2 Afs 186/2006 — Nejvyšší správní soud

141 Af 17/2023- 35 - text  11 141 Af 17/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobkyně: GIANT STAR s.r.o., IČO: 28744292, sídlem Jaroslava Průchy 1915/24, 434 01 Most, zastoupena JUDr. Markétou Tukinskou, Ph.D., advokátkou, sídlem J. V. Sládka 1363/2, 415 01 Teplice, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2023, č. j. 35569-5/2023-900000-311, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2023, č. j. 35569-5/2023-900000-311, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 28. 6. 2023, č. j. 317-25/2023-620000-12, kterým celní úřad rozhodl dle § 116 správního řádu o nákladech exekučního řízení, ve kterém žalobkyně vystupovala jako povinná. Žalobkyni bylo prvostupňovým rozhodnutím uloženo zaplatit celnímu úřadu částku 2 640 Kč (2 000 Kč paušální částka + 640 Kč hotové výdaje na zámečníka vzniklé celnímu úřadu v exekučním řízení) ve lhůtě 15 dnů od doručení prvostupňového rozhodnutí. Žaloba 2. Žalobkyně v úvodu žaloby předeslala, že napadené (i prvostupňové) rozhodnutí o nákladech exekuce bylo přijato v rámci řízení o přestupku podle § 123 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění ke dni spáchání přestupku 10. 10. 2018 (dále jen „zákon o hazardu“), kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že v provozovně zvané „BRIX bar“ v Mostě nejméně ke dni 10. 10. 2018 provozovala v rozporu s § 7 odst. 2 písm. b) zákona o hazardu hazardní hry, ke kterým nebylo uděleno povolení, prostřednictvím 4 specifikovaných technických herních zařízení (dále jen „THZ“ případně „herní zařízení“). Žalobkyně byla shledána vinnou, že se dopustila zmíněného přestupku, rozhodnutím celního úřadu ze dne 20. 6. 2023, č. j. 317-1/2023-620000-12; za tento přestupek jí byla uložena pokuta ve výši 200 000 Kč. Žalobkyně konstatovala, že rozhodnutím o přestupku byla dále na základě § 53 odst. 1 písm. e) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění ke dni spáchání přestupku 10. 10. 2018 (dále jen „zákon o přestupcích“) neznámé osobě zastoupené opatrovníkem Statutárním městem Most zabrána dvě herní zařízení typu Diascope a dvě herní zařízení typu Golden Horse včetně všech částí, součástí a příslušenství s tím, že vlastníkem zabraných věcí se na základě § 53 odst. 3 zákona o přestupcích stal stát. Konečně byla prvostupňovým rozhodnutím o přestupku na základě § 53 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích neznámé osobě zastoupené opatrovníkem Statutárním městem Most zabrána hotovost nalezená ve schránkách výše uvedených herních zařízení v celkové výši 9 800 Kč s tím, že vlastníkem zabrané hotovosti se na základě § 53 odst. 3 zákona o přestupcích stal stát. Žalobkyně konstatovala, že proti prvostupňovému rozhodnutí o přestupku podala odvolání, o kterém žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 6. 9. 2023, č. j. 35569-4/2023-900000-311, kdy pouze formálně upravil skutkovou větu ohledně spáchaného přestupku, jinak však odvolání neshledal důvodným. 3. Žalobkyně podotkla, že proti zmíněnému rozhodnutí žalovaného ohledně přestupku podala žalobu ke zdejšímu soudu, neboť se necítí vinna spácháním zmíněného přestupku. Navrhla, aby nyní posuzovaná věc ohledně nákladů exekučního řízení byla spojena s věcí týkající se popisovaného přestupku (projednávanou u zdejšího soudu pod sp. zn. 141 Af 16/2023, pozn. soudu). 4. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem žalovaného v napadeném rozhodnutí, že proti ní byla exekuce vedena řádně. Konstatovala, že exekučním titulem bylo předběžné opatření vydané v rámci přestupkového řízení, kterým jí byla uložena povinnost zajistit celnímu úřadu zpřístupnění zásobníků s penězi u 2 ks herních zařízení umožňujících hru Diascope a 2 ks herních zařízení umožňujících hru Golden Horse, která byla dne 10. 10. 2018 celním úřadem zajištěna v provozovně žalobkyně BRIX bar. Žalobkyně upozornila na to, že proti předběžnému opatření vydanému celním úřadem podala v zákonné lhůtě odvolání, které však žalovaný zamítl s tím, že zpřístupnění zásobníků s penězi může žalobkyně splnit zajištěním zámečníka. Žalobkyně konstatovala, že s ohledem na poučení žalovaného zajistila na den 16. 11. 2022 zámečníka, který se dostavil na místo určené správním orgánem a byl připraven k pokynu správního orgánu otevřít zásobníky. 