§ 2 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB (1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci“). (2) Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. (3) Poplatníci, kteří nemají na území České republiky bydliště ani se zde obvykle nezdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). (4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích s výjimkou těch, kteří zde pobývají za účelem studia nebo léčení. Započítává se každý započatý den pobytu, s výjimkou poplatníka, kterému ze zdrojů na území České republiky plynou příjmy ze závislé činnosti a hranice do České republiky překračuje denně nebo v dohodnutých časových obdobích jen za účelem výkonu této činnosti. (5) Poplatníci s bydlištěm v zahraničí, kteří byli zahraničním subjektem vysláni jako odborníci (experti) se specifickými znalostmi za účelem poskytnutí odborné pomoci právnickým osobám se sídlem v tuzemsku nebo stálé provozovně (§ 22 odst. 2) a zdržují se v tuzemsku jen za účelem této odborné pomoci, jsou považováni za poplatníky s daňovou povinností vztahující se pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.
§ 3 Předmět daně z příjmů fyzických osob (1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „daň“) jsou a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8), d) příjmy z pronájmu (§ 9), e) ostatní příjmy (§ 10). (2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. (3) Nepeněžní příjem se oceňuje cenou obvyklou v místě a v době plnění, a to podle jeho druhu a kvality, popřípadě jeho stavu a míry opotřebení, pokud tento zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak. (4) Předmětem daně nejsou a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1) zděděním, vydáním2) nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním, anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností, b) úvěry a půjčky.
§ 4 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny a) příjmy z prodeje bytu nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty byty, včetně souvisejících pozemků, pokud jej prodávající vlastnil a současně v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem, prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje těchto bytů nebo domů, které jsou zahrnuty do obchodního majetku a ve kterých poplatník vykonává podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, a to do dvou let od ukončení této činnosti, b) příjmy z prodeje nemovitostí neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. let; v případě, že jde o prodej nemovitosti nabyté děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, včetně příjmů nemovitostí uvedených v odstavci 1 písm. g), které jsou zahrnuty do obchodního majetku a které jsou předmětem podnikání poplatníka, nebo ve kterých poplatník vykonává podnikatelskou činnost anebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, a to do pěti let od ukončení této činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi na základě smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti uzavřené v době do pěti let od nabytí, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí, c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel, lodí a cenných papírů, s výjimkou cenných papírů nabytých v rámci kupónové privatizace, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, věcí včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), které jsou předmětem podnikání poplatníka nebo slouží k jeho podnikání anebo k jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do jednoho roku od ukončení této činnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku (§ 8), d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu, příjmu a plateb z pojištění majetku sloužícího podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu, e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek, které stanoví obecně závazný právní předpis, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu, a v následujících pěti letech, f) cena z veřejné soutěže soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kčs Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8), 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 5, g) přijaté náhrady podle zvlástních předpisů,2) příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí vydaných podle zvláštních předpisů2) a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd, h) příjem poskytovaný formou dávek, podpor a služeb z povinného sociálního pojištění, pojištění zaměstnanosti a zdravotního pojištění a plnění z povinného zahraničního pojištění stejného druhu, jakož i sociální dávky poskytované místo dávek z povinného pojištění, ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině, i) dávky a služby sociální péče a státní dávky upravené zvláštními předpisy, j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu, k) podpory (dotace, stipendia) z veřejných prostředků a z prostředků nadací, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu, l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku převyšujícího jistinu, m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní (náhradní) služby a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů,3) n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,3) o) sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků3) a dávky související se skončením služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů, p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby,4) r) příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let, s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona,4a) jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, t) úrokové výnosy ze státních dluhopisů.4d) (2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá p
§ 5 Základ daně (1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (dále jen „zdaňovací období“) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých druhů příjmů (§ 6 až 10) není stanoveno jinak. (2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1. (3) Pokud podle účetnictví výdaje přesáhnou příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle ustanovení § 34. (4) Příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví v době 15 dnů před začátkem nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Jedná-li se prokazatelně o příjmy, které hospodářsky patří jak do uplynulého zdaňovacího období, tak do následujícího zdaňovacího období, považují se za příjmy toho zdaňovacího období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi nejdéle 25 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti. (5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně. (6) O příjem zahrnutý do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží základ daně ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšuje se o tyto částky základ daně ve zdaňovacím období, kdy k vrácení došlo za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9.
§ 6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (1) Příjmy ze závislé činnosti jsou a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru anebo obdobného poměru, v němž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku, b) příjmy za práci členů družstev a společníků společností s ručením omezeným, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo pro společnost dbát příkazů jiné osoby, c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. osob, d) příjmy poplatníka, které mu plynou v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce, i když jsou vypláceny jako náhrada (odškodnění) za ztrátu těchto příjmů plátcem, u kterého poplatník nevykonává závislou činnost nebo funkci. (2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. (3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo, a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než jejich obvyklá cena (§ 3 odst. 3) nebo částka podle § 6 odst. 6 anebo cena, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky nebo služby ostatním odběratelům. (4) Příjmy plynoucí ze zdrojů od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky jsou po snížení podle odstavce 12 13 písm. a) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), jedná-li se o a) příjmy podle odstavce 1 písm. a) na základě právních vztahů uzavřených mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na dobu nepřesahující v úhrnu pět kalendářních dnů v kalendářním měsíci a jejichž úhrnná výše nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3000 Kč, b) příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 9, 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 1000 Kč, 2000 Kč. To platí, jestliže jde o příjmy plynoucí zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně a částku na částečnou úhradu dopravních a cestovních nákladů pro výpočet daňových záloh podle zvláštního předpisu.4b) To neplatí v případech, kdy jde o příjmy plynoucí zaměstnanci od zaměstnavatele, s nímž má současně uzavřen další pracovněprávní vztah. (5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. c) plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy a příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. (6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance zahrnovaný do základu daně částka ve výši 12 % pořizovací ceny vozidla v kalendářním roce nebo roce. Za příjem zaměstnance pro výpočet zálohy na daň se považuje částka ve výši 1 % z pořizovací ceny vozidla za každý kalendářní měsíc, a to i v započatém kalendářním měsíci, je-li případě, že je vozidlo používáno jen po část roku. kalendářního měsíce. Jde-li o najaté vozidlo, vozidlo vychází se z pořizovací ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi najatého vozidla. (7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem;5) vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje, b) hodnota poskytovaných osobních hygienických a ochranných pracovních prostředků a pracovního oblečení včetně jejich udržování (např. pracovní oděvy, uniformy), c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel. zaměstnavatel, d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. (8) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny a) částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem, b) hodnota Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7
