Scelovací zákon

(1) Hranice scelovacího obvodu musí být řádně vyznačeny a jejich správnost musí být zjištěna úřední obchůzkou.

(2) Vzniknou-li při obchůzce hranic spory o hranice katastrálních území nebo politických obcí, budiž za účelem odstranění sporů dán podnět k řízení podle příslušných předpisů.

(1) Nedojde-li k dohodě o ocenění pozemků, provede se odhad pozemků pojatých do scelování (§ 41, odst. 1) podle posudku místních znalců, volených valnou hromadou scelovacího družstva, za součinnosti úředního odhadce oblastní komise, která může pověřiti touto funkcí civilního zemědělského inženýra. K dohodě je třeba schválení oblastní komise.

(2) Při odhadování budiž přihlédnuto k tomu, aby každý pozemek, po případě každá část pozemku, byla oceněna takovou výnosovou hodnotou, jakou může míti podle své přirozené nebo trvalými zařízeními dosažené jakosti půdy, podle své polohy a stavu v době odhadu pro každého držitele v určitém místě při náležitém hospodářském užívání, jež odpovídá místním poměrům. Avšak pozemky dosud neobdělávané a lesní pozemky určené k vymýcení, které lze přeměniti v půdu obdělávatelnou, buďtež při odhadu zařazeny do příslušných tříd jako půda obdělavatelná, při čemž se do jejich ceny započtou výlohy spojené s přeměnou.

(3) Při oceňování jest dbáti cenových předpisů.

Po provedení odhadu (třídění) a ocenění pozemků jest sestaviti rejstřík držebností (§ 48, písm. c), který spolu s odhadní mapou a popisem vzorných ploch a tříd, jakož i s oceněním odhadních tříd tvoří odhadní plán.

(1) Scelovací družstvo vyloží v obcích, patřících ke scelovacímu obvodu, odhadní plán po dobu 15 dnů na vhodném místě k veřejnému nahlédnutí. Oblastní komise oznámí nejméně 8 dnů předem veřejnou vyhláškou, kde a po které dny bude odhadní plán vyložen a v kterých dnech bude účastníkům vysvětlen. V případech uvedených v § 49, odst. 3 se vyloží odhadní plán teprve tehdy, až bude pozemková kniha uvedena v soulad se skutečným držebnostním stavem.

(2) Proti údajům odhadního plánu, zejména proti ocenění pozemků a rejstříku držebností, mohou účastníci scelování podati písemně nebo ústně námitky scelovacímu družstvu ve lhůtě 15 dnů, a to jak o vlastních, tak i o cizích pozemcích.

(3) Lhůta k podání námitek počíná dnem vyložení plánu (§ 52) a končí posledním dnem lhůty stanovené pro vyložení odhadního plánu.

(4) Scelovací družstvo se pokusí vyříditi námitky dohodou, a nedojde-li k ní, předloží námitky se svým vyjádřením oblastní komisi, která rozhoduje s konečnou platností.

Vláda upraví nařízením podrobnosti o odhadu, zejména o způsobu jeho provedení, jakož i o vypracování odhadního plánu.

Řízení hlavní zahrnuje:

a) vypracování, projednání a provedení projektu společných zařízení (§ 39), po případě zabezpečení jejich provedení,

b) výslech přání účastníků o tom, kde a jaké náhradní pozemky jim mají býti přiděleny, aby se účelně vyhovělo potřebám jejich zemědělských podniků,

c) stanovení náhradních pozemků, peněžitých vyrovnávacích částek a vypracování scelovacího plánu,

d) odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání přímým účastníkům,

e) vyložení scelovacího plánu a rozhodnutí o námitkách proti plánu,

f) potvrzení a provedení scelovacího plánu.

(1) Projekt společných zařízení opatří scelovací družstvo podle zásadních směrnic doporučených při místním šetření (§ 19) a podle podrobných pokynů oblastní komise.

(2) Vypracovaný projekt projedná scelovací družstvo. K tomuto projednání jest pozvati příslušnou oblastní komisi, podle potřeby zemskou komisi (§ 8, odst. 2), okresní národní výbor i příslušné orgány veřejné služby vodohospodářské a technické, úřad příslušný ve věcech krajinného plánování, po případě ve věcech upravovacích (regulačních) plánů, místní národní výbor a podle potřeby okresní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců, dále místní národní výbory sousedících obcí, ostatní zájemníky (§ 18, odst. 1) a projektanta.

(3) Projednaný, po případě upravený projekt společných zařízení schvaluje oblastní komise. O schválení projektu se vydá výměr, který se veřejně vyhlásí podle § 32 a doručí se veřejným orgánům, které se zúčastnily jednání podle odstavce 2.

(4) Projektují-li se meliorační zařízení, úpravy vodních odpadů nebo jiná vodohospodářská zařízení, musí se provésti také vodoprávní jednání podle předpisů vodního práva. Podle potřeby je třeba zříditi k provedení takových zařízení vodní družstvo, pokud nebylo scelovací družstvo prohlášeno za vodní družstvo (§ 9, odst. 5).

(5) K provedení vodoprávního jednání a zřízení vodního družstva jsou příslušné komise uvedené v § 2, které učiní potřebná opatření na žádost scelovacího družstva.

