Zákon o státní službě

(1) Systemizace je souborem údajů o počtu služebních míst klasifikovaných platovými třídami a objemu prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech. Systemizace vychází ze závazných pravidel pro organizaci služebních úřadů tak, aby byl zajištěn řádný výkon působnosti služebního úřadu, a stanoví pro každý služební úřad

a) počet služebních míst státních zaměstnanců, kteří nejsou představenými, klasifikovaných platovými třídami,

b) počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami,

c) objem prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech,

d) počet služebních míst, u kterých se stanoví zákaz se po skončení služebního poměru přímo nebo nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem v oboru, který je shodný s příslušným oborem služby, nebo být v pracovním nebo obdobném poměru k podnikateli v takovém oboru (dále jen „zákaz konkurence“).

(2) Návrh systemizace vypracuje Úřad vlády v dohodě s Ministerstvem financí na základě návrhů služebních orgánů, které mu je v termínu stanoveném Úřadem vlády předkládají prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadů. Při vypracování návrhu systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu se postupuje v součinnosti s příslušným členem vlády, v případě systemizace Úřadu vlády v součinnosti s vedoucím Úřadu vlády s výjimkou části systemizace týkající se státních zaměstnanců zařazených v útvaru podřízeném členovi vlády, kdy se postupuje v součinnosti s tímto členem vlády, a části systemizace týkající se státních zaměstnanců zařazených v sekci pro státní službu, kdy se postupuje v součinnosti s nejvyšším státním tajemníkem.

(3) Systemizaci schvaluje vláda na následující kalendářní rok. Návrh systemizace předkládá vládě předseda vlády. Vláda je oprávněna upravit v souvislosti se schvalováním systemizace organizační strukturu služebního úřadu.

(4) Není-li systemizace schválena do 31. prosince, použije se pro následující kalendářní rok dosavadní systemizace.

(5) Služební místa a finanční prostředky na platy státních zaměstnanců podle schválené systemizace nelze použít pro jiný účel.

(1) Změnou systemizace se rozumí změna údajů podle § 17 odst. 1 provedená poté, co systemizace nabyla účinnosti.

(2) Změna systemizace, která spočívá ve změně počtu služebních míst, objemu prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech nebo změně platové třídy, v níž je zařazeno služební místo, o více než jednu třídu dolů nebo o dvě třídy nahoru, je přípustná, jen dojde-li ke změně působnosti služebního úřadu nebo k podstatné změně podmínek, za kterých byla systemizace schválena.

(3) Změnu systemizace schvaluje Úřad vlády na základě návrhů služebních orgánů, které mu je v termínu stanoveném Úřadem vlády předkládají prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadů. Ustanovení § 17 odst. 2 o vypracování návrhu systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu se použijí obdobně.

(4) Souvisí-li s navrhovanou změnou systemizace povinnost předložit Ministerstvu financí žádost o provedení rozpočtového opatření nebo žádost o změnu limitů v oblasti regulace zaměstnanosti, služební orgán předloží návrh na změnu systemizace až po schválení takové žádosti Ministerstvem financí. Neschválí-li Ministerstvo financí žádost a příslušný ústřední správní úřad na návrhu změny systemizace trvá, předloží návrh změny systemizace Úřadu vlády; předseda vlády předloží návrh změny systemizace k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení návrhu změny systemizace příslušným ústředním správním úřadem.

(5) Neschválí-li Úřad vlády změnu systemizace a příslušný ústřední správní úřad na návrhu změny systemizace trvá, předseda vlády předloží návrh změny systemizace k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení stanoviska příslušného ústředního správního úřadu.

(1) Služební orgán zpracuje podle systemizace návrh organizační struktury služebního úřadu nebo její změny a prostřednictvím příslušného ústředního správního úřadu jej předloží Úřadu vlády k vyjádření. Nevyjádří-li se Úřad vlády k návrhu do 30 dnů od jeho předložení, považuje se návrh za schválený. Pokud služební orgán nezohlední vyjádření Úřadu vlády, může předseda vlády návrh předložit k rozhodnutí vládě, jinak se po uplynutí 15 dnů od vyjádření považuje návrh za schválený.

(2) Nedojde-li v důsledku schválení organizační struktury nebo její změny ke skončení služebního poměru nebo odvolání ze služebního místa představeného, schvaluje organizační strukturu nebo její změnu státní tajemník nebo služební orgán v nadřízeném služebním úřadu, a není-li nadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu.

(3) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění rozhodnutí soudu anebo rozhodnutí orgánu mezinárodní organizace, může služební orgán do doby schválení organizační struktury služebního úřadu nebo její změny prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím došlo ke skončení služebního poměru. Nebude-li navržená organizační struktura nebo její změna schválena, změny prozatímně provedené v jejím důsledku se od počátku ruší a služební vztahy se navracejí v předešlý stav.

(4) Jde-li o organizační strukturu Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, schvaluje ji ten, kdo je v jejich čele. Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí.

(5) Služební orgán v souladu se schválenou organizační strukturou stanoví služebním předpisem organizační řád služebního úřadu; organizační řád ministerstva nebo Úřadu vlády stanoví státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo vedoucím Úřadu vlády. Organizační řád služebního úřadu stanoví zejména působnost organizačních útvarů služebního úřadu a jejich vzájemné vztahy.

(6) Služební orgán v součinnosti s představeným, který stojí v čele organizačního útvaru, v němž je služební místo zařazeno, písemně zpracuje charakteristiku služebního místa, jež zahrnuje popis služebního místa a popis činností, jejichž výkon se na něm požaduje; charakteristika služebního místa může dále zahrnovat popis povinností spojených s výkonem činností, které se na služebním místě požadují.

Služba se vykonává ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou.

(1) Státní zaměstnanci vykonávají službu zpravidla ve služebním poměru na dobu neurčitou.

