Zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury

(1) Rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona nevyžadují přípojky elektronických komunikací do délky 100 metrů; to neplatí v případech, kdy je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí16).

(2) K užívání stavby infrastruktury elektronických komunikací se nevyžaduje kolaudační souhlas ani kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona, přičemž povinnosti týkající se oznámení dokončených staveb podle stavebního zákona23) zůstávají nedotčeny.

(3) Stavba přípolože nevyžaduje povolení stavebního úřadu, ani závazné stanovisko nebo rozhodnutí orgánu státní památkové péče22), pokud

a) ochranné pásmo přípolože nepřekročí hranici ochranného pásma stavby, v jehož prostoru se přípolož přikládá, a

b) stavebník přípolože a stavebník stavby, ke které se přípolož přikládá, uzavřeli dohodu o přípoloži, v níž sjednali svá práva a povinnosti při provádění stavby a následném provozování obou staveb a určili jejich vzájemnou polohu.

(4) Přípolož je samostatnou stavbou, která je technicky oddělena od stavby, ke které se přípolož přikládá. V řízeních a postupech podle stavebního zákona týkajících se stavby, ke které se přikládá přípolož, se k přípoloži nepřihlíží.

(5) Stavba základnové stanice mobilního signálu včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení financovaná v rámci Národního plánu obnovy, která nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas podle zákona č. 183/2006 Sb. a ani povolení záměru podle zákona č. 283/2021 Sb. Stavba dle tohoto odstavce je stavbou dočasnou, jejíž doba trvání je 8 let ode dne jejího dokončení, které je stavebník bezodkladně povinen oznámit stavebnímu úřadu. Stavbu dle tohoto odstavce lze změnit na stavbu trvalou, a to v rámci řízení o změně užívání stavby.

(6) Pokud stavba základnové stanice mobilní sítě elektronických komunikací včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení je nutná ke splnění povinnosti uložené na základě zvláštního právního předpisu, lze tuto stavbu umisťovat a povolovat i přes nesoulad s územně plánovací dokumentací obce. Část územně plánovací dokumentace, která zakazuje, či omezuje výstavbu základnových stanic mobilních sítí elektronických komunikací se nepoužije. Ustanovení § 122 odst. 3 stavebního zákona se pro stavby základnových stanic mobilních sítí elektronických komunikací nepoužije.

(1) Dokumentaci pro vydání povolení záměru, která se přikládá k žádosti o povolení záměru stavby dopravní infrastruktury, lze zpracovat v omezeném rozsahu. Dokumentace obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů, dokladovou část a, jde-li o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, rovněž dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

(2) V případě postupu podle odstavce 1 je stavebník povinen zpracovat dokumentaci pro provádění stavby a předat ji nejpozději 5 dnů před zahájením stavby stavebnímu úřadu.

(3) Podrobnosti obsahu dokumentace podle odstavce 1 věty druhé stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou.

Pro vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. b), které jsou současně stavbami jaderných zařízení, a stavby s těmito stavbami související, pokud vyžadují stavební povolení, se výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle zákona o ochraně přírody a krajiny23), které dosud nebyly vydány, před vydáním územního rozhodnutí nevydávají a budou vydávány před vydáním stavebního povolení.

(1) V případě naléhavého veřejného zájmu může vláda do doby vydání územního rozvojového plánu závazného pro rozhodování v území na návrh Ministerstva dopravy rozhodnout o pořízení územního rozvojového plánu pro vybraný záměr dopravní infrastruktury celostátního nebo mezinárodního významu nebo přesahující svým významem území jednoho kraje (dále jen „dílčí územní rozvojový plán“). Dílčí územní rozvojový plán se považuje za územní rozvojový plán závazný pro rozhodování v území; ustanovení § 74 odst. 2 písm. c), § 76 odst. 1, § 87 odst. 2 a 4 a § 88, 90 a 99 stavebního zákona se nepoužijí. V rozhodnutí o pořízení dílčího územního rozvojového plánu vláda rozhodne o jeho obsahu bez projednání a schválení zadání.

(2) Pořizovatelem dílčího územního rozvojového plánu je Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy je ve vztahu k dílčímu územnímu rozvojovému plánu orgánem územního plánování a hradí náklady podle § 91 odst. 1 stavebního zákona.

(3) Návrh obsahu dílčího územního rozvojového plánu doručí pořizovatel Ministerstvu životního prostředí a orgánu ochrany přírody. Lhůty podle ustanovení § 89 odst. 2 a 3 stavebního zákona se zkracují na polovinu. Stanoviska zajistí pořizovatel před předložením návrhu obsahu vládě.

(4) Pořizovatel dílčího územního rozvojového plánu zajistí, že návrh dílčího územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území budou zpracovány bez zbytečného odkladu od rozhodnutí vlády o jeho pořízení.

(5) Pořizovatel zveřejní návrh dílčího územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v národním geoportálu územního plánování a vystaví je k nahlédnutí. Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání dotčeným orgánům, krajům a obcím v řešeném území jednotlivě a místo a dobu konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou; v oznámení uvede, kde je možné do návrhu dílčího územního rozvojového plánu a do vyhodnocení vlivů nahlédnout. Rozhodne-li tak vláda, lze společné jednání a veřejné projednání konat společně; veřejné projednání musí v takovém případě splňovat také požadavky na společné jednání.

(6) Ministerstvo pro místní rozvoj uplatní stanovisko k návrhu dílčího územního rozvojového plánu z pohledu jeho souladu s politikou územního rozvoje, územním rozvojovým plánem závazným pro rozhodování v území a cíli a úkoly územního plánování.

