§ 35 zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim – Obhájce
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim · 418/2011 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 35 zákona č. 418/2011 Sb. stanoví, že právnická osoba má právo na obhajobu v trestním řízení, ale nemusí mít obhájce povinně, na rozdíl od některých případů u fyzických osob. Právnická osoba má vždy právo na to, aby se v trestním řízení bránila a hájila svá práva, například prostřednictvím obhájce. (§ 35 zákona č. 418/2011 Sb., zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Obhájce
- Odkazuje na: § 34
- Judikatura: na § 35 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 418/2011 Sb.
(1) Ustanovení § 34 nemá vliv na právo obviněné právnické osoby na obhajobu.
(2) Pro obviněnou právnickou osobu se nepoužijí ustanovení trestního řádu o nutné obhajobě.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Právnická osoba má vždy právo na to, aby se v trestním řízení bránila a hájila svá práva, například prostřednictvím obhájce.
- Na rozdíl od některých situací u fyzických osob (např. vazba, řízení o zvlášť závažném zločinu), právnická osoba nemusí mít obhájce povinně, i když je to často doporučeno.
- Právnická osoba si může obhájce zvolit, ale není k tomu zákonem nucena, pokud to sama nechce.
Na co si dát pozor
- Přestože obhajoba není povinná, právnická osoba by měla pečlivě zvážit, zda si obhájce nezvolí, neboť trestní řízení je složité a může mít pro ni vážné důsledky.
- Právo na obhajobu je zachováno, i když právnická osoba nemá obhájce, což znamená, že může sama (prostřednictvím osoby oprávněné jednat za ni dle § 34) uplatňovat svá práva v řízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 35
Jak soudy aplikují § 35
Z ustanovení § 34 odst. 2 a § 35 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o odpovědnosti právnických osob v platném znění [současně § 1 odst. 2 téhož zákona – „nestanoví-li tento zákon jinak, použije se trestní zákoník, v řízení proti právnické osobě trestní řád …“] vyplývá, že obviněná právnická osoba se může v trestním řízení nechat zastupovat zmocněncem a obhájcem, přičemž se ovšem jedná o dva odlišné subjekty, když zmocněnec právnické osoby nemá postavení obhájce právnické osoby a naopak.
Dostupný spisový materiál přitom nevypovídá ničeho o tom, že by zmocněnec obviněné právnické osoby výše uvedeným způsobem postupoval, a tedy že by jí zvolil obhájce tak, aby v předmětném trestním řízení měla vedle svého zplnomocněného zástupce také obhájce ve smyslu § 35 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů, neboť z něj vyplývá, že „ustanovení § 34 nemá vliv na právo obviněné právnické osoby na obhajobu“.
Správnost právního závěru odvolacího soudu o opožděnosti podaného odvolání obviněné právnické osoby přitom nemůže být nikterak ovlivněna využitím oprávnění její jednatelky ve smyslu § 35 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb. spočívajícího v zajištění výkonu jejího práva na obhajobu prostřednictvím zplnomocněného obhájce.
Související
§ 38 Ustanovený obhájce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 36b (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 37 Zvolený obhájce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 38 Ustanovený obhájce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 38 Ustanovený obhájce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)