jejich přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) bude podána tak, aby tento cenný papír byl přijat k obchodování do 1 roku ode dne, ke kterému bylo ukončeno jeho vydávání,

c) cenných papírů vydávaných standardním fondem, pokud podle statutu tohoto standardního fondu může být investováno nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo cenných papírů vydávaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v písmeni d) bodech 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

d) cenných papírů vydávaných speciálním fondem, který investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním a odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty, za předpokladu, že

1. má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, a podléhá dohledu, který Česká národní banka považuje za rovnocenný dohledu členského státu Evropské unie, a je zajištěna spolupráce mezi Českou národní bankou a tímto orgánem dohledu,

2. ochrana vlastníků cenných papírů vydávaných tímto speciálním fondem je rovnocenná ochraně poskytované vlastníkům cenných papírů vydávaných standardním fondem; tento speciální fond musí zejména dodržovat ustanovení o zákazu vypůjčování, půjčování a prodeji majetku (§ 33 až 35) a jeho majetek je účetně oddělen ve smyslu § 16 odst. 1,

3. vypracovává a uveřejňuje pololetní zprávu a výroční zprávu obdobně jako standardní fond,

4. jeho statut umožňuje investovat nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydávaných standardním fondem a cenných papírů vydávaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v bodech 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

e) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok u banky nebo zahraniční banky, která má sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná,

f) finančních derivátů včetně rovnocenných nástrojů, s nimiž je spojeno právo na vypořádání v penězích, přijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),

g) finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a), za předpokladu, že

1. podkladovým aktivem těchto derivátů jsou nástroje uvedené v písmenech a) až i), finanční indexy, úrokové sazby, měnové kurzy nebo měny, které může standardní fond podle statutu nabývat do svého majetku,

2. druhou smluvní stranou obchodu je instituce, která podléhá dohledu a náleží k některé z kategorií institucí schválených Českou národní bankou a uvedených v seznamu České národní banky,

3. tyto deriváty jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a standardní fond má možnost je kdykoliv zpeněžit nebo uzavřít za částku, které lze dosáhnout mezi informovanými stranami za obvyklých tržních podmínek,

h) nástrojů peněžního trhu jiných než uvedených v písmeni a), za předpokladu, že regulace jejich emise nebo emitenta zabezpečuje ochranu investorů nebo úspor a že

1. byly vydány nebo zaručeny centrální, regionální nebo místní správní jednotkou členského státu Evropské unie, centrální bankou některého členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou, Evropskou unií, Evropskou investiční bankou, státem nebo členem federálního státu, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,

2. byly vydány emitentem, jehož cenné papíry jsou přijaté k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),

3. byly vydány nebo zaručeny osobou, která podléhá dohledu orgánu dohledu členského státu Evropské unie, nebo osobou, která podle posouzení České národní banky podléhá obdobnému dohledu, nebo

4. byly vydány emitentem, který patří k některé z kategorií emitentů schválených Českou národní bankou a uvedených v seznamu České národní banky, za předpokladu, že osoba, která do nich investuje, požívá obdobnou ochranu jako osoba investující do nástroje peněžního trhu uvedeného v bodě 1, 2 nebo 3, jestliže emitentem je společnost, jejíž vlastní kapitál odpovídá hodnotě alespoň 10 000 000 EUR, která uveřejňuje účetní závěrku, která je sestavena podle zákona upravujícího účetnictví, a která je součástí skupiny společností, z nichž alespoň jedna je emitentem akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, a která zajišťuje financování této skupiny nebo prostřednictvím emise cenných papírů zajišťuje financování společností, smluvních vztahů nebo obdobných struktur zřízených za účelem sekuritizace, které využívají bankovní službu či produkt zajištěné finanční institucí, která je osobou uvedenou v bodě 3,

i) investičních cenných papírů, které nesplňují podmínky podle písmen a) nebo b), a nástrojů peněžního trhu, které nesplňují podmínky podle písmen a) a h), a to až do výše 10 % hodnoty majetku standardního fondu.

(2) Standardní fond nesmí mít v majetku drahé kovy, certifikáty, které je zastupují, ani jiné deriváty než finanční deriváty.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na kvalitativní kritéria investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, do kterých může investovat standardní fond podle odstavce 1 a podřízený standardní fond.

(1) Standardní fond musí

a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,

b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. g),

c) informovat Českou národní banku o druzích finančních derivátů, do nichž investoval, a o rizikách spojených s těmito investicemi, kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty.

(2) Standardní fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování jeho majetku.

(3) Používáním technik a nástrojů podle odstavce 2 se standardní fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve statutu.

(4) Standardní fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.

(5) Pro účely výpočtu limitů podle § 28 se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva, jako jsou finanční indexy nebo finanční kvantitativně vyjádřené ukazatele, za předpokladu dodržení pravidel stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 8.

(6) Rizika spojená s investováním podle odstavců 4 a 5 se vypočtou s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv, na riziko spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.

(7) Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje derivát, standardní fond tento derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s investováním. Při nabývání takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu standardní fond dodržuje pravidla pro nabývání derivátů stanovená prováděcím právním předpisem podle odstavce 8.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

a) druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může standardní fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku,

b) postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob, periodicitu a lhůty plnění informační povinnosti o

1. druzích finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), které má standardní fond v majetku, a rizicích s nimi spojenými,

2. kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty,

c) požadavky na kvalitativní kritéria investičního cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu obsahujícího derivát, do kterého může standardní fond investovat.

(1) Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu vydané jedním emitentem mohou tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku standardního fondu, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, limit podle odstavce 1 zvýšit a investovat

a) do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 10 % hodnoty svého majetku, jestliže součet investic, u nichž standardní fond využil tuto výjimku, nepřekročí 40 % hodnoty jeho majetku,

b) do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 35 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto cenné papíry vydal nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,

c) do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných jednou bankou nebo zahraniční bankou, které mají sídlo v členském státě Evropské unie a podléhá dohledu tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, až 25 % hodnoty svého majetku; tuto výjimku může standardní fond využít, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta spojené s jejich emisí, a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku; součet investic, u nichž standardní fond tuto výjimku využil, nesmí překročit 80 % hodnoty jeho majetku.

(3) Investice podle odstavce 2 písm. b) a c) se nezahrnují do limitu 40 % podle odstavce 2 písm. a).