5. Žalobkyně zdůraznila, že předběžným opatřením jí nebyla uložena povinnost otevřít zásobníky s penězi, ale pouze povinnost zajistit celním úřadu zpřístupnění zásobníků s penězi, což žalobkyně zajistila tím, že na místo dorazila spolu se zámečníkem. Žalobkyně však není a nebyla vlastníkem herních zařízení, a tudíž nemohla tyto svévolně poškodit, přičemž v dané situaci nepřicházel v úvahu jiný způsob otevření zásobníků než násilné otevření zámečníkem. Žalobkyně tudíž sdělila pracovníkům celního úřadu, že zámečník je připraven otevřít zásobníky THZ k jejich pokynu. Tento pokyn pracovníci celního orgánu odmítli dát. Dle žalobkyně je lhostejno, který konkrétní pracovník se na místě nacházel a v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedené vysvětlení, že zpracovatel věci nebyl na místě, není způsobilé omluvit skutečnost, že žalobkyně nebyla na místě řádně poučena, resp. že na místě nebyla osoba oprávněná pokyn udělit. Nevhodná organizace práce žalovaného a celního úřadu nemůže dle žalobkyně být žádným způsobem kladena k její tíži. 6. Dle žalobkyně žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že žalobkyně porušila jí uloženou povinnost, což však není pravdou. Žalobkyni totiž bylo uloženo toliko zajistit otevření zásobníků THZ, nikoli je provést. Tudíž žalobkyně uloženou povinnost splnila bezezbytku. Pokud chtěl žalovaný po žalobkyni, aby otevřela zásobníky THZ, měl jinak formulovat výrok předběžného opatření. Žalobkyně podotkla, že na místě byli přítomni pracovníci celního úřadu, a pokud měli za to, že výklad předběžného opatření, jak je chápe žalobkyně (nutnost udělení pokynu k otevření schránek THZ celním úřadem), je nesprávný, měli o tomto žalobkyni poučit a toto poučení zapsat do protokolu. Nic takového se dle žalobkyně nestalo, tudíž z jednání pracovníků celního úřadu pochopila, že její postup je v souladu s vydaným předběžným opatřením. 7. Žalobkyně dále nesouhlasila s argumentací žalovaného v napadeném rozhodnutí, že nenapadla rozhodnutí o předběžném opatření. Toto žalobkyně napadla odvoláním, správní žalobu proti takovému rozhodnutí nebylo možné podat, neboť samotné rozhodnutí odvolacího orgánu bylo žalobkyni doručeno dne 16. 11. 2022, tedy v den konání úkonu, kvůli kterému bylo předběžné opatření nařizováno, a nadto jde o rozhodnutí předběžné povahy, které je z projednání ve správním soudnictví vyloučeno. Samotné rozhodnutí o provedení exekuce (exekuční příkaz) pak žalobkyně nenapadla, neboť s ohledem na skutečnost, že nebylo možné zajistit klíče k THZ, neviděla jinou zákonnou možnost zajištění otevření přístrojů, když je stále přesvědčena o tom, že v rámci přestupkového řízení poskytla celnímu úřadu maximální žádanou spolupráci. 8. Závěrem žaloby žalobkyně zdůraznila, že se žádného přestupku nedopustila, rozhodnutí o přestupku napadla samostatnou žalobou (vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 141 Af 16/2023, pozn. soudu), neboť toto rozhodnutí a řízení mu předcházející je zatíženo značným množstvím pochybení, kdy mimo jiné byl přestupek promlčen, dokazování v přestupkovém řízení nebylo řádně provedeno, žalobkyni bylo upřeno právo na řádné objasnění skutkového stavu a žalovaný při rozhodování vycházel z nepoužitelných důkazů. Dle žalobkyně již z těchto důvodů (vady přestupkového řízení) neměla být žalobkyni uložena povinnost k náhradě nákladů exekuce. Vyjádření žalovaného k žalobě 9. Žalovaný k výzvě soudu předložil příslušný spisový materiál spolu s písemným vyjádřením k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí pro nedůvodnost. Dle žalovaného je pro daný případ podstatné, že exekuční příkaz nebyl ze strany žalobkyně napaden námitkami, ačkoliv měla postavení povinné ve smyslu § 103 odst. 1, § 111 odst. 2 a § 116 odst. 1 správního řádu a byla řádně poučena nejen o tom, že exekuční náklady hradí povinný, ale také o možnosti uplatnit námitky. 10. Žalovaný dále uvedl, že důvody žaloby jsou podrobněji rozvedenou obdobou argumentace uplatněné v rámci odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Žalovaný i přes obsah žaloby setrval na svých právních závěrech, proto odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 11. Žalovaný zdůraznil, že napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto výhradně o odvolání proti prvostupňové