§ 7 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (1) Příjmy z podnikání jsou a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7) b) příjmy ze živnosti,8) c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku (§ 13). (2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně práv příbuzných právu autorskému,9) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů. (3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2, s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. d) bod 1 až 3 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). (4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné sociálního pojištění, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a zdravotního pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je povinen platit společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti. (5) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně. (6) Společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností vykáží v případě, že hospodaření společnosti podle vedeného účetnictví skončilo ztrátou, podíl na ztrátě splečnosti jako svoji ztrátu při uplatnění § 5 odst. 3. Ztráta se rozděluje obdobně jako příjem. (6) (7) Příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) do výše 3000 Kčs včetně za příspěvek příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky, republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). (7) 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 Kč. (8) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 12 odst. 1 ve výši a) 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7) b) 30 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 6, c) 25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b). (8) (9) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, 8, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, kromě povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které může poplatník uplatnit navíc v prokázané výši. výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu.21) (10) Příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí, které jsou v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů a v nichž byla vykonávána podnikatelská činnost nebo jiná samostatná výdělečná činnost alespoň jedním z manželů, byly předmětem podnikání nebo sloužily k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti alespoň jednoho z manželů, se zdaňují u toho z manželů, který tuto činnost provozoval, pokud byla tato nemovitost zahrnuta do obchodního majetku
§ 8 Příjmy z kapitálového majetku (1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou a) podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech, b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, vkladních listech a z vkladů jim naroveň postavených včetně úroků úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, d) výnosy z vkladních listů a z vkladů jim na roveň postavených, e) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku nebo z důchodového pojištění připojištění mimo fond sociálního pojištění, snižená snížená o zaplacené pojistné. Pro výpočet základu daně se použije § 10 odst. 6, e) 7, f) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z vkladů na běžných účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků veřejných obchodních společností. Vklady Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), se posuzují podle písmene c), f) g) diskontní částky směnek. (2) Účastí podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní a nepeněžní vklad do podnikání. (3) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují a) rozdíl mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou cenného papíru [odstavec 1 písm. a)] nebo vkladního listu [odstavec 1 písm. c)] d)] a prodejní hodnotou při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu, b) příjmy z prodeje předkupního práva na akcie. (4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a), b), c), d) d), e) a v odstavci 3 písm. a), pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 odst. 1 nebo v § 7 odst. 1 písm. d), plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou jsou, nesnížené o výdaje, základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. daně). (5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. e) f) a f) g) a v odstavci 3 písm. b) nesnížené o výdaje, jsou základem daně (dílčím základem daně). (6) Úroky a jiné výnosy plynoucí z vkladů, které přijímá zaměstnavatel pouze od svých zaměstnanců anebo které přijímá banka pouze od svých zaměstnanců za odchylných podmínek než od ostatních fyzických osob, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
§ 9 Příjmy z pronájmu (1) Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou a) příjmy z pronájmu nemovitostí, nemovitostí (jejich částí) včetně bytů nebo jejich částí, (jejich částí), b) příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a). (2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich. (3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34. Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). (4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 20 % z příjmů uvedených v odstavci 1. (5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu podle § 9.
§ 10 Ostatní příjmy (1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), b) příjmy z prodeje vlastních nemovitostí nebo movitých věcí včetně cenných papírů s výjimkou uvedenou v § 4, c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti nebo podílu na základním jmění družstva s výjimkou uvedenou v § 4, d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,10) e) přijaté výživné, důchody11) a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4, f) podíl společníka obchodní společnosti nebo člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva, g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 2 3 písm. b), ch) ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží s výjimkou uvedenou v § 4. (2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují u jednoho z nich. (3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 6000 Kčs, Kč, b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů.12) (4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a). Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti, se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. (5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ocenění věci, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně z dědictví nebo darování. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a násl., ve kterém poplatník vykonával podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, která byla předmětem podnikání nebo sloužila k podnikání, je výdajem zůstatková cena podle § 24 odst. 2 písm. b). Jde-li o věc získanou směnou, vychází se u této věci z její ceny obvyklé v místě a v době jejího nabytí (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na opravu, údržbu nebo jiné zhodnocení věci. věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů podle § 25 zákona. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. Výdaje, které převyšují příjmy plynoucí ze splátek nebo záloh na budoucí prodej nemovitosti ve zdaňovacím období poprvé, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže tyto příjmy plynou i v dalším zdaňovacím období, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit. (6) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje vklad nebo nabývací cena podílu. Nepeněžitý vklad se oceňuje stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Je-li vkladem nemovitost pořízená nebo nabytá v době kratší než dva roky pět let před vložením do společnosti nebo družstva, považuje se za výdaj pořizovací nebo nabývací cena této nemovitosti anebo zůstatková cena, jde-li o hmotný majetek již odpisovaný. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu13) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů.2) (7) Důchod podle zvláštních předpisů11) se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku ceny pořízení rovnoměr
§ 12 Výpočet příjmu účastníka sdružení, které není právnickou osobou (1) Příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů se rozdělují mezi poplatníky rovným dílem, není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem, mohou účastníci sdružení uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši. (2) Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) provozované za spolupráce osob, které žijí ve společné domácnosti s poplatníkem, druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více jak 50 %, pokud spolupracující manžel (manželka) je plátcem pojistného na sociální a zdravotní pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na tyto splupracující spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 20 %. 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. Příjmy nelze rozdělovat na děti povinné školní docházkou ani v kalendářním roce, v němž ukončí školní docházku, a na děti a manželku (manžela), pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).