(4) Vklady u jedné banky nebo zahraniční banky, která splňuje podmínky uvedené v § 26 odst. 1 písm. e) nesmějí tvořit více než 20 % hodnoty majetku standardního fondu.

(5) Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit

a) 10 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je banka nebo zahraniční banka, která má sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná, nebo

b) 5 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je jiná osoba než banka nebo zahraniční banka podle písmena a).

(6) Součet investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit 20 % hodnoty majetku standardního fondu. Tím nejsou dotčena ustanovení odstavce 2 písm. b) a c).

(7) Limity stanovené v odstavcích 1 až 6 nelze sčítat a investice týkající se jednoho emitenta nesmějí překročit 35 % hodnoty majetku standardního fondu.

(8) Pro účely výpočtu limitů podle odstavců 1 až 7 se emitenti patřící do skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, považují za jednoho emitenta. V případě investic do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných skupinou emitentů, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, může být limit podle odstavce 2 písm. a) zvýšen až na 20 %.

(9) Akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti a dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydané jedním emitentem mohou tvořit až 20 % hodnoty majetku standardního fondu, který podle statutu kopíruje složení indexu akcií nebo dluhopisů uznaného Českou národní bankou na základě toho, že tento index je

a) tvořen dostatečným počtem emitentů akcií a nebo dluhopisů,

b) dostatečně reprezentativní pro trh, který jej používá,

c) uveřejňován způsobem, jakým jsou uveřejňovány kurzy akcií nebo dluhopisů, které index tvoří.

(10) Standardní fond může zvýšit limit uvedený v odstavci 9 až na 35 %, pokud mu to umožňuje statut a jestliže je to odůvodněno výjimečnými podmínkami trhu, na kterém obchodování s cennými papíry uvedenými v odstavci 9 převažuje. Zvýšení limitu je možné pouze pro cenné papíry vydané jedním emitentem.

(11) Požadavky na kvalitativní kritéria podmínek, za kterých standardní fond kopíruje složení indexu akcií anebo dluhopisů uznaného Českou národní bankou podle odstavce 9, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat až 100 % hodnoty svého majetku do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie. Česká národní banka povolí tuto výjimku, jestliže pokládá ochranu akcionářů nebo podílníků tohoto standardního fondu za rovnocennou ochraně akcionářů nebo podílníků standardního fondu dodržujícího limity podle § 28. Standardní fond, kterému Česká národní banka povolila tuto výjimku, musí mít v majetku cenné papíry nejméně 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.

(2) Standardní fond, kterému byla povolena výjimka podle odstavce 1, ve statutu a v propagačních sděleních výrazně a srozumitelně uvede, jakou výjimku mu Česká národní banka udělila, včetně uvedení státu, regionální nebo místní správní jednotky nebo mezinárodní organizace, které vydaly cenné papíry nebo převzaly záruku za cenné papíry, které mohou tvořit více než 35 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.

(1) Standardní fond může investovat až 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných jedním standardním fondem nebo jedním speciálním fondem.

(2) Investice do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nesmějí přesáhnout celkem 30 % hodnoty majetku investujícího standardního fondu.

(1) Standardní fond může jako podřízený standardní fond investovat až 100 % svého majetku do cenných papírů vydávaných jedním řídícím standardním fondem, pokud

a) to má uvedeno ve statutu,

b) tato investice dosahuje alespoň 85 % hodnoty jeho majetku,

c) se dohodl s řídícím standardním fondem na skutečnostech podle § 35b,

d) je zajištěna spolupráce mezi jeho depozitářem a depozitářem řídícího standardního fondu za účelem řádného plnění povinností obou depozitářů; to se nevyžaduje, mají-li oba fondy stejného depozitáře,

e) je zajištěna spolupráce mezi jeho auditorem a auditorem řídícího standardního fondu za účelem řádného plnění povinností obou auditorů; to se nevyžaduje, mají-li oba fondy stejného auditora, a

f) řídící standardní fond není podřízeným standardním fondem a ani neinvestuje do cenných papírů vydávaných podřízenými standardními fondy.

(2) Dohoda o spolupráci podle odstavce 1 písm. d) a e) se řídí právním řádem státu, jehož právním řádem se řídí dohoda mezi podřízeným standardním fondem a řídícím standardním fondem (§ 35b odst. 1). Pokud pravidla jednání mezi podřízeným standardním fondem a řídícím standardním fondem upravuje vnitřní předpis investiční společnosti (§ 35b odst. 2), depozitáři a auditoři podřízeného standardního fondu a řídícího standardního fondu v dohodě o spolupráci podle odstavce 1 písm. d) a e) určí, zda se tato dohoda řídí právním řádem domovského státu podřízeného standardního fondu nebo řídícího standardního fondu.

(3) Majetek, který podřízený standardní fond neinvestuje do cenných papírů vydávaných řídícím standardním fondem, může investovat pouze do majetkových hodnot uvedených v § 26 odst. 1 písm. e) a za účelem efektivního obhospodařování majetku také do majetkových hodnot uvedených v § 26 odst. 1 písm. f) a g).

(4) Prováděcí právní předpis stanoví kvalitativní požadavky na spolupráci depozitářů podle odstavce 1 písm. d) a auditorů podle odstavce 1 písm. e).

(1) Investiční společnost může do svého majetku a majetku obhospodařovaných standardních fondů nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, s nimiž je spojen nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jejich emitenta.

(2) Standardní fond, který má ve svém majetku akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, jejichž emitent má sídlo v jiném členském státě Evropské unie, dodržuje omezení pro nabývání významného vlivu na řízení emitenta stanovená právními předpisy tohoto členského státu.

(3) Standardní fond nesmí do svého majetku nabýt

a) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva,

b) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent,

c) více než 25 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu cenných papírů vydaných jedním standardním fondem nebo vydaných jedním speciálním fondem,

d) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.

(4) Limity podle odstavce 3 písm. b) až d) nemusejí být dodrženy při nabytí cenných papírů do majetku standardního fondu, jestliže v této době nelze zjistit jejich celkovou jmenovitou hodnotu nebo celkový počet, a to po dobu nezbytně nutnou.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 nemusejí být dodržena, jde-li o

a) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie nebo jeho regionální nebo místní správní jednotka,

b) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku stát, který není členským státem Evropské unie, nebo

c) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu vydané mezinárodními organizacemi, jejichž členem je alespoň jeden členský stát Evropské unie.