(6) Jsou-li projektem společných zařízení dotčeny železnice, platí pro vypracování a provedení dotyčné části projektu předpisy o stavbách na železnicích a v sousedství železnic.

(1) Je-li plocha dosavadních cest, příkopů a jiných zařízení větší než plocha potřebná pro zřízení nových společných zařízení, použije se přebytku plochy k účelům uvedeným v § 82.

(2) Nestačí-li plocha dosavadních cest, příkopů a jiných zařízení k provedení nových společných zařízení, uhradí se větší potřeba této plochy z pozemkového majetku přímých účastníků podle poměru odhadní ceny jejich pozemků do scelování pojatých. Při úpravě lesních pozemků je možno plošný příspěvek na společná zařízení uhraditi penězi.

(3) Je-li nutně zapotřebí dodatečných společných zařízení teprve v pozdější době, kdy by vypočítání plošného příspěvku všech přímých účastníků bylo spojeno s nákladnými změnami prací již provedených, musí býti potřebná plocha k takovým dodatečným společným zařízením odstoupena dotyčným přímým účastníkem za smluvenou peněžitou náhradu; nedojde-li k dohodě, provede se vyvlastnění podle §§ 86 a 89.

(4) Plocha potřebná na zařízení, která jsou určena ke zvýšení hospodářské použivatelnosti pouze určitých jednotlivých náhradních pozemků, se opatří na účet těchto pozemků.

(5) Přímí účastníci, kteří z provedení společných zařízení nemají žádný prospěch, buďtež od plošného příspěvku k tomuto účelu osvobozeni; mají-li ze společných zařízení jenom nepatrné výhody, buď jejich plošný příspěvek k společným zařízením stanoven úměrně k těmto výhodám.

(1) Proti projektu společných zařízení, projednanému podle § 56, lze se odvolati do 15 dnů ode dne vyhlášení, po případě ode dne doručení výměru podle § 56, odst. 3, u oblastní komise, která jej vydala.

(2) V odvolání lze uplatniti námitky jen ve veřejném zájmu.

(1) Před stanovením náhradních pozemků určí scelovací družstvo s přihlédnutím k směrnicím doporučeným při místním šetření (§ 19) všeobecné zásady pro nové rozdělení pozemkového majetku, t. j. zásady pro umístění náhradních pozemků.

(2) Dále učiní scelovací družstvo opatření, aby všichni členové družstva mohli projeviti přání o tom, kde a jaké náhradní pozemky jim mají být přiděleny [§ 55, písm. b)].

(3) Při vyhotovování návrhu nového rozdělení pozemkového majetku budiž podle možnosti přihlíženo k těmto přáním, pokud neodporují veřejným zájmům, nebo pokud jejich splněním nebudou porušeny právní předpisy, a pokud jsou technicky proveditelná.

(4) Návrh nového rozdělení budiž účastníkům vysvětlen a vytýčen v přírodě.

(1) Po navržení a vytýčení náhradních pozemků mohou členové scelovacího družstva převzíti náhradní pozemky do zatímního užívání ještě před vyložením scelovacího plánu (§ 62), a to s výhradou všech právních prostředků přípustných proti scelovacímu plánu.

(2) Oblastní komise může rozhodnouti i proti vůli jednotlivých členů scelovacího družstva, že vytýčené náhradní pozemky mají být s výhradou právních prostředků přípustných proti scelovacímu plánu převzaty do zatímního užívání již před vyložením scelovacího družstva a je-li zjevno:

a) že by další odklad v provedení scelovacího plánu způsobil účastníkům, kteří si přejí převzetí náhradních pozemků, značnou hospodářskou škodu a

b) je-li tu zároveň jistota, že účastníci, přející si odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání, mohou poskytnouti odpůrcům tohoto opatření náhradu za újmu, jež by jim z toho opatření vznikla.

(3) Proti takovému rozhodnutí oblastní komise nelze podati odvolání.

(4) Po odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání mohou býti až do dne vyložení scelovacího plánu z úřední moci opraveny zjištěné chyby měřické a početní a mohou být provedeny změny náhradních pozemků s tím spojené, jakož i změny vyplývající z výsledku nového ocenění těchto pozemků.

(5) Scelovací družstvo je povinno učiniti zatímní hospodářská opatření, kterých je třeba k umožnění a zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby (§ 25).

(1) Scelovací plán, který obstará scelovací družstvo, se skládá:

a) z průvodní zprávy,

b) z mapy nového rozdělení,

c) z rejstříku držebností (§ 52),

d) z výpočtu a z rejstříku náhrad, sestavených podle případného nového ocenění vzhledem k výhodám vzniklým scelováním.

(2) Ministr zemědělství v dohodě s příslušnými ministry upraví vyhláškou v Úředním listě podrobnosti o přípravě scelovacího plánu a vypracování jeho součástí.

O vyložení scelovacího plánu platí obdobně ustanovení § 53, odst. 1 až 3. O námitkách rozhodne oblastní komise.

(1) Nebyly-li proti scelovacímu plánu podány námitky, nebo bylo-li o námitkách pravoplatně rozhodnuto a byl-li scelovací plán po případě upraven podle rozhodnutí, budiž předložen scelovací plán oblastní komisi k potvrzení. Nevyhovuje-li scelovací plán, vrátí jej oblastní komise scelovacímu družstvu k doplnění nebo opravě a k novému vyložení.

