2 As 25/2007 — Nejvyšší správní soud

7 A 17/2011- 22 - text 8 pokračování 7A 17/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a JUDr. Hanou Pipkovou v právní věci žalobce: PRODET, spol. s r.o., se sídlem Praha 2, Rumunská 1798/1, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Praha 5, Zborovská 11, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.11.2010, č.j. 182164/2010/KUSK, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10.11.2010 č.j. 182164/2010/KUSK, kterým bylo podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu zamítnuto pro nepřípustnost odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu v Rakovníku ze dne 6.6.2002, č.j. Výst. 330-1225/02/Jar, o povolení odstranění stavby - budovy na pozemku st. 2409, k.ú. Rakovník, neboť dle žalovaného žalobce nebyl oprávněn podat odvolání z důvodu zániku zástavního práva. Žalobce k skutkovým okolnostem v žalobě uvedl, že k výzvě žalovaného dne 7.6.2010 předložil výpis z katastru nemovitostí ze dne 11.11.2003, který dle žalobce osvědčuje existenci všech zástavních práv zatěžujících areál Dřevovýroby, je tedy toho názoru, že tato veřejná listina prokazuje, že ke dni 11.11.2003 nebyla zbořena budova na pozemku st. 2409. Žalobce namítl, že správní spis žalovaného byl veden v rozporu s ust. § 17 správního řádu, neboť nebyl zhotoven spisový přehled, jednotlivé listiny nejsou číslovány, ztratily se přílohy (nespecifikované podání žalobce a fotografie), neexistuje soupis listin s určením data podání. Součástí správního spisu dle žalobce mají být listiny : soupis majetku a závazků společnosti REFRACER, s.r.o., který tvořil přílohu návrhu na prohlášení konkurzu v dubnu 2003, soupis konkursní podstaty ze dne 23.7.2003 úpadce REFRACER s.r.o., usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 38 K 26/2003-138 o povolení správce konkursní podstaty prodat budovu bez č.p. na parcele st. 2409, výpisy z katastru nemovitostí s vkladem vlastnického práva pro společnost TREEWEST s.r.o., řada dalších listin ze soudního řízení o prodeji zástavy, které probíhaly u Okresního soudu v Rakovníku při prohlášení konkurzu na majetek společnosti REFRACER. Tyto listiny dle žalobce prokazují, že budova na par. st. č. 2409 v době postoupení pohledávky existovala a žalobce tak „platně vstoupil do práv ČKA“. Správní orgán důkazy založené žalobcem do spisu neprovedl, přestože některé mají charakter veřejné listiny a namísto nich učinil skutková zjištění na základě fotografií pana Kivaly, který není účastníkem řízení, jako svědek nebyl nikým z účastníků navržen, přitom fotografie předložil šest let od zahájení odvolacího řízení. Žalobce má za to, že došlo k opakovanému porušení zákona, pro které mělo být odvolacím orgánem rozhodnutí stavebního úřadu zrušeno, kdy zásadní vadu řízení spatřuje v tom, že správní orgán nepřizval do řízení žádného z jeho účastníků s výjimkou navrhovatele. Účastníci proto o řízení nevěděli a byla jim tak vědomě odepřena možnost hájit svá práva a oprávněné zájmy. Žalobce namítá absenci doručení rozhodnutí účastníkům řízení a vyznačením doložky právní moci na pravomocném rozhodnutí o povolení odstranění stavby. Dle žaloby bylo rozhodnutí o povolení odstranit stavbu vydáno bez zjištění skutkového stavu, neboť stavební úřad vydal rozhodnutí na základě pouhých kopií dvou listů výpisu z katastru nemovitostí (z celkových 15) a sdělení jednatele společnosti REFRACER, Ing. Perglera, že se jedná o demoliční kravín. Ve skutečnosti byly oba bývalé kravíny v areálu Dřevovýroby od roku 1995 postupně opravovány na velkokapacitní výrobu europalet a panelů. Ze soupisu hmotného a investičního majetku společnosti REFRACER ze dne 2.4.2003 dle žalobce vyplývá, že oba bývalé kravíny byly evidovány jako hala na výrobu panelů a výrobní halu společnosti Dřevovýroby. Žalobce ohledně aktivní legitimace pouze odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 11 Ca 245/2005-91. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný vyzval žalobce k předložení smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12.5.2003 a to k doložení žalobcem tvrzeného právního nástupnictví po ČKA, neboť na tuto listinu žalobce odkazoval v odvolání. Žalobce předložil výpis z katastru nemovitostí, aniž by jej žalovaný vyžadoval, přitom výpis z katastru nemovitostí není listina, na základě které mělo vzniknout žalobci zástavní právo k nemovitosti. Výpis z katastru nemovitostí neprokazuje účinky „zástavního věřitelství“ ke dni 30.5.2005, kdy žalobce podal odvolání. Žalobcem uvedené listiny týkající se konkursního řízení společnosti REFRACER jsou součástí řízení u Okresního soudu v Rakovníku a nikoliv součástí správního spisu o odstranění stavby budovy kravína. Ze žaloby podle žalovaného není zřejmé, jakou vypovídací hodnotu mají uvedené podklady ve vztahu k žalobě. Žalovaný uvedl, že vyzval Katastrální úřad pro Středočeský kraj k zaslání listin za účelem zjištění, zda ke dni 30.5.2005 existovala stavba kravínu na pozemku st. 2409 a také zástavní právo k pozemku parc. č. 4148 (původně st. par.č. 2409). Žalovaný dále prováděl dokazování ke zjištění doby odstranění stavby kravína na pozemku, kdy z leteckých snímků pořízených v letech 2001 a v červenci 2002 zjistil, že stavba kravína byla odstraněna v roce 2002, krátce po vydání rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 6.6.2002 o povolení demolice. Tuto skutečnost dle žalovaného prokazuje letecký snímek ze dne 9.7.2002. Jakkoliv Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 7As 49/2010-67 ze dne 6.8.2010 vyslovil názor, že v daném případě je možný pouze postup podle § 92 odst. 1 správního řádu z důvodu opožděnosti odvolání žalobce, který se s obsahem rozhodnutí stavebního úřadu seznámil nejpozději dne 14.4.2004, žalovaný byl povinen v řízení pokračovat a pro své rozhodnutí si opatřovat další podklady, ze kterých vyhodnotil odvolání žalobce jako nepřípustné, byť ne jako opožděné, jak judikoval Nejvyšší správní soud. Dle žalovaného však postup podle § 92 odst. 1 správního řádu pro další řízení byl dodržen. Žalobce v rámci nařízeného jednání uvedl, že odvolání nebylo podáno opožděně, neboť lhůta k odvolání běžela od okamžiku, kdy mu bylo řádně doručeno rozhodnutí stavebního úřadu. K demolici stavby došlo koncem roku 2003 v průběhu konkurzního řízení, tato skutečnost byla podkladem pro výmaz stavby v katastru nemovitostí. Žalovaný při jednání soudu uvedl, že během řízení o kasační stížnosti vedl na základě rozsudku Městského soudu v Praze čj. 9 Ca 295/2008-44, ze dne17.2.2010, správní řízení a prováděl dokazování, výsledek kasačního řízení (rozsudek NSS ze dne 6.8.2010, čj. 7 As 49/2010-67) mu nebyl ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí znám. Ze správního spisu plynou tyto pro rozhodnutí podstatné skutečnosti : Dne 23.2.2002 společnost REFRACER, s r.o., podala u Městského úřadu v Rakovníku žádost o vydání rozhodnutí o povolení odstranění stavby - haly pro chov dobytka (čtyřřadého kravína) na pozemku parc. č. 2409 v k. ú. Rakovník z důvodu kritického stavebně-technického stavu objektu. Rozhodnutím Městského úřadu v Rakovníku ze dne 6.6.2002, č.j. Výst.330-1225/02/Jar, povolil stavební úřad žadateli odstranění předmětné stavby s odůvodněním, že po přezkoumání předložené žádosti, jejím projednání s účastníky řízení a s dotčenými orgány státní správy bylo zjištěno, že odstraněním předmětné stavby nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení ani zvláštními předpisy. Námitky známých účastníků řízení nebyly v řízení uplatněny. Dne 19.6.2002 Městský úřad Rakovník oznámil, že toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.6.2002. Dle úředního záznamu žalobce dne 14.4.2004 nahlédl do správního spisu stavebního úřadu o žádosti o odstranění stavby a byla mu mimo jiné poskytnuta kopie žádosti o odstranění stavby a rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 6.6.2002 o povolení odstranění stavby. Dne 30.5.2005 bylo Městskému úřadu v Rakovníku doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí o povolení odstranění stavby. Odvolání bylo odůvodněno tím, že v době zahájení správního řízení byl sice dotčený areál ve vlastnictví společnosti REFRACER, s.r.o., avšak byl zatížen zástavními právy ve prospěch České konsolidační agentury, České správy sociálního zabezpečení, Finančního úřadu v Rakovníku a dalších subjektů. Stavební úřad dle žalobce postupoval způsobem, který zcela vyloučil, aby se o probíhajícím řízení dozvěděly a mohly se jej aktivně zúčastnit osoby, které měly být podle stavebního zákona jeho účastníky a jejichž práva a právem chráněné zájmy byly výsledným rozhodnutím dotčeny. Nepřibráním osob do řízení, přestože o jejich existenci správní orgán věděl, správní orgán porušil zákon. Správní orgán se dle žalobce nezabýval zjišťováním skutkového stavu, upustil od ústního jednání a místního šetření a vydal rozhodnutí o odstranění stavby, aniž by postupoval podle zákonné úpravy. Vydan