§ 13 Výpočet základu daně společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti (1) Veřejná obchodní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23 až 33) stejně jako poplatník. Podle podílů stanovených společenskou smlouvou nebo rovným dílem14a) rozděluje se tento základ daně na jednotlivé společníky, u nichž tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, je-li společník fyzickou osobou, nebo se zahrnují do základu daně podle § 23, je-li společník právnickou osobou. Ztráta veřejné obchodní společnosti (§ 34) se rozděluje stejně jako základ daně. (2) Základ daně veřejné obchodní společnosti se nesnižuje o dary podle § 20 odst. 4. 4 ani o odčitatelnou položku podle § 34 odst. 3. Dary se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky podle § 15 odst. 8 a na jednotlivé společníky se rozdělují stejně jako základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost. Stejně se posuzuje odčitatelná položka podle § 34 odst. 3. (3) Komanditní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23). Od takto zjištěného základu daně se odečtou podíly připadající na jednotlivé komplementáře podle společenské smlouvy komplementáře14b) a u nich tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, jsou-li komplementáři fyzickými osobami, nebo základ daně podle § 23, jsou-li komplementáři právnickými osobami. Zbylý základ daně je základem daně komanditní společnosti. Ztráta komanditní společnosti se rozděluje stejně jako základ daně. (4) Dary poskytované komanditní společností (§ 20 odst. 4) a odčitatelná položka podle § 34 odst. 3 se rozdělují na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, jako se rozděluje mezi nimi základ daně zjištěný za společnost jako celek. Poměrná část darů připadající na komplementáře se posuzuje jako dary poskytnuté jednotlivými komplementáři. (5) Při stanovení základu daně podle odstavců 1 a 3 se vychází z hospodářského výsledku (§ 23 odst. 2) upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti.
§ 15 Nezdanitelná část základu daně (1) Základ daně se sníží o částky a) 20 400 Kčs 21 600 Kč ročně na poplatníka, b) 9000 Kčs 10 800 Kč ročně na vyživované dítě žijící ve společné v domácnosti s poplatníkem, nejvýše však na čtyři děti; přechodný poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo společnou domácnost nemá vliv na uplatnění snížení, c) 12 000 Kčs ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společné v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující 20 400 Kčs 21 600 Kč ročně; do vlastního příjmu se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, výchovné k důchodu a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání, povolání; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť těžce poškozený s průvodcem), zvyšuje se částka 12 000 Kč na dvojnásobek, d) 6000 Kčs Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod anebo je poplatník podle zvláštních předpisů částečně invalidní, nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod, e) 12 000 Kčs Kč ročně, pobírá-li poplatník invalidní důchod nebo jiný důchod, jehož u něhož jednou z podmínek pro přiznání je invalidita, anebo došlo-li k souběhu nároků na starobní a invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní, avšak jeho žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodu jeho invalidity; proto, že není invalidní, f) 36 000 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazky průkazu ZTP-P (zvlášť těžce poškozený s průvodcem) zvyšuje průvodcem), g) 6000 Kč ročně, je-li poplatník žákem nebo studentem soustavně se částka připravujícím na 36 000 Kčs ročně, budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem a to i když nepobírá invalidní důchod. Částky pokud takovému poplatníkovi plynou příjmy ze závislé činnosti podle písmen d) a e) lze uplatnit i při souběhu nároku na starobní, invalidní i částečný invalidní důchod. § 6 odst. 1 písm. a). (2) O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní důchod z fondu sociálního pojistného na sociální zabezpečení14c) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 20 400 Kčs 21 600 Kč ročně. Nepřevyšuje-li 20 400 Kčs 21 600 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. K přídavkům na děti a k výchovnému se nepřihlíží. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období. (3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až e). g). (4) Za vyživované dítě poplatníka [vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit] se v souladu se zvláštními předpisy15) považuje a) nezletilé dítě, b) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo 2. nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo 3. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek. (5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije ve společné v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společné v domácnosti. (6) Vyživuje-li dítě (děti) v rámci jedné společné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je pro účely daně uplatnit jen jeden z nich. Při použití odstavce 7 splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně může uplatnit dítě (děti) po část kalendářního roku jeden z poplatníků (např. manželů) a po zbývající část druhý z poplatníků. (7) Poplatník, u něhož podmínky rozhodné pro U poplatníka, který uplatňuje nárok na snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až e) trvají g) jen několik v několika kalendářních měsíců ve zdaňovacím měsících zdaňovacího období, sníží se základ daně jen o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky. podmínky pro uplatnění nároku na snížení základu daně splněny. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání. (8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kutury, školství, na policii České r
§ 18 Předmět daně (1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak. (2) Předmětem daně nejsou příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1) zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci, popřípadě majetková práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů. (3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,17) jsou nejsou předmětem daně příjmy z činností, kterými dosahují zisku činností vyplývajících z jejich poslání. Za tyto příjmy se pro účely tohoto zákona považují příjmy stanovené zvláštními předpisy17a) nebo kterými lze zisku dosáhnout, příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36), příjmy z nájemného, činností vymezených ve statutu, stanovách, zřizovacích a zakladatelských listinách, u nichž náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou vyšší. Předmětem daně nejsou příjmy z dotací, příspěvků na provoz, finančních prostředků na realizaci státní zakázky, grantů, případně dalších forem státní podpory a z úroků z vkladů na běžném účtu. (4) Za příjmy podle odstavce 3 se nepovažují příjmy z nájemného s výjimkou příjmů z pronájmů u rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených ústředními orgány státní správy, které jsou prokazatelně zohledněny ve vztahu k rozpočtu zřizovatele, dále příjmy z reklam plynoucí od subjektů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a od subjektů se sídlem nebo bydlištěm mimo území České republiky prostřednictvím jejich stálé provozovny (§ 22 odst. 2) a příjmy z členských příspěvků s výjimkou členských příspěvků osvobozených od daně [§ 19 písm. a)]. (4) (5) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, státem uznané církve a náboženské společnosti, nadace, obce, okresní úřady, rozpočtové a příspěvkové organizace, státní fondy, fondy zdravotnictví, fondy sociální a fond zaměstnanosti. (5) (6) U fondu národního majetku18) jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36).
§ 19 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny a) členské příspěvky přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím18a), občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími, b) příjmy poplatníků uvedených v § 18 odst. 3, plynoucí z takové činnosti, která je jejich posláním a nemůže být předmětem soutěže s jinými osobami, příjmy přijaté od subjektů se sídlem nebo bydlištěm mimo území České republiky za jejich vlastní reklamy, pokud nejsou poskytnuty prostřednictvím stálé provozovny (§ 22 odst. 2) a příjmy z doplňkové činnosti v rozsahu uvedeném v prováděcím předpise; u rozpočtových a příspěvkových organizací dále příjmy z činností vymezených zřizovatelem ve zřizovací listině k plnění jejich základního účelu18b) a dále příjmy z pronájmů, které jsou zohledněny ve vztahu k rozpočtu zřizovatele, c) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u státem uznaných církví a náboženských společností, d) c) příjmy bytových družstev z nájemného za družstevní byty a družstevní garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s jejich užíváním, e) d) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek, které stanoví obecně závazný právní předpis, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu, a v následujících pěti letech, f) e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19) g) f) výtěžek provozovatelů loterií a jiných podobných her povolovaných podle zvláštních předpisů,12) který je určen ve výši alespoň 90 % na veřejně prospěšné účely, h) g) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona,19a) ch) h) hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) plynoucí ze zpeněžení konkursní podstaty,19a) i) ch) úrokové výnosy ze státních dluhopisů.4d) (2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením u správce daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu. Osvobození provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani v případě při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.