(2) Do služebního poměru na dobu určitou lze přijmout osobu, je-li třeba nahradit dočasně nepřítomného zaměstnance.

(3) Další případy, ve kterých lze s ohledem na zvláštní povahu služby přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou, stanoví vláda nařízením.

Do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, u které lze předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a řádně vykonávat službu.

(1) Do služebního poměru se osoba přijímá rozhodnutím služebního orgánu. Spolu s rozhodnutím o přijetí do služebního poměru rozhodne služební orgán o zařazení státního zaměstnance na služební místo nebo o jmenování státního zaměstnance na služební místo představeného.

(2) Na přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo a na jmenování na služební místo představeného není nárok.

(1) Na obsazení volného služebního místa se koná výběrové řízení.

(2) Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec nebo jiná osoba za podmínek stanovených tímto zákonem.

(3) Státní zaměstnanec podá služebnímu orgánu žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, které má být na základě výběrového řízení obsazeno.

(4) Jiná osoba podá služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního poměru, jejíž součástí je též žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, které má být na základě výběrového řízení obsazeno.

(5) Výběrové řízení podle odstavce 1 se nekoná, postupuje-li se podle § 47, § 49 odst. 2 až 4, § 61, 67, 70 nebo § 75 odst. 2. Výběrové řízení se dále nekoná, jedná-li se o zařazení státního zaměstnance na služební místo uvolněné v souvislosti s vysláním k výkonu služby v zahraničí; to neplatí, jde-li o služební místo představeného. Výběrové řízení se též nekoná, obsazuje-li se volné služební místo postupem podle jiného zákona.

(6) Výběrové řízení vyhlašuje služební orgán na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě. Právní účinky má zveřejnění na úřední desce. Výběrové řízení se zpravidla dokončí do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.

(7) Oznámení o vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat údaje o

a) předpokladech a požadavcích podle § 25,

b) služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno,

c) oboru služby, jehož se výběrové řízení týká,

d) tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též dobu jeho trvání,

e) zákazu konkurence, je-li pro služební místo stanoven,

f) zařazení do platové třídy,

g) datu, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného.

(8) Nejvyšší státní tajemník stanoví služebním předpisem rozsah údajů o služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno, podle odstavce 7 písm. b) a další údaje, které musí obsahovat oznámení o vyhlášení výběrového řízení nebo které musí služební orgán zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména

a) popis činností, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,

b) obvyklou výši jednotlivých složek platu státních zaměstnanců vykonávajících stejnou službu nebo službu stejné hodnoty a

c) podmínky výkonu služby.

(9) Žádosti podle odstavců 3 a 4 se podávají písemně v českém jazyce. Žádosti lze podat také prostřednictvím elektronického nástroje pro komunikaci ve věcech služby (dále jen „elektronický nástroj“), uvede-li to služební orgán v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Nemá-li žadatel datovou schránku, uvede v žádosti adresu elektronické pošty, na kterou mu mají být písemnosti ve výběrovém řízení doručovány. Žádosti a další úkony ve výběrovém řízení učiněné žadatelem elektronickou poštou nemusí obsahovat podpis. Vzory žádostí zveřejní Úřad vlády na svých internetových stránkách.

(10) Lhůta pro podávání žádostí podle odstavců 3 a 4 nesmí být kratší než 7 dnů, zmeškání lhůty pro podávání žádostí nelze prominout a po uplynutí lhůty pro podávání žádostí se nepřipouští změna žádosti. Lhůta pro podávání žádostí podle odstavců 3 a 4 je zachována, je-li žádost nejpozději posledního dne lhůty doručena služebnímu orgánu.

(11) Nedoručuje-li se písemnost ve výběrovém řízení žadateli, který není státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti podle § 5, na místě, doručuje se prostřednictvím datové schránky. Nemá-li žadatel, který není státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti podle § 5, datovou schránku, písemnost ve výběrovém řízení se doručuje na adresu elektronické pošty, kterou žadatel uvedl v žádosti.

(12) Je-li písemnost ve výběrovém řízení doručována prostřednictvím datové schránky a nepřihlásí-li se do datové schránky osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodané písemnosti, ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy byla písemnost dodána do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Písemnost ve výběrovém řízení doručovaná na adresu elektronické pošty se považuje za doručenou okamžikem, kdy osoba její převzetí potvrdí. Jestliže její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího odeslání na adresu elektronické pošty, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Věty druhá a třetí se nepoužijí, pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus o doručení písemnosti stejným způsobem. Bude-li další pokus o doručení neúspěšný, písemnost se doručí jiným vhodným způsobem; v takovém případě se považuje za doručenou pátým dnem ode dne, kdy byla odeslána. Žádost o určení neplatnosti doručení písemností nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena, není přípustná. Poučení o způsobech a účincích doručování ve výběrovém řízení se uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.

(13) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny žádosti ostatních žadatelů.

(1) Žadatel o přijetí do služebního poměru musí

a) být státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

b) dosáhnout věku 18 let,

c) být plně svéprávný,

d) být bezúhonný,

e) dosáhnout vzdělání stanoveného tímto zákonem,

f) mít potřebnou zdravotní způsobilost a

g) mít potřebnou znalost českého jazyka, není-li státním občanem České republiky.

(2) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(3) Služební orgán může služebním předpisem stanovit pro služební místo požadavek potřebný pro výkon služby, zejména požadavek

a) státního občanství České republiky, pokud je pro ochranu oprávněného zájmu České republiky nezbytné, aby činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, vykonával státní občan České republiky,

b) oboru nebo odborného zaměření vzdělání,

c) úrovně znalosti cizího jazyka,

d) způsobilosti mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací, nebo

e) délky předchozího výkonu činností podle § 5 nebo činností obdobných.