(2) Po potvrzení scelovacího plánu nelze žádati za navrácení v předešlý stav ani za obnovu řízení.

(3) Rozhodnutí o potvrzení scelovacího plánu a opatření učiněná k jeho provedení vyhlásí oblastní komise v obcích patřících k scelovacímu obvodu a v sousedících obcích a uveřejní je v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku.

(1) O provedení technických prací při scelování pečuje scelovací družstvo a oblastní komise.

(2) Geodetické práce při scelování pozemků, pokud jsou rázu čistě zeměměřického (podklady pro zjištění starého stavu a práce potřebné k vypracování pomůcek pro změnu, opravu nebo založení pozemkové knihy a pro sestavení nebo změnu, po případě založení katastrálního operátu), provedou úřady pozemkového katastru. Podle potřeby může je však provésti oblastní komise nebo scelovací družstvo je může zadati se souhlasem oblastní komise civilním technikům (inženýrům). Ustanovení předcházející věty platí obdobně i pro ostatní technické práce.

(1) Revisi geodetických prací (§ 64, odst. 2) provádí státní finanční správa za přítomnosti orgánů ministerstva zemědělství.

(2) Dozor nad ostatními technickými pracemi při scelování pozemků, projektovanými a prováděnými buď orgány komisí (§ 2), úřady pozemkového katastru nebo civilními techniky (inženýry), zejména nad opatřením, vypracováním a uskutečněním projektu společných zařízení, vyhotovováním odhadů a scelovacího plánu, vykonávají scelovací orgány a úřady uvedené v § 2.

(1) Stane-li se při scelování chyba měřická, početní nebo taxační, může poškozený účastník do jednoho roku po provedení příslušné části scelovacího plánu žádati náhradu od scelovacího družstva; náhradu, pro kterou přísluší scelovacímu družstvu právo postihu vůči tomu, kdo chybou získal, jest dáti v penězích nebo podle možnosti v půdě, když se chyba týkala výměry půdy.

(2) Byl-li někdo zkrácen v užitcích z náhradních pozemků jemu přidělených nebo jinak, protože nebyla uskutečněna opatření nařízená scelovacím družstvem (§ 60, odst. 5) k umožnění a zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby, může do 60 dnů po provedení příslušné části scelovacího plánu žádati peněžitou náhradu od scelovacího družstva, které může opět žádati náhradu od toho, kdo z tohoto zkrácení původně získal.

(3) Nedojde-li v případech odstavců 1 a 2 mezi stranami k dohodě o způsobu a výši vyrovnání nebo náhrady, rozhodne oblastní komise.

Řízení závěrečné zahrnuje:

a) sestavení pomůcek pro změnu a opravu nebo založení pozemkové knihy a pozemkového katastru,

b) rozvrh nákladů scelovacího řízení,

c) opatření pro udržování společných zařízení,

d) vyhlášku o zakončení scelovacího řízení (§ 75).

(1) Pro změnu, opravu a založení pozemkové knihy a pozemkového katastru dodají oblastní komise vrchnímu soudu a zemskému finančnímu ředitelství potřebné pomůcky, na Slovensku pověřenectvu financí (§ 47 katastrálního zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb.).

(2) Nelze-li zároveň se scelením pozemků vyhotoviti řádný grafický podklad pro katastrální mapu podle předpisů pro katastrální vyměřování a jsou-li obavy, že ani úřady pozemkového katastru nebudou moci vykonat potřebné zeměměřické práce (§ 64, odst. 2) v dohledné době, splní oblastní komise povinnost, uloženou jim v odstavci 1, tím, že dodají toliko polohopisné nástiny a srovnávací sestavení. Poloha nových hranic pozemků musí však býti řádně zajištěna jak v přírodě, tak i číselnými údaji v polohopisných nástinech.

(3) O polohopisných nástinech, které se vyhotoví podle mapy nového rozdělení [§ 61, odst. 1, písm. b)] zásadně jen v měřítku katastrální mapy, jakož i o srovnávacím sestavení, které musí obsahovat údaje o všech zrušených, změněných a nově vzniklých parcelách, platí přiměřeně ustanovení §§ 12, 13 a 34 zákona ze dne 8. května 1947, č. 90 Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek, s tou změnou, že polohopisné nástiny a srovnávací sestavení předloží oblastní komise.

Práva třetích osob, zajištěná na pozemku pojatém do scelování, se převedou na náhradní pozemek. Tyto převody jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony, nemá-li se zároveň zapsati změna v osobě oprávněného nebo v rozsahu práva.

(1) Osobní a věcné náklady úřadů a orgánů jmenovaných v § 2 a náklady na pořízení scelovacího plánu a projektu společných zařízení hradí stát; totéž platí o nákladech na práce zadané podle §§ 51 a 64 civilním technikům (inženýrům). Scelovací družstvo zaplatí k úhradě těchto nákladů do státní pokladny 500 Kčs za 1 ha scelených pozemků. Změní-li se hospodářské poměry, zejména průměrná výše scelovacích nákladů, může vláda nařízením tento příspěvek snížit, po případě zvýšit, a to nejvýše o 50%.

