6 Ads 88/2006 — Nejvyšší správní soud

54 A 23/2020- 36 - text 14 54 A 23/2020 [OBRÁZEK][OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobce: Mgr. M. P. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, Praha 5 za účasti: 1) V. P. bytem X 2) R. M. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2020, č. j. 071869/2020/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2020, č. j. 071869/2020/KUSK, a rozhodnutí Městského úřadu Vlašim ze dne 19. 2. 2020, č. j. VÝST 5999/20-MAZ, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Vlašim (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 19. 2. 2020, č. j. VÝST 5999/20-MAZ (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a zároveň jako opožděné zamítl odvolání osoby zúčastněné na řízení 1). Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně žalobci a osobě zúčastněné na řízení 1) nařídil odstranění stavby „Oplocení na pozemku č. XA v katastrálním území H.“ (všechny nemovitosti uvedené v tomto rozsudku se nachází v tomtéž katastrálním území), přičemž tuto stavbu vymezil jako oplocení na pozemku parc. č. XA podél společné hranice s pozemkem parc. č. st. XB, v celkové délce 21 m, o celkové výšce 2,87 m, které se skládá z osmi kónických kamenných sloupků výšky 0,9 m se základnou 0,25 m x 0,35 m (dále jen „kamenné pilíře“) a trubek s tkaninou výšky 1,97 m (dále společně jen jako „sporná stavba“). Sporná stavba byla postavena bez rozhodnutí, opatření či jiného úkonu stavebního úřadu a nebyla dodatečně povolena. 2. Žalobce předně namítá, že sporná stavba je součástí staré opěrné zdi a představuje stavbu, která podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 1. 2020 (dále jen „stavební zákon“) nevyžaduje žádné rozhodnutí, opatření či jiný úkon stavebního úřadu, neboť byla provedena v režimu § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona. Kamenné pilíře byly vystavěny ke stejnému účelu jako opěrná zeď podle § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona, přičemž se jedná o menší opěrný prvek, který je nedílnou součástí opravované zdi. Proto menší stavba, tj. (opěrné) kamenné pilíře naplňující stejná kritéria jako stavba větší (opěrná zeď) nevyžadující stavební povolení, rovněž stavební povolení nevyžaduje. 3. Dále žalobce namítá, že správní orgány nesprávně zjistily skutkový stav. Oplocení sporné stavby má totiž výšku 195 až 198 cm, nikoliv 278 cm, jak uvádí správní orgán I. stupně. Žalovaný se touto otázkou nezabýval, přičemž se nesprávně ztotožnil se závěrem správního orgánu I. stupně, podle kterého kamenné pilíře jsou součástí oplocení a který je započítal do výšky oplocení, ačkoliv oplocení samotné začíná až kovovými trubkami nad kamennými pilíři, které jsou zpevněním a součástí zdi (rozhrady), nikoliv součástí oplocení. 4. Žalovaný se podle žalobce nezabýval sdělením správního orgánu I. stupně ze dne 31. 10. 2018, č. j. VYST 75137/18-MAZ, na jehož základě měl žalobce za to, že spornou stavbu realizuje v režimu § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona. Ke změně názoru úřední osoby došlo až po realizaci sporné stavby, čímž byla porušena jeho dobrá víra. Žalovaný se nevypořádal ani s odborným vyjádřením ze dne 17. 6. 2019, podle kterého kamenné pilíře lokálně zesilují stávající opěrnou zeď, která je v neuspokojivém stavu. 5. Žalobce dále tvrdí, že mu v důsledku nesprávného úředního postupu úřední osoby správního orgánu I. stupně vznikla škoda, neboť realizace sporné stavby byla finančně náročná. Domáhá se rovněž využívání zjednodušujících postupů podle § 4 stavebního zákona. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje, aby ji soud zamítl. Uvádí, že žalobce nerozlišuje mezi stavbou oplocení do 1 m výšky a na ní existujícího oplocení do 2 m výšky, která nevyžaduje povolení stavebního úřadu, od stavby oplocení na kamenných pilířích celkové výšky 287 cm, která takové povolení vyžaduje (z důvodu překročení výšky 2 m). Žalobce nevysvětlil, jak mohou kamenné pilíře na pozemku žalobce být nedílnou součástí opěrné zdi osoby zúčastněné na řízení 2), jestliže stavba je podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) součástí pozemku. Argumentační pravidlo „od většího k menšímu“ neobsahuje žádné ustanovení platné právní úpravy. Využití zjednodušujících postupů podle § 4 stavebního zákona neznamená, že stavby nebudou posuzovány podle § 79 stavebního zákona. 