2 Afs 24/2007 — Nejvyšší správní soud

57 Af 9/2020- 60 - text  23 57 Af 9/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Lukáše Pišvejce a JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobkyně: FVE Břasy s.r.o., sídlem Bendova 1140/16, Plzeň zastoupena advokátem JUDr. Pavlem Roubalem, sídlem Otýlie Beníškové 1664/14, Plzeň proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2020, č.j. 5993/20/5200-11434-706462, takto: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 14. 4. 2020, Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) doručenou téhož dne, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2020, č.j. 5993/20/5200-11434-706462 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl k odvolání žalobkyně změněn dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012, vydaný Finančním úřadem pro Plzeňský kraj (dále jen „správce daně“) dne 4. 5. 2017 pod č.j. 989619/17/2312-50522-402251, a to tak, že doměřená daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 ve výši 928 720 Kč byla snížena na částku 658 920 Kč, povinnost uhradit penále podle § 251 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) ve výši 20 % z částky doměřené daně byla snížena z částky 185 744 Kč na částku 131 784 Kč a penále ve výši 1 % z částky doměřené daňové ztráty ve výši 19 Kč nebylo změněno. Žalobkyně rovněž požadovala zrušení dodatečného platebního výměru. II. Žaloba 2. Žalobkyně uplatnila čtyři okruhy žalobních bodů. 3. V prvním okruhu žalobních bodů uvedla, že pomyslné jádro pudla spočívá v řešení právní otázky, která je skryta v odstavcích 60, 61, 63, 77, 93, 94, 95, 96 a 113 napadeného rozhodnutí (tyto odstavce napadeného rozhodnutí byly následně žalobkyní citovány se zvýrazněním „klíčové části argumentace“, pozn. soudu). Správce daně, jakož i žalovaný (dále též jako „odvolací orgán“), vybudovali správní žalobou napadená rozhodnutí na tom, že není dána zřejmá souvislost mezi navýšením úrokové sazby z půjček investorů a uvedením fotovoltaické elektrárny do provozu, když souhlas s užíváním fotovoltaické elektrárny udělil příslušný stavební úřad již dne 9. 9. 2010, což podle názoru správce daně znamená, že v tomto termínu byla fotovoltaická elektrárna dokončena. Skutečnost, že ji daňový subjekt uvedl do užívání až v listopadu 2010, podle správce daně na tomto závěru nic nemění. Fotovoltaická elektrárna tak byla, podle správce daně, dokončena již přede dnem jednání představenstva žalobkyně (daňového subjektu) (které se konalo dne 18. 9. 2010), na němž mělo být, podle předloženého zápisu, odsouhlaseno navýšení úrokové sazby z půjček, a proto správce daně považuje doměření daně z příjmů právnických osob a uložení povinnosti zaplatit penále za věcně správné a zákonné. 4. Se skutkovým i právním závěrem správce daně, jakož i odvolacího orgánu, nelze dle žalobkyně souhlasit, a to z následujících důvodů: 5. Žalobkyně v souvislosti se zajištěním financování projektu (fotovoltaické elektrárny), který měla následně zdrojem daňového příjmu, postupovala následovně: - červen 2010 - dohoda o poskytnutí půjček z vlastních zdrojů září 2010 (počátek měsíce) - požadavek banky na zvýšení vlastních zdrojů - září 2010 - jednání valné hromady s odsouhlasením nových podmínek poskytnutí půjček - říjen 2010 - podpis dodatku smlouvy s úvěrující bankou - prosinec 2010 - uvolnění zbývající části úvěru bankou - leden 2011 - zvýšení úrokových sazeb poté, co byly naplněny podmínky schválené valnou hromadou dne 18. 9. 2010. 6. Správce daně, jakož i odvolací orgán, se mýlí, pokud mají za to, že souhlas s užíváním jakékoliv stavby ze strany stavebního úřadu znamená dokončení stavby po všech stránkách, tedy jak po stránce technické, tak i po stránce ekonomické (rozpočtové, fakturační, daňové). Je tomu tak předně proto, že sám zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) předpokládá, že povolit užívání lze nejen ke stavbě zcela dokončené, ale i jen k části stavby, která je schopna samostatného užívání; toho se pak v praxi také běžně využívá v situacích, kdy je stavebník nucen řešit časovou tíseň v souvislosti s dodržením smluvního závazku mezi ním (jakožto dlužníkem) a úvěrující bankou (jakožto věřitelem) stran uvedení termínu projektu do provozu (k tomu viz § 119, § 122 odst. 3, § 122a odst. 5 stavebního zákona). Dále pak dokončení stavby ve smyslu schopnosti ji užívat neznamená, že k tomuto okamžiku jsou vyřešeny všechny dodavatelsko-odběratelské vztahy, že jsou zaplaceny všechny faktury a vypořádány veškeré smluvní závazky. 