(2) Veškeré další náklady na scelování, zejména náklady místní, jako náklady na mezníky, dřevo na měřické značky, mzdy figurantů, kancelář v obci a pod., a náklady na společná zařízení, pokud posléze uvedené náklady nejsou kryty příspěvky z veřejných prostředků, hradí scelovací družstvo.

(3) Scelovací náklady (odstavce 1 a 2) rozvrhuje scelovací družstvo na jednotlivé přímé účastníky scelování podle poměru odhadní ceny náhradních pozemků a vzhledem k výhodám získaným při scelování. Za takové výhody jest zejména považovati úbytek rozptýlenosti pozemků, získání vhodného tvaru náhradních pozemků, získání příhodnějšího přístupu k náhradním pozemkům, možnost odvodnění a zmenšení vzdálenosti pozemků, příděl záhumenice a pod.

(4) Pro rozvrh scelovacích nákladů tvoří přímí účastníci 6 tříd: Účastníci, kteří získali scelováním největší výhody, patří do I. třídy a přispívají k úhradě scelovacích nákladů v poměru 100% odhadní ceny svých náhradních pozemků, účastníci II. třídy přispívají v poměru 80%, účastníci III. třídy v poměru 60%, účastníci IV. třídy v poměru 40%, účastníci V. třídy v poměru 20% a účastníci VI. třídy v poměru 10% odhadní ceny svých náhradních pozemků.

(5) Kdyby tímto způsobem jednotliví přímí účastníci, jejichž celkový pozemkový majetek byl scelováním jen nepatrně změněn nebo zůstal nezměněn, byli nepoměrně zatíženi, sníží se pro tyto účastníky scelování příspěvek k úhradě scelovacích nákladů i pod výši stanovenou v VI. třídě, po případě mohou býti takoví přímí účastníci zcela osvobozeni od placení příspěvků.

(6) Bylo-li k provedení určitých společných zařízení (meliorací, úprav vodních odpadů nebo ochranných zařízení) zřízeno vodní družstvo (§ 56, odst. 4), nesou náklady těchto zařízení členové vodního družstva podle stanov družstva.

(7) Vláda upraví nařízením podrobnosti o rozvrhu a placení scelovacích nákladů.

(1) Každý přímý účastník je povinen nést a zapraviti sám tyto náklady:

a) peněžité vyrovnávací částky na něho připadající (§ 41, odst. 5),

b) výdaje, k nimž došlo jen pro zvláštní osobní zájmy účastníkovy,

c) výdaje za opisy listin, protokolů a jejich spisů a za kopie plánů, které si účastník vyžádal pro svoji potřebu,

d) náklady hospodářských zařízení, která mají býti ku prospěchu jen jeho jednotlivých náhradních pozemků,

e) poměrnou část peněžité podpory (§ 41, odst. 7).

(2) Výdaje zaviněné přímým účastníkem, zejména uplatňováním svévolných požadavků, dále výdaje za úřední jednání zmařená neospravedlněným nedostavením se účastníka, hradí přímý účastník podle rozhodnutí oblastní komise.

(1) O vyložení rozvrhu scelovacích nákladů a o námitkách proti němu platí obdobně ustanovení § 62.

(2) Scelovací družstvo doručí přímým účastníkům pozemkové úpravy platební rozkazy o výši scelovacích nákladů na ně připadajících. Proti platebnímu rozkazu lze si stěžovati do 15 dnů po dni doručení k oblastní komisi, která rozhoduje s konečnou platností. Platební rozkaz musí obsahovati poučení o opravných prostředcích.

(1) Prostředky, potřebné na úhradu scelovacích nákladů, jest opatřiti příspěvky účastníků, vybíranými od nich zálohově za scelovacího řízení, a zápůjčkami.

(2) Zaopatřiti příspěvky je povinno scelovací družstvo, které jimi také hospodaří a vede účty o příjmech a vydáních.

(3) Zápůjčky, opatřené scelovacím družstvem se souhlasem oblastní komise na zaplacení scelovacích výdajů, může scelovací družstvo rozvrhnouti na jednotlivé přímé účastníky podle poměru výdajů na ně připadajících (§ 70). Svolení věřitelova není k tomu zapotřebí.

(4) Věřitel má k zajištění pohledávky za jednotlivým přímým účastníkem a úroků ne starších než tři roky i bez knihovního zápisu zákonné zástavní právo na náhradních pozemcích, kterých se účastníku dostane; toto zástavní právo má pořad přede všemi jinými závadami váznoucími na pozemku přímo po zákonném zástavním právu k zajištění daní, poplatků a jiných veřejných dávek a závazků družstevních podle vodních zákonů. Do pozemkové knihy se toto zástavní právo zapíše na návrh věřitele nebo scelovacího družstva podle rozvrhu potvrzeného oblastní komisí a označí se jako zástavní právo k zajištění scelovací zápůjčky.

(5) Zápůjčky se splácejí podle podmínek sjednaných mezi scelovacím družstvem a věřitelem. Není-li o tom jiné ujednání, umořují se stejnými ročními splátkami ve 40 letech. Vybírání těchto splátek od přímých účastníků mohou převzíti berní úřady, svolí-li k tomu na žádost scelovacího družstva ministerstvo financí.