7. Osoba zúčastněná na řízení 1) ve vyjádření k žalobě pouze jinými slovy uvádí skutečnosti a argumenty obsažené v žalobě. 8. Osoba zúčastněná na řízení 2) ve vyjádření k žalobě uvádí skutečnosti týkající se původního stavu rozhrady (původní zdi a plotu) a poukazuje na soukromoprávní ujednání o její opravě a údržbě mezi ní a žalobcem a osobou zúčastněnou na řízení 1). Se žalobou nesouhlasí. Spornou stavbou došlo ke znemožnění údržby a opravy původní zdi a plotu, neboť nyní je k nim znemožněn přístup z její strany. 9. V reakci na vyjádření osoby zúčastněné na řízení 2) žalobce shrnul dosavadní historický vývoj týkající se rozhrady jakož i sousedských sporů. Následně stručně shrnul argumentaci obsaženou již v žalobě. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 10. Ze správního spisu vyplývá, že správní orgán I. stupně obdržel dne 15. 5. 2018 podnět osoby zúčastněné na řízení 2) týkající se sporné stavby (označený jako „žádost o vyřízení stížnosti“). Z přiložené fotografické dokumentace mimo jiné vyplývá, že vedle stávající opěrné zdi žalobce a osoba zúčastněná na řízení 1) přistavují na své straně novou opěrnou zeď a kamenné pilíře. 11. Součástí předloženého správního spisu je rovněž (i) protokol z kontrolní prohlídky ze dne 8. 6. 2018; (ii) protokol z kontrolní prohlídky a místního šetření ze dne 3. 1. 2019 a (iii) protokol z místního šetření ze dne 3. 4. 2019. Z těchto protokolů mimo jiné vyplývá, že vedle stávající opěrné zdi byla stavěna a postavena nová opěrná zeď a k ní se pojící sporná stavba. 12. Dne 29. 10. 2018 učinili žalobce a osoba zúčastněná na řízení 1) u správního orgánu I. stupně podání („dotaz“), v němž uvedli, že opěrná zeď má výšku 1 m a kamenné pilíře mají výšku 55 až 75 cm, přičemž mají tvořit základ k oplocení o výšce 2 m z vertikálních ocelových trubek s nataženou stínící folií a bambusovými rohožemi. Správního orgánu I. stupně se přitom dotázali: „Lze na tyto naše opěrné sloupky (pilířky) + opěrnou zeď nainstalovat plot výšky 2 m dle par. 79 písm. f)?“ 13. Opatřením ze dne 31. 10. 2018 správní orgán I. stupně reagoval na dotaz žalobce a osoby zúčastněné na řízení 1) kladným stanoviskem k zamýšleným stavbám, přičemž výslovně uvedl, že „pokud výše uvedená opěrná zídka výšky 1 m a na ní provedené oplocení výšky 2 m nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím, jedná se o stavby, které podle stavebního zákona nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas“. 14. Podáním ze dne 28. 2. 2019 oznámili žalobce a osoba zúčastněná na řízení 1) správnímu orgánu I. stupně dokončení stavby opěrné zdi, opěrných kamenných pilířů a kovových sloupků s upevněnou stínící tkaninou. 15. Opatřením ze dne 27. 5. 2019, č. j. VYST 15950/19-MAZ, správní orgán I. stupně oznámil žalobci a osobě zúčastněné na řízení 1) zahájení řízení o odstranění sporné stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Zároveň byly tyto osoby poučeny o možnosti požádat o dodatečné povolení sporné stavby. 16. Na opatření správního orgánu I. stupně ze dne 27. 5. 2019 reagoval žalobce a osoba zúčastněná na řízení 1) podáním ze dne 19. 6. 2019, ve kterém uvádí, že sporná stavba byla provedena v režimu § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona, což podpořili odborným vyjádřením ze dne 17. 6. 2019. Z něj mimo jiné plyne, že podmínky stanovené v § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona nebyly splněny. 17. Z listiny „Prohlášení stavebního dozoru o provedení stavby – reakce na Oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby ze dne 27. května 2019 pod č. j. VYST 185950/19-MAZ“ autorizované inženýrky pro pozemní stavby Ing. J. T. ze dne 17. 6. 2019 (dále jen „odborné vyjádření autorizované inženýrky“) vyplývá, že kamenné pilíře v rámci sporné stavby jsou „pilíře, které lokálně zesilují stávající opěrnou zeď a jsou její nedílnou součástí“, proto se má jednat o stavbu splňující podmínky § 79 odst. 2 pís