(1) Služební orgán může služebním předpisem stanovit služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, které lze výjimečně obsadit státním zaměstnancem nebo osobou, která dosáhla nižšího vzdělání, než je pro uvedené služební místo stanoveno tímto zákonem jako předpoklad vzdělání. Nejnižším vzděláním, které musí státní zaměstnanec nebo osoba pro postup podle věty první splňovat, je střední vzdělání s maturitní zkouškou.

(2) Za vysokoškolské vzdělání, vyšší odborné vzdělání a střední vzdělání s maturitní zkouškou se pro účely tohoto zákona považuje také vysokoškolské vzdělání, vyšší odborné vzdělání a střední vzdělání s maturitní zkouškou získané studiem na vysokých školách, vyšších odborných školách a středních školách v členských státech Evropské unie, smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Švýcarské konfederaci nebo Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Vláda může nařízením stanovit další vysoké školy, v nichž se studiem získaný stupeň vzdělání považuje za stupeň vzdělání stanovený tímto zákonem.

(3) Za vysokoškolské vzdělání se pro účely tohoto zákona nepovažuje vzdělání získané studiem na Vysoké škole politické Ústředního výboru Komunistické strany Československa, Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda, vysokých politických a bezpečnostních školách a učilištích v bývalém Svazu sovětských socialistických republik a na fakultách všech těchto vysokých škol, nejde-li o vzdělání získané studiem na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).

(1) Splnění předpokladů podle § 25 odst. 1 písm. a), b) a e) a splnění požadavků podle § 25 odst. 3 je žadatel povinen doložit příslušnými listinami. Splnění předpokladů a splnění požadavků uvedených ve větě první nebo jiného požadavku potřebného pro výkon služby lze při podání žádosti místo předložení originálu listiny doložit také předložením její kopie nebo čestným prohlášením; originál listiny žadatel předloží následně, nejpozději před konáním pohovoru podle § 27 odst. 3.

(2) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. c) je žadatel povinen doložit čestným prohlášením.

(3) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. d) se dokládá výpisem z rejstříku trestů; výpis z rejstříku trestů si služební orgán vyžádá od Ministerstva spravedlnosti. Pobýval-li žadatel v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců v jiném státu, je povinen doložit splnění předpokladu dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným tímto státem. Není-li žadatel státním občanem České republiky, je povinen doložit splnění předpokladu dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je státním občanem. Místo dokladu obdobného výpisu z rejstříku trestů může žadatel předložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů příslušných států. Pokud doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů jiný stát nevydává, žadatel doloží splnění předpokladu písemným čestným prohlášením. Doklad podle tohoto odstavce nesmí být starší než 3 měsíce.

(4) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. f) se dokládá písemným čestným prohlášením. Služební orgán ověří u žadatele vybraného podle § 28 odst. 2 nebo 3 splnění tohoto předpokladu postupem podle § 28 odst. 5.

(5) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. g) se dokládá písemným čestným prohlášením. Výběrová komise podle § 27 odst. 3 nebo bezprostředně nadřízený představený podle § 28a ověří splnění tohoto předpokladu při pohovoru.

(6) Splnění požadavku podle § 25 odst. 3 písm. c) může být ověřeno při pohovoru postupem podle § 27 odst. 3 věty třetí, pokud služební orgán nestanovil povinnost doložit splnění tohoto požadavku pouze příslušnou listinou.

(7) Žadatel dále k žádosti přiloží životopis, ve kterém uvede údaje o dosavadní praxi a o odborných znalostech a dovednostech týkajících se služebního místa, jehož se výběrové řízení týká.

(1) Výběrového řízení se může zúčastnit jen osoba, která splňuje předpoklady stanovené zákonem a požadavky podle § 25 odst. 3 písm. a) až c) a e).

(2) Služební orgán vyřadí žádost podle § 24 odst. 3 a 4, pokud

a) nemá náležitosti stanovené zákonem nebo je podána opožděně,

b) žádost je nesrozumitelná nebo ze žádosti není patrné, kdo jí podal nebo čeho se domáhá, nebo

c) žadatel nesplňuje předpoklady stanovené zákonem a požadavky podle § 25 odst. 3 písm. a) až c) a e) nebo v kalendářním roce, v němž má být přijat do služebního poměru, dosáhne věku 71 let nebo více; žadatel se o této skutečnosti vyrozumí.

(3) S žadatelem, jehož žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, provede výběrová komise pohovor. Pohovor je zaměřen na obor služby, jehož se výběrové řízení týká, a na plnění jiného odborného požadavku. Součástí pohovoru s žadatelem, který není státním občanem České republiky, je ověření znalosti českého jazyka. Součástí pohovoru může být i ověření znalosti cizího jazyka, je-li požadována. Součástí pohovoru dále může být i ověření schopností a osobnostních předpokladů žadatele pro výkon služby na služebním místě, a to i prostřednictvím třetích osob; služební orgán tuto skutečnost uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.

(4) Pohovor lze doplnit písemnou zkouškou. Je-li žadatelů, jejichž žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, nejméně 5 a pohovor je doplněn písemnou zkouškou konanou před provedením pohovoru, výběrová komise provede pohovor nejméně s 3 žadateli, kteří vykonali písemnou zkoušku nejlépe.

(5) Pokud se žadatel z účasti na pohovoru náležitě omluví, může výběrová komise s žadatelem na jeho požádání pohovor provést v náhradním termínu pouze se souhlasem služebního orgánu, který souhlas udělí, pokud provedení pohovoru v náhradním termínu nebrání řádnému plnění úkolů služebního úřadu. Služební orgán může stanovit, a tuto skutečnost uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení, že se pro výběrové řízení udělení souhlasu podle věty první vylučuje nebo že se jeho udělení nevyžaduje, popřípadě může stanovit, že se udělení souhlasu vyžaduje pouze, jde-li o žadatele, který se nemůže dostavit k pohovoru pro překážku na jeho vůli nezávislou, pro kterou není možné provést pohovor v takovém náhradním termínu, aby bylo možné výběrové řízení dokončit ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 6; v takovém případě může výběrová komise se souhlasem služebního orgánu stanovit náhradní termín pohovoru po odpadnutí této překážky.