(7) Změna dílčího územního rozvojového plánu se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí postupem podle odstavců 1 až 6 obdobně. Ministerstvo životního prostředí stanoví, zda má být návrh jeho změny posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů změny dílčího územního rozvojového plánu na udržitelný rozvoj území se zpracovává pouze, pokud bylo stanoveno, že změna dílčího územního rozvojového plánu má být posuzována z hlediska vlivů na životní prostředí.

(8) Ministerstvo dopravy zajistí vyhotovení úplného znění dílčího územního rozvojového plánu po jeho změně a toto vyhotovení po nabytí účinnosti změny opatří záznamem o účinnosti. Doručení úplného znění je podmínkou nabytí účinnosti změny dílčího územního rozvojového plánu.

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj vyhodnotí vydaný dílčí územní rozvojový plán a při nejbližší změně územního rozvojového plánu převezme dílčí územní rozvojový plán do této změny. K částem změny územního rozvojového plánu, které jsou přebírány z dílčího územního plánu, u kterých nedochází k věcné změně, nelze uplatnit připomínky a nejsou předmětem vyhodnocení vlivů na životní prostředí ani na udržitelný rozvoj území. Za věcnou změnu se nepovažuje jiný způsob grafického vyjádření nebo vnitřního uspořádání prostorových dat. Do doby nabytí účinnosti této změny je dílčí územní rozvojový plán považován za nadřazenou územně plánovací dokumentaci, a to i pro územní rozvojový plán pořízený Ministerstvem pro místní rozvoj.

(2) Nabytím účinnosti změny územního rozvojového plánu, kterou dojde k převzetí dílčího územního rozvojového plánu, dílčí územní rozvojový plán zaniká.

(3) Dílčí územní rozvojový plán může být vydán i před vydáním prvního územního rozvojového plánu.

(4) Proti částem územního rozvojového plánu, které jsou převzaty z dílčího územního rozvojového plánu, lze vést přezkumné řízení nebo podat žalobu pouze ve lhůtě určené od nabytí účinnosti dílčího územního rozvojového plánu.

(1) Posuzování vlivů záměru strategické investiční stavby, terénní úpravy s ní související nebo s ní souvisejícího odstranění stavby na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zajišťuje Ministerstvo životního prostředí.

(2) Stavební úřad není oprávněn prodloužit lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru strategické investiční stavby, žádosti o povolení terénní úpravy s ní související nebo žádosti o povolení s ní souvisejícího odstranění stavby.

(3) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k záměru strategické investiční stavby, k terénní úpravě s ní související ani k s ní souvisejícímu odstranění stavby; to neplatí, jde-li o jednotné environmentální stanovisko26).

(4) Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o povolení záměru strategické investiční stavby, povolení terénní úpravy s ní související nebo povolení s ní souvisejícího odstranění stavby není přípustné.

(1) Pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům nebo stavbám potřebným pro uskutečnění dopravní, vodní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací platí zákon o vyvlastnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě dohodou, postačí doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv

a) na adresu, kterou vlastník nemovitosti předem písemně sdělil, nebo

b) na adresu místa trvalého pobytu vlastníka nemovitosti nebo jeho adresu bydliště v cizině nebo na adresu evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o fyzickou osobu, nebo

c) na adresu sídla evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o právnickou osobu.

Lhůta podle § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění počíná plynout ode dne doručení na adresy uvedené v písmenech a) až c). Doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv má účinky i vůči všem právním nástupcům vyvlastňovaného.

(3) Nedojde-li k dohodě na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě, platí pro doručování oznámení účelu vyvlastnění odstavec 2.

(4) Splnění podmínek přípustnosti vyvlastnění uvedených v odstavci 2 nebo 3 se nevyžaduje, pokud doručení na adresy podle odstavce 2 není možné, neboť vlastník nemovitosti se na nich nezdržuje, odstěhoval se nebo v místě adresy není znám.

(5) Návrh smlouvy o získání práv k pozemku nebo stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění může obsahovat požadavek, aby tento pozemek nebo stavba nebyl zatížen právy, která zanikají vyvlastněním.

(6) Jde-li o práva potřebná pro uskutečnění stavby dopravní, vodní, energetické nebo těžební infrastruktury nebo infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého, je podmínka přípustnosti vyvlastnění spočívající v nemožnosti získat tato práva dohodou nebo jiným způsobem splněna, pokud byl vyvlastňovanému doručen návrh na uzavření smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, která jsou předmětem vyvlastnění, a smlouva nebyla ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení návrhu uzavřena, přestože se vyvlastnitel nejméně 30 dnů před podáním žádosti o vyvlastnění pokusil s vyvlastňovaným o návrhu smlouvy jednat.

(7) V řízení o vyvlastnění se nepřihlíží k námitce vyvlastňovaného požadující změnu stavby, pokud by taková změna byla v rozporu s územním rozhodnutím, společným povolením nebo rozhodnutím o povolení záměru.

(8) Pokud vyvlastňovací úřad doručuje v rámci vyvlastňovacího řízení vyvlastňovanému do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, pokud nebylo doručeno dříve.

(9) Odvolání směřující proti výroku o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě, který se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného pro uskutečnění stavby energetické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje a uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo pro uskutečnění záměru stavby pro energetickou bezpečnost, není přípustné. V případě, že vyvlastňovaný podá žalobu proti rozhodnutí o vyvlastnění a současně podá i odvolání proti výroku o náhradě za vyvlastnění, zaplatí vyvlastnitel vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši náhrady stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění. Bude-li v důsledku odvolacího řízení stanovená náhrada za vyvlastnění vyšší než zaplacená záloha na náhradu, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví. V případě, že rozhodnutí stanoví náhradu za vyvlastnění nižší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastňovaný vrátí rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví.

