§ 17 daňový řád – Dožádání
Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · účinné od 1. 1. 2015 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 17 daňového řádu upravuje možnost, aby si správci daně vzájemně pomáhali s prováděním úkonů, které by sami zvládli jen s obtížemi, neúčelně nebo vůbec. Místně příslušný správce daně může požádat jiného správce daně o provedení konkrétních úkonů nebo celých dílčích řízení. (§ 17 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, znění účinné od 1. 1. 2015)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Dožádání
- Týká se: správce daně
- Judikatura: na § 17 odkazuje 199 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 280/2009 Sb.
(1) Místně příslušný správce daně může dožádat jiného věcně příslušného správce daně téhož nebo nižšího stupně o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů, které by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s vynaložením neúčelných nákladů, anebo které by nemohl provést vůbec.
(2) Dožádaný správce daně provede dožádané úkony, jakož i úkony, které zajišťují účel dožádání, bezodkladně, nebo sdělí důvody, pro které dožádání vyhovět nemůže.
(3) Spory mezi správci daně o provedení dožádaných úkonů rozhoduje ten správce daně, který je nejblíže společně nadřízen dožádanému a dožadujícímu správci daně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Místně příslušný správce daně může požádat jiného správce daně o provedení konkrétních úkonů nebo celých dílčích řízení.
- Dožádaný správce daně musí úkony provést bezodkladně, nebo vysvětlit, proč to není možné.
- Pokud vznikne spor mezi správci daně ohledně dožádání, rozhodne o něm jejich nejbližší společně nadřízený správce daně.
Na co si dát pozor
- Dožádání se týká situací, kdy by provedení úkonu samotným správcem daně bylo obtížné, neúčelné z hlediska nákladů, nebo by ho vůbec nemohl provést.
- Dožádaný správce daně je povinen provést nejen dožádané úkony, ale i ty, které zajišťují účel dožádání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 17
Jak soudy aplikují § 17
Stěžovatelka také nesouhlasí s tím, že správce daně vyčíslil daň za předmětná zdaňovací období podle pomůcek na základě institutu dožádání podle § 17 daňového řádu, když stanovení daně podle pomůcek nemá charakter vybrané působnosti, proto byl místně příslušný obecný finanční úřad, v daném případě Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
II. Argumentace stěžovatelky 4. K porušení základních práv stěžovatelky mělo podle jejích tvrzení dojít v důsledku nesprávného výkladu a použití § 17 daňového řádu správním orgánem při dožádání místně nepříslušného finančního úřadu k provedení daňové kontroly u stěžovatelky, jakož i při následné aprobaci tohoto postupu soudy v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu.
Ústavní soud přezkoumal postup Nejvyššího správního soudu, který vycházel též ze své dřívější judikatury (srov. rozsudky č. j. 5 Afs 76/2012-28 nebo č. j. 7 As 113/2013-24) a shledal, že závěr kasačního soudu o opožděnosti stěžovatelčiny kasační stížnosti je důsledkem aplikace příslušné zákonné úpravy, tj. zejména § 17 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen "zákon č. 280/2009 Sb."), a § 106 odst. 2 s. ř. s., a je ústavně konformní.
Právní otázky
Související
§ 13 Dožádání (Zákon správní řád)§ 44 Dožádání (Zákon o správním řízení (správní řád))§ 15 (Zákon České národní rady o působnosti or)§ 10 Dožádání (Zákon soudní řád správní)§ 384 Dožádání (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)