(1) Společná zařízení jest povinno spravovati a udržovati scelovací družstvo, ledaže by jejich správa a udržování byly jinak zajištěny. Nově zřízené cesty s příslušenstvím, nejde-li o zařízení uvedená v § 71, odst. 1, písm. d), je povinna převzíti do vlastnictví a udržování obec, pokud tyto cesty podle jejich povahy není povinen udržovati jiný subjekt.

(2) Udržovati a spravovati společná zařízení, k jichž provedení bylo zřízeno vodní družstvo (§ 56, odst. 4), je povinno vodní družstvo. V případech uvedených v § 9, odst. 5 utvoří příslušný úřad před skončením scelovacího řízení k udržování a spravování společných zařízení vodní družstvo podle vodního zákona s tou odchylkou, že ke zřízení družstva není zapotřebí dohody účastníků ani usnesení většiny jinak předepsané.

(3) Na udržování společných zařízení jsou povinni přispívati všichni vlastníci pozemků ve scelovacím obvodu podle své plochy zemědělských a lesních pozemků a podle výhod z těchto zařízení. Vybírání těchto příspěvků mohou převzíti berní úřady, povolí-li to ministerstvo financí na zvláštní žádost scelovacího, po případě vodního družstva, podanou prostřednictvím oblastní komise.

(4) Oblastní komise dozírá na udržování společných zařízení a činí potřebná opatření, aby tato zařízení byla řádně udržována.

(1) Byly-li pravoplatně provedeny úkony uvedené v § 67, písm. a) až c), oznámí oblastní komise zakončení scelovacího řízení vyhláškou v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku.

(2) Dnem uveřejnění vyhlášky zaniká působnost orgánů uvedených v § 2 pro dotčený scelovací obvod; tyto orgány jsou však i nadále příslušné, jde-li o náhradu nebo vyrovnání podle § 66 nebo § 70, odst. 1 a o dozor na udržování společných zařízení (§ 74, odst. 4), ledaže by jejich správa a udržování byly jinak zajištěny, anebo pokud nejsou příslušné jiné úřady nebo orgány.

(1) Stát může převzít záruku za úvěr, poskytnutý scelovacímu družstvu k úhradě celého nebo části nákladu na scelování (§ 73, odst. 1 a 2) peněžními ústavy, určenými ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.

(2) Za scelovací náklady (odstavec 1) se považují i náklady spojené se zaopatřením projektů a vybudováním společných zařízení (§ 39).

(3) Při rozhodování o výši státní záruky jest přihlížeti k celkové hospodářské situaci účastníků, se zvláštním zřetelem k oblastem zvlášť hospodářsky chudým, dále k čistému katastrálnímu výtěžku scelovacího obvodu, ke stavu platného katastrálního operátu a k potřebě jeho obnovy nebo nápravy, jakož i k tomu, jde-li o pozemkovou úpravu v jedné obci nebo ve skupině obcí.

(1) Dále může stát převzít záruku za úvěr, poskytnutý peněžními ústavy, uvedenými v § 76, odst. 1, scelovacímu družstvu k získání pozemků k účelům uvedeným v § 82.

(2) Při rozhodování o této státní záruce je rovněž přihlížeti k okolnostem zmíněným v § 76, odst. 3.

Státní záruka záleží v tom, že se stát, zastoupený ministerstvem zemědělství, zaručí věřiteli za zápůjčku, a to za zúročení, úmor a vedlejší platy a za splacení zápůjčky s příslušenstvím, jak se stanoví v dlužním úpisu.

Záruka státu může být převzata:

a) za úvěr (zápůjčky) podle § 76 do úhrnné částky 1.000,000.000 Kčs,

b) za úvěr (zápůjčky) podle § 77 do úhrnné částky 1.000,000.000 Kčs.

(1) O poskytnutí státní záruky rozhoduje ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.

(2) Ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí může upraviti vyhláškou v Úředním listě podrobnosti o poskytnutí státní záruky.

(1) Za obstarání a dodání pomůcek pro založení pozemkového katastru, které budou vyhovovati předpisům o pozemkovém katastru a mohou býti převzaty jako katastrální operát, uhradí finanční správa scelovacímu družstvu, které tyto pomůcky s jejím souhlasem vlastním nákladem obstará, 50% výloh s tím spojených.

(2) Byla-li scelovacímu družstvu poskytnuta státní záruka (§§ 76 až 80), vyplatí finanční správa příspěvek podle odstavce 1 příslušnému peněžnímu ústavu k částečné úhradě zaručeného úvěru.

Při pozemkových úpravách podle tohoto zákona jest dbáti toho, aby se získaly pozemky (§ 19, odst. 1, písm. a), kterých se použije při vypracování scelovacího plánu k účelnému vyřešení úkolů uvedených v § 39, po případě k doplnění nesoběstačných zemědělských podniků.

Pozemky označené v § 82 jsou:

a) pozemky a jiné nemovitosti, získané podle zákona ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první pozemkové reformy, ve znění zákona ze dne 21. března 1948, č. 44 Sb., a podle zákona ze dne 21. března 1948, č. 46 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), a ponechané pro scelování; při tom zůstává nedotčena působnost úřadů a orgánů podle uvedených zákonů, zejména právo určiti přídělce a velikost přídělu. Přídělová cena této půdy nemá vliv na hodnotu pozemků stanovenou v odhadním řízení podle tohoto zákona;

b) přebytek plochy vzniklý při zřízení nových společných zařízení (§ 57, odst. 1);

c) pozemky získané koupí z volné ruky; na tyto koupě se nevztahují ustanovení dílu III zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy, ani zákonná ustanovení o obmezení vlastnických práv k půdě, získané podle předpisů o přídělu zemědělského majetku, ani jiná ustanovení o přechodném obmezení nabývání zemědělského majetku;

d) nemovitosti vyvlastněné k účelům scelovacím (§ 85).

