1 As 60/2006 — Nejvyšší správní soud

43 A 2/2020- 35 - text 13 43 A 2/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobkyně: Living Roof Development spol. s r.o., IČO 27869873 sídlem Filmařská 1154/21, Praha 5 zastoupena advokátem Mgr. Jiřím Kubovičem sídlem Lublinská 576/11, Praha 8 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 a za účasti osoby zúčastněné: JUDr. L. H. bytem X zastoupena advokátem Mgr. Petrem Ťopkem sídlem Malátova 17, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2019, č. j. 130469/2019/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (sále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 176/2018 Sb. (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (dále jen „stavební úřad“) ze dne 2. 5. 2019, č. j. MÚBNLSB-OSÚÚPPP-45183/2019-JANJI (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla osobě zúčastněné na řízení dodatečně povolena stavba označená jako přístavba rodinného domu č. p. Xa na pozemcích p. č. Xb a st. Xc v katastrálním území P. (dále jen „stavba“, všechny pozemky uváděné v tomto rozsudku se nachází v témže katastrálním území). Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 2. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků, osobami k tomu oprávněnými a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. 3. Soud při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž ho přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání v souladu s § 76 odst. 1 s. ř. s. Podstatný obsah správního spisu 4. Ze správního spisu soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti. Osoba zúčastněná na řízení podala dne 15. 7. 2015 u stavebního úřadu podle § 110 odst. 1 a 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu, ve znění zákona č. 193/2017 Sb. (dále jen „stavební zákon“) žádost o stavební povolení označené jako „přístavba rodinného domu č. p. Xa, k. ú. P., č. kat. Xb“. Dne 1. 9. 2015 bylo osobě zúčastněné na řízení doručeno oznámení o zahájení řízení a usnesení o přerušení řízení o odstranění stavby. Téhož dne vyzval stavební úřad osobu zúčastněnou na řízení k doplnění žádosti o projektovou dokumentaci s vyznačeným razítkem oprávněné osoby včetně podpisu, k doplnění o situaci se zákresem domovních částí přípojek na pozemku a řešením odvodu dešťových vod, závazné stanovisko vodoprávního úřadu a o povolení výjimky z § 25 odst. 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 431/2012 Sb. (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“). Stavební úřad současně usnesením řízení o dodatečné povolení stavby přerušil. 5. V průvodní zprávě k projektové dokumentaci vyhotovené Ateliérem stavebních konstrukcí v lednu 2015 (dále jen „projektová dokumentace“) je v části A.5 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení uvedeno, že „[s]tavba není členěna na objekty. Stavbu tvoří přístavba relaxačního zařízení a bytové jednotky s propojovací chodbou (zimní zahrada) do stávajícího rodinného domu.“ 6. V souhrnné technické zprávě k projektové dokumentaci je v části B.2.1 Účel užívání stavby, základní kapacity funkčních jednotek uvedeno, že „[s]tavba bude sloužit jako doplňková ke stavbě hlavní (relaxace) a k bydlení.“ 7. Dne 5. 11. 2015 rozhodl stavební úřad o povolení výjimky z požadavků § 25 odst. 6 a 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., která spočívá v umístění stavby na hranici pozemku, přesahu střechy na pozemek p. č. Xd a umístění oken v hraniční zdi. Rozhodnutí je opatřeno doložkou právní moci dne 5. 12. 2015 s tím, že v rozdělovníku bylo uvedeno, že rozhodnutí obdrží i žalobkyně. 8. Dne 4. 2. 2016 vypravil stavební úřad oznámení o zahájení řízení a pozvání k ústnímu jednání konanému dne 26. 2. 2016 v 9:00 na místě stavby, přičemž toto oznámení a pozvání bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 4. 2. 2016. 9. Dne 26. 2. 