(1) Standardní fond nemusí dodržet skladbu svého majetku podle § 26 až 31 při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(2) Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se standardní fond při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení stanovených v § 28 až 30a na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu nebo schválení změny statutu (§ 84a odst. 7).

(3) Pokud standardní fond nedodrží skladbu svého majetku podle § 26 až 31 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby svého majetku s § 26 až 31.

Standardní fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 10 % hodnoty majetku fondu. Tím není dotčen limit podle § 27 odst. 4.

(1) Majetek standardního fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky, úvěru, daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení § 26 a 27.

(2) Standardní fond může nabývat investiční cenné papíry, cenné papíry vydávané jiným fondem kolektivního investování, finanční deriváty a nástroje peněžního trhu podle § 26 odst. 1 písm. b) a h), i když nebyly plně splaceny.

Standardní fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních nástrojů, které nemá ve svém majetku.

(1) Podřízený standardní fond, kterému Česká národní banka schválila změnu statutu (§ 84a odst. 7), uveřejní oznámení, které obsahuje

a) prohlášení o tom, že standardnímu fondu byla schválena změna statutu (§ 84a odst. 7),

b) informaci, kde lze nalézt aktualizované sdělení klíčových informací tohoto fondu a aktualizované sdělení klíčových informací řídícího standardního fondu,

c) den, ke kterému předpokládá překročení limitu podle § 30 odst. 1, a

d) informaci o právu na odkoupení podílového listu za částku podle odstavce 2 a lhůtu, po kterou jej lze uplatnit.

(2) Informace uvedené v oznámení podle odstavce 1 současně s jejich uveřejněním poskytne podřízený standardní fond rovněž podílníkům.

(3) Uveřejněním oznámení podle odstavce 1 vzniká podílníkům tohoto standardního fondu právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu.

(4) Uplynutím 30 dnů od uveřejnění oznámení podle odstavce 1

a) zaniká právo na odkoupení podle odstavce 3; podřízený standardní fond může stanovit lhůtu delší, v takovém případě zaniká právo na odkoupení uplynutím této lhůty, a

b) podřízený standardní fond může začít investovat více než 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných řídícím standardním fondem.

(5) Řídící standardní fond může podřízenému standardnímu fondu, pokud se na tom dohodnou, vydávat podílové listy směnou za investiční nástroje, které má podřízený standardní fond ve svém majetku, a odkupovat tyto jím vydávané podílové listy od podřízeného standardního fondu směnou za investiční nástroje, které má ve svém majetku.

(6) Způsob, jakým mají být podílníkům poskytnuty informace podle odstavce 1, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Podřízený standardní fond a řídící standardní fond se dohodnou na pravidlech jednání mezi nimi.

(2) Dohoda podle odstavce 1 se nevyžaduje, jsou-li oba standardní fondy obhospodařovány stejnou investiční společností. V takovém případě postačí, pokud pravidla jednání mezi nimi upraví vnitřní předpis této investiční společnosti.

(3) Je-li domovským státem podřízeného standardního fondu i řídícího standardního fondu Česká republika, řídí se dohoda podle odstavce 1 právním řádem České republiky.V jiných případech podřízený standardní fond a řídící standardní fond v dohodě podle odstavce 1 určí, zda se tato dohoda řídí právním řádem domovského státu podřízeného standardního fondu nebo řídícího standardního fondu.

(4) Investiční společnosti obhospodařující podřízený standardní fond na vlastní náklady poskytne podílníkovi podřízeného standardního fondu kopii dohody nebo vnitřního předpisu podle odstavců 1 a 2.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví kvalitativní požadavky na dohodu podle odstavce 1 a vnitřní předpis podle odstavce 2.

(1) Česká národní banka informuje podřízený standardní fond o

a) každém zjištěném porušení povinností řídícího standardního fondu,

b) každé pokutě, opatření k nápravě nebo jiném opatření podle tohoto nebo jiného právního předpisu, které uložila řídícímu standardnímu fondu, investiční společnosti, která obhospodařuje řídící standardní fond, depozitáři řídícího standardního fondu, a to s uvedením důvodu uložení tohoto opatření nebo pokuty, a

c) každém kárném opatření, které auditorovi řídícího standardního fondu udělila Komora auditorů České republiky.

(2) Česká národní banka informuje podřízený standardní fond také o tom, že orgán dohledu jiného státu uložil osobě uvedené v odstavci 1 pokutu, opatření k nápravě nebo jiné opatření, pokud se v souvislosti s výkonem dohledu nad finančním trhem tuto informaci dozví, a to s uvedením důvodu uložení tohoto opatření nebo pokuty.

(1) Investiční společnost, která hodlá poskytovat službu v hostitelském státě prostřednictvím organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit České národní bance.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) hostitelský stát, ve kterém má být organizační složka umístěna,

b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které mají být v hostitelském státě poskytovány,

c) popis řídicího a kontrolního systému včetně organizačního uspořádání organizační složky a, pokud investiční společnost hodlá v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční standardní fond, pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů, plnění informačních povinností a popis opatření přijatých pro zajištění výkonu práv investorů v hostitelském státě,

d) adresu organizační složky, na které mohou být požadovány informace a dokumenty,

e) údaje o vedoucím organizační složky.

(3) Jestliže Česká národní banka nemá námitky proti umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě, je povinna sdělit do 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2, v případě, že investiční společnost hodlá poskytovat službu podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), informovat orgán dohledu hostitelského státu též o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a v případě, že investiční společnost hodlá vykonávat některou z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, Česká národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje o rozsahu povolení investiční společnosti a o případných omezeních, která je investiční společnost povinna při obhospodařování zahraničního standardního fondu dodržovat. O sdělení údajů podle odstavce 2 orgánu dohledu hostitelského státu Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje investiční společnost.

(4) Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě ode dne, kdy jí orgán dohledu hostitelského státu sdělí informační povinnosti, nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy orgán dohledu hostitelského státu obdrží od České národní banky údaje podle odstavce 2.