§ 20 Základ daně (1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 34. (2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění19b) poplatníka, upravený podle § 23. Součástí tohoto hospodářského výsledku je i odpis opravné položky20) k úplatně nabytému majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při zahájení likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace, s výjimkou poměrné části opravné položky vztahující se k hmotnému majetku a nehmotnému majetku, o jejichž hodnotu se upravuje zůstatková cena podle § 24 odst. 2 písm. b). likvidace. (3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. (4) Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou snížit základ daně zjištěný podle odstavce 1 až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. V případě, že 30 % snížení činí méně než 50 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 50 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. (5) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na policii České republiky, policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznané registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kčs. Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně. (5) Tento odečet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. (6) Příjmy plynoucí poplatníkům účtujícím v soustavě jednoduchého účetnictví, v době 15 dnů před začátkem nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Jedná-li se prokazatelně o příjmy, které hospodářsky patří jak do uplynulého zdaňovacího období, tak i do následujícího zdaňovacího období, považují se za příjmy toho zdaňovacího období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. (6) (7) Základ daně se zaokrouhluje na celé tisíce Kčs dolů.
§ 22 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 považují a) příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně, b) příjmy ze závislé činnosti, která je vykonávána na území České republiky nebo na plavidlech plujících pod českou státní vlajkou anebo na palubách českých letadel, c) příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, služeb, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, d) příjmy z úhrad od právnických nebo fyzických osob se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a od stálých provozoven poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, kterými jsou zejména 1. úplaty za poskytnutí a užití výkonu práva z průmyslového vlastnictví, za užití návrhů nebo modelů, plánů, počítačových programů (software), za poskytnutí výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků, 2. úplaty za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému, 3. příjmy z nezávislé činnosti přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spluúčinkujících osob, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky, 4. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z kapitálového majetku; za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 písm. w), 5. část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi, 6. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z cenných papírů, 7. příjmy z nájemného týkajícího se věci nebo její části umístěné na území České republiky, 8. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, 9. podíly společníků veřejných obchodních společností a podíly komplementářů komanditních společností. společností, e) příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí umístěných nebo registrovaných na území České republiky a z prodeje účasti nebo podílu na obchodní společnosti či družstvu se sídlem na území České republiky. (2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí umístěné na území České republiky, a to zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje) nebo pronajaté či pronajímané nemovitosti. Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav, poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci poplatníka nebo osobami pro něho pracujícími, se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k jejich přerušení na dobu delší než dvanáct kalendářních měsíců následujících po sobě. (3) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.
§ 23 Základ daně (1) Základem daně je rozdíl mezi rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a 19), a výdaji převyšují výdaje (náklady) vynaloženými vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle odstavců 2 až 4. následujících odstavců. (2) Základem Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,20) je hospodářský výsledek vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví,20) rozdíl účetnictví z rozdílu mezi příjmy a výdaji. (3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši, o částky odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 při nedodržení stanovených podmínek a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5) lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši. (4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují a) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36), b) zisk (ztráta) z prodeje dlužných cenných papírů, vkladních listů, vkladových certifikátů, kupónů a dluhopisů20a) s výjimkou směnek, dluhopisů s předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno právo na vydání akcií,20b) mezi držiteli před lhůtou splatnosti, c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního jmění, d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona. zákona, e) částky zúčtované do výnosů, které souvisejí s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. (5) U komanditních společností se základ daně podle předchozích odstavců dále snižuje o částku připadající komplementářům. (6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen „ceny obvyklé na trhu“), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb. (7) Liší-li se sjednané ceny od cen obvyklých na trhu, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, použijí se pro daňové účely ceny obvyklé na trhu. Tohoto ustanovení se použije vždy, jestliže se přímo či nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků ve smluvních vztazích stejné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem. (8) U poplatníků, u nichž dochází k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), k ukončení pronájmu (§ 9) a ke zrušení s likvidací nebo ke zrušení bez likvidace, likvidací, se základ daně podle předchozích odstavců za zdaňovací období předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájení likvidace nebo zrušení upraví, a) pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv s výjimkou rezerv, které budou prokazatelně zúčtovány v období, v němž dochází k likvidaci, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období, b) pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek a závazků, o cenu nespotřebovaných zásob, o zůstatky vytvořených rezerv, o částky časově rozlišeného nájemného podle § 24 odst. 2 písm. h) a o částky příjmů a výdajů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5 odst. 4 a § 20 odst. 5. U fyzických osob se do základu daně zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. (9) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,20) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází Ve zdaňovacím období, v němž dojde ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem. (10) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 2 odst. 3 a § 17 odst. 5) nemůže být základ daně nižší, než jakého by dosáhl z téže nebo podobné činnosti poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky. K jeho stanovení může být použito poměru zisku k nákladům nebo k hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo čin zrušení smlouvy o finan
§ 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů (1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) (2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33), b) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku upravená o poměrnou část zůstatkové hodnoty opravné položky k úplatně nabytému majetku,20) a to jen do výše příjmů z jeho prodeje nebo do výše náhrad zahrnutých do základu daně, s výjimkou uvedenou v písmenu c), c) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) pěstitelských celků trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu při jejich vyřazení, d) příspěvky právnickým osobám, pokud tato povinnost členství vyplývá ze zvláštního zákona, e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně, f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společnosti za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů21) předpisů21), avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,22) h) nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, avšak nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období, a to bez ohledu na den platby; poprvé lze nájemné uplatnit v roce, ve kterém byla platba nájemného uskutečněna, ch) zaplacená daň z nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně, s výjimkou uvedenou v § 25, a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dani. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle zvláštního předpisu22a) nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní v následujícím zdaňovacím období po tom, v němž vznikl, i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon, j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, 2. provoz závodních zdravotnických zařízení a závodní preventivní péči o zdraví zaměstnanců poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,23) předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a) 3) provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků, žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty, 4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně do výše 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel. Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů. k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, cesty včetně výdajů (nákladů) na pracovní cesty spolupracujících osob (§ 12 odst. 2) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností (§ 13), a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) přitom 1. na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši, 2. na dopravu silničním motorovým vozidlem vozidlem23b) zahrnutým v majetku poplatníka nebo v pronájmu ve výši stanovené v odstavci 6, 3. na dopravu silničním motorovým vozidlem poplatníka vozidlem23b) nezahrnutým v majetku poplatníka s výjimkou pronájmu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty; u nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla zvýšená na dvojnásobek, 4. stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách, 5. stravné při tuzemských pracovních cestách, a to pouze pro zaměstnance podle § 6, l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom, m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24) n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,25) o) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku, který je poplatník povinen předat podle zvláštních předpisů,26) snížená o přijaté dota výda
§ 25 Odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku, nehmotného majetku (§ 26) a pozemků včetně splátek a úroků z úvěrů spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich pořizovací ceny, b) výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček, c) výdaje na nákup cenných papírů, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, e) vyplácené podíly na zisku, f) placené penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut, pokut uvedených v § 24, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění21) pojištění,21) regulační a sankční a regulační opatření ve mzdové oblasti.26a) oblasti26c) a částka rozdílu mezi pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti zaplaceným podle zvýšené sazby26d) a pojistným včetně příspěvku vypočteným podle sazby bez jejího zvýšení,26e) g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,27) h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,28) i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně, j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5),23) k) výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j), l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, m) vklad do základního jmění a nákup podílů na základním jmění společnosti nebo družstva, družstva s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. w), n) manka a škody přesahující přijaté náhrady s výjimkou uvedenou v § 24, o) zůstatkovou cenu trvale vyřazeného hmotného majetku a nehmotného majetku s výjimkou uvedenou v § 24, p) technické zhodnocení (§ 33), r) daně zaplacené za jiného poplatníka, poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. u), s) daň dědickou, darovací, z převodu nemovitostí, daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmů právnických osob, osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch), t) výdaje na reprezentaci, u) výdaje na osobní potřebu poplatníka, v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů,20) w) úroky placené z úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které se zúčastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru nebo půjčky, a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn půjček a úvěrů takto poskytnutých přesahuje v průběhu zdaňovacího období čtyřnásobek výše vlastního jmění a u bankovních a pojišťovacích společností šestinásobek vlastního jmění. V případě úvěrů od subjektů, které se neúčastní na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru nebo půjčky, desetinásobek výše vlastního jmění. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzy cenných papírů,28a) fond národního majetku18) a na poplatníky uvedené v § 2, x) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období, požadovaných za úvěry, které banky poskytují v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele, y) úroky z odložených částek daní za dobu posečkání, zvýšení daní a exekuční náklady podle zvláštních předpisů28b) a dále úroky z úvěrů za posečkání cla,28c) z) hodnota pohledávek s výjimkou uvedenou v § 24. (2) Ustanovení odstavce 1 písm. w) se nepoužije u poplatníků, a to v roce jejich vzniku a v následujících třech letech. U právních nástupců vzniklých ze subjektů zrušených bez provedení likvidace se za rok vzniku považuje rok, ve kterém vznikl subjekt zrušený bez provedení likvidace.
§ 26 Odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27, a nehmotného majetku. (2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí samostatné movité věci, věci s výjimkou zásob, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29 odst. 1) je vyšší než 10 000 Kčs Kč a mají provozně technické funkce delší než jeden rok, budovy a stavby s výjimkou provozních důlních děl, pěstitelské celky trvalých porostů29) s dobou plodnosti delší než tři roky, základní stádo,20) tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně a jiný majetek. Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby. (3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) technické zhodnocení, zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven, hlinišť pískoven a technické rekultivace, hlinišť, pokud nezvyšují nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku. majetku, b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,29b) c) výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštních předpisů20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 10 000 Kč. (4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 20 000 Kčs Kč a mají provozně technické funkce delší než jeden rok a jsou pořízeny úplatně nebo vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, a dále zřizovací výdaje vyšší než 20 000 Kč. (5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka k 31. prosinci běžného roku, poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. Právní (6) Odpis ve výši vypočteného ročního odpisu lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou právního nástupce poplatníka zrušeného bez provedení likvidace může u majetku evidovaného k 31. prosinci běžného roku uplatnit odpis nebo dědice poplatníka uvedeného v § 2, pokračuje-li v činnosti nebo pronájmu, který nabyl v průběhu zdaňovacího období majetek již odpisovaný původním vlastníkem. (7) Odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu za zdaňovací období. Při vyřazení lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku v důsledku prodeje před 31. prosincem běžného roku, evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období 1. k 1. lednu běžného roku, lze uplatnit odpis vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, s výjimkou poplatníků postupujících podle § 30 odst. 4, 2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních předpisů,29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku, 3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, zrušení bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkurzu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke dni zrušení bez likvidace, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkurzu. Odpis ve výši jedné poloviny z vypočteného ročního odpisu za zdaňovací období s výjimkou poplatníků postupujících podle § 30 odst. 4. Obdobně lze postupovat i může uplatnit také právní nástupce, a to z hmotného a nehmotného majetku evidovaného v případech, kdy dojde majetku ke konci příslušného zdaňovacího období, který nabyl v průběhu zdaňovacího období k převodu majetku státu podle zvláštních předpisů,29a) ke zrušení od poplatníka zrušeného bez likvidace nebo od zemřelého poplatníka. Obdobně může odpis ve výši jedné poloviny vypočteného ročního odpisu uplatnit i nájemce, který odpisuje hmotný majetek podle § 28 odst. 2 a ke vstupu do likvidace. 3, dojde-li k ukončení nájemního vztahu před odepsáním vstupní ceny v průběhu zdaňovacího období. (8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v dob
§ 27 Hmotný majetek a nehmotný majetek vyloučený z odpisování: a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 10 000 Kč, b) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhly plodonosného stáří, c) hydromeliorace do dvou let po jejich dokončení, d) objekty hrazení a úpravy bystřin a lesnicko-technické meliorace, e) umělecká díla,30) jež nejsou součástí staveb a budov, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní sbírky knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné sbírky, f) movité a nemovité kulturní památky a jejich soubory, které zpravidla nelze ocenit podle platných právních předpisů, g) povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin a nerosty, jeskyně, měřičské značky, signály a jiná zařízení vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních mapových děl, h) hmotný majetek převzatý bezúplatně podle zvláštních předpisů,26) i) nehmotný majetek vložený společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva do základního vlastního jmění, pokud byl pořízen bezúplatně (např. obchodní značka, know-how apod.).