(1) Pozemky označené v §§ 82 a 83 rozdělí scelovací družstvo v rámci pozemkové úpravy.

(2) Nabyvatelé pozemků označených v § 83, písm. c) a d) nahradí scelovacímu družstvu náklady vynaložené na jejich získání.

Usnesla-li se na tom většina k hlasování oprávněných přímých účastníků (§ 41 a § 12, odst. 5), lze pro účely podle § 82 v míře nezbytně nutné vyvlastnit za náhradu zastavěné pozemky, dvory a zahrady při domech a jiné pozemky nebo jejich části, když není možné jiné vhodné řešení, a je-li jich nezbytně třeba k účelnému uspořádání zastavěné části obce nebo k účelnému provedení scelování vůbec.

(1) Návrh na vyvlastnění podá scelovací družstvo zpravidla nejpozději při stanovení všeobecných zásad pro nové rozdělení (§ 59). Před podáním návrhu na vyvlastnění je scelovací družstvo povinno pokusiti se o získání potřebných práv dohodou. Vyvlastňovací řízení provede příslušná oblastní komise, u níž musí býti návrh podán.

(2) O došlém návrhu uvědomí oblastní komise toho, proti němuž vyvlastňovací návrh směřuje, a vyzve ho, aby se vyjádřil ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení, zda a za jakých podmínek jest ochoten pozemky nebo právo dobrovolně odstoupiti, aby nemuselo dojíti k vyvlastnění.

(3) Nedojde-li k dohodě nebo nevyjádří-li se podle odstavce 2 dotázaný kladně ve stanovené lhůtě, nařídí oblastní komise místní šetření za účelem zjištění předpokladů pro vyvlastnění a stanovení náhrady a zpraví o tom všechny dotčené osoby. K námitkám, které nebyly podány nejpozději při místním šetření, se nepřihlíží; na to jest v pozvání k místnímu šetření výslovně upozorniti. Zároveň se stanovením místního šetření požádá oblastní komise příslušný soud, aby poznamenal ve veřejných knihách zahájení vyvlastňovacího řízení. Tato poznámka jest účinná proti každému, kdo později dobude knihovního zápisu na vyvlastňovaném pozemku.

(4) Po vykonaném místním šetření vydá oblastní komise rozhodnutí o návrhu na vyvlastnění. Ve vyvlastňovacím nálezu se určí zpravidla též doba převzetí vyvlastněné nemovitosti a výše náhrady. Určení náhrady se však může vyhraditi zvláštnímu rozhodnutí.

(5) Proti vyvlastňovacímu nálezu oblastní komise lze se odvolati ve lhůtě 15 dnů k zemské komisi.

(1) Za vyvlastněné nemovitosti náleží vyvlastněnému peněžitá náhrada ve výši obecné ceny, zjištěné odhadem provedeným podle § 51.

(2) Při stanovení náhrady jest přihlížeti též ke škodě, kterou utrpěli uživatelé, poživatelé, nájemci a pachtýři vyvlastněním, jestliže tato užívací, požívací, nájemní a pachtovní práva nejsou knihovně zajištěna.

(3) Byla-li vyvlastněna jen část nemovitosti, budiž dána přiměřená náhrada i za to, oč se snížila hodnota zbylé části nemovitosti vyvlastněním.

(4) K ceně zvláštní obliby se nepřihlíží.

(5) Náhradu poskytne scelovací družstvo v hotovosti do 14 dnů ode dne převzetí pozemku. Nebyla-li náhrada složena ve stanovené lhůtě, přísluší vyvlastněnému od téhož dne zákonné úroky.

(1) Scelovací družstvo vyplatí náhradu přímo vlastníku nemovitosti, jestliže tento prokáže, že s výplatou souhlasí všechny osoby, jimž přísluší práva knihovně zajištěná na vyvlastněné nemovitosti.

(2) Nepodá-li vlastník nemovitosti tento průkaz, složí scelovací družstvo náhradu u soudu, v jehož obvodu je vyvlastněná nemovitost, který ji pak rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona).

(3) Průkaz uvedený v předchozím odstavci třeba podati listinou, na níž je podpis oprávněné osoby ověřen soudem nebo notářem (veřejným notářem), nebo veřejnou listinou.

(1) Scelovací družstvo může i po pravoplatnosti vyvlastňovacího nálezu upustiti od provedení vyvlastnění, je však povinno nahraditi vlastníku vzniklou škodu a obnoviti původní stav; není-li to možno, je povinno poskytnouti přiměřené odškodné.

(2) Pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, použije se opatření Stálého výboru ze dne 16. listopadu 1938, č. 291 Sb., o vyvlastnění a o některých jiných opatřeních k účelům hospodářského přebudování státu nebo dočasného hospodářského zajištění nezaměstnaných osob, ve znění vládního nařízení ze dne 27. prosince 1944, č. 289 Sb.