(5) Jestliže Česká národní banka nepovažuje umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě za vhodné z důvodu její organizační struktury nebo finanční situace investiční společnosti ve vztahu k obchodnímu plánu organizační složky, zašle do 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 investiční společnosti rozhodnutí o tom, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

(6) Investiční společnost, která má organizační složku umístěnou na území hostitelského státu, oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) až e) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu. Při posuzování změn se použije odstavec 3 obdobně.

(7) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu, ve kterém investiční společnost obhospodařuje zahraniční standardní fond, o tom, že investiční společnost hodlá svěřit obhospodařování majetku zahraničního fondu kolektivního investování nebo některou činnost související s kolektivním investováním jiné osobě (§ 78).

(8) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu také o každé změně údajů poskytnutých v souladu s odstavcem 3.

(1) Investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v hostitelském státě bez umístění organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit České národní bance.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) hostitelský stát, ve kterém investiční společnost hodlá poskytovat služby,

b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které hodlá oznamovatel poskytovat, včetně popisu řídicího a kontrolního systému, a pokud investiční společnost hodlá v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční standardní fond, pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů, plnění informačních povinností a popis opatření přijatých pro zajištění výkonu práv investorů v hostitelském státě.

(3) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 předá údaje uvedené v tomto oznámení příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu a v případě, že investiční společnost vykonává činnost podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), předá též informaci o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a v případě, že investiční společnost hodlá vykonávat některou z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, Česká národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje o rozsahu povolení této investiční společnosti a o případných omezeních, která je investiční společnost povinna při obhospodařování zahraničního standardního fondu dodržovat; § 36 odst. 3 věta druhá se použije obdobně.

(4) Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě, jakmile orgán dohledu tohoto státu obdrží od České národní banky oznámení podle odstavce 1, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 3.

(5) Investiční společnost, která poskytuje služby na území hostitelského státu, oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) před jejím provedením.

(6) Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy standardního fondu v hostitelském státě prostřednictvím jiné k tomu oprávněné osoby, oznámí tuto skutečnost předem České národní bance.

(7) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu, ve kterém investiční společnost obhospodařuje zahraniční standardní fond, o tom, že investiční společnost hodlá svěřit obhospodařování majetku tohoto zahraničního standardního fondu nebo některou činnost související s takovým obhospodařováním jiné osobě (§ 78).

(8) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o každé změně skutečností podle odstavce 3.

Česká národní banka poskytne orgánu dohledu hostitelského státu, pokud o to požádá, údaje potřebné pro výkon dohledu nad investiční společností, zejména

a) údaje o každé vedoucí osobě investiční společnosti nebo údaje o vedoucím organizační složky investiční společnosti umístěné na území hostitelského státu,

b) údaje o každé osobě, která má podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech investiční společnosti,

c) údaje o vázaných zástupcích, pomocí nichž investiční společnost hodlá v tomto hostitelském státě provádět své činnosti.

(1) Zahraniční investiční společnosti, která hodlá poskytovat své služby v České republice prostřednictvím organizační složky, Česká národní banka

a) zašle neprodleně informaci o tom, že obdržela od orgánu dohledu, který udělil této zahraniční investiční společnosti povolení k činnosti, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice,

b) sdělí do 2 měsíců ode dne, kdy obdržela údaje podle písmene a), které povinnosti, stanovené tímto zákonem (§ 41) a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, je při poskytování těchto služeb povinna dodržovat.

(2) Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice prostřednictvím organizační složky ode dne, kdy jí Česká národní banka sdělila, které povinnosti, stanovené tímto zákonem (§ 41) a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, je při poskytování těchto služeb povinna dodržovat, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. b).

(1) Zahraniční investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky, Česká národní banka informuje neprodleně o tom, že obdržela od orgánu dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení k činnosti, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice.

(2) Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky

a) ode dne, kdy Česká národní banka obdrží od orgánu dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení k činnosti, údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice, nebo

b) po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice obdržel orgán dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení k činnosti.

(1) Zahraniční investiční společnost může v České republice vytvářet a obhospodařovat standardní fondy. Speciální fondy může vytvářet nebo obhospodařovat pouze osoba založená podle českého práva.

(2) Zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, je povinna

a) uveřejňovat v České republice dokumenty a informace, které uveřejňuje podle práva Evropské unie ve státě, ve kterém má sídlo,

b) plnit povinnosti zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice stanovené zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, pokud poskytuje investiční službu podle § 15 odst. 3 nebo 4,

c) oznamovat České národní bance nejméně 1 měsíc předem každou změnu v údajích o organizační složce uvedených v § 36 odst. 2 písm. c) až e), pokud je organizační složka v České republice umístěna, a dále rovněž předem každou změnu v plánu obchodní činnosti,

d) dodržovat pravidla jednání při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování a pravidla pro sdružování obchodů stanovená tímto zákonem [§ 75 a § 74a odst. 4 písm. d)], pokud poskytuje služby v České republice prostřednictvím organizační složky.

(3) Informace podle odstavce 1 písm. b) se uveřejňují za každou investiční službu a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.

(4) Pokud zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, nemůže lhůtu podle odstavce 1 písm. c) z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu.

(5) Česká národní banka informuje zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, o každé změně informačních povinností.

Zahraniční investiční společnost používá při poskytování služeb v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě možnosti záměny jí může Česká národní banka uložit povinnost doplnit rozlišující označení.

Zahraniční standardní fond smí v České republice nabízet jím vydávané cenné papíry ode dne, kdy obdrží sdělení orgánu dohledu svého domovského státu, že České národní bance odeslal oznámení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci při dohledu v oblasti kolektivního investování, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování (dále jen „nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování“)10).

(1) Zahraniční standardní fond, který hodlá veřejně nabízet jím vydávané cenné papíry v České republice, musí mít uzavřenou smlouvu s bankou, pobočkou zahraniční banky, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou uvedenou v § 24 odst. 5 nebo v § 28 odst. 6 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu; smlouva musí upravovat způsob

a) vyplácení výnosů z cenných papírů vydávaných tímto fondem,

b) odkupování cenných papírů vydávaných tímto fondem,

c) vyplácení podílů vlastníkům cenných papírů, které tento fond vydal, pro případ, že se fond zrušuje,

d) uveřejňování informací, které je tento fond povinen uveřejňovat.

(2) Zahraniční standardní fond informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o změně smlouvy podle odstavce 1.

