§ 3 zákon ČNR o státní památkové péči – Prohlašování kulturních památek
Zákon České národní rady o státní památkové péči · 20/1987 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 3 zákona č. 20/1987 Sb. upravuje proces prohlašování věcí nebo staveb za kulturní památky Ministerstvem kultury, včetně povinností vlastníka a postupu vyrozumění dotčených orgánů. Ministerstvo kultury musí před prohlášením věci za kulturní památku získat vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností. (§ 3 zákona č. 20/1987 Sb., zákon ČNR o státní památkové péči, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Ministerstvo kultury si před prohlášením věci nebo stavby za kulturní památku vyžádá vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud je již od těchto orgánů neobdrželo. Archeologický nález (§ 23) prohlašuje ministerstvo kultury za kulturní památku na návrh Akademie věd České republiky.
(2) Ministerstvo kultury vyrozumí písemně vlastníka o podání návrhu na prohlášení jeho věci nebo stavby za kulturní památku nebo o tom, že hodlá jeho věc nebo stavbu prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu, a umožní mu k návrhu nebo podnětu se vyjádřit.
(3) Vlastník je povinen od doručení vyrozumění podle odstavce 2 až do rozhodnutí ministerstva kultury chránit svoji věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením a oznámit ministerstvu kultury každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy nebo užívání.
(4) V rozhodnutí o prohlášení nemovité věci za kulturní památku může ministerstvo kultury současně uvést, že výslovně uvedené stavby se kulturní památkou nestávají, ačkoli pozemek, na kterém jsou zřízeny, se za kulturní památku prohlašuje. Ministerstvo kultury vyrozumí písemně o prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku jejího vlastníka, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a odbornou organizaci státní památkové péče (§ 32) a u archeologických nálezů též Akademii věd České republiky. Vyrozumí je i v tom případě, že neshledalo důvody pro prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku.
(5) Vlastníci věcí nebo staveb, které pro svou mimořádnou uměleckou nebo historickou hodnotu by mohly být v souladu se společenským zájmem prohlášeny za kulturní památky, jsou povinni oznámit ministerstvu kultury, krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností na jejich písemné vyzvání požadované údaje o těchto věcech nebo stavbách a jejich zamýšlené změny, umožnit těmto orgánům nebo jimi pověřené odborné organizaci státní památkové péče prohlídku těchto věcí nebo staveb, popřípadě pořízení jejich vědecké dokumentace.
(6) Podrobnosti o prohlašování věcí nebo staveb za kulturní památky a způsob oznamovací povinnosti podle odstavce 5 stanoví obecně závazný právní předpis.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ministerstvo kultury musí před prohlášením věci za kulturní památku získat vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
- Vlastník je písemně vyrozuměn o záměru prohlásit jeho majetek za kulturní památku a má právo se k tomu vyjádřit.
- Od doručení vyrozumění do rozhodnutí ministerstva má vlastník povinnost chránit věc před poškozením a oznamovat změny vlastnictví, správy nebo užívání.
- Ministerstvo kultury informuje vlastníka a příslušné orgány o konečném rozhodnutí, ať už je věc prohlášena za kulturní památku, nebo ne.
Na co si dát pozor
- Pokud jste vlastníkem věci, která by mohla být prohlášena za kulturní památku, buďte připraveni na povinnost poskytnout údaje a umožnit prohlídku, pokud vás k tomu ministerstvo, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností písemně vyzve.
- V případě, že obdržíte vyrozumění o záměru prohlásit vaši věc za kulturní památku, máte povinnost ji chránit a oznamovat změny, i když ještě nebylo vydáno konečné rozhodnutí.
- U nemovitých věcí může ministerstvo kultury prohlásit za kulturní památku pozemek, ale výslovně vyjmout některé stavby na něm z tohoto prohlášení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
V této souvislosti považuje Nejvyšší soud za potřebné připomenout, že předmětné obrazy byly součástí depozitáře V. v K. H. a součástí mobiliárního fondu hradu K., jenž byly podle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, prohlášeny jako celek Ministerstvem kultury České republiky dne 28. 5. 1991, č. j. 9130/91, a č. j. 9131/91, za kulturní památku.
ÚS 21/04 ze dne 26. 4. 2005 (N 90/37 SbNU 241; 240/2005 Sb.), v němž se Ústavní soud zabýval vyloučením aplikace správního řádu z roku 1967 na správní řízení podle § 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v rozhodném znění.
Dne 7. 5. 1997 rozhodnutím č. j. 2012/97 Ministerstvo kultury prohlásilo podle ustanovení § 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (dále jen "zákon o státní památkové péči"), v tehdy platném a účinném znění, za kulturní památku "rozsáhlý soubor obrazů F. Kupky" s tím, že nedílnou součástí rozhodnutí je též příloha č. I s názvem "Seznam obrazů Františka Kupky", kde je v položce č. 10 specifikován obraz "Tvar modré (1913-24), olej, plátno, 73 x 60 cm, NG VO …
Související
§ 82 Změna zákona o státní památkové péči (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)§ 7a Přechodné ustanovení (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)§ 4 Účinnost (Nařízení vlády, kterým se stanoví katalo)§ 3 Katalog prací (Nařízení vlády, kterým se stanoví katalo)§ 4 Účinnost (Nařízení vlády o katalogu správních činn)