Smlouva o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle zákona upravujícího vyvlastnění6) musí v případě, že se jí získávají práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění stavby dopravní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací, založit též právo osoby, která touto smlouvou převádí potřebná práva k pozemku nebo stavbě, na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 5 let od uzavření smlouvy. Získávají-li se práva podle věty první převodem spoluvlastnického podílu, předkupní právo spoluvlastníka k tomuto podílu vzniklé ze zákona nebo zřízené smlouvou se neuplatní.

(1) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a koupí, sjednává se v kupní smlouvě kupní cena ve výši

a) ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 8 v případě pozemku s výjimkou stavebního pozemku7), nebo

b) ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 1,5 v případě stavebního pozemku7) nebo stavby.

(2) Znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby8), včetně všech jejich součástí a příslušenství. Nelze-li stanovit cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, stanoví znalecký posudek cenu ve výši zjištěné ceny pozemku nebo stavby. V takovém případě obsahuje znalecký posudek zdůvodnění nemožnosti stanovení ceny ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby. Ocenění se provede podle oceňovacího předpisu10) a cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy podle jejich skutečného stavu ke dni určení ceny ve znaleckém posudku; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Při ocenění se rovněž nepřihlédne k navýšení obvyklé ceny jiného pozemku nebo stavby koeficienty podle odstavce 1. Podléhá-li získání potřebných práv podle § 3a koupí dani z přidané hodnoty, je cena stanovená znaleckým posudkem cenou včetně daně z přidané hodnoty.

(3) Oprávněný investor je oprávněn nechat vyhotovit jediný znalecký posudek pro více pozemků či staveb určených pro stavbu dopravní infrastruktury, tak aby znalecký posudek pokryl celé území dotčené stavbou nebo některou jeho část.

(4) Cena určená ve znaleckém posudku vyhotoveném podle odstavců 2 a 3 se pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv dohodou, považuje za cenu ve výši obvyklé ceny8), a to po dobu

a) 3 let ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena, v případě pozemků s výjimkou stavebních pozemků a

b) 1 roku ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena, v případě stavebních pozemků a staveb.

(5) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a smlouvou o zřízení, změně nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu nebo práva stavby, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, použijí se odstavce 1 a 2 přiměřeně.

(6) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a za úplatu od právnické osoby zřízené zákonem nebo zřízené nebo založené státem, vůči níž je stát ovládající osobou, použije se pro ocenění odstavec 2 obdobně a odstavec 1 se nepoužije. Pokud právnická osoba podle věty první hospodaří s majetkem státu, je vyloučena možnost poskytnout za práva získaná podle § 3a peněžité nebo jiné plnění.

(7) Odstavce 1 až 6 se použijí na získávání potřebných práv podle § 3a,

a) je-li jejich nabyvatelem Česká republika nebo právnická osoba zřízená zákonem nebo zřízená nebo založená státem, vůči níž je stát ovládající osobou, nebo

b) jde-li o zřízení, změnu nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu nebo práva stavby za účelem provedení přeložky inženýrské sítě v souvislosti se stavbou dálnice nebo silnice I. třídy.

(8) Postup podle odstavců 1 až 7 lze rozšířit i na právo k pozemku nebo stavbě, které není nezbytné pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury, pokud by v důsledku převodu práv podle § 3a tento pozemek nebo stavbu nebylo možné užívat vůbec nebo jen s nepřiměřenými obtížemi.

(9) U energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací se odstavce 1 až 8 nepoužijí.

Dojde-li u pozemku nebo stavby potřebných k uskutečnění stavby dopravní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací k vyvlastnění, nesmí být lhůta, v níž je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění, uvedená v rozhodnutí o vyvlastnění, delší než 4 roky od právní moci rozhodnutí. Možnost prodloužení této lhůty podle zákona upravujícího vyvlastnění9) tím není dotčena.

Směnnou smlouvou lze práva potřebná pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury získat pouze výměnou za práva k pozemku ve vlastnictví České republiky nebo právnické osoby zřízené zákonem nebo zřízené nebo založené státem, vůči níž je stát ovládající osobou. Pro ocenění se použije § 3b odst. 2.

(1) Podléhá-li stavba dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění této stavby uzavřít po vydání souhlasného závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo po vydání souhlasného jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku26), je-li jeho součástí závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

(2) Stanoví-li se v zjišťovacím řízení, že stavba dopravní infrastruktury nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění této stavby uzavřít po vydání rozhodnutí o této skutečnosti.

Je-li podána žaloba proti rozhodnutí podle zákona o vyvlastnění, přizná soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením žalobě odkladný účinek, jestliže je žalobce závažně ohrožen ve svých právech a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

(1) Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí15) obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění (dále jen „mezitímní rozhodnutí“), týká-li se vyvlastňovací řízení práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění stavby

a) dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury

1. umisťované v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje, a

2. uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo

b) místní komunikace I. třídy nebo speciální, tramvajové nebo trolejbusové dráhy, je-li tato stavba

1. umisťována v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územně plánovací dokumentaci, a

2. celá umístěna v rozvojové oblasti podle stavebního zákona vymezené politikou územního rozvoje a označené jako metropolitní rozvojová oblast.

(2) Odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí není přípustné.

(3) O žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí rozhodne soud ve lhůtě 60 dnů; to platí obdobně i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě.

(4) Nebylo-li mezitímní rozhodnutí soudem zrušeno, vyvlastnitel zaplatí vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši stanovené znaleckým posudkem, který připojil k návrhu smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, do 60 dnů od právní moci

a) mezitímního rozhodnutí,

b) rozhodnutí soudu o žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí, byla-li podána, nebo

c) rozhodnutí soudu o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě, byl-li podán.

