Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 113

§ 113 zákon o zaměstnanosti – Společensky účelná pracovní místa

Zákon o zaměstnanosti · 435/2004 Sb. · Pracovní právo

Stručně: Paragraf 113 zákona o zaměstnanosti definuje společensky účelná pracovní místa jako místa zřízená zaměstnavatelem nebo uchazečem o zaměstnání po dohodě s Úřadem práce pro obtížně umístitelné uchazeče, přičemž Úřad práce může na tato místa poskytnout finanční příspěvek. (§ 113 zákona č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Společensky účelná pracovní místa
  • Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec, ministerstvo
  • Lhůta nebo doba (odst. 5): „Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 24 měsíců.“
  • Judikatura: na § 113 odkazuje 5 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 435/2004 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s Úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může Úřad práce poskytnout příspěvek.

(2) Má-li být zřízeno více než 5 pracovních míst, je Úřad práce povinen vyžádat si vypracování odborného posudku.

(3) Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnaných osob v daném okrese nedosahuje průměrného podílu nezaměstnaných osob v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy.

(4) Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnaných osob v daném okrese dosahuje průměrného podílu nezaměstnaných osob v České republice nebo je vyšší, může maximálně činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně osminásobek této průměrné mzdy.

(5) Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 24 měsíců.

(6) Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

(7) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Zaměstnavatelé mohou po dohodě s Úřadem práce zřídit nebo vyhradit pracovní místa pro uchazeče o zaměstnání, kteří mají potíže s nalezením práce, a získat na ně příspěvek.
  • I uchazeč o zaměstnání, který chce začít podnikat (vykonávat samostatnou výdělečnou činnost), si může po dohodě s Úřadem práce zřídit takové pracovní místo a získat na něj příspěvek.
  • Výše příspěvku na zřízení pracovního místa se liší v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese a počtu zřizovaných míst, přičemž může dosáhnout až osminásobku průměrné mzdy.
  • Příspěvek na vyhrazené pracovní místo může pokrýt mzdové náklady včetně odvodů a může být poskytován až po dobu 24 měsíců.

Na co si dát pozor

  • Pokud zaměstnavatel zřizuje více než 5 pracovních míst, Úřad práce je povinen si vyžádat odborný posudek.
  • Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa pro samostatnou výdělečnou činnost nelze požadovat, pokud OSVČ přestane vykonávat činnost ze zákonem stanovených důvodů (text paragrafu je zde useknut, ale vyplývá to z něj).

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 113

5
NS
Nejvyšší soud
20. 1. 2021
NSS
Nejvyšší správní soud
15. 9. 2023
NSS
Městský soud v Praze
31. 8. 2023
NSS
Krajský soud v Ostravě
28. 3. 2019

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 113 zákona 435/2004 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 113

… služeb, který byl Úřadem práce schválen k realizaci, v období od 17. 4. 2013 do 2. 8. 2013 u Úřadu práce, Krajské pobočky v Brně, podal v rámci realizace uvedeného projektu sám nebo prostřednictvím dalších osob 7 Žádostí o příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání podle § 113 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o zaměstnanosti“), a podle § 25 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále …

7 Tdo 1362/2020 · Nejvyšší soud · 20. 1. 2021

I. Vymezení věci [1] Ve spojeném sporném řízení vedeném podle § 141 správního řádu o sporu z celkem 17 dohod o zřízení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku uzavřených mezi žalobkyní jako zaměstnavatelkou a Úřadem práce ČR (dále jen „odpůrce“) podle § 113 a 119 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), se žalobkyně domáhala, aby jí odpůrce uhradil částku ve výši 390 562 Kč s příslušenstvím. [2] Žalobkyně měla za to, že postupovala v souladu s ujednáními dohod, podle nichž „[z]aměstnavatel bude …

3 Ads 215/2023 · Nejvyšší správní soud · 15. 9. 2023

… č. OLA SZ 24/2017 ze dne 31. 1. 2017, n) Dohody č. OLA SZ 250/2017 ze dne 27. 9. 2017, o) Dohody č. OLA SZ 251/2017 ze dne 27. 9. 2017, p) Dohody č. OLA SZ 298/2017 ze dne 25. 10. 2017, q) Dohody č. OLA SZ 299/2017 ze dne 25. 10. 2017 (dále též jen „dohody“), uzavřených mezi žalobkyní a Úřadem práce ČR v souladu s § 113 a 119 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“).

17 A 63/2022 · Městský soud v Praze · 31. 8. 2023

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 25 Společensky účelná pracovní místa (Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 435)§ 5 Společensky účelná pracovní místa a veřejně p (Zákon České národní rady o zaměstnanosti)§ 12 Působnost úřadu práce (Zákon České národní rady o zaměstnanosti)§ 33 Zrušovací ustanovení (Vyhláška o rozpočtové skladbě)§ 76 Účinnost (Vyhláška federálního ministerstva pro te)