(1) Zahraniční standardní fond, který veřejně nabízí jím vydávané cenné papíry v České republice, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) statut a sdělení klíčových informací,

b) výroční zprávu a pololetní zprávu,

c) údaj o částkách, za které vydává a odkupuje cenné papíry vydané zahraničním standardním fondem.

(2) Povinnost stanovenou v odstavci 1 plní i zahraniční standardní fond, který v minulosti veřejně nabízel jím vydávané cenné papíry v České republice a svou činnost v České republice ukončil, mají-li investoři v České republice tyto cenné papíry ve svém vlastnictví.

(3) Dokumenty podle odstavce 1 písm. a) a b) a údaj podle odstavce 1 písm. c), jakož i veškeré jejich změny, jsou uveřejňovány stejným způsobem, jakým jsou uveřejňovány srovnatelné dokumenty a údaje standardním fondem podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.

(4) Sdělení klíčových informací je uveřejňováno v českém jazyce, nebo v jiném jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka povolí. Ostatní dokumenty a údaje uvedené v odstavci 1 mohou být uveřejňovány podle rozhodnutí zahraničního standardního fondu v českém jazyce, v jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka povolí, nebo v anglickém jazyce.

(5) Četnost uveřejňování údaje o částce podle odstavce 1 písm. c) se řídí právem domovského státu tohoto fondu.

(6) Zahraniční standardní fond, uvedený v odstavci 1, České národní bance neprodleně oznámí jakoukoli změnu stanov, statutu či sdělení klíčových informací a sdělí jí, kde lze tyto dokumenty nalézt v elektronické podobě. Oznámení poskytne zahraniční standardní fond písemně České národní bance dříve, než bude příslušná změna provedena.

(1) Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy vydávané standardním fondem, který obhospodařuje, v hostitelském státě, je povinna předem oznámit tuto skutečnost České národní bance.

(2) Oznámení podle odstavce 1 se vyhotovuje v anglickém jazyce, pokud se Česká národní banka s orgánem dohledu hostitelského státu nedohodne jinak. Náležitosti oznámení a způsob oznamování skutečnosti podle odstavce 1 vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování10).

(3) K oznámení podle odstavce 1 se přiloží tyto doklady:

a) sdělení klíčových informací podílového fondu v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu, a

b) statut, poslední výroční zpráva a následující pololetní zpráva podílového fondu, jestliže vznikla povinnost ji vyhotovit, a to, podle uvážení investiční společnosti, v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu, nebo v anglickém jazyce.

(4) Česká národní banka ověří, že oznámení podle odstavce 1 splňuje požadavky, které vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování10), a že jsou k němu přiloženy doklady podle odstavce 3. V opačném případě vyzve investiční společnost k doplnění oznámení.

(5) Česká národní banka odešle oznámení podle odstavce 1 a doklady podle odstavce 3 orgánu dohledu hostitelského státu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela oznámení podle odstavce 1, popřípadě jeho doplnění podle odstavce 4. O odeslání oznámení bez zbytečného odkladu informuje investiční společnost. K oznámení přiloží Česká národní banka potvrzení o tom, že standardní fond splňuje předpoklady, na jejichž základě udělila povolení k jeho vytvoření; potvrzení se vyhotovuje v anglickém jazyce, pokud se s orgánem dohledu hostitelského státu nedohodne Česká národní banka jinak. Postup České národní banky pro odeslání oznámení a dokladů, jakož i náležitosti potvrzení vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování11).

(6) Investiční společnost může začít veřejně nabízet podílové listy vydávané standardním fondem v hostitelském státě ode dne, kdy obdrží sdělení České národní banky, že příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu odeslala oznámení podle odstavce 1 a doklady podle odstavce 3.

(7) Veřejné nabízení podílových listů bez umístění organizační složky v hostitelském státě se nepovažuje za poskytování služeb v tomto státě.

(1) Česká národní banka informuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)17) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) a prostřednictvím Ministerstva financí Evropskou komisi

a) o počtu a druzích případů, ve kterých podle § 36 odst. 5 odmítla sdělit orgánu dohledu členského státu Evropské unie údaje o investiční společnosti, která měla zájem poskytovat na jeho území služby prostřednictvím organizační složky,

b) o počtu a druzích případů, ve kterých neudělila zahraniční investiční společnosti povolení k vytvoření podílového fondu nebo nepovolila, aby investiční společnost nebo zahraniční investiční společnost převedla podílový fond, který obhospodařuje, do obhospodařování zahraniční investiční společnosti, a

c) o opatřeních k nápravě a sankcích, které uložila zahraniční investiční společnosti podle tohoto zákona (§ 116 odst. 3).

(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím Ministerstva financí Evropskou komisi o faktických i právních obtížích, s nimiž se obvykle setkávají

a) standardní fondy při veřejném nabízení jimi vydávaných cenných papírů ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo

b) investiční společnosti při poskytování svých služeb ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie.

Česká národní banka zašle Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím Ministerstva financí Evropské komisi seznam druhů dluhopisů a cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, do kterých standardní fond může investovat podle § 28 odst. 2 písm. c), a základní charakteristiky případných záruk za tyto cenné papíry.

(1) Speciální fondy se dělí na fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, a fondy, které shromažďují peněžní prostředky od kvalifikovaných investorů (§ 56 odst. 1).

(2) Fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, jsou

a) speciální fond cenných papírů,

b) speciální fond nemovitostí,

c) speciální fond fondů.

(3) Speciální fond má formu investičního fondu, otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53 odst. 1).

(1) Speciální fond může investovat do doplňkového likvidního majetku, kterým jsou vklady, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínované vklady se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok, pokud se jedná o vklady u banky, pobočky zahraniční banky nebo zahraniční banky, které dodržují pravidla obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidla, která Česká národní banka považuje za rovnocenná.

(2) Speciální fond nesmí ze svého majetku, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53i a § 49b odst. 3), poskytnout půjčku, úvěr nebo dar, ani tento majetek nesmí použít k zajištění nebo k úhradě závazku třetí osoby nebo závazku, který nesouvisí s obhospodařováním majetku tohoto fondu.

(3) Speciální fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců, přičemž souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 30 % hodnoty majetku fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53i odst. 4 a 5). Tím není dotčen limit podle § 49b odst. 6.

