8As 93/2011 — Nejvyšší správní soud

11 A 168/2013- 38 - text 8 pokračování 11 A 168/2013 11A 168/2013 - 38 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a soudců Mgr.Marka Bedřicha a JUDr.Jitky Hroudové v právní věci žalobců a) Mgr.R. Š., b) Mgr.I. Š., obou bytem v P. 6, Č. 1700/62, proti žalovanému Magistrátu hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 35/29, za účasti společnosti Genius Loci Developer, a.s., IČ 26773830, se sídlem v Praze 3, Osiková 3/2644, zastoupené JUDr.Petrem Fialou, advokátem se sídlem v Praze 5, Radlická 2485/103, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního úřadu ze dne 29.8.2013, č.j.: S-MHMP 960073/2013/OST/No, t a k t o : I. Rozhodnutí Magistrátu hl.m.Prahy ze dne 29.8.2013, č.j.: S-MHMP 960073/2013/OST/No, a rozhodnutí Úřadu městské části Praha 17, odboru výstavby, ze dne 8.2.2006, č.j.: H/05/019865 Výs/3-P 394/18 Ře/Ur, s e z r u š u j í a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 6.000,- Kč do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění Žalobci se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhali přezkoumání a zrušení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobců a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 17, odboru výstavby, ze dne 8.2.2006. Tímto rozhodnutím bylo vydáno stavební povolení na objekty ze souboru stavby nazvané „Bytový dům Bílá Hora“ při ulici Č. v Praze 6 – Řepích. Žalobci v podané žalobě poukázali na to, že vydání rozhodnutí žalovaného předcházelo vyhlášení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26.6.2013, sp.zn. 8Ca 165/2009, jehož prostřednictvím správní soud zrušil předchozí nezákonné rozhodnutí žalovaného a vyslovil závazný právní názor, kterým se ovšem žalovaný správní úřad v novém rozhodnutí neřídil. Správní soud ve svém citovaném rozsudku uvedl, že rozhodnutí stavebního úřadu prvého stupně neobsahovalo zákonné podmínky nezbytné pro to, aby mohlo být následně doručováno veřejnou vyhláškou. Podle názoru žalobců proto bylo nezbytné, aby odvolací úřad předchozí rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení stavebnímu úřadu, protože soudem vytýkaný nedostatek odůvodnění rozhodnutí prvostupňového stavebního úřadu nelze v odvolacím řízení zhojit. Chybějící odůvodnění rozhodnutí prvostupňového orgánu jej činí nepřezkoumatelným a jeho zrušení je proto nezbytné. Tvrzení žalovaného na straně 3 nyní napadeného rozhodnutí, že odvolací orgán došel k názoru, že stavební úřad nepochybil, je tak v rozporu se závazným právním názorem Městského soudu v Praze. Žalobci dále namítli, že způsob dosavadního vedení řízení je ovlivněn zjevnou snahou zkrátit účastníky řízení (s výjimkou žadatele) na procesních právech zejména nevhodným informováním o probíhajícím řízení, doručováním veřejnými vyhláškami bez splnění zákonných důvodů, identifikací účastníků řízení ve vyhláškách bez uvedení jmen pouze parcelními čísly dotčených pozemků a podobně. Stavební úřad a žalovaný tak dosud účastníkům řízení neumožnili vyjádřit se k projednávané věci a vznášet námitky. Obsahem těchto námitek by například bylo, že došlo k zániku věcných břemen žadatele jejich promlčením podle ustanovení § 109 občanského zákoníku a věcná břemena, zřízená k pozemku parcelní číslo 349/9 v katastrálním území Řepy ve prospěch pozemku parc.č. 394/18 v k.ú. Řepy, nejsou od doby jejich zřízení, tj. ode dne 22.8.2002 vykonávána. Podle názoru žalobců tato práva nejpozději ke dni 22.8.2012 zanikla. Pokud odvolací správní úřad přezkoumal rozhodnutí stavebního úřadu prvého stupně v celém rozsahu, jak tvrdí, měl z uvedených skutečností vyvodit příslušné závěry. Žalobci v podané žalobě rovněž namítli, že stavební úřady obou stupňů se vůbec nezabývaly otázkami, které mají řešit prioritně. Stavební úřad například vůbec nezjišťoval, zda je technicky možné napojit nové přípojky do přípojek na pozemku parc.č. 349/9 již existujících. Žalobci přitom poukázali na to, že inženýrské sítě v bytovém areálu bělohorských zahrad na parc.č. 349/9 byly developerem poddimenzovány a již v současné době mají byty v horních patrech s ohledem na špatný tlak problémy se zásobováním vodou. Stavební úřad se vůbec nezabýval tím, co by stalo, kdy by do těchto sítí bylo napojeno několik desítek dalších domácností. Stavební úřad dále nevyřešil ani celou řadu dalších specifických problémů, které v budoucnu budou muset řešit výhradně nepřizvaní účastníci řízení a nikoli žadatel o vydání stavebního povolení. Jedná se například o otázku přístupové komunikace, která podle rozhodnutí odboru výstavby městské části Praha 17 již právně neexistuje, neboť celková plocha pozemku parc.