(1) Je-li pro uskutečnění rozsáhlejších staveb komunikačních, vodních cest a úprav letišť a jiných zařízení ve veřejném nebo národohospodářském zájmu třeba značných ploch hospodářských pozemků, jejichž použitím by byla pozemková držba tak roztříštěna, že by tím bylo ohroženo řádné hospodaření a že by byl zároveň pohlcen pozemkový majetek jen několika vlastníků, jest k žádosti stavebníka nebo stavbou postižených zavésti řízení o pozemkové úpravě podle tohoto zákona.

(2) Místního šetření podle §§ 18 a 19 se zúčastní v tom případě stavebník provádějící příslušnou stavbu nebo jeho zástupce.

(1) Přímým účastníkem scelování (§ 90, odst. 1) může být i vlastník, který přijal peněžitou náhradu za pozemky vyvlastněné nebo odstoupené, když náhradu, kterou dříve obdržel, složí jako součást náhradního nároku u peněžního ústavu, který určí oblastní komise, nebo se zaváže tak učiniti, jakmile náhradu obdrží.

(2) Nakládání s peněžitou náhradou podle odstavce 1 náleží scelovacímu družstvu, její úrokový výnos až do odevzdání náhradních pozemků přísluší bývalým vlastníkům.

(1) Plošný příspěvek na získání pozemků potřebných pro odškodnění osob, jimž byly vyvlastněny pozemky na stavby uvedené v § 90, odst. 1, nebo které odstoupily pozemky pro ten účel, musí všichni přímí účastníci scelování poskytnouti v poměru hodnot svých pozemků, pojatých do scelování.

(2) Částky peněžitých náhrad za pozemky vyvlastněné nebo odstoupené, uvedené v § 91, odst. 1, se rozvrhnou na všechny přímé účastníky scelování v poměru hodnot pozemků, kterými přispěli na odškodnění podle odstavce 1.

Ustanovení § 41, odst. 5 o přípustné výši peněžních vyrovnávacích částek k úhradě rozdílu mezi dosavadními a náhradními pozemky se na tyto případy nevztahuje.

(1) Zaokrouhlování (arondace) zemědělských pozemků a lesů, odstraňování cizích pozemků (enkláv) a vyrovnání hranic se provádí účelnou výměnou zemědělských a lesních pozemků buď podle dohody jejich vlastníků nebo, nedojde-li k dohodě, podle rozhodnutí oblastní komise.

(2) Příslušné směnné smlouvy, které byly schváleny oblastní komisí, a rozhodnutí podle odstavce 1 požívají výhod podle § 97. Oblastní komise jsou povinny na požádání sepsati směnné smlouvy a vypracovati knihovní návrhy potřebné k jejich provedení. Ke knihovnímu vkladu podle směnné smlouvy, vyhotovené nebo schválené oblastní komisí, není třeba soudního nebo notářského ověření podpisů.

(3) Má-li připadnouti k pozemku, jehož arondace se provádí, pozemek památkově cenný, nesmí býti bez souhlasu příslušného úřadu měněn dosavadní způsob jeho obdělávání.

(1) Uzná-li oblastní komise pozemkovou úpravu (arondaci) podle § 94 za účelnou i nutnou a nedojde-li k dohodě mezi příslušnými vlastníky, může oblastní komise na návrh jedné ze zúčastněných stran provésti tuto pozemkovou úpravu vyvlastněním podle zásad uvedených v §§ 86 až 89.

(2) Náhrada za pozemek vyvlastněný k tomuto účelu má býti dána zásadně v pozemku (pozemcích) téže hodnoty, a není-li to možno, v penězích.

(1) Dohodnou-li se strany uzavírající směnnou smlouvu převésti práva nebo závazky zapsané ve veřejných knihách s jednoho směňovaného pozemku na druhý anebo na jiný zemědělský nebo lesní pozemek, může býti souhlas osob, pro které jsou na pozemku, o který jde, zapsány knihovní práva nebo závazky, nahrazen svolením soudu.

(2) Uděliti svolení přísluší okresnímu soudu, v jehož obvodu je pozemek, na který mají býti práva a závazky převedeny, a mají-li být převedeny jako simultánní na pozemky v obvodech několika okresních soudů, tomu z nich, u kterého bude žádost nejprve podána.

(3) Soud rozhodne v řízení nesporném na společnou žádost smluvních stran po vyjádření zemské komise, že zamýšlená směna je s hlediska arondace a scelování pozemků účelná. Svolení udělí, nevznikne-li převodem práva nebo závazku osobám oprávněným nebo zavázaným škoda anebo vznikne-li jim jen škoda nepatrná, kterou lze vyrovnat peněžitou náhradou; v tom případě soud zároveň určí, nedojde-li k dohodě, výši náhrady.

(4) Soudním rozhodnutím podle předchozích odstavců nemůže býti nahrazen souhlas úřadů uvedených v § 44, odst. 8 k převodu služebností nebo užívacích práv ve prospěch železnic, letectví, zařízení pošt a státních telekomunikací, státních vodocestných a státních nebo z veřejných prostředků subvencovaných vodohospodářských staveb nebo všeužitečných podniků elektrických anebo k převodu závazků uložených na ochranu památek všeho druhu, přírodních krás a krajinného rázu.