§ 28 (1) Hmotný majetek a nehmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo nebo právo hospodaření (dále jen „vlastník“), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4. 6. (2) Pronajatý hmotný majetek a nehmotný majetek může na základě písemné smlouvy s vlastníkem odpisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy, pokud předmětem této smlouvy je soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci využívané nájemcem pro zajištění příjmů po celé zdaňovací období jako celek. (3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c), jsou-li uhrazené nájemcem může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek. (4) Hmotný majetek a nehmotný majetek ve spoluvlastnictví, který není odpisován nájemcem podle odstavce 2, odpisuje na základě písemné smlouvy jeden ze spoluvlastníků ze vstupní ceny tohoto majetku jako celku nebo spoluvlastníci tak, že vstupní cena odpisované části se stanoví poměrně ze vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku jako celku podle vlastnických práv. (5) Technickou rekultivaci, pokud nezvyšuje vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku (§ 26 odst. 3), prováděnou na pozemku, k němuž má vlastnické právo nebo právo hospodaření jiná osoba, může odpisovat pouze poplatník, který je k provedení rekultivace zavázán. (6) Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu. (7) Při odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů.
§ 30 (1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí: Odpisová skupinaDoba odpisování14 roky28 let315 let430 let550 let Hmotný majetek a nehmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy k zákonu s výjimkou uvedenou v odstavcích 5 a 6, se pro účely odpisování zařadí do odpisové skupiny 2. (2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování stanoví pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek vlastník a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování. Právní nástupce poplatníka pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem. (3) Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny. (4) Pronajímané věci Pronajímaný hmotný movitý majetek u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci najatého hmotného majetku lze s výjimkou nemovitostí odepsat až do 90 % vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba pronájmu trvá alespoň 40 % doby odpisování stanovené v odstavci 1, nejméně však tři 3 roky. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento doby odpisování další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do 100 % vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije ustanovení § 31 a 32. (5) Při zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného podle odstavce 4 považuje se tato smlouva pro účely zákona od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý hmotný majetek a nehmotný majetek vrací pronajímateli. Toto ustanovení neplatí v případě bezprostředního uzavření nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku, který byl předmětem zrušené smlouvy, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen. (6) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných staveb31a) a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným předpisem. (6) (7) U forem, modelů a šablon (obor 411 8, 416, 535 4) se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků. (8) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, stanoví se roční odpis podle § 31 nebo § 32.
§ 31 (1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby: Roční odpisová sazbaOdpisová skupinav prvním roce odpisovánív dalších letech odpisovánípro zvýšenou vstupní cenu114,228,625,026,213,412,533,46,96,741,43,4 3,451,02,02,0 (2) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby. (3) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu. (4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
§ 32 (1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování: Koeficient pro zrychlené odpisováníOdpisová skupinav prvním roce odpisovánív dalších letech odpisovánípro zvýšenou zůstatkovou cenu14542898315161543031 305505150 (2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování, b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován. (3) Při zrychleném odpisování hmotného majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku této ceny hmotného majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu, b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny hmotného majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny. (4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
§ 34 Položky odčitatelné od základu daně (1) Od základu daně lze odečíst ztrátu, která vznikla v předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Poprvé lze tohoto ustanovení použít u ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. Toto ustanovení se nevztahuje na podílové fondy a investiční fondy.16) (2) Pro stanovení ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33. Nepřihlíží se k ustanovení § 20 odst. 4. 5. (3) Od základu daně lze dále mohou poplatníci odečíst 10 % vstupní ceny nového hmotného majetku pořízeného úplatně nebo ve vlastní režii ve zdaňovacím období, jde-li o hmotný majetek zatříděný zatříděného podle přílohy k tomuto zákonu v položkách 3 až 6 a v položce 9, za podmínky, 9 s výjimkou uvedenou v odstavci 4, jsou-li jeho prvními vlastníky, a to ve zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka. Odpočet lze uplatnit pouze v případě, že doba mezi nabytím nedojde k prodeji nebo k pronájmu tohoto majetku do tří let následujících po roce, kdy byl uplatněn odpočet. Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace a prodejem bude činit nejméně tři roky. k prohlášení konkurzu. (4) Odečet Odpočet podle odstavce 3 nelze uplatnit u a) motocyklů, letadel, motocyklů a osobních automobilů automobilů, nejsou-li využívány provozovateli osobní dopravy a letadel, provozovateli autoškol na základě vydané koncese, b) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více jak než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období v zahraničí, období, c) pronajímaného hmotného majetku. (5) Nárok na odpočet 10 % vstupní ceny u hmotného majetku při nákupu podniku (souhrn hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání) nebo jeho částí. (5) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 má též plátce, uplatnit v roce pořízení hmotného majetku z důvodu, že poplatník vykázal ztrátu nebo základ daně nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně. (6) Poplatník, který provozuje osobní dopravu osobními automobily na základě vydané koncese. (6) je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. O odpočet podle odstavce 3 nelze snižovat příjmy podle § 6. (7) Možnost odečítání ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně.
§ 35 Sleva na dani (1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o a) částku 7500 Kčs Kč za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností,33) b) částku 22 500 Kčs Kč za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,33) c) u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou paracovní schopností činí více než 60 % průměrného počtu pracovníků, se snižuje sazba daně uvedená v § 21 na polovinu. Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně, zjištěný za veřejnou obchodní společnost podle § 13 odst. 1 nebo za komanditní společnost podle § 13 odst. 3. (2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků34) se změněnou pracovní schopností a pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla dolů). (3) Poplatníci uvedení v § 17, s výjimkou podílových a investičních fondů, mohou od daně dále odečíst částku odpovídající jedné polovině daně srážené ve zdaňovacím období touto právnickou osobou podle § 36 z dividend nebo z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditních společnostech anebo z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech.