(6) Žadatel může z výběrového řízení kdykoli v jeho průběhu odstoupit. Nevyrozumí-li žadatel služební orgán nebo výběrovou komisi o odstoupení z výběrového řízení písemně, o odstoupení žadatele z výběrového řízení se učiní záznam do spisu. Platí, že žadatel z výběrového řízení odstoupil i tehdy, pokud

a) se nedostaví k pohovoru bez náležité omluvy,

b) se nedostaví k pohovoru, aniž by požádal o jeho provedení v náhradním termínu,

c) se nedostaví k pohovoru a služební orgán neudělil souhlas s jeho provedením v náhradním termínu nebo bylo udělení tohoto souhlasu vyloučeno,

d) se nedostaví k pohovoru v náhradním termínu,

e) v průběhu výběrového řízení ani na výzvu neposkytuje součinnost potřebnou k zajištění jeho účasti ve výběrovém řízení, nebo

f) je z jeho jednání jinak zřejmé, že již nemá zájem o účast ve výběrovém řízení.

(1) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ředitele odboru. V jiném služebním úřadu jmenuje a odvolává členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu. Služební orgán může služebním předpisem stanovit jednací řád výběrových komisí jmenovaných ve služebním úřadu.

(2) Výběrová komise vybere z žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, 3 nejvhodnější žadatele a sestaví pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznam žadatelů, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. V případě postupu podle § 27 odst. 4 věty druhé se žadatelé, se kterými nebyl proveden pohovor, považují za žadatele, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. Služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným jednoho žadatele z 3 nejvhodnějších žadatelů; dohoda je písemná.

(3) Pokud ve výběrovém řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným z těch, kteří uspěli. Pokud všichni 3 nejvhodnější žadatelé z výběrového řízení odstoupili, služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným dalšího v pořadí z těch žadatelů, kteří uspěli. Dohoda mezi služebním orgánem a bezprostředně nadřízeným představeným podle tohoto odstavce je písemná.

(4) O průběhu a výsledku výběrového řízení se sepisuje protokol, do kterého se žadateli na jeho požádání umožní nahlédnout. Protokol obsahuje označení služebního orgánu, oboru služby a služebního místa, kterého se výběrové řízení týkalo, jména a příjmení členů výběrové komise, výsledek provedeného výběrového řízení v podobě abecedního seznamu žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli a byli vybráni jako nejvhodnější, pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznamu žadatelů, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. Protokol musí dále obsahovat datum jeho vyhotovení a podpis všech členů výběrové komise.

(5) Služební orgán zajistí po uzavření dohody podle odstavce 2 nebo 3 vstupní lékařskou prohlídku vybraného žadatele podle zákona o specifických zdravotních službách. Pokud vybraný žadatel nemá potřebnou zdravotní způsobilost, považuje se dohoda podle odstavce 2 nebo 3 od počátku za neplatnou.

(6) Služební orgán může dalšího nejvhodnějšího žadatele vybraného podle odstavce 2 nebo 3, o němž nebyla uzavřena dohoda, přijmout s jeho souhlasem do služebního poměru a zařadit na jiné vhodné služební místo, dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným. Žadatele lze zařadit na jiné vhodné služební místo ve stejné nebo nižší platové třídě, ve stejném oboru služby a se stejnými nebo odlišnými požadavky podle § 25 odst. 3, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro toto služební místo, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 3 písm. d), a v kalendářním roce, v němž má být přijat do služebního poměru, nedosáhne věku 71 let nebo více. Žadatele lze na jiné vhodné služební místo zařadit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy byl ve výběrovém řízení vyrozuměn o tom, že na služební místo byl vybrán jiný žadatel.

(1) Jde-li o služební místo zařazené v 6. až 12. platové třídě s výjimkou služebního místa představeného, může služební orgán před vyhlášením výběrového řízení stanovit, že pohovor před výběrovou komisí se neprovádí; služební orgán tuto skutečnost uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Za účelem posouzení vhodnosti žadatelů lze provést pohovor nebo písemnou zkoušku před bezprostředně nadřízeným představeným. U žadatele, který není státním občanem České republiky, ověří bezprostředně nadřízený představený znalost českého jazyka. Ve výběrovém řízení provedeném podle vět první až třetí vybere nejvhodnějšího žadatele služební orgán v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným z těch žadatelů, jejichž žádosti nebyly vyřazeny. Dohoda mezi služebním orgánem a bezprostředně nadřízeným představeným je písemná. Vybraný žadatel, který ve výběrovém řízení doložil splnění předpokladů a požadavků podle § 25 odst. 1 písm. a), b) a e) a § 25 odst. 3 pouze čestnými prohlášeními a kopiemi listin, předloží listiny bezodkladně po výzvě služebního orgánu; pokud vybraný žadatel listiny nepředloží, považuje se dohoda podle věty páté od počátku za neplatnou.

(2) Po posouzení vhodnosti žadatelů podle odstavce 1 lze přijmout do služebního poměru a zařadit na jiné vhodné služební místo také dalšího vhodného žadatele, a to s jeho souhlasem, dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným. Žadatele lze zařadit na jiné vhodné služební místo ve stejné nebo nižší platové třídě, ve stejném oboru služby a se stejnými nebo odlišnými požadavky podle § 25 odst. 3, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro toto služební místo, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 3 písm. d), a v kalendářním roce, v němž má být přijat do služebního poměru, nedosáhne věku 71 let nebo více. Při dokládání splnění předpokladů a požadavků se postupuje podle odstavce 1 věty poslední. Žadatele lze na jiné vhodné služební místo zařadit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy byl ve výběrovém řízení vyrozuměn o tom, že na služební místo byl vybrán jiný žadatel.