(4) Speciální fond může uzavírat smlouvy o prodeji investičních nástrojů, do kterých může investovat podle tohoto zákona, ale které nemá ve svém majetku, pouze za předpokladu, že jejich sjednání slouží k efektivnímu obhospodařování jeho majetku. Speciální fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních nástrojů nebo cenných papírů, do kterých nesmí investovat podle tohoto zákona a které nemá ve svém majetku.

(5) Přeměna speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, na speciální fond kvalifikovaných investorů je nepřípustná.

(1) Součet hodnot investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty nesmí překročit 35 % hodnoty majetku speciálního fondu.

(2) Pro účely výpočtu investičních limitů se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva, jako jsou finanční indexy nebo finanční kvantitativně vyjádřené ukazatele, za předpokladu splnění podmínek stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 7.

(3) Speciální fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu pouze za účelem efektivního obhospodařování majetku.

(4) Speciální fond může uzavírat obchody, jejichž předmětem je derivát, pouze za účelem efektivního obhospodařování majetku.

(5) Speciální fond musí

a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,

b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do derivátů uvedených v § 26 odst. 1 písm. g),

c) informovat Českou národní banku o druzích derivátů, do nichž investoval, rizicích spojených s těmito investicemi, kvantitativních omezeních a o metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto deriváty.

(6) Speciální fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.

(7) Druhy, limity a způsob používání technik a nástrojů, které může speciální fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku, postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob, periodicitu a lhůty plnění informační povinnosti o druzích finančních derivátů uvedených v § 26 odst. 1 písm. g), které má speciální fond v majetku, rizicích s nimi spojených, kvantitativních omezeních a o metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty, stanoví prováděcí právní předpis.

Speciální fond informuje Českou národní banku o svém záměru veřejně nabízet akcie nebo podílové listy v zahraničí.

(1) Speciální fond cenných papírů investuje do

a) investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), investičních cenných papírů uvedených v § 26 odst. 1 písm. b), investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu splňujících podmínky uvedené v § 26 odst. 1 písm. a), investičních cenných papírů, splňujících podmínky uvedené v § 26 odst. 1 písm. b), přijatých k obchodování v mnohostranném obchodním systému, ve vztahu k mnohostrannému obchodnímu systému nebo nástrojů peněžního trhu uvedených v § 26 odst. 1 písm. h),

b) státních dluhopisů nebo dluhopisů zaručených státem, včetně rovnocenných zahraničních cenných papírů,

c) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných jednou bankou nebo zahraniční bankou, která má sídlo v členském státě Evropské unie a podléhá dohledu tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta spojené s jejich emisí a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku,

d) dluhopisů vydaných centrální bankou nebo jiných dluhopisů anebo obdobných zahraničních cenných papírů vydaných bankou nebo zahraniční bankou než dluhopisů uvedených v písmenu c),

e) cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, který má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, podléhá dohledu a na žádost odkupuje od investorů jejich podíly zpět,

f) finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. f) a g),

g) investičních cenných papírů, které nesplňují podmínky podle písmen a) až d) a nástrojů peněžního trhu, které nesplňují podmínky podle § 26 odst. 1 písm. a) nebo h), a to až do výše 10 % hodnoty majetku speciálního fondu.

(2) Speciální fond cenných papírů může do svého majetku nabýt nejvýše 10 % celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu investičních cenných papírů vydaných jedním emitentem a 10 % celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.

(3) Součet hodnot investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem může tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

(4) Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat

a) až 25 % hodnoty svého majetku do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů uvedených v odstavci 1 písm. c),

b) až 35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, jestliže je vydal nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie.

(5) Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat až 100 % hodnoty svého majetku do cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných nebo zaručených členským státem Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotkou členského státu Evropské unie, státem, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie, pokud je investice rozdělena nejméně do 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmějí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto speciálního fondu.

(6) Speciální fond cenných papírů nesmí investovat do cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, který není určen pro veřejnost, nebo do cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, který podle svého právního řádu nebo statutu může investovat více než 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných jiným fondem kolektivního investování.

(7) Cenné papíry vydávané jedním fondem kolektivního investování mohou tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

(8) Součet investic do cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nesmí přesáhnout 49 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

(1) Speciální fond cenných papírů nemusí dodržet pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním do majetku podle § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 při uplatňování přednostního práva na upisování takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(2) Pokud speciální fond cenných papírů nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním do majetku podle § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.

(3) Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se speciální fond cenných papírů při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení stanovených v § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.

(1) Speciální fond nemovitostí může mít pouze formu otevřeného podílového fondu.

(2) Speciální fond nemovitostí investuje do

a) nemovitostí včetně jejich příslušenství, které nabývá, provozuje nebo prodává za účelem dosažení zisku,

b) účastí v nemovitostních společnostech (§ 53c) za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 53d).

(3) Speciální fond nemovitostí může nabývat do svého majetku pouze nemovitost

a) za účelem jejího provozování, a to za podmínky, že tato nemovitost je způsobilá při řádném hospodaření přinášet pravidelný a dlouhodobý výnos a jejíž cenu je možno stanovit výnosovou metodou,

b) za účelem jejího dalšího prodeje, a to za podmínky, že tato nemovitost je způsobilá přinést z jejího prodeje zisk a jejíž cenu je možno stanovit porovnávací metodou.

(4) Speciální fond nemovitostí může s předchozím souhlasem depozitáře

a) nabývat do svého majetku nemovitost zatíženou zástavním právem,

b) nemovitost ve svém majetku zatížit zástavním právem,

a to pouze za účelem přijetí úvěru.

(5) Speciální fond nemovitostí může nemovitost ve svém majetku zatížit věcným břemenem, předkupním právem jako právem věcným, užívacím právem třetí osoby nebo takto zatíženou nemovitost do svého majetku nabýt, pouze pokud to podstatně nesnižuje její využitelnost a pouze s předchozím souhlasem depozitáře.

(6) Speciální fond nemovitostí může nabýt do svého majetku nemovitost nacházející se na území jiného státu, pouze pokud

a) statut fondu umožňuje investice do nemovitostí na území tohoto státu a je v něm uveden celkový maximální limit pro tyto investice,

b) v tomto státu existuje registr nemovitostí, do kterého se zapisují vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem,

c) v tomto státu neexistují zákonná omezení pro převod nemovitostí,

d) v tomto státu je depozitář schopen zajistit plnění práv a povinností depozitáře v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(7) Statut speciálního fondu nemovitostí stanoví pravidla postupu při oceňování v souvislosti se změnou účelu, za kterým je nemovitost vlastněna.

