Stručně: Paragraf 353 Obchodního zákoníku stanoví, že pokud dlužník nemůže splnit svůj závazek a tento závazek zanikne pro nemožnost plnění, je povinen nahradit věřiteli škodu, ledaže nemožnost plnění byla způsobena okolnostmi, za které dlužník neodpovídá.
§ 353
Dlužník, jehož závazek zanikl pro nemožnost plnění, je povinen uhradit škodu tím způsobenou věřiteli, ledaže nemožnost plnění byla způsobena okolnostmi vylučujícími odpovědnost (§ 374). Pro náhradu škody se použije obdobně ustanovení § 373 a násl.
Paragraf 353 Obchodního zákoníku stanoví, že pokud dlužník nemůže splnit svůj závazek a tento závazek zanikne pro nemožnost plnění, je povinen nahradit věřiteli škodu, ledaže nemožnost plnění byla způsobena okolnostmi, za které dlužník neodpovídá.
Co to znamená v praxi
Pokud dlužník nemůže splnit, co slíbil, a jeho závazek kvůli tomu zanikne, musí věřiteli uhradit vzniklou škodu.
Dlužník se povinnosti nahradit škodu zprostí, pokud prokáže, že nemožnost plnění byla způsobena okolnostmi, které vylučují jeho odpovědnost (tzv. vyšší moc nebo jiné nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky).
Pro určení výše a způsobu náhrady škody se použijí pravidla pro náhradu škody uvedená v § 373 a následujících Obchodního zákoníku.
Na co si dát pozor
Dlužník by měl být schopen prokázat, že nemožnost plnění byla způsobena okolnostmi vylučujícími jeho odpovědnost, jinak mu vzniká povinnost nahradit škodu.
Věřitel má právo na náhradu škody, pokud dlužník nemůže plnit a není zde okolnost vylučující odpovědnost dlužníka.