(1) Výběrové řízení se zruší, pokud

a) nikdo nepodá žádost,

b) žádosti všech žadatelů byly vyřazeny,

c) všichni žadatelé z výběrového řízení odstoupili,

d) žádný žadatel ve výběrovém řízení neuspěl, nebo

e) služební orgán žádného žadatele postupem podle § 28 odst. 2 nebo 3 anebo podle § 28a odst. 1 nevybral.

(2) O zrušení výběrového řízení se učiní záznam do spisu.

Služební orgán bez zbytečného odkladu vyrozumí neúspěšné žadatele a úspěšné žadatele, o jejichž přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného služební orgán nerozhodl, o tom, že rozhodl o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného jiného žadatele, anebo o tom, že výběrové řízení bylo zrušeno z důvodu uvedeného v § 28b odst. 1 písm. d) nebo e).

(1) Státnímu zaměstnanci se při přijetí do služebního poměru stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců. Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny státního zaměstnance, v nichž v průběhu zkušební doby neodsloužil celou směnu z důvodu překážky ve službě, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání služby.

(2) Státnímu zaměstnanci se při přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo, na kterém ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru konal práci v pracovním poměru podle § 178, a jehož zkušební doba stanovená podle § 178 odst. 3 již uplynula, zkušební doba podle odstavce 1 nestanoví. Pokud tomuto státnímu zaměstnanci zkušební doba dosud neuplynula, stanoví se mu zkušební doba podle odstavce 1 ve zkrácené délce odpovídající délce dosud neuplynulé zkušební doby v pracovním poměru.

(3) Služební orgán může podle odstavce 2 postupovat obdobně i u státního zaměstnance, který ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru konal práci v pracovním poměru podle § 178 v témže služebním úřadu na jiném služebním místě.

(1) Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

b) datum a místo narození,

c) obor služby,

d) služební místo,

e) den vzniku služebního poměru a den nástupu do služby,

f) údaj o tom, zda služba bude vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též dobu jeho trvání,

g) služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu, a služební působiště,

h) služební označení,

i) zkušební dobu, byla-li stanovena,

j) platové zařazení a výši jednotlivých složek platu,

k) délku kratší služební doby, byla-li povolena.

(2) Rozhodnutí o zařazení na služební místo a rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

b) datum a místo narození,

c) obor služby,

d) služební místo,

e) den nástupu do služby na služebním místě,

f) údaj o tom, zda služba bude na služebním místě vykonávána na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě doby určité též její trvání,

g) údaj o tom, zda a jak se mění doba trvání služebního poměru, jde-li o jmenování státního zaměstnance vykonávajícího dosud službu ve služebním poměru na dobu určitou,

h) služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu, a služební působiště,

i) služební označení,

j) platové zařazení a výši jednotlivých složek platu,

k) délku kratší služební doby, byla-li povolena.

(1) Služební orgán je povinen nejpozději s vydáním rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného písemně informovat osobu, která má být přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného, o

a) služebním místě a činnostech, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,

b) místu pravidelného výkonu služby ve služebním úřadu (dále jen „pracoviště“),

c) době trvání a podmínkách zkušební doby,

d) způsobu odměňování, splatnosti platu, termínu výplaty platu a způsobu vyplácení platu,

e) stanovené týdenní služební době, způsobu rozvržení služební doby včetně délky vyrovnávacího období, a o rozsahu služby přesčas,

f) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky ve službě na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,

g) výměře dovolené a způsobu nařizování dovolené,

h) podmínkách skončení služebního poměru a o postupu, který je služební orgán a státní zaměstnanec povinen dodržet při skončení služebního poměru,

i) povinnosti úspěšně vykonat úřednickou zkoušku,

j) odborném rozvoji státního zaměstnance, který služební úřad zabezpečuje,

k) kolektivních dohodách, které upravují podmínky výkonu služby, a označení stran těchto kolektivních dohod,

l) orgánu sociálního zabezpečení, kterému služební úřad odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti se služebním poměrem státního zaměstnance.

(2) Informace podle odstavce 1 písm. a) služební orgán poskytne ve formě charakteristiky služebního místa. Informace o skutečnostech uvedených v odstavci 1 písm. c) až j) a l) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní nebo služební předpis nebo na kolektivní dohodu, v nichž jsou obsaženy.

(3) O změnách skutečností uvedených v odstavci 1 je služební orgán povinen státního zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den, od kterého se změna uplatňuje. Tato povinnost se nevztahuje na změny skutečností uvedených v právních a služebních předpisech a kolektivních dohodách.

(4) Služební orgán je povinen poskytnutí informace doložit. V případě poskytnutí informace v elektronické podobě musí být informace přístupná takovým způsobem, aby si ji osoba uvedená v odstavci 1 nebo státní zaměstnanec mohli uložit nebo vytisknout.

(1) Služební poměr vzniká dnem, který je uveden v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.

(2) Nenastoupí-li státní zaměstnanec do služby v den, který je uveden v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž by mu v tom bránila závažná překážka, nebo neuvědomí-li služební orgán o vzniku této překážky do 7 dnů, služební orgán rozhodnutí o přijetí do služebního poměru zruší s účinky ode dne vzniku služebního poměru.

(1) Státní zaměstnanec skládá služební slib v den nástupu do služby.

(2) Služební slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České republiky, nebudu zneužívat postavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu.“

(3) Služební slib se skládá před služebním orgánem.