Směnné smlouvy, převody vlastnického práva ke směnným pozemkům, dále převody práv a závazků knihovně zapsaných ze směneného pozemku na jiný podle soudního rozhodnutí (§ 96) požívají výhod podle § 27 a jsou osvobozeny též od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, pokud nemá býti současně zapsána změna v osobě oprávněného či zavázaného, ani změna v rozsahu těchto práv nebo závazků.

Až do další úpravy zůstávají v platnosti, po případě jsou dále použivatelné:

1. Na Slovensku:

a) zák. čl. VI/1836, o těch věcech, které mimo užívání pozemků patří k užitkům poddaných,

b) zák. čl. X/1836, o municipální pravomoci na půdě a o urbárenském procesu,

c) zák. čl. XII/1836, o poměrném dělení společenských užitků pozemkových podle zvyklostí,

d) zák. čl. VII/1840, o vysvětlení a částečné změně některých odstavců zák. čl. VI, X a XII z roku 1836 ve věcech urbariálních,

e) zák. čl. LIII/1871 a

f) zák. čl. XXXIX/1908, o rozdělení majetku urbariálního a úpravě poměrů pozemkového majetku a o komasaci pozemků,

pokud se týkají úpravy držby, urbárního oddělování a poměrného dělení, a to s tou změnou, že toto řízení provedou orgány a úřady jmenované v §§ 2 a 9 tohoto zákona;

2. v zemích České a Moravskoslezské:

zákon ze dne 13. února 1884, č. 31 mor. z. z., o dělení společenských pozemků a o úpravě užívání a správy společenských pozemků, ve znění přílohy B k vládnímu nařízení ze dne 19. května 1939, č. 171 Sb. z roku 1940, o scelování hospodářských pozemků a jiných úpravách pozemkové držby, s tou změnou, že v řízení při dělení pozemků a při úpravě užívání a správy společenských pozemků jsou příslušné orgány a úřady jmenované v §§ 2 a 9 tohoto zákona. Pokud se však příloha B k vládnímu nařízení č. 171/1940 Sb. odvolává na ustanovení uvedená v příloze A k tomuto nařízení, nastoupí na místo nich obdobná ustanovení tohoto zákona.

(1) Pro řízení podle tohoto zákona platí, pokud se v něm nestanoví jinak, vládní nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

(2) Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí a opatření oblastní komise k zemské komisi a z rozhodnutí zemské komise k ministerstvu zemědělství.

(3) Shledá-li zemská komise v odvolacím řízení nebo při výkonu dozorčího práva, že byly při vyšetřování určité věci pominuty podstatné skutečnosti, nebo že byl za řízení porušen zákon takovým způsobem, že to má vliv na výsledek celé pozemkové úpravy, nebo že byla zkrácena práva jednotlivých účastníků této úpravy, má zemská komise naříditi nové jednání ve věci.

Orgány jmenované v §§ 2 a 9 buďtež při plnění svých úkolů podporovány ostatními úřady, soudy a orgány veřejné správy, které mají zejména urychleně vyřizovati žádosti předložené jim podle tohoto zákona.

Obce, v nichž bylo provedeno scelování podle tohoto zákona, se posuzují přednostně při rozhodování o žádostech o příspěvky a podpory z veřejných prostředků, zejména též z prostředků určených ke zvelebení zemědělství.

(1) Pokud ministr (ministerstvo) všeobecně upraví podle předcházejících ustanovení některou věc, učiní tak pro Slovensko po vyjádření příslušného pověřence (pověřenectva), který se po případě dohodne se zúčastněnými pověřenci (pověřenectvy).

(2) Ministři (ministerstva) vykonávají svou působnost podle tohoto zákona na Slovensku prostřednictvím příslušných pověřenců (pověřenectev), kteří se přitom řídí směrnicemi vydanými příslušným ministrem (ministerstvem).

(3) Vyhlášky ministrů uveřejněné v Úředním listě, vydané podle tohoto zákona, uveřejní příslušný pověřenec též v Úředním věstníku.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost předpisů, pokud odporují ustanovením tohoto zákona; zejména se zrušuje platnost, po případě použivatelnost:

1. na Slovensku s výhradou ustanovení § 98, č. 1:

a) zák. čl. VI/1836,

b) zák. čl. X/1836,

c) zák. čl. XII/1836,

d) zák. čl. VII/1840,

e) zák. čl. LIII/1871,

f) zák. čl. VII/1908, o stálé hospodářské odborné komisi,

g) zák. čl. XXXIX/1908 a

h) zákona ze dne 13. prosince 1939, č. 328 Sl. z., o státním komasačním fondu, a vládního nařízení ze dne 28. února 1940, č. 48 Sl. z., jímž se provádí tento zákon;

2. v zemích České a Moravskoslezské:

a) vládního nařízení č. 171/1940 Sb., s výjimkou přílohy B,

b) vládního nařízení ze dne 21. července 1943, č. 208 Sb., kterým se doplňuje vládní nařízení ze dne 19. května 1939, č. 171 Sb., z roku 1940, o scelování hospodářských pozemků a o jiných úpravách pozemkové držby.

Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

Dr. Beneš v. r.

Zápotocký v. r.

Ďuriš v. r.