(5) Byla-li podána žaloba proti mezitímnímu rozhodnutí nebo byl-li podán opravný prostředek proti rozhodnutí soudu o této žalobě, vyvlastňovací úřad nevydá rozhodnutí o zbytku věci dříve, než nabude právní moci rozhodnutí soudu o žalobě nebo opravném prostředku.

(6) Je-li náhrada za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí o zbytku věci vyšší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o zbytku věci. Je-li náhrada za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí o zbytku věci nižší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastňovaný vrátí rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o zbytku věci.

(7) Zanikají-li vyvlastněním současně i věcná břemena váznoucí na pozemku nebo stavbě, odstavce 4 a 6 se uplatní obdobně i vůči oprávněnému z věcného břemene, jehož práva vyvlastněním zanikají.

Pro stavby energetické infrastruktury neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a to jak vymezené, tak i nevymezené v územně plánovací dokumentaci, stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého se použije § 4a odst. 1 a 3 až 7 obdobně; pokud se jedná o stavby pro energetickou bezpečnost, stavby a zařízení přenosové soustavy, stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV nebo stavby a zařízení plynu o tlakové hladině 4 až 85 bar včetně souvisejících technologických objektů, uplatní se rovněž ustanovení § 4a odst. 2.

(1) Oprávněný investor může společně s žádostí o povolení záměru stavby dopravní infrastruktury, požádat stavební úřad příslušný k vedení řízení podle stavebního zákona o vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a spočívajícího v odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě nebo jejich části potřebné k uskutečnění takové stavby dopravní infrastruktury.

(2) K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 musí být přiložen znalecký posudek, podle kterého oprávněný investor navrhuje výši náhrady za odnětí vlastnického práva, vyhotovený podle § 3b, který není ke dni podání žádosti podle odstavce 1 starší 6 měsíců. K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 se nepřikládá rozhodnutí podle § 18 odst. 3 písm. b) zákona o vyvlastnění, je-li jeho vydání předmětem žádosti podle odstavce 1.

(3) V případě podání žádostí podle odstavce 1 vede stavební úřad vyvlastňovací řízení společně s řízením o povolení záměru stavby dopravní infrastruktury. Stavební úřad rozhodne o žádosti podle stavebního zákona, a pokud žádosti podle stavebního zákona vyhoví, rozhodne zároveň ve společném rozhodnutí o vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a. Splnění podmínky podle § 3 odst. 1 věty druhé a § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění se pro vydání mezitímního rozhodnutí podle věty druhé nevyžaduje. Ústní jednání se před vydáním mezitímního rozhodnutí podle věty druhé nenařizuje. Na výrok společného rozhodnutí, kterým bylo vydáno mezitímní rozhodnutí, se § 4a uplatní obdobně. Po nabytí právní moci výroku společného rozhodnutí, kterým bylo vydáno mezitímní rozhodnutí, pokračuje stavební úřad ve vyvlastňovacím řízení o zbytku věci obdobně podle zákona o vyvlastnění, pokud tento zákon nestanoví jinak; o zbytku věci se vede s každým vyvlastňovaným samostatné řízení.

(4) Zálohu na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 4 uhradí oprávněný investor ve výši podle § 3b. Výši náhrady za vyvlastnění určí stavební úřad podle § 3b. Kromě náhrady uvedené v předchozí větě náleží vyvlastňovanému též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastněním. Náhrada za odnětí vlastnického práva se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží stavebnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byla zaplacena záloha na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 4, v opačném případě se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku podle odstavce 2, o tom musí být vyvlastňovaný ve společném rozhodnutí poučen. Náhrada za omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě se stanoví ve výši podle znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží stavebnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byla zaplacena záloha na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 4, v opačném případě se náhrada stanoví ve výši podle § 3b odst. 5 věty první, o tom musí být vyvlastňovaný ve společném rozhodnutí poučen.

(1) Stavebník může společně s žádostí o povolení záměru vybrané stavby energetické infrastruktury, stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého požádat stavební úřad příslušný k vedení řízení podle stavebního zákona o vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a spočívajícího v odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě nebo jejich části potřebné k uskutečnění takové stavby energetické nebo těžební infrastruktury nebo infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého. Ustanovení § 4c odst. 3 se použije obdobně.

(2) K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 musí být přiložen znalecký posudek, podle kterého vyvlastnitel navrhuje výši náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu. K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 se nepřikládá rozhodnutí podle § 18 odst. 3 písm. b) zákona o vyvlastnění, je-li jeho vydání předmětem žádosti podle odstavce 1.

(3) Zálohu na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 4 uhradí vyvlastnitel ve výši stanovené na základě znaleckého posudku podle odstavce 2. Náhrada za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží stavebnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byla zaplacena záloha na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 4, v opačném případě se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku podle odstavce 2, o tom musí být vyvlastňovaný ve společném rozhodnutí poučen.

Pokud uskutečnění stavby dopravní, vodní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby brání nájem nebo pacht vztahující se k pozemku nebo stavbě ve vlastnictví stavebníka, je stavebník oprávněn nájem nebo pacht vypovědět bez ohledu na sjednanou dobu trvání nájmu nebo pachtu. Nájem nebo pacht skončí uplynutím výpovědní doby, která je 3 měsíce, bez ohledu na konec pachtovního roku. Nájemce nebo pachtýř má nárok na náhradu škody způsobené ukončením nájmu nebo pachtu.

(1) Dopravní a energetický stavební úřad (dále jen „úřad“) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie17).

(2) Úřad je příslušný ve věcech staveb projektů společného zájmu energetické infrastruktury, včetně posuzování jejich zralosti18).