(4) Služební slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí státní zaměstnanec „Tak slibuji!“ a podepíše se na úředním záznamu o složení služebního slibu. V úředním záznamu o složení služebního slibu musí být uvedeno datum a místo složení služebního slibu. Úřední záznam o složení služebního slibu se založí do osobního spisu státního zaměstnance.

(5) Bylo-li složení služebního slibu odmítnuto nebo byl-li složen služební slib s výhradou, služební poměr se považuje od počátku za neexistující.

(1) Do služebního poměru nelze přijmout

a) justičního čekatele, justičního kandidáta nebo právního čekatele,

b) poslance nebo senátora,

c) poslance Evropského parlamentu,

d) prezidenta republiky,

e) soudce Ústavního soudu,

f) asistenta soudce Ústavního soudu,

g) asistenta soudce nebo státního zástupce,

h) prezidenta nebo viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,

i) předsedu a člena Národní rozpočtové rady,

j) guvernéra, viceguvernéra nebo člena bankovní rady České národní banky,

k) veřejného ochránce práv, ochránce práv dětí nebo jejich zástupce,

l) asistenta Veřejného ochránce práv,

m) člena zastupitelstva územního samosprávného celku, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva“),

n) osobu vykonávající vojenské cvičení, službu v operačním nasazení nebo mimořádnou službu,

o) jinou osobu vykonávající činnost podle § 2 odst. 1 písm. a) až j), l), r) až t) nebo u).

(2) Do služebního poměru nelze dále přijmout

a) soudce,

b) státního zástupce,

c) člena nebo kontrolora Nejvyššího kontrolního úřadu,

d) vyššího soudního úředníka nebo vyššího úředníka státního zastupitelství,

e) vojáka z povolání,

f) příslušníka bezpečnostního sboru.

(3) Je-li na základě výsledku výběrového řízení vybrána k přijetí do služebního poměru osoba podle odstavce 1 nebo 2, učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle odstavce 1 nebo 2.

(4) Ten, u koho nastala překážka podle odstavce 1 nebo 2, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit služebnímu orgánu; jde-li o státního zaměstnance, založí se oznámení do jeho osobního spisu.

Předpoklady uvedené v § 25 odst. 1 musí státní zaměstnanec splňovat po celou dobu výkonu služby; služebnímu úřadu je povinen bez zbytečného odkladu oznámit, že tyto předpoklady přestal splňovat.

Soud, který v prvním stupni rozhodl o omezení svéprávnosti státního zaměstnance nebo o jeho odsouzení pro úmyslný trestný čin, pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti nebo pro trestný čin, za jehož spáchání byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo trest zákazu činnosti vykonávat službu, nebo soud nebo státní zástupce, který trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti podmíněně zastavil nebo rozhodl o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, o tom po právní moci rozhodnutí bez zbytečného odkladu vyrozumí služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu.

(1) Státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku, která je tvořena částí obecnou a částí zvláštní.

(2) Obecnou část úřednické zkoušky je státní zaměstnanec povinen úspěšně vykonat nejpozději do 9 měsíců ode dne vzniku služebního poměru.

(3) Zvláštní část úřednické zkoušky v oboru služby, v němž vykonává službu, je státní zaměstnanec povinen úspěšně vykonat nejpozději do

a) 18 měsíců ode dne vzniku služebního poměru, nebo

b) 18 měsíců ode dne, kdy státní zaměstnanec začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby, přičemž tato lhůta se státnímu zaměstnanci, který již dříve vykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky podle písmene a), prodlužuje o dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu.

(1) V obecné části úřednické zkoušky se ověřuje, zda státní zaměstnanec má potřebné znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv, povinností a etických pravidel státních zaměstnanců, právních předpisů obecně dopadajících na činnost státní správy a práva Evropské unie.

(2) Obecná část úřednické zkoušky se koná formou písemného testu a její provedení zabezpečuje služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu.

(3) Ve zvláštní části úřednické zkoušky se ověřuje, zda státní zaměstnanec má potřebné znalosti a je dostatečně odborně připraven pro výkon služby v oboru služby, v němž vykonává službu. Zvláštní část úřednické zkoušky se koná po úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky.

(4) Zvláštní část úřednické zkoušky se koná ústně před zkušební komisí a její provedení zabezpečuje pro každý obor služby služební úřad, který je ústředním správním úřadem (dále jen „garant oboru služby“). Garant oboru služby zabezpečuje provedení zvláštní části úřednické zkoušky ve spolupráci se služebním úřadem, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu.

(5) Přihlášení na úřednickou zkoušku a další organizační věci spojené s úřednickou zkouškou se uskutečňují prostřednictvím portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku.

Obsah a rozsah obecné části úřednické zkoušky je vymezen zkušebními otázkami, které Úřad vlády zveřejní v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku. Úřad vlády v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku dále zveřejní

a) seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky, a

b) učební text poskytující systematické a strukturované informace potřebné pro vykonání obecné části úřednické zkoušky.

(1) Obsah a rozsah zvláštní části úřednické zkoušky je vymezen zkušebními okruhy, které garant oboru služby prostřednictvím Úřadu vlády zveřejní v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku. Garant oboru služby v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku prostřednictvím Úřadu vlády dále zveřejní

a) seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební okruhy, a

b) učební text poskytující systematické a strukturované informace ke každému zkušebnímu okruhu potřebné pro vykonání zvláštní části úřednické zkoušky.

(2) Patří-li obor služby do působnosti dalšího ústředního správního úřadu, garant oboru služby připraví seznam podle odstavce 1 písm. a) a učební text podle odstavce 1 písm. b) ve spolupráci s tímto ústředním správním úřadem.

(1) Zkušební komise se zřizuje u garanta oboru služby. Patří-li obor služby do působnosti dalšího ústředního správního úřadu, garant oboru služby a tento ústřední správní úřad si dohodnou organizační podmínky zabezpečení zvláštní části úřednické zkoušky a způsob jmenování členů zkušební komise.