2016 se uskutečnilo ústní jednání na místě stavby a za žalobkyni se tohoto jednání účastnily tři osoby. Na místě bylo zjištěno, že je stavba provedena podle dokumentace předložené k žádosti o dodatečné povolení stavby a je dokončena. Téhož dne byly stavebnímu úřadu doručeny námitky žalobkyně, ve kterých uvedla, že stavba zasahuje do jejího práva na nerušené užívání její nemovitosti (namítala, že základy stavby mohou zasahovat na její pozemek a úpravou její stavby by mohlo dojít k poškození projednávané stavby), dále namítala zásah do práv z hlediska požární bezpečnosti, nevhodný zásah do charakteru zástavby dané lokality, neboť dle žalobkyně stavba nerespektuje okolí a může být precedentem pro další zastavované lokality, namítala i ohrožení bezpečného provozu na místní komunikaci (stavba měla bránit výhledu z výjezdu z místní komunikace), absenci vyjádření Policie České republiky, žalobkyně také namítala, že se jedná o další stavbu, byť propojenou chodbou, na jednom pozemku, což vylučuje zákon, dále namítala, že se stavba nachází bezprostředně na hranici jejího pozemku, přesah střechy zasahuje na její pozemek, okna jsou umístěna v hraniční zdi, na hranici pozemku jsou základy stavby, kde se nachází izolace proti vlhkosti apod., namítala absenci smlouvy mezi žalobkyní a osobou zúčastněnou na řízení, která by upravovala vzájemná práva a povinnosti, nakonec namítala, že projektová dokumentace nerespektuje podmínky Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, neprokazuje soulad s územním plánem ani soulad s technickými požadavky na stavbu. 10. Dne 2. 4. 2019 vypravil stavební úřad oznámení o pokračování v řízení a pozvání k ústnímu jednání konanému dne 30. 4. 2019 na místě stavby, přičemž toto oznámení a pozvání bylo zástupci žalobkyně doručeno do datové schránky dne 2. 4. 2019. Žalobkyně ani její zástupce se ústního jednání dne 30. 4. 2019 nezúčastnili. 11. Dne 29. 4. 2019 byly stavebnímu úřadu doručeny prostřednictvím zástupce žalobkyně námitky, které byly obsahově totožné s námitkami ze dne 26. 2. 2016. 12. Dne 2. 5. 2019 vydal stavební úřad prvostupňové rozhodnutí, kterým dodatečně povolil stavbu. Stavební úřad vyhodnotil, že je stavba v souladu s územním plánem, neboť jde o rodinný dům, který se nachází v ploše smíšené obytné, pro kterou je stanoven pouze jeden regulativ, a to maximální výška 9 m (stavba má 7,7 m). Z hlediska nezpevněných ploch pro vsakování dešťových vod je v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. Dále stavbu projednal s dotčenými orgány a stavbu dodatečně povolil. V odůvodnění se vyjádřil k jednotlivým námitkám, které uplatnila pouze žalobkyně a které vyhodnotil jako nedůvodné. 13. Žalobkyně se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolala a uplatnila námitky, které byly totožné s námitkami uplatněnými dne 26. 2. 2016 a 29. 4. 2019, s tím, že se dle tvrzení zástupce žalobkyně stavební úřad s podanými námitkami nevypořádal v souladu se zákonem. Nad rámec již dříve uplatněných námitek pak ještě uvedla, že by měl stavební úřad přijímat informace pro vydání rozhodnutí nejen z dokumentace předložené žadatelem (osobou zúčastněnou na řízení), ale měl by se přesvědčit o skutečném provedení stavby. 14. O odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že odvolání žalobkyně podle ustanovení § 90 odst. 5 správního řádu zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Obsah žaloby 15. Žalobkyně má za to, že jsou napadené rozhodnutí a prvostupňové rozhodnutí nezákonná. Uvedla, že nesouhlasí s právním posouzení věci a má za to, že trpí právními, procesními i skutkovými vadami. Podle žalobkyně se žalovaný nevypořádal argumentačně s některými odvolacími námitkami. Žalobkyně považuje rovněž za nezákonné rozhodnutí o povolení výjimky ze dne 5. 11. 2015, č. j. 063039/2015 (dále jen „rozhodnutí o povolení výjimky“), kterým byla povolena výjimka z ustanovení § 25 odst. 6 a 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a které bylo podkladem pro prvostupňové rozhodnutí. Podle názoru žalobkyně může soud napadené rozhodnutí, resp. prvostupňové rozhodnutí zrušit i z důvodu, že nebyly splněny podmínky pro povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu, přestože se žalobkyně do tohoto rozhodnutí o povolení výjimky neodvolala. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že může být stavba postavena na hranici jejího pozemku z důvodu, že některé garáže v ulici stojí na hranici pozemku. Žalobkyně upozornila na to, že st