(3) Předkladatel projektu společného zájmu11) energetické infrastruktury (dále jen „projekt“) předloží úřadu písemné oznámení o projektu k posouzení zralosti projektu pro další projednávání a povolování. Oznámení kromě obecných náležitostí obsahuje zejména

a) identifikaci stavebního záměru jako projektu společného zájmu zařazeného do unijního seznamu podle prováděcího nařízení Evropské komise12),

b) údaje o podmínkách stanovených pro stavební záměr územně plánovací dokumentací, nebo vyjádření příslušného orgánu územního plánování, není-li stavební záměr těmito dokumentacemi řešen,

c) údaje o požadovaných změnách oproti řešení přijatému v územně plánovací dokumentaci včetně podrobného odůvodnění nezbytnosti takovéto změny,

d) vymezení jednotlivých staveb záměru, které tvoří projekt společného zájmu, které budou předmětem jednoho komplexního rozhodnutí13),

e) grafické podklady,

f) situace, zakreslení staveb do mapových podkladů v měřítku 1 : 5 000 nebo 1 : 10 000,

g) návrh harmonogramu dalšího projednávání a povolování projektu společného zájmu,

h) návrh rozsahu materiálů a informací, které mají být obsahem dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí.

(4) Podléhá-li projekt společného zájmu jako záměr posuzování vlivů na životní prostředí, předkladatel k oznámení připojí závěr zjišťovacího řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud byl vydán, nebo doklad o tom, že bylo podáno oznámení záměru příslušnému orgánu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(1) Je-li oznámení úplné, nařídí úřad do 30 dnů ode dne jeho podání společné jednání s dotčenými orgány k vyjádření k oznámení projektu, k posouzení zralosti projektu a ke stanovení rozsahu materiálu a úrovně podrobnosti informací, které mají být obsahem dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí, k zajištění chybějících vyjádření dotčených orgánů podle jiných právních předpisů anebo k jejich koordinaci v případě, kdy jsou vyjádření protichůdná.

(2) Bylo-li nařízeno společné jednání, dotčené orgány uplatní svá vyjádření podle odstavce 1 nejpozději do 15 dnů ode dne konání společného jednání. V případě, že jejich vyjádření nebudou uplatněna ani v této lhůtě, má se za to, že s oznámením a zralostí projektu souhlasí a úřad si učiní úsudek o rozsahu materiálu a úrovně podrobnosti informací sám, přičemž přihlédne k požadavkům uvedeným v příslušných zvláštních právních předpisech.

(3) Uzná-li úřad na základě posouzení oznámení projektu a výsledků jeho projednání s dotčenými orgány, že projekt je zralý pro další projednávání a povolování, sdělí to nejpozději do 3 měsíců ode dne podání oznámení předkladateli společně s určením rozsahu materiálů a úrovně podrobností informací, které má předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí a se stanovením podrobného harmonogramu udělování povolení. V opačném případě sdělí předkladateli projektu, že oznámený projekt nelze přijmout a povolovací postup nelze zahájit. O sdělení k oznámení projektu vyrozumí úřad dotčené orgány jednotlivě.

(4) Rozsah požadavků na dokumentaci podle odstavce 3 úřad stanoví na základě dalších požadavků dotčených orgánů podle odstavce 2.

(5) Úřad postupuje při projednání oznámení projektu, který přesahuje hranice státu, a při kontrole návrhu dokumentace žádosti a při jejím případném doplňování podle příslušných ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie11).

Předkladatel projektu společného zájmu energetické infrastruktury může v případech, vyžaduje-li projekt společného zájmu vymezení nové plochy nebo koridoru v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu nebo úpravu existujících ploch a koridorů, včetně změny jejich vymezení z územních rezerv do návrhových ploch nebo koridorů, připojit k návrhu na pořízení změny zásad územního rozvoje nebo územního plánu přímo příslušný návrh dokumentace změny zásad územního rozvoje nebo návrh územního plánu a posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud je vyžadováno.

(1) Vybranou transevropskou dopravní infrastrukturou se rozumí

a) úseky pozemních komunikací a drah a infrastruktura pro vodní dopravu na koridoru hlavní transevropské dopravní sítě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Nástroj pro propojení Evropy27), které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a stavby s nimi související,

b) dopravní infrastruktura na koridoru hlavní transevropské dopravní sítě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Nástroj pro propojení Evropy27), přesahují-li v případě jednotlivého záměru podle stavebního zákona předpokládané celkové investiční náklady stavby 300 000 000 EUR, a

c) terminály železniční a silniční dopravy uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím hlavní směry Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě28), jsou-li umístěny na některém z úseků podle písmene a) nebo jsou-li infrastrukturou podle písmene b).

(2) Vybranou transevropskou dopravní infrastrukturou nejsou stavby související výlučně s telematickými aplikacemi, novými technologiemi nebo inovacemi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlavní směry Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě28).

(3) Související žádostí se rozumí žádost o vydání rozhodnutí, které je podmínkou uskutečnění stavby vybrané transevropské dopravní infrastruktury podle právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy jiných než stavební zákon. Související žádostí není žádost o vyvlastnění.

(1) Jde-li o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury, která podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí, osoba, která předloží dokumentaci vlivů tohoto záměru na životní prostředí a popřípadě rovněž žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska příslušnému úřadu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, současně oznámí tuto skutečnost stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru. Pokud příslušný úřad podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dojde k závěru, že dokumentace vlivů záměru na životní prostředí nebo žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska

a) obsahují stanovené náležitosti, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nebo

b) neobsahují stanovené náležitosti, současně s jejich vrácením oznamovateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, které náležitosti dokumentace nebo žádost neobsahuje; stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem příslušného úřadu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(2) Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí, osoba, která podá žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska, současně oznámí tuto skutečnost stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru. Pokud správní orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska dojde k závěru, že žádost

a) obsahuje všechny náležitosti a netrpí ani jinými vadami, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nebo

b) neobsahuje všechny náležitosti nebo trpí jinými vadami, současně s výzvou k odstranění vad žádosti určenou žadateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, kterými vadami žádost trpí; stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem správního orgánu příslušného k vydání jednotného environmentálního stanoviska.