(2) Členy zkušební komise jmenuje ze státních zaměstnanců a dalších odborníků služební orgán garanta oboru služby. Zkušební komise má 3 členy, z nichž nejméně 2 jsou státními zaměstnanci.

(3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnesení přijímá většinou hlasů. Členové zkušební komise se při své činnosti ve zkušební komisi neřídí příkazy představených ani jiných osob. Ve věci hodnocení výsledku zvláštní části úřednické zkoušky se člen zkušební komise nesmí zdržet hlasování. Usnesení zkušební komise v této věci zní: „uspěl“ nebo „neuspěl“.

(4) Služební orgán garanta oboru služby vydá služebním předpisem jednací řád zkušebních komisí jmenovaných ve služebním úřadu.

(1) Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat obecnou a zvláštní část úřednické zkoušky.

(2) Služební orgán, pokud jde o obecnou část úřednické zkoušky, nebo služební orgán ve spolupráci s garantem oboru služby, pokud jde o zvláštní část úřednické zkoušky, nejméně 15 dnů přede dnem konání úřednické zkoušky písemně vyrozumí státního zaměstnance o termínu a místě konání úřednické zkoušky; při stanovení termínu se přihlíží k žádosti státního zaměstnance.

(3) Brání-li státnímu zaměstnanci ve vykonání úřednické zkoušky v určeném termínu překážka ve službě, stanoví se mu náhradní termín konání úřednické zkoušky.

(4) Úřednická zkouška probíhá podle zkušebních otázek, zkušebních okruhů, seznamu odborné literatury a seznamu mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky a zkušební okruhy, a učebních textů podle § 37 a 38, které byly zveřejněny nejméně 15 dní přede dnem konání úřednické zkoušky.

(1) Jestliže státní zaměstnanec některou část úřednické zkoušky vykonal neúspěšně, umožní mu služební orgán její opakování na základě jeho písemné žádosti. Každou část úřednické zkoušky lze na náklady služebního úřadu opakovat jen jednou.

(2) Opakovaná část úřednické zkoušky může být konána nejdříve po uplynutí 21 dnů po předchozím neúspěšném vykonání; ustanovení § 40 odst. 2 se použije obdobně.

(3) Členem zkušební komise při opakování zvláštní části úřednické zkoušky nesmí být ten, kdo byl jejím členem při zvláštní části úřednické zkoušky, kterou státní zaměstnanec vykonal neúspěšně.

(1) Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat na náklady služebního úřadu zvláštní část úřednické zkoušky v jiném oboru služby, než ve kterém vykonává službu, a to včetně jednoho jejího opakování, nejvýše však ve 2 oborech služby v kalendářním roce. Účast na úřednické zkoušce se považuje za výkon služby.

(2) Úřad vlády, pokud jde o obecnou část úřednické zkoušky, a garant oboru služby, pokud jde o zvláštní část úřednické zkoušky, umožní osobě, která splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1 písm. a) a b), vykonat úřednickou zkoušku; tato osoba si hradí náklady na vykonání úřednické zkoušky sama. To platí obdobně pro

a) státního zaměstnance, který koná zvláštní část úřednické zkoušky v jiném oboru služby, než ve kterém vykonává službu, jestliže zkoušku podle odstavce 1 opakovaně vykonal neúspěšně,

b) zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, jestliže koná zvláštní část úřednické zkoušky v jiném oboru služby, než je obor služby stanovený pro jím obsazené služební místo, a

c) zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, jestliže obecnou nebo zvláštní část úřednické zkoušky v oboru služby stanoveném pro jím obsazené služební místo opakovaně vykonal neúspěšně.

(3) Státní zaměstnanec, který úspěšně vykonal úřednickou zkoušku před vznikem služebního poměru jako osoba podle odstavce 2, má nárok na úhradu nákladů na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen nebo jmenován. Úhradu nákladů poskytuje služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu, po uplynutí zkušební doby v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu.

(4) Úřad vlády stanoví vyhláškou výši paušální částky nákladů na vykonání úřednické zkoušky.

(1) Za rovnocennou obecné části úřednické zkoušky se považuje zkouška vstupního vzdělávání úředníka územního samosprávného celku.

(2) Vláda stanoví nařízením, že za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky pro příslušný obor služby se považuje

a) zkouška zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku k výkonu konkrétní správní činnosti, nebo

b) zkouška podle jiného zákona,

je-li její obsah a rozsah se zvláštní částí úřednické zkoušky srovnatelný.

(3) Vláda může při změně oborů služby nařízením stanovit, že úspěšně vykonaná zvláštní část úřednické zkoušky pro dosavadní obor služby se považuje za úspěšně vykonanou zvláštní část úřednické zkoušky pro nový obor služby.

(1) O úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky nebo o uznání rovnocennosti obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky vystaví státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu služební orgán osvědčení, a to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis osvědčení se předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu. Osobě, které bylo umožněno vykonat úřednickou zkoušku podle § 42 odst. 2, vystaví osvědčení o úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky nebo osvědčení o uznání rovnocennosti obecné části úřednické zkoušky pro účely konání zvláštní části úřednické zkoušky Úřad vlády.

(2) O neúspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky vystaví státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu služební orgán písemnou zprávu, a to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis zprávy se předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu. Osobě, které bylo umožněno vykonat úřednickou zkoušku podle § 42 odst. 2, vystaví písemnou zprávu o neúspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky Úřad vlády.

(3) O úspěšném vykonání zvláštní části úřednické zkoušky vystaví zkušební komise osvědčení. Jde-li o státního zaměstnance nebo zaměstnance ve služebním úřadu, vystaví zkušební komise osvědčení ve 2 stejnopisech, z nichž 1 stejnopis předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu.

