Zákon správní řád · 500/2004 Sb. · § 111 · Správní právo
Stručně: Paragraf 111 správního řádu definuje exekuční příkaz jako usnesení, které nařizuje provedení exekuce k vymožení nepeněžité povinnosti a stanovuje jeho obsahové náležitosti a okruh osob, kterým se oznamuje.
§ 111 Exekuční příkaz
(1) Exekuční příkaz je usnesením, které kromě náležitostí uvedených v § 68 obsahuje
a) označení exekučního titulu, na jehož základě se vydává,
b) vymezení nepeněžité povinnosti, která má být splněna,
c) způsob, jakým bude exekuce provedena,
d) věci a práva, které mají být exekucí postiženy, a
e) další údaje, pokud je to potřebné k provedení exekuce.
(2) Exekuční příkaz se oznamuje povinnému a dalším osobám, kterým z exekučního příkazu vyplývají povinnosti nebo práva.
(3) Proti exekučnímu příkazu se nelze odvolat.
Paragraf 111 správního řádu definuje exekuční příkaz jako usnesení, které nařizuje provedení exekuce k vymožení nepeněžité povinnosti a stanovuje jeho obsahové náležitosti a okruh osob, kterým se oznamuje.
Co to znamená v praxi
Exekuční příkaz je formální dokument, kterým správní orgán zahajuje nucené vymáhání nepeněžité povinnosti (např. vyklizení, odstranění stavby).
Musí v něm být jasně uvedeno, na základě jakého rozhodnutí (exekučního titulu) se exekuce provádí a jaká konkrétní nepeněžitá povinnost má být splněna.
Dále musí být specifikován způsob provedení exekuce (např. náhradním výkonem, přímým vynucením) a co konkrétně bude exekucí postiženo (např. nemovitost k vyklizení).
Exekuční příkaz se doručuje nejen povinnému, ale i dalším osobám, které mají v souvislosti s exekucí nějaké povinnosti nebo práva.
Na co si dát pozor
Proti exekučnímu příkazu se nelze odvolat, což znamená, že po jeho vydání je nutné se s ním smířit nebo hledat jiné právní prostředky obrany (pokud jsou k dispozici).