(3) Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí a nemá-li být jednotné environmentální stanovisko součástí žádosti o povolení tohoto záměru, osoba, která podá první související žádost,

a) v této žádosti rovněž uvede, že stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí a jednotné environmentální stanovisko nebude součástí žádosti o povolení tohoto záměru, a

b) současně oznámí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru, že podala související žádost, a předloží tomuto stavebnímu úřadu dokumentaci pro povolení záměru.

(4) Pokud správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti podle odstavce 3 dojde k závěru, že žádost má předepsané náležitosti a netrpí ani jinými vadami, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost. Netrpí-li vadami ani předložená dokumentace pro povolení záměru, stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle odstavce 3, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi. Pokud správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti podle odstavce 3 dojde k závěru, že žádost nemá předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, současně s výzvou k jejich odstranění určenou žadateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, kterými vadami žádost trpí. Nemá-li související žádost podle odstavce 3 předepsané náležitosti, trpí-li jinými vadami nebo trpí-li vadami předložená dokumentace pro povolení záměru, stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle odstavce 3, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem správního orgánu příslušného k vedení řízení o související žádosti nebo svým závěrem.

(5) Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí ani rozhodnutí o související žádosti a není-li jednotné environmentální stanovisko součástí žádosti o povolení tohoto záměru, stavební úřad příslušný k povolení záměru neprodleně po posouzení, zda žádost o povolení záměru netrpí vadami, oznámí žadateli, že

a) projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nevyzve-li jej k doplnění žádosti nebo odstranění vad žádosti, nebo

b) projekt není v dostatečně pokročilé fázi, vyzve-li jej k doplnění žádosti nebo odstranění vad žádosti.

(6) Stavební úřad příslušný k povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury sdělí nadřízenému správnímu orgánu, zda v případě projektu, o němž oznámil, že je v dostatečně pokročilé fázi, bylo ve lhůtě 4 let ode dne oznámení podle odstavce 1 věty první, odstavce 2 věty první nebo odstavce 3 písm. b) anebo ode dne podání žádosti podle odstavce 5 vyhověno v prvním stupni všem souvisejícím žádostem a žádosti o povolení záměru.

(7) Do lhůty 4 let podle odstavce 6 se nezapočítává časová prodleva vyvolaná osobou, která hodlá uskutečnit stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury.

(1) Ministerstvo dopravy zveřejní na svých internetových stránkách

a) označení stavebních úřadů příslušných k vedení řízení o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury a jejich působnosti podle této části zákona,

b) označení dotčených orgánů věcně příslušných k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a správních orgánů věcně příslušných k vedení řízení o souvisejících žádostech,

c) náležitosti žádosti o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury, žádostí o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a souvisejících žádostí a

d) lhůty pro vydání rozhodnutí v řízení o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury, pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a pro vydání rozhodnutí v řízeních o souvisejících žádostech.

(2) Stavební úřad příslušný k povolení záměru poskytne osobě, která hodlá uskutečnit stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury, do 45 dnů od požádání předběžnou informaci podle stavebního zákona. Vedle předběžné informace poskytne v rozsahu požadavku této osoby rovněž informaci o

a) náležitostech žádosti o povolení záměru,

b) tom, zda je vyjádření nebo závazné stanovisko podkladem pro povolení záměru,

c) náležitostech žádosti o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru,

d) hlediscích, podle nichž bude posuzována žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a předpokladech, za nichž lze žádosti vyhovět,

e) nezbytnosti podání související žádosti,

f) náležitostech související žádosti, nebo

g) hlediscích, podle nichž bude posuzována související žádost, a předpokladech, za nichž lze žádosti vyhovět.

(3) Stavební úřad příslušný k povolení záměru požádá neprodleně po obdržení požadavku o předběžnou informaci

a) podle odstavce 2 písm. b) až d) dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, o poskytnutí požadované informace, nebo

b) podle odstavce 2 písm. e) až g) správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti o poskytnutí požadované informace.

(4) Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, poskytne do 30 dnů ode dne obdržení požadavku podle odstavce 3 písm. a) stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru požadovanou informaci. Je-li dotčený orgán následně požádán o poskytnutí předběžné informace podle stavebního zákona, tuto informaci neposkytne v rozsahu již poskytnuté informace.

(5) Je-li před podáním žádosti o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury podána žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska

a) sdělí neprodleně po obdržení žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a

b) zašle neprodleně po vydání vyjádření nebo závazného stanoviska stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru stejnopis jeho písemného vyhotovení; považuje-li se vyjádření nebo závazné stanovisko za souhlasné a bez podmínek z důvodu, že jej dotčený orgán nevydal ve lhůtě pro jeho vydání, dotčený orgán sdělí neprodleně stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost.

(6) Správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti

a) poskytne do 30 dnů ode dne obdržení požadavku podle odstavce 3 písm. b) stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru požadovanou informaci,

b) sdělí neprodleně po obdržení související žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a

c) zašle neprodleně po vydání rozhodnutí o související žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí.

