§ 63 zákon ČNR o správě daní a poplatků – Úrok z prodlení
Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 63 zákona č. 337/1992 Sb. stanovuje, že daňový dlužník je v prodlení, pokud nezaplatí splatnou daň včas, a vzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení, jehož výše je určena repo sazbou České národní banky zvýšenou o čtrnáct procentních bodů, přičemž se úrok uplatní nejdéle za 5 let prodlení a nepředepíše se, pokud nepřesáhne 200 Kč. (§ 63 zákona č. 337/1992 Sb., zákon ČNR o správě daní a poplatků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Úrok z prodlení
- Týká se: dlužník, správce daně, dědic, zůstavitel
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.“
- Částka nebo sazba (odst. 5): „…za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.“
- Odkazuje na: § 1
- Judikatura: na § 63 odkazuje 266 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 337/1992 Sb.
(1) Daňový dlužník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.
(2) Daňovému dlužníku vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.
(3) Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik a na osobním účtu se předepisuje do evidence do desátého dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti. Před tímto dnem se předepíše na osobním účtu zejména v případě, že je daňový nedoplatek, ze kterého vzniká úrok z prodlení, vymáhán, nebo pokud byl tento úrok uhrazen, nebo pro zjištění vratitelnosti přeplatku.
(4) Úrok z prodlení u záloh se uplatní do dne splatnosti zálohované daně.
(5) Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému dlužníku nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jedné daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.
(6) Je-li nejasná platba po vyjasnění zaevidována na osobní účet s účinností ke dni, kdy byla vykonána, správce daně ke dni zaevidování tyto účinky na úrok z prodlení na osobním účtu, kde je tato platba evidována, vypořádá.
(7) Správce daně může daňového dlužníka vyrozumět o předpisu úroku z prodlení platebním výměrem kdykoliv, vyžaduje-li to stav osobního účtu daňového dlužníka.
(8) Úrok z prodlení nevzniká u daňového nedoplatku vzniklého zůstaviteli, a to ode dne jeho úmrtí do konce běhu lhůty pro podání daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování jeho dědicem.
(9) U nedoplatků na příslušenství daně a na platební povinnosti podle § 1 odst. 4 úrok z prodlení nevzniká.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud nezaplatíte daň v den splatnosti, jste v prodlení a začíná vám nabíhat úrok z prodlení.
- Výše úroku z prodlení se počítá denně, a to od dne následujícího po splatnosti až do dne zaplacení, přičemž sazba je repo sazba ČNB plus 14 procentních bodů.
- Úrok z prodlení se neuplatní, pokud jeho celková výše u jedné daně a jednoho správce daně za dané období nepřesáhne 200 Kč.
- Úrok z prodlení se uplatňuje maximálně po dobu 5 let prodlení.
Na co si dát pozor
- Důležité je sledovat den splatnosti daně, protože prodlení nastává již dnem následujícím po tomto dni.
- I když je platba nejasná, ale následně vyjasněna a zaevidována se zpětnou účinností, správce daně provede vypořádání úroku z prodlení.
- Úrok z prodlení nevzniká u nedoplatků na příslušenství daně a u nedoplatků vzniklých zůstaviteli od jeho úmrtí do konce lhůty pro podání daňového přiznání dědicem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 63
Jak soudy aplikují § 63
… (její neodvedení může být stejným trestným činem jako neodvedení pojistného), v případě jejíhož neodvedení by nebylo zaměstnavateli ukládáno ze strany správce daně daňové penále, ale za stávající právní úpravy právě úrok z prodlení (podle § 252 zákona č. 280/2009 Sb., přičemž stejná právní úprava byla obsažena i v § 63 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2007).
Do 31. 12. 2006 byl upraven institut penále v § 63 zákona č. 337/1992 Sb. Ze znění citovaného ustanovení je patrné, že vzhledem k současnému právnímu rozdělení sankčních institutů šlo o kombinaci penále a úroku z prodlení.
Podle § 63 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb. je daňový dlužník v prodlení, nezaplatí-li splatnou částku daně nejpozději v den její splatnosti.
Související
§ 1968 Prodlení dlužníka (Zákon občanský zákoník)§ 472a Úroky z prodlení (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 1970 (Zákon občanský zákoník)§ 517 Prodlení dlužníka (Občanský zákoník)§ 517 Prodlení dlužníka (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)