(4) O neúspěšném vykonání zvláštní části úřednické zkoušky vystaví zkušební komise písemnou zprávu. Jde-li o státního zaměstnance nebo zaměstnance ve služebním úřadu, vystaví zkušební komise písemnou zprávu ve 2 stejnopisech, z nichž 1 stejnopis předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu.

(5) Garant oboru služby vede evidenci osvědčení vystavených u něj jmenovanými zkušebními komisemi.

Úřad vlády stanoví vyhláškou způsob provedení, hodnocení a evidence obecné a zvláštní části úřednické zkoušky a vzory písemností souvisejících s úřednickou zkouškou.

(1) Státní zaměstnanci, kteří jsou sobě navzájem osobami blízkými, nesmějí být zařazeni ve službě tak, aby jeden byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho finanční nebo účetní kontrole.

(2) Žadatel o přijetí do služebního poměru je povinen oznámit služebnímu orgánu skutečnost podle odstavce 1. Státní zaměstnanec je povinen oznámit služebnímu orgánu bez zbytečného průtahu skutečnost podle odstavce 1, k níž došlo po vzniku služebního poměru.

(3) Nastane-li skutečnost podle odstavce 1 po vzniku služebního poměru, služební orgán změní podřízenost státního zaměstnance oproti té, která vyplývá z organizačního uspořádání správního úřadu v činnostech vykonávaných ve službě.

Změnou služebního poměru je

a) vyslání na služební cestu,

b) přeložení,

c) zproštění výkonu služby,

d) zařazení na služební místo,

e) změna doby trvání služebního poměru,

f) jmenování na služební místo představeného,

g) odvolání ze služebního místa představeného a skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti,

h) převedení na jiné služební místo,

i) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,

j) zastupování,

k) vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení,

l) vyslání do orgánu nebo instituce Evropské unie, mezinárodní organizace, mírové nebo záchranné operace anebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí (dále jen „mezinárodní organizace“),

m) povolení kratší služební doby,

n) přerušení výkonu služby.

(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou vyslán na služební cestu, a to i bez svého souhlasu. Při vyslání na služební cestu se určí místo nástupu, místo cíle a místo ukončení služební cesty, doba trvání a způsob dopravy a ubytování; mohou se též určit další podmínky služební cesty.

(2) Při vyslání na služební cestu na území jiného státu přesahující dobu 4 po sobě jdoucích týdnů je služební orgán povinen předem písemně informovat státního zaměstnance o měně, ve které mu bude vyplácen plat, o peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném služebním úřadem v souvislosti s výkonem služby a o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat státního zaměstnance. Ustanovení § 30a odst. 3 a 4 se použijí obdobně.

(3) Při vyslání na služební cestu musí být přihlédnuto ke zdravotnímu a osobnímu stavu státního zaměstnance a k jeho rodinným poměrům.

(4) Těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvodem a státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec pečující o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, smějí být vysláni na služební cestu jen se svým souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který pečuje o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu. Státní zaměstnanec na výzvu služebního orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího lékaře osoby blízké, že osoba blízká, o niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči nebo pomoc potřebuje.

(1) Státní zaměstnanec je povinen nastoupit služební cestu i ve dnech pracovního klidu, jestliže to je k plnění úkolů služby nezbytné.

(2) Státní zaměstnanec na služební cestě koná službu podle příkazů představeného, který ho na tuto cestu vyslal.

(3) Za člena rodiny státního zaměstnance se pro účely náhrady výdajů v souvislosti se služební cestou považuje jeho manžel, partner podle občanského zákoníku nebo podle zákona o registrovaném partnerství, vlastní dítě, osvojenec, dítě svěřené státnímu zaměstnanci do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník a pěstoun. Jiná osoba je postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že žije se státním zaměstnancem v domácnosti.

(4) Pro účely tohoto zákona se domácností rozumí společenství osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou, která musí být předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu služby do jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního úřadu, pokud je s ohledem na svou kvalifikaci, znalosti, dovednosti a zkušenosti schopen požadované činnosti vykonávat, a to i bez svého souhlasu. Státního zaměstnance lze podle věty první přeložit k výkonu služby i ve vyšší platové třídě, pro kterou nesplňuje stanovené vzdělání. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho přeložení prodloužit, nejdéle však na dobu 1 roku; takto lze státního zaměstnance znovu přeložit nejdříve po uplynutí 1 měsíce od skončení předchozího přeložení. Souhlas s přeložením podle věty třetí může vzít státní zaměstnanec zpět; přeložení skončí uplynutím 15 dnů následujících po dni doručení zpětvzetí souhlasu, není-li dohodou mezi státním zaměstnancem a služebním orgánem sjednána doba kratší.

(2) Pro přeložení musí trvat potřeba zajištění výkonu služby v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru služebního úřadu, a to po celou dobu přeložení. Přeložení nelze použít k jinému účelu než k zajištění výkonu služby. Při přeložení státního zaměstnance musí být přihlédnuto k jeho osobním, zdravotním a rodinným poměrům.

(3) Těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvodem a státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec pečující o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, smějí být přeloženi jen se svým souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který pečuje o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu. Státní zaměstnanec na výzvu služebního orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího lékaře osoby blízké, že osoba blízká, o niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči nebo pomoc potřebuje.

(4) Při přeložení státního zaměstnance do jiné obce, než ve které je jeho služební působiště nebo bydliště, zajistí státnímu zaměstnanci služební úřad, do kterého byl přeložen, ubytování na své náklady a poskytuje mu náhrady výdajů jako při služební cestě.

(5) Dojde-li v důsledku přeložení ke snížení platu státního zaměstnance, přísluší mu doplatek do výše platu před přeložením.