(7) Nevydá-li v zákonné lhůtě dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko, která jsou podkladem pro povolení záměru, nebo správní orgán rozhodnutí o související žádosti, dá stavební úřad příslušný k povolení záměru podnět k učinění opatření proti nečinnosti správnímu orgánu nadřízenému orgánu, který měl vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí o související žádosti vydat.

Osoba, která činí podání podle § 5f odst. 1, 2, 3 nebo 5 nebo § 5g odst. 2, 5 nebo 6, uvede v tomto podání, že jde o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury.

(1) Jde-li o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury přesahující státní hranici České republiky, stavební úřad příslušný k povolení záměru spočívajícího ve stavbě této infrastruktury na území České republiky spolupracuje při vedení řízení o povolení záměru a jiných postupech podle této části zákona s určeným orgánem dotčeného členského státu Evropské unie a s evropským koordinátorem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlavní směry Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě28). Stavební úřad o těchto postupech evropského koordinátora rovněž informuje.

(2) Zadává-li veřejnou zakázku na stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury přesahující státní hranici České republiky osoba, kterou založil nebo zřídil zadavatel společně s osobou, která je zadavatelem podle práva jiného členského státu Evropské unie, rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum je právo členského státu Evropské unie, ve kterém má takto založená nebo zřízená osoba sídlo, nedohodne-li se Česká republika s dotčeným členským státem Evropské unie, že rozhodným právem je právo jiného členského státu Evropské unie.

(3) Zadává-li veřejnou zakázku na stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury přesahující státní hranici České republiky osoba ovládaná osobou, kterou založil nebo zřídil zadavatel společně s osobou, která je zadavatelem podle práva jiného členského státu Evropské unie, rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum je právo podle odstavce 2.

(1) Jako údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise (dále jen „údolí“) mohou být na území České republiky v zastavitelných nebo transformačních plochách uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu určeny oblasti, které

a) jsou klíčovými centry pro podporu výrobních kapacit technologií pro nulové čisté emise a jejich integraci do energetického systému a poskytují potenciál rozšíření, reindustrializace nebo vytvoření průmyslových klastrů, nebo

b) významně přispívají k plnění cílů dekarbonizace průmyslových odvětví, regionální udržitelnosti a spravedlivé transformaci.

(2) Oblasti určené jako údolí stanoví vláda nařízením, kde stanoví hranice těchto oblastí a pro každou z nich uvede zejména:

a) název oblasti, její geografickou polohu včetně mapového zobrazení a její rozlohu,

b) technologický rozsah oblasti,

c) konkrétní opatření ke zvýšení atraktivity oblasti jako místa pro výrobní činnosti,

d) strategické přínosy oblasti,

e) jednotné kontaktní místo oblasti.

(3) Přijetí rozhodnutí o určení oblasti jako údolí může být učiněno pouze v případě, že byly splněny podmínky uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie.

Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Fischer v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 416/2009 Sb.

1. Dálnice a silnice

1.1 Dálnice

D0 (Pražský okruh), D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D48, D49, D52, D55,

1.2 Silnice I. třídy

I/9, I/11, I/12, I/13, I/23, I/33, I/35, I/42, I/45, I/46, I/49, I/50, I/56, I/57, I/58, I/67, I/73,

2. Dráhy

železniční trať Praha — Plzeň — Domažlice — státní hranice,

železniční trať Ústí nad Labem — Cheb,

železniční trať Plzeň — České Budějovice,

železniční trať Praha — České Budějovice — Horní Dvořiště — státní hranice,

železniční spojení Praha — Kladno vč. napojení letiště Václava Havla Praha,

železniční trať Praha Vysočany — Lysá nad Labem – Milovice – Mladá Boleslav – Turnov – Liberec – Frýdlant – hranice PL,

železniční trať Hradec Králové — Pardubice — Chrudim,

železniční trať Praha — Česká Třebová — Brno,

železniční trať Velký Osek — Hradec Králové — Choceň,

železniční trať Týniště nad Orlicí — Častolovice — Solnice,

železniční trať Prostřední Žleb — Děčín — Mělník — Kolín — Havlíčkův Brod — Brno,

železniční trať Brno — Zastávka u Brna — Okříšky,

RS 1 Praha — Brno — Přerov — Ostrava — hranice PL,

RS 2 Brno — Břeclav — st. hr. SK/AT,

RS 4 Drážďany — Ústí n. Labem — Praha vč. odbočky Kralupy (Nová Ves) — Louny — Most,

železniční trať Otrokovice — Vizovice,

železniční trať Hranice na Moravě — Horní Lideč,

stavby v rámci železničního uzlu Praha (ohraničeného železničními stanicemi Praha-Ruzyně, Praha-Zličín, Praha-Řeporyje, Praha-Radotín, Praha-Zbraslav, Praha-Uhříněves, Praha-Běchovice, Praha-Horní Počernice, Praha-Čakovice, Roztoky u Prahy),

stavby v rámci železničního uzlu Brno (ohraničeného železničními stanicemi Brno-Maloměřice, Starý Lískovec, Modřice, Chrlice, Ponětovice),

stavby v rámci železničního uzlu Ostrava (ohraničeného železničními stanicemi Polanka nad Odrou, Frýdek-Místek, Český Těšín, Petrovice u Karviné, hraniční přechod Bohumín/Chalupki, Opava-východ, Ostrava-Třebovice),

železniční trať Olomouc — Šumperk,

železniční trať Studénka – Veřovice,

železniční trať Mošnov – Sedlnice,

železniční trať Frýdek-Místek – Valašské Meziříčí,

železniční trať Ústí nad Orlicí – Lichkov – státní hranice,

železniční trať Brno – Břeclav – st. hr. SK/AT,

železniční trať Ostrava – Hranice na Moravě – Přerov – Břeclav – st. hr. SK/AT,

železniční trať Přerov – Česká Třebová,

železniční trať Ostrava – Mosty u Jablunkova – státní hranice,

3. Infrastruktura pro vodní dopravu

plavební stupeň Děčín,

plavební stupeň Přelouč,

4. Infrastruktura pro leteckou dopravu

paralelní dráha ke vzletům a přistávání letadel na letišti Václava Havla Praha,

nové oplocení letiště Václava Havla Praha.

