Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 4

§ 4 zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) – Církve a náboženské společnosti jako dobrovolná sdružení…

Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) · 3/2002 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 4 zákona o církvích a náboženských společnostech definuje církve a náboženské společnosti jako dobrovolná sdružení fyzických osob, která si své záležitosti spravují nezávisle na státu, přičemž stát, kraje a obce nesmí provádět náboženskou ani protináboženskou činnost a církve nesmí používat zaměnitelný název. (§ 4 zákona č. 3/2002 Sb., zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: obec
  • Judikatura: na § 4 odkazuje 19 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 3/2002 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Církev a náboženská společnost vzniká dobrovolným sdružováním fyzických osob a svébytně rozhoduje o věcech spojených s vyznáváním víry, o organizaci náboženského společenství a o vytváření k tomu určených institucí.

(2) Stát, kraje a obce nemohou provádět náboženskou nebo protináboženskou činnost.

(3) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustanovují a ruší své orgány, ustanovují a odvolávají své duchovní a zřizují a ruší církevní a jiné instituce podle svých předpisů nezávisle na státních orgánech.3)

(4) Církev a náboženská společnost nesmí používat název, který by ji mohl podle názvu činit zaměnitelnou s registrovanou církví a náboženskou společností nebo jinou právnickou osobou.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Církve a náboženské společnosti si samy rozhodují o své víře, organizaci a institucích, například o tom, koho jmenují nebo odvolávají jako duchovní.
  • Stát, kraje a obce se musí zdržet jakékoli náboženské nebo protináboženské činnosti, což znamená, že nemohou aktivně podporovat ani potlačovat žádné náboženství.
  • Církve a náboženské společnosti jsou nezávislé na státních orgánech při správě svých vnitřních záležitostí, jako je zřizování a rušení orgánů nebo institucí.
  • Při výběru názvu musí církve a náboženské společnosti dbát na to, aby jejich název nebyl zaměnitelný s již existující registrovanou církví, náboženskou společností nebo jinou právnickou osobou.

Na co si dát pozor

  • Církev nebo náboženská společnost musí být založena na dobrovolném sdružování fyzických osob.
  • Nezávislost církví na státních orgánech se týká správy jejich vnitřních záležitostí, nikoli však dodržování obecně závazných právních předpisů.
  • Volba názvu je důležitá, aby nedošlo k záměně s jinými subjekty.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 4

19
NS
Nejvyšší soud
28. 1. 2026
NS
Nejvyšší soud
10. 2. 2022
NS
Nejvyšší soud
28. 4. 2021
ÚS
Ústavní soud
13. 12. 2016
ÚS
Ústavní soud
23. 6. 2015
ÚS
Ústavní soud
29. 5. 2013
NSS
Městský soud v Praze
11. 1. 2022
NSS
Městský soud v Praze
21. 5. 2020
NSS
Městský soud v Praze
20. 5. 2015

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 4 zákona 3/2002 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 4

Z toho, že se soudy nemohou „vměšovat“ do záležitostí církví nebo náboženských společností, samo o sobě nevyplývá, že by k rozhodování v těchto věcech neměly pravomoc; z čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a ani z § 4 odst. 3 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů, nic takového nevyplývá.

21 Cdo 219/2025 · Nejvyšší soud · 28. 1. 2026

Podle § 4 odst. 3 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustanovují a ruší své orgány, ustanovují a odvolávají své duchovní a zřizují a ruší církevní a jiné instituce podle svých předpisů nezávisle na státních orgánech.

25 Cdo 1178/2021 · Nejvyšší soud · 10. 2. 2022

Argumentují-li dovolatelé kanonickým právem, přehlížejí § 4 odst. 3 zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, podle něhož se kanonickým právem řídí jen správa vnitřních záležitostí církví a náboženských společností.

25 Cdo 1081/2020 · Nejvyšší soud · 28. 4. 2021

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 2 Obsah Rejstříku registrovaných církví a nábož (Vyhláška Ministerstva kultury, kterou se)§ 4 CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI (Zákon o svobodě náboženské víry a postav)§ 3 CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI (Zákon o svobodě náboženské víry a postav)