Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 260

§ 260 zákoník práce – Smrt zaměstnance

Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 260 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, upravuje, co se stane s různými nároky zaměstnance a zaměstnavatele v případě smrti zaměstnance. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění: Tyto nároky zaměstnance smrtí zanikají a nepřecházejí na dědice ani jiné osoby. (§ 260 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Smrt zaměstnance
  • Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel, manžel, dítě
  • Judikatura: na § 260 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance zaniká.

(2) Ostatní peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají; do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdové nároky z pracovního poměru postupně přímo na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.

(3) Peněžité nároky zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou nároků, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo které byly zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznány co do důvodu i výše, a nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo ztrátou předmětů svěřených zaměstnanci na písemné potvrzení.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění: Tyto nároky zaměstnance smrtí zanikají a nepřecházejí na dědice ani jiné osoby.
  • Ostatní peněžité nároky zaměstnance (např. mzda): Tyto nároky smrtí zaměstnance nezanikají. Do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí přímo na manžela, děti a rodiče, kteří s ním žili ve společné domácnosti. Teprve pokud takové osoby nejsou, stávají se tyto nároky předmětem dědictví.
  • Peněžité nároky zaměstnavatele vůči zaměstnanci: Tyto nároky smrtí zaměstnance zpravidla zanikají. Výjimkou jsou nároky, o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto, které zaměstnanec písemně uznal co do důvodu i výše, nebo nároky na náhradu škody způsobené úmyslně či ztrátou předmětů svěřených na písemné potvrzení.

Na co si dát pozor

  • U peněžitých nároků zaměstnance je důležité rozlišovat mezi nárokem na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění (který zaniká) a ostatními peněžitými nároky (které nezanikají).
  • U ostatních peněžitých nároků zaměstnance je klíčové pořadí, v jakém přecházejí na pozůstalé (manžel, děti, rodiče žijící ve společné domácnosti) a až poté do dědictví.
  • Zaměstnavatelé by si měli být vědomi, že většina jejich peněžitých nároků vůči zemřelému zaměstnanci zaniká, s výjimkou přesně vymezených situací.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 260

3
NS
Nejvyšší soud
20. 9. 2011
NS
Nejvyšší soud
1. 1. 2007
NS
Nejvyšší soud
27. 2. 2002

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 260 zákona 65/1965 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 260

Podle ustanovení § 260 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, účinného do dne 31.12.2006, nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance zaniká.

21 Cdo 2913/2010 · Nejvyšší soud · 20. 9. 2011

Podle ustanovení § 260 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce (ve znění účinném do 31.12.2006) nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance zaniká.

21 Cdo 936/2010 · Nejvyšší soud · 1. 1. 2007

… soudu pro Prahu 6 ze dne 20. 3. 2001, sp. zn. D 1672/2000, vyplývá, že dědičkami ze zákona se staly jeho manželka G. K. a matka A. K. Protože mzdové nároky z pracovního poměru do výše odpovídající trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance přecházejí postupně přímo na osoby vyjmenované v ustanovení § 260 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů, jestliže s ním žily v době smrti ve společné domácnosti, a v rozsahu přesahujícím trojnásobek průměrného měsíčního výdělku se stávají předmětem dědictví, jednal …

21 Cdo 2649/2000 · Nejvyšší soud · 27. 2. 2002

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 19 Povinnost zaevidovat zaměstnance (Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměs)§ 309a KONKURENČNÍ DOLOŽKA (Zákon zákoník práce)§ 245 (Zákon zákoník práce)§ 39 NÁLEŽITOSTI PRŮKAZU ZAMĚSTNANCE OBCE A ZAMĚST (Vyhláška, kterou se provádějí některá us)§ 2 Náležitosti průkazu zaměstnance oprávněného k (Vyhláška o provedení některých ustanoven)