(1) Hodnota nemovitosti nabývané do majetku speciálního fondu nemovitostí nesmí v době nabytí překročit 20 % hodnoty majetku fondu.

(2) Celková hodnota nemovitostí, které se podle tohoto zákona oceňují porovnávací metodou, nesmí překročit 25 % hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí. Pokud má fond účast v nemovitostní společnosti, započítává se do uvedeného limitu též hodnota takových nemovitostí v majetku nemovitostní společnosti, a to poměrem vyplývajícím z této účasti.

(3) Jestliže po nabytí nemovitosti do majetku speciálního fondu nemovitostí překročí hodnota této nemovitosti limity stanovené v odstavcích 1 a 2 o více než 10 %, je fond povinen uvést rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let od tohoto překročení.

(4) Speciální fond nemovitostí nemusí po dobu nejdéle 3 let ode dne udělení povolení k vytvoření podílového fondu dodržovat investiční limity s výjimkou

a) limitu stanoveného v odstavci 1, který po tuto dobu může být zvýšen až na 60 %,

b) limitu stanoveného v odstavci 2.

(5) Doba, po kterou nebude fond investiční limity dodržovat, musí být uvedena ve statutu. Po tuto dobu není fond povinen odkupovat podílové listy.

(6) Pro účely tohoto zákona se nemovitosti, jejichž ekonomické využití je vzájemně propojeno, považují za jednu nemovitost.

(1) Speciální fond nemovitostí nesmí nabýt do svého majetku nemovitost za cenu, která je vyšší o více než 10 %, než je nižší z cen podle posudku znalce (§ 53e), nebo prodat nemovitost za cenu, která je nižší o více než 10 % než vyšší cena podle posudku znalce, ledaže doloží depozitáři ekonomické zdůvodnění takového nabytí nebo takového prodeje a depozitář s tím vysloví předchozí souhlas.

(2) Speciální fond nemovitostí nesmí nabýt do svého majetku nemovitost z majetku

a) investiční společnosti, která tento fond obhospodařuje,

b) svého depozitáře.

(3) Nabýt nemovitost do majetku speciálního fondu nemovitostí nebo prodat nemovitost z majetku takového fondu lze jen s předchozím souhlasem depozitáře. Předchozího souhlasu depozitáře je třeba rovněž ke všem právním úkonům speciálního fondu nemovitostí, na jejichž základě se zapisují práva k nemovitostem podle zákona upravujícího zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí. Nabytí zahraniční nemovitosti je možné pouze tehdy, pokud je zajištěna srovnatelná ochrana této investice.

(4) Pokud se speciální fond nemovitostí pokusí nabýt nebo zcizit nemovitost v rozporu s odstavcem 3, nesmí investiční společnost závazky v souvislosti s tím vzniklé hradit z majetku tohoto fondu.

Nemovitostní společností se pro účely tohoto zákona rozumí akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo obdobná právnická osoba podle zahraničního práva, jejímž předmětem podnikání nebo činností je převážně nabývání nemovitostí včetně jejich příslušenství, provozování nemovitostí, úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku.

(1) Speciální fond nemovitostí může nabývat a držet účast pouze v nemovitostní společnosti,

a) která umožňuje pouze peněžité vklady akcionářů nebo společníků,

b) jejíž akcionáři nebo společníci plně splatili své vklady,

c) která investuje pouze do nemovitostí na území státu, ve kterém má sídlo,

d) která dodržuje podmínky stanovené v § 49a odst. 2 a v § 53 odst. 3 až 5,

e) která investuje výhradně do nemovitostí,

f) která nemá účast v jiné společnosti,

g) která peněžní prostředky ukládá pouze do majetku uvedeného v § 53j odst. 1 písm. a), c) a d) s tím, že nemovitostní společnost může za účelem snížení rizika používat techniky a nástroje efektivního obhospodařování majetku; pravidla pro použití těchto nástrojů speciálním fondem nemovitostí se použijí obdobně.

(2) Podmínka uvedená v odstavci 1 písm. f) nemusí být splněna, pokud jde o účast na jiné nemovitostní společnosti, jestliže

a) splňuje požadavky podle odstavce 1 písm. a) až e) a g),

b) nemá účast v jiné společnosti,

c) splňuje obdobně požadavky podle odstavce 3,

d) nabytím účasti na této nemovitostní společnosti nedojde k překročení limitu podle odstavce 5,

e) statutární orgány zúčastněných společností rozhodnou nejpozději do 3 měsíců od nabytí účasti na této nemovitostní společnosti o přípravě fúze těchto společností s rozhodným dnem stanoveným nejpozději k prvnímu dni následujícího účetního období těchto společností a

f) taková fúze se uskuteční do 18 měsíců ode dne nabytí účasti;

pro nabytí a účast nemovitostní společnosti na této jiné nemovitostní společnosti platí obdobně ustanovení odstavců 7 až 9.

(3) Speciální fond nemovitostí může nabýt a držet účast v nemovitostní společnosti, pokud

a) tato účast představuje většinu hlasů nebo kapitálu potřebných ke změně stanov,

b) nemovitosti, které nemovitostní společnost nabývá do svého majetku nebo prodává ze svého majetku, jsou oceňovány způsobem stanoveným tímto zákonem pro stanovení hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e) a nabývány a prodávány za cenu stanovenou podle § 53b odst. 1,

c) jemu i depozitáři nemovitostní společnost předkládá jednou měsíčně soupis nemovitostí ve svém majetku a jednou ročně účetní závěrku ověřenou auditorem,

d) jsou vytvořeny podmínky pro řádné plnění povinností depozitáře ve vztahu k nemovitostní společnosti,

e) má pro případ snížení nebo pozbytí účasti kteréhokoliv akcionáře nebo společníka v této nemovitostní společnosti smluveno předkupní právo na odkoupení jeho podílu.

