Stručně: Paragraf 40/1964 § 170 stanovuje, jakými způsoby zaniká zástavní právo, tedy právo věřitele uspokojit svou pohledávku z prodeje zástavy, a upřesňuje, že promlčení zajištěné pohledávky zástavní právo neruší.
§ 170 Zánik zástavního práva
(1) Zástavní právo zaniká
a) zánikem zajištěné pohledávky,
b) zánikem zástavy,
c) vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednostranným písemným úkonem,
d) uplynutím doby, na niž bylo zřízeno,
e) složí-li zástavní dlužník nebo zástavce zástavnímu věřiteli obvyklou cenu zástavy,
f) písemnou smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem,
g) v případech stanovených zvláštními právními předpisy.
(2) Promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká.
Paragraf 40/1964 § 170 stanovuje, jakými způsoby zaniká zástavní právo, tedy právo věřitele uspokojit svou pohledávku z prodeje zástavy, a upřesňuje, že promlčení zajištěné pohledávky zástavní právo neruší.
Co to znamená v praxi
Zástavní právo automaticky zaniká, jakmile je splacena pohledávka, kterou zajišťovalo, nebo pokud zanikne samotná věc, která byla předmětem zástavy.
Věřitel se může zástavního práva vzdát jednostranným písemným prohlášením, což je praktické například po splacení dluhu, kdy je potřeba zástavu uvolnit.
Zástavní právo může zaniknout i dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, nebo pokud dlužník složí věřiteli obvyklou cenu zástavy.
I když věřitel zmešká lhůtu pro uplatnění své pohledávky (pohledávka se promlčí), zástavní právo k věci trvá dál a věřitel se z ní může uspokojit.
Na co si dát pozor
Promlčení zajištěné pohledávky neznamená zánik zástavního práva, což je důležité pro věřitele, kteří si tak i po promlčení mohou uspokojit svou pohledávku z prodeje zástavy.
Pro zánik zástavního práva je v některých případech nutný aktivní krok (např. písemné vzdání se práva věřitelem nebo smlouva), aby bylo možné provést výmaz z příslušných evidencí (viz § 171).