5. Elektroenergetická vedení

vedení 400 kV Vernéřov - Vítkov

vedení 400 kV Přeštice - Kočín

vedení 400 kV Kočín - Mírovka

vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Výškov – Čechy Střed do elektrické stanice Praha Sever včetně sdruženého vedení 110 kV Sever – Mělník/Třeboradice

vedení 400 kV Hradec - Výškov - Babylon - Bezděčín

vedení 400 kV Hradec - Chrást - Přeštice

vedení 400 kV Čechy Střed – Chodov včetně sdruženého vedení 110 kV Chodov – Uhříněves

vedení 400 kV Nošovice – Prosenice – Otrokovice – Sokolnice – Slavětice – Kočín a Slavětice – Čebín a vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Nošovice – Prosenice do elektrické stanice Kletné a vedení 400 kV Nošovice – Lískovec včetně sdruženého vedení 110 kV Nošovice – Lískovec

vedení 400 kV Otrokovice - státní hranice se Slovenskou republikou

vedení 400 kV Nošovice - Vratimov - Dětmarovice

vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Přeštice – Vítkov do elektrické stanice Líně

vedení 400 kV Milín – Orlík

vedení 110 kV Česká Lípa - Varnsdorf

6. Plynárenská vedení

VTL Plynovod DN 1000 Tvrdonice - Bezměrov

VTL Plynovod DN 1000 Bezměrov – Libhošť

VTL Plynovod DN 1000 Libhošť – Hať

7. Stavby pro energetickou bezpečnost

nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín

nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany

8. Vodní infrastruktura

vodní dílo Nové Heřminovy

vodní dílo Skalička

vodní dílo Vlachovice

vodní dílo Kryry

vodní dílo Senomaty

vodní dílo Šanov.

9. Teplárenská vedení – horkovody

horkovod z elektrárny Dukovany do Brna,

horkovod Třinec – Český Těšín.

Příloha č. 2 k zákonu č. 416/2009 Sb.

1. Pozemní komunikace

úsek dálnice Brno – státní hranice s Rakouskou republikou na „Baltsko-jaderském koridoru“

úsek dálnice a silnice I. třídy Zlín – státní hranice se Slovenskou republikou na „Rýnsko-dunajském“ koridoru

2. Dráhy

úsek železniční tratě Brno – Ostrava – státní hranice s Polskou republikou na „Baltsko-jaderském“ koridoru

úsek železniční tratě Praha/Kolín – státní hranice se Spolkovou republikou Německo na koridoru „Východ – východní Středomoří“

úsek železniční tratě Praha – Brno na koridoru „Východ – východní Středomoří“

úsek železniční tratě Praha – státní hranice se Spolkovou republikou Německo na „Rýnsko-dunajském“ koridoru

úsek železniční tratě Plzeň – státní hranice se Spolkovou republikou Německo na „Rýnsko-dunajském“ koridoru

úsek železniční tratě Hranice – státní hranice se Slovenskou republikou na „Rýnsko-dunajském“ koridoru

3. Infrastruktura pro vodní dopravu

infrastruktura pro vodní dopravu na úsecích vodních cest Pardubice – státní hranice se Spolkovou republikou Německo a Praha – Mělník na koridoru „Východ – východní Středomoří“.

Příloha č. 3

1. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Cheb sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.

2. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Komořany, Důl Československé armády sloužící zejména pro potřeby datového centra, k výrobě a zpracování druhotných surovin a recyklátů, k robotické výrobě, k výrobě a zpracování vodíku nebo pro potřeby přečerpávací vodní elektrárny.

3. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Prunéřov sloužící zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla.

4. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Severní lom sloužící zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla.

5. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Lazy sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.

6. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Bruntál sloužící zejména pro potřeby datového centra, k výrobě a zpracování druhotných surovin a recyklátů nebo k robotické výrobě.

7. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Nad Barborou sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.

8. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Dolní Lutyně sloužící zejména k výrobě a skladování bateriových článků a záměrů přímo spojených s elektromobilitou, výrobě technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie nebo výrobě polovodičů.

9. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Staříč II sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.

10. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Staré Sedlo sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.

11. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Milovice sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.

12. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Nymburk sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.

13. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Mošnov sloužící zejména k realizaci logistického centra pro účely Armády ČR a dále pro výrobní a skladovací účely multimodálního průmyslového parku.

1) § 2 odst. 1 písm. k) bod 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

1a) § 71 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního.

2) § 13 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.

3) § 15 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.

5) § 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.

6) § 5 odst. 1 a 4 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 405/2012 Sb.

7) § 9 odst. 1 písm. a) a § 9 odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

8) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb.

9) § 25 odst. 6 zákona č. 184/2006 Sb., ve znění zákona č. 405/2012 Sb.

10) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724.

11) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11) Čl. 2 odst. 4 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/89 ze dne 18. listopadu 2015, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu.

13) Čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

15) § 148 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

17) § 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

17) Čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009, v platném znění.

18) § 2 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

18) Čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 3, 4 a 6 a čl. 10 odst. 1 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009, v platném znění.

19) § 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

22) § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

23) § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

23) § 230 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon.

24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1187 ze dne 7. července 2021 o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T).

25) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

26) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.

27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014.

28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění.

29) § 136 odst. 6 správního řádu.