(4) Podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 musí být splněny po celou dobu trvání účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti. Podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c), e) a g) a v odstavci 3 písm. e) nemusejí být splněny ke dni nabytí účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti, pokud speciální fond nemovitostí zajistí jejich splnění do 6 měsíců ode dne nabytí účasti. Jestliže v této lhůtě nejsou podmínky splněny, speciální fond nemovitostí bez zbytečného odkladu prodá svou účast v nemovitostní společnosti. Dojde-li k porušení některé z podmínek podle věty první, speciální fond nemovitostí zajistí neprodleně odstranění nežádoucího stavu; jinak prodá do 6 měsíců ode dne, kdy došlo k tomuto porušení, svou účast v nemovitostní společnosti.

(5) Hodnota účasti speciálního fondu nemovitostí v jedné nemovitostní společnosti může tvořit v době nabytí nejvýše 30 % hodnoty majetku tohoto fondu.

(6) Jestliže po nabytí účasti v nemovitostní společnosti překročí hodnota této účasti 40 % hodnoty majetku fondu, je speciální fond nemovitostí povinen uvést rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let ode dne, kdy k tomuto překročení došlo.

(7) Před nabytím účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti musí být tato účast oceněna a fondu musejí být předloženy

a) účetní závěrka nemovitostní společnosti ověřená auditorem, která ke dni ocenění účasti není starší více než 3 měsíce,

b) aktuální přehled majetku a závazků nemovitostní společnosti ověřený auditorem,

c) ocenění nemovitostí, které má nemovitostní společnost ve svém majetku, přičemž ocenění se provede způsobem stanoveným tímto zákonem pro stanovení hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e).

(8) Speciální fond nemovitostí může nabýt, zvýšit, snížit nebo pozbýt účast v nemovitostní společnosti pouze s předchozím souhlasem depozitáře. Předchozího souhlasu depozitáře je dále třeba

a) ke změnám zakladatelské nebo společenské smlouvy a stanov nemovitostní společnosti, přičemž bez tohoto souhlasu není změna zakladatelské nebo společenské smlouvy a stanov účinná,

b) k nabytí nemovitosti do majetku nebo prodeji nemovitosti z majetku nemovitostní společnosti; předchozího souhlasu depozitáře je třeba rovněž ke všem dalším právním úkonům nemovitostní společnosti, na jejichž základě se zapisují práva k nemovitostem podle zákona upravujícího zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí.

(9) Účast na podnikání nemovitostní společnosti na základě smlouvy o tichém společenství není dovolena.

(1) Nemovitost, kterou hodlá speciální fond nemovitostí nabýt do svého majetku nebo prodat, musí být oceněna dvěma nezávislými znalci. Znalec musí pro ocenění použít metodu v souladu s účelem nabytí nemovitosti podle § 53 odst. 3. Jednoho znalce určí investiční společnost, která obhospodařuje speciální fond nemovitostí, a jednoho depozitář. Posudek znalce nesmí být ke dni nabytí nebo pozbytí vlastnictví starší více než 3 měsíce.

(2) Posudek znalce obsahuje

a) identifikaci nemovitosti,

b) cenu nemovitosti,

c) způsob současného využití nemovitosti a stupeň obsazení objektu,

d) stručný popis nemovitosti,

e) práva a povinnosti spojené s nemovitostí a její závady,

f) základní informace o nájemních smlouvách vztahujících se k nemovitosti,

g) majetkoprávní, technický a finanční stav nemovitosti,

h) současný i očekávaný čistý zisk z nemovitosti,

i) další podstatné informace ovlivňující cenu nemovitosti.

(3) Pro účely ocenění podle odstavce 1 se nemovitost oceňuje metodou porovnávací nebo výnosovou při zohlednění

a) trvalých a dlouhodobě udržitelných vlastností nemovitosti,

b) výnosu dosažitelného třetí osobou při řádném hospodaření s nemovitostí,

c) závad nemovitosti a práv a povinností spojených s nemovitostí,

d) místních podmínek trhu s nemovitostmi a jeho předpokládaného vývoje.

(1) Speciální fond nemovitostí ustanoví výbor odborníků. Výbor odborníků je orgánem investiční společnosti.

(2) Výbor odborníků

a) sleduje stav, využití a další skutečnosti, které mohou mít vliv na hodnotu nemovitosti v majetku fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, na které má fond účast,

b) posuzuje ocenění nemovitosti v majetku speciálního fondu nemovitostí nebo nemovitostní společnosti před učiněním právního úkonu, pro který se ocenění provádí,

c) alespoň dvakrát ročně pro účely stanovení aktuální hodnoty podílového listu stanovuje hodnotu nemovitosti v majetku fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, na které má fond účast,

d) alespoň dvakrát ročně pro účely stanovení aktuální hodnoty podílového listu zabezpečuje stanovení hodnoty účasti fondu v nemovitostní společnosti.

(3) Členové výboru odborníků jednají s odbornou péčí.

(4) Výbor odborníků musí být nejméně tříčlenný a počet jeho členů musí být vždy lichý. Jednoho člena výboru odborníků určuje depozitář a ostatní členy určuje představenstvo investiční společnosti.

(5) Funkční období členů výboru odborníků nesmí být delší než 3 roky s tím, že do výboru téhož fondu může být člen znovu určen po uplynutí 3 let ode dne skončení předchozího členství.

(6) Členem výboru odborníků může být pouze fyzická osoba, která je nezávislá (§ 53h), důvěryhodná a odborně způsobilá a má zkušenosti se stanovováním hodnoty nemovitostí. Osoba, která uvedené podmínky nesplňuje nebo na jejíž straně je dána překážka výkonu funkce, se členem výboru odborníků nestane, i když o tom rozhodl příslušný orgán investiční společnosti nebo depozitáře. Přestane-li člen výboru odborníků splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce tímto zákonem, jeho funkce zaniká.

(7) Speciální fond nemovitostí oznámí České národní bance ustanovení výboru odborníků a zároveň doloží splnění předpokladů podle odstavce 6.

(8) Způsob jednání a rozhodování výboru odborníků, pravidla pro sledování a stanovování hodnot nemovitostí v majetku speciálního fondu nemovitostí nebo v majetku nemovitostní společnosti a skutečnosti, které výbor odborníků hlásí dozorčí radě investiční společnosti a depozitáři, stanoví statut fondu.

(9) Člen výboru odborníků odpovídá investiční společnosti, depozitáři a podílníkům speciálního fondu nemovitostí za škodu způsobenou porušením povinnosti člena výboru odborníků, a to podle obchodního zákoníku. Odpovědnost investiční společnosti a depozitáře za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu tím není dotčena.