§ 36 Zvláštní sazba daně (1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2) činí a) 25 % z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c) a d) bod 1 až 3 a 6 s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. c) a d), b) 25 % z nájemného s výjimkou uvedenou v písmenu c), c) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci. (2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí a) 25 %, a to 1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, podílových listů, dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených, kupónů a investičních kupónů, s výjimkou uvedenou v písmenu c), 2. z podílů na zisku u účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů na komanditních společnostech, 3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech, 4. z podílů na zisku tichého společníka, 5. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c), družstvu, 6. z podílů na likvidačním zůstatku při likvidaci obchodní společnosti nebo družstva. U poplatníků uvedených v § 17 se základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 5 a 6 snižuje o vklad společníka, členský vklad nebo nabývací cenu podílu, podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, 7. z výnosů z vkladů na vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených, rozdílu při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií [§ 8 odst. 3 písm. a)], 8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17, 9. s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z podílu na zisku ve smyslu § 22 odst. 1 písm. d) bodu 4. vkladů pojišťoven u bank. Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumějí výnosy z držby cenných papírů v peněžním plnění, zejména ve formě pevné či proměnlivé úrokové sazby, dividendy, amortizace diskontu apod. Za podíly na zisku podle bodů 2 a 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu. vkladu a dále u subjektů uvedených v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 5 se za podíl na zisku považuje rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a úroky neuznávané jako výdaj podle § 25 písm. w). Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.34a) b) 20 % %, a to 1. z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách s výjimkou výher z loterií, sázek a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)], 2. z cen a z výher reklamních soutěží a slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží (§ [§ 10 odst. 8), 1 písm. ch)] s výjimkou cen z odměn členů statutárních orgánů veřejných a dalších orgánů právnických osob (§ 6 sportovních soutěží, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 6) a 1 písm. f)], 3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6), c) 15 % %, a to 1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů výnosů, z vkladů na vkladních knížkách, z úroků peněžních prostředků na vkladových účtech, účtech [§ 8 odst. 1 písm. c)], z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty apod.) a účty, 2. z příjmů uvedených v § plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku nebo z důchodového pojištění mimo fond sociálního pojištění sníženého o zaplacené pojistné [§ 8 odst. 1 písm. d), v § 10 odst. 1 písm. h) a f)], 3. z vypláceného dalšího podílu při zániku členství v družstvu v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu,13) d) 10 % %, a to 1. z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 6) a 6), 2. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4. (3) Zvláštní U podílových a investičních fondů16) zvláštní sazba daně z příjmů činí 25 % u podílových a investičních fondů,16) z rozdílu mezi rozdílu, o který příjmy a výdaji vztahujícími se k prodeji cenných papírů uvedenými v odstavci 2 písm. a) bodu 1, ve zdaňovacím období. Za výdaje vztahující se k prodeji cenných papírů se považuje cena pořízení prodaných cenných papírů a poměrná část ostatních výdajů fondu ve zdaňovacím období vymezená v prováděcím předpise. (4) Základ daně pro zvláštní sazbu daně, který tvoří příjmy uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů. V případě devizových účtů a vkladních listů znějících na cizí měnu se základ daně stanoví v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. (5) Pokud plynou výnosy z cenných papírů příjemci od podílových fondů, prostřednictvím investičních společností a od investičních fondů,16) je základem pro zvláštní sazbu daně, uvedenou v odstavci 2 písm. a), vyplácený výnos prodeje akcií, z cenných papírů, snížený o příjmy přijaté podílovými fondy, prostřednictvím
§ 38 (1) Pro daňové účely s výjimkou uvedenou v odstavci 2 se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví20) poplatníků; pokud poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou20) používají jednotkou,20) použije se tyto kursy: a) u poplatníků s nabídkovou povinností35) kurs kurz „nákup“ nebo „prodej“ v okamžiku zúčtování s bankou, b) u poplatníků bez nabídkové povinnosti35) kurs v ostatních případech se použije kurz „střed“ vyhlášený Českou národní bankou poslední kalendářní den předchozího měsíce. měsíce předcházejícího měsíci, v němž byl příjem nebo výdaj (náklad) uskutečněn. (2) Při přepočtu daně z příjmů z úroků na devizových účtech a vkladních listech znějících na cizí měnu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2, se použije kurs „střed“ vyhlášený Českou národní bankou (valuty, devizy) ke dni připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje.
§ 40 PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (1) Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta a při zdanění mezd zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy. (2) Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob se od základu daně odečte též poměrná část ztráty z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti podle § 28 odst. 5 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva. (3) Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních a geotermálních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynu od daně z příjmů obyvatelstva, přiznaná podle právních úprav platných před nabytím účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti až do uplynutí lhůty, po kterou se na tyto příjmy osvobození vztahuje; dojde-li při provozu malých vodních elektráren elektráren, u nichž jsou příjmy osvobozeny,36a) k překročení hranice 200 tisíc 000 kWh vyrobené energie ročně, jsou předmětem daně pouze příjmy z energie vyrobené nad tento limit. (4) Ustanovení § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. c) se nepoužije na poměrnou část úroků a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladních listech a z vkladů jim naroveň postavených včetně úroků z vkladových účtů, které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1992. Nepoužije se též na poměrnou část základu daně vztahujícího se k příjmům podle § 8 odst. 1 písm. d) f) zjištěnou