7. Tak tomu bylo i v tomto konkrétním případě. Jak vyplývá z přípisů České spořitelny a.s. ze dne 29. 10. 2010 a 30. 3. 2017, které žalobkyně správci daně předložila k provedení jako důkaz, po udělení souhlasu s užíváním fotovoltaické elektrárny stavební úřadem dne 9. 9. 2010 bylo třeba zaplatit dosud neproplacené faktury a peněžně vypořádat další smluvní závazky, na které žalobkyně (stavebník) neměla prostředky, a byla nucena tuto potřebu krýt peněžitou zápůjčkou, resp. dalším úvěrovým financováním. Podmínkou banky (ze září 2010) k zajištění dalšího úvěrového financování však bylo navýšení vlastních zdrojů do projektu FVE Břasy, přičemž tuto podmínku úvěrující banky byli soukromí investoři ochotni splnit jen v případě souhlasu s navýšením úroku valnou hromadou. V tomto konkrétním případě proto souhlas stavebního úřadu ze dne 9. 9. 2010 s užíváním fotovoltaické elektrárny neznamenal, že v tomto termínu byla fotovoltaická elektrárna Břasy dokončena i po stránce ekonomické, neboť po tomto datu bylo třeba zaplatit dosud neproplacené faktury a peněžně vypořádat další smluvní závazky, na které však z vlastních zdrojů žalobkyně (stavebník) neměla dostatečné množství volných peněžních prostředků. Dokončení fotovoltaické elektrárny Břasy i po stránce ekonomické, pak bylo podmínkou, aby tato stavba vůbec mohla být v budoucnu zdrojem nějakého zdanitelného příjmu. Správce daně i odvolací orgán se proto mýlí, když mají za to, že navýšení úrokových sazeb nemělo vliv na výši dosažených příjmů. Pokud by totiž k dohodě o zvýšení úrokových sazeb nedošlo, k poskytnutí prostředků by, vzhledem ke změněným podmínkám na trhu a vyšší míře rizika návratnosti půjček, taktéž nedošlo. To by vedlo k ekonomickému zániku daňového subjektu. Úprava úrokových sazeb a s nimi spojené uvolnění přislíbených půjček tak měly zcela zásadní vliv na dosažení budoucích zdanitelných příjmů daňového subjektu (viz např. přehledová tabulka výnosů a tržeb na str. 10 odvolání žalobkyně ze dne 1. 7. 2017). 8. Správce daně s časovým odstupem deseti roků od roku 2010 (konkrétně od období září 2010 až listopad 2010) nedostatečně a nepřiléhavě a též v rozporu s § 8 odst. 3 daňového řádu (dle kterého správce daně vychází ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní), vyhodnotil okolnosti konkrétní ekonomické situace, v níž se žalobkyně (jakožto daňový subjekt) ocitla, a to: a) pod vlivem zásadních změn ekonomického prostředí zavedením zdanění (fotovoltaické daně), a to: - zákonem č. 330/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), který byl do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky předložen dne 17. 9. 2010 a schválen dne 3. 11. 2010 a který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2011 - zákonem č. 402/2010 Sb. [v obecné části důvodové zprávy ze dne 13. 10. 2010 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) - sněmovní tisk č. 145/0 (tj. k zákonu č. 402/2010 Sb.), je mj. uvedeno: „Řešením vzniklé situace je omezit popsaným zdrojům podporu. Bez stávajícího vysokého příspěvku bude výstavba velkých solárních elektráren méně ekonomicky výhodná a dojde ke snížení výstavby.“)], kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), který byl do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky předložen dne 14. 10. 2010 a schválen dne 14. 12. 2010 a který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2011 [s výjimkou předmětných ustanovení části první čl. I bodu 1 a čl. II bodu 1 (tj. ustanovení upravující Financování podpory a Odvod z elektřiny ze slunečního záření), které nabyly účinnosti již dnem jeho vyhlášení, tj. dnem 28. 12. 2010] b) nejistotou fyzického připojení (byť stavebně dokončené) fotovoltaické elektrárny k distribuční soustavě ČEZ do konce roku 2010, což bylo podmínkou dosažení garantovaných výkupních cen a návratnosti celého projek