č. 394/9 v k.ú. Řepy je zastavěná a nachází se pod budovou č.p. 1700. V souvislosti s tím došlo podle názoru žalobců v souladu s ustanovením § 151p odst.1 občanského zákoníku i k zániku věcných břemen práva chůze a jízdy, neboť ze zákona nelze zřídit věcné břemeno průchodu a průjezdu „skrz budovu“. Žalobci rovněž upozornili na skutečnost, že odbor výstavby Úřadu městské části Praha 17 vydal dne 11.7.2013 rozhodnutí o vydání stavebního povolení na objekty ze souboru stavby nazvané Bytový dům Bílá Hora. Žalobci stavební úřad písemně informovali o tom, že Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26.6.2013, č.j. 8Ca 165/2009 - 31, zrušil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 24.4.2009 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Stavební úřad tak byl upozorněn na to, že rozhodnutí Úřadu městské části Praha 17 o umístění stavby není po zrušujícím rozsudku pravomocné, přesto stavební úřad vydal stavební povolení, aniž by byly splněny zákonné podmínky pro pokračování řízení. Žalovaný odvolací správní úřad ve svém vyjádření k podané žalobě uvedl, že rozhodnutím ze dne 29.8.2013 Magistrát hlavního města Prahy potvrdil rozhodnutí odboru výstavby Úřadu městské části Praha 17 ze dne 8.2.2006, jehož předmětem je umístění stavby nazvané Bytové dům Bílá Hora včetně inženýrských sítí a komunikace. Podanou žalobou se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného z důvodu jeho nezákonnosti. Městský soud v Praze v odůvodnění rozsudku ze dne 26.6.2013, sp.zn. 8Ca 165/2009, uvedl, že předchozí stavební zákon (tj. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) v ustanovení § 42 odst.2 stanovil pro možnost oznámení územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou určité podmínky, přičemž správní úřad musí v předmětném rozhodnutí nejen zjišťovat počet účastníků řízení, nýbrž také zkoumat, zda se jedná o zvlášť rozsáhlou stavbu a posoudit, zda se jedná o odůvodněný případ ve smyslu ustanovení § 42 odst. 2 předchozího stavebního zákona. Žalovaný správní úřad přesto respektoval názor soudu, že nesprávně posoudil otázku včasnosti odvolání a rozhodl o odvolání žalobců jako o odvolání včasném a přípustném. Otázkou, zda jsou splněny všechny soudem uvedené podmínky, plynoucí z ustanovení § 42 odst.2 předchozího stavebního zákona, se žalovaný zabýval na straně 3 nyní žalobou napadeného rozhodnutí. Ke zbývajícím žalobním námitkám žalovaný uvedl, že posouzení otázky případného zániku práv ze smlouvy o zřízení věcného břemene na pozemku parc. č. 349/9 v k.ú. Řepy je pouze v působnosti soudu. Žalobci nedoložili pravomocným rozsudkem zánik práv z předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene, proto je třeba žalobní námitku považovat za nedůvodnou. Komunikace, umístěná předmětným územním rozhodnutím, nevede bytovým domem, ve kterém vlastní bytovou jednotku žalobci a žalobci neuvádějí, kdy informovali stavební úřad prvého stupně o rozsudku Městského soudu v Praze. Stavební úřad prvého stupně vydal stavební povolení dne 11.7.2013. Rozsudek nabyl právní moci dne 30.7.2013 a lze pochybovat o tom, že žalobcům mohl být před doručením rozhodnutí znám jeho obsah, protože soud rozhodl bez nařízení ústního jednání. Městský soud v Praze vyrozuměl podle ustanovení § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), osoby, které mohou v řízení ve věcech správního soudnictví uplatňovat svá práva osob zúčastněných na řízení. Podle ustanovení § 34 odst.1 s.ř.s. osobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno a osoby, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku soudu, a výslovně oznámí, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat. Na výzvu soudu ze dne 14.11.2013 uplatnila právo osoby zúčastněné na řízení společnost Genius Loci Developer a.s., která se do řízení přihlásila dne 20.2.2014. Na výzvu soudu ze dne 27.2.2014 však osoba zúčastněná na řízení písemné vyjádření k předmětu řízení soudu nepředložila. Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním úřadem, byly zjištěny následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti: Rozhodnutím ze dne 8.2.2006, č.j. H/05/01986