podle poměru doby od uzavření pojistné smlouvy před nabytím účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1992 k celkové době od uzavření pojistné smlouvy do okamžiku, kdy se pojistné plnění začne poskytovat poprvé. (5) Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije i po nabytí účinnosti tohoto zákona pro odklad placení daně uplatněný podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro odpisování základních prostředků, které před nabytím účinnosti tohoto zákona již poplatník odpisoval podle § 28 odst. 4 zákona č. 389/1990 Sb. Po uplynutí dvou let od konce roku, v němž se toto odpisování uplatnilo poprvé, se postupuje obdobně podle odstavce 7 s výjimkou základních prostředků, jejichž zůstatková cena je nižší než 10 000 Kč a zahrne se přímo do výdajů (nákladů). Dojde-li u uvedených základních prostředků (hmotného majetku) k technickému zhodnocení, zvyšuje se o něj cena, ze které byly odpisy prováděny (vstupní cena). V případě, že dojde v průběhu roku k vyřazení uvedeného odpisovaného základního prostředku (hmotného majetku), lze jako výdaj (náklad) uplatnit odpisy v poloviční výši. (6) Osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 27 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona. (7) Pro zdaňovací období roku 1993 se při přechodu na odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku podle tohoto zákona postupuje takto: a) hmotný majetek a nehmotný majetek se zařadí do odpisových skupin podle přílohy k tomuto zákonu, b) u rovnoměrného odpisování se vstupní cenou (§ 29) rozumí cena, ze které byly prováděny odpisy před 1. lednem 1993 podle zvláštních předpisů,37) c) u hmotného majetku již odpisovaného k 31. prosinci 1992 se pro rok 1993 postupuje při výpočtu odpisů podle údajů sloupce „v dalších letech odpisování“ tabulky uvedené v § 31 odst. 1. 1, d) nehmotný majetek odpisovaný jako nehmotná aktiva k 31. prosinci 1992 může poplatník doodepsat, a to rovnoměrně, nejdéle však do pěti let od zahájení odpisování. (8) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se při odpisování použije vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, až do skončení platnosti uvedených nájemních smluv. Obdobně se postupuje i u odpisování investičních prací zaplacených nájemcem v najatém stavebním objektu. (9) Pro odpisování rozdílů mezi vyvolávací cenou a cenou dosaženou vydražením se použije až do ukončení jeho odpisování sdělení federálního ministerstva financí38) i po nabytí účinnosti tohoto zákona. (10) U základních prostředků odpisovaných před nabytím účinnosti tohoto zákona, u nichž pořizovací cena činila 10 000 Kčs a méně, může se zůstatková cena zahrnout plně do nákladů (výdajů) v roce 1993, nebo se může pokračovat v odpisování obdobně jako u hmotného majetku (odst. 7). (11) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se pro posouzení zahrnování nájemnéh odpisová
§ 42 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu č. 586/1992 Sb. POLOŽKY ODPISOVÁ SKUPINA (1) Budovy a haly (Třída 1) 5 z toho: a) budovy a haly ze dřeva a lehkých hmot 4 hmot4 b) budovy a haly výrobní pro energetiku (obor 8113 a 8122)4 c) stavební objekty na povrchových dolech v oblasti důlního pole (obor 801, 802, 811 a 812)4 (2) Stavby (Třída 2) 5 z toho: a) věže, stožáry a komíny (obor 813) 4 b) svršek železničních a dalších kolejových drah (obor 824 2) 4 c) vedení trubní dálková a přípojná (obor 827) 4 d) skrývkové a uhelné koleje pevné na povrchových dolech 4 e) stavební objekty na povrchových dolech v oblasti důlního pole vedení elektrická a dráhy visuté (obor 801, 802, 811 a 812) 4 828)4 (3)Energetické a hnací stroje a zařízení (Třída 3) 3z toho: a) zařízení chladicí a mrazicí (obor 432)2 b) zdroje proudu elektrochemické (obor 346)2 c) zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2000 ekvivalentních obyvatel (obor 436)2 (4) Pracovní stroje a zařízení (Třída 4) 2 z toho: a) nástroje řezné, střižné a tvářecí normalizované a nářadí a nástroje zeměvrtné (obor 411 s výjimkou 4118) nářadí upínací běžné (obor 412) nářadí řemeslnické (obor 413) nářadí ruční mechanizované (obor 414) nářadí upínací, řezné a ruční, měřidla a nástroje tvářecí, nenormalizované a nástroje diamantové (obor 415) prostředky a nástroje brousicí (obor 421) 1 b) stroje na pěstování, hnojení a ochranu rostlin (obor 536 3) 1 c) zařízení těžná hlubinných dolů (obor 493) 3d) rypadla kolesová a zakladače (obor 495) 3 e) stroje a zařízení pro přípravu vysokopecní vsázky a pro výrobu surového železa (obor 498) 3f) stroje a zařízení koksoven (obor 499) 3 g) stroje a zařízení oceláren (obor 501) 3 h) zařízení válcovací (obor 502) 3ch) zásobníky na plyny stabilní (plynojemy) s proměnným obsahem (v rámci oboru 506) 3 i) stroje a zařízení pro zpracování plynných paliv (v rámci oboru 507) 3 j) stroje a zařízení pro výrobu a zpracování celulózy, papíru a lepenky (obor 508) 3 k) pece palivové průmyslové bez keramických a sklářských (obor 434) 3(5)Přístroje a zvláštní technická zařízení (Třída 5) 2 z toho: a) zařízení návěstní a zabezpečovací (obor 404) s výjimkou výrobků pro zabezpečovací zařízení k ostraze elektromechanické a elektronické (obor 4046)3 b) přístroje měřící elektronické a mikroskopy elektronové (obor 391)1c) zařízení reprografická (obr 401)1 d) stroje, přístroje a zařízení kancelářská (obor 402)1 e) stroje na zpracování dat (obor 403)1 (6)Dopravní prostředky (Třída 6) 3z toho: a) automobily osobní a dodávkové (obor 444) 1b) automobily nákladní a jejich účelové modifikace, přívěsy a návěsy (obor 445 a 446) 2 c) autobusy (obor 447) 1d) vozidla motorová jednostopá, jejich užitkové modifikace a návěsy (obor 451) 2e) vozíky dopravní (obor 475) 2f) traktory kolové a pásové (obor 531) 2 g) prostředky dopravní drobné (obor 543) 2 h) vozíky kolejové důlní a malodrážní (obor 459 6) 1ch) letadla (obor 465) 2 i) technika letecká (obor 466) 2 j) jeřáby stavební (obor 468 2) 2 k) zařízení transportní pro přepravu kusových materiálů (obor 476) 2 (7)Inventář (Třída 7) 2z toho:a) výrobky ortopedické a protetické, výrobky oční optiky a ochranné pomůcky (obor 793)1b) výrobky ozdobnické (obor 746)1(8)Pěstitelské celky trvalých porostů (Třída 9) 3(9)Zvířata 1 z toho: plemenní a dostihoví koně (obor 0342, obor 034 34) 2(10)Nehmotný majetek 2z toho: a) počítačové programy a znalosti, popřípadě zkušenosti podobné povahy 1b) patenty 3 (11)Opravné položky k úplatně nabytému majetku20)3 (12)Soubor předmětů (§ 26) musí být evidován na jedné kartě a zařazen do příslušné odpisové skupiny podle hlavního funkčního celku. *) Pro zařazení hmotného majetku do tříd, popř. oborů se postupuje zejména podle vyhlášky Federálního statistického úřadu č. 95/1976 Sb., o jednotném třídění základních prostředků, ve znění pozdějších předpisů. 1) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. v
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.