Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu

(1) K ústnímu jednání spojenému s místním šetřením je navrhovatel povinen připravit

a) doklady o vytyčení stavby (§ 38),

b) doklady o výsledcích předepsaných zkoušek a o způsobilosti provozních zařízení k plynulému a bezpečnému provozu,11) zprávu o výsledku komplexního vyzkoušení, popřípadě zkušebního provozu, pokud byl prováděn,

c) projektovou dokumentaci ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení, nebo při povolování změn stavby,

d) výkresy, ve kterých jsou vyznačeny změny, ke kterým došlo během provádění stavby; se souhlasem stavebního úřadu mohou být tyto změny vyznačeny v dokumentaci ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení, pokud řízení o nich stavební úřad spojil s řízením kolaudačním,

e) další doklady stanovené v podmínkách stavebního povolení; u staveb povolených po 1. červenci 1992 i doklady o ověření požadovaných vlastností výrobků.

(2) U drobných a jednoduchých staveb, zejména u staveb, jejichž stavebníky jsou fyzické osoby, a tyto stavby nesouvisejí s podnikáním podle zvláštních předpisů, mohou být náležitosti návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí a jeho příloh přiměřeně zjednodušeny.

(1) Stavební úřad sepíše o ústním jednání protokol, který obsahuje zejména

a) označení stavby,

b) zjištění, zda byly dodrženy podmínky územního rozhodnutí a stavebního povolení a zda bylo vyhověno obecným technickým požadavkům na výstavbu,

c) porovnání skutečného provedení dokončené stavby s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem,

d) soupis zjištěných odchylek od skutečného provedení stavby, popřípadě odkaz na podklady kolaudačního rozhodnutí,

e) námitky účastníků řízení,

f) stanoviska dotčených orgánů státní správy.

(2) Protokol podle odstavce 1 může stavební úřad nahradit jednoduchým záznamem, zejména byla-li stavba dokončena v souladu s ověřenou dokumentací a nejsou-li u ní zjištěny odchylky od skutečného provedení stavby a nebyly podány námitky účastníků řízení.

(K § 82 zákona)

(1) Kolaudační rozhodnutí obsahuje:

a) označení stavby,

b) vymezení účelu užívání stavby,

c) podmínky pro užívání stavby.

(2) V podmínkách pro užívání stavby může stavební úřad podle povahy stavby uložit zejména

a) vyznačení drobných odchylek, které stavební úřad vzal na vědomí, do ověřené dokumentace stavby,

b) další povinnosti k zajištění zájmů společnosti nebo k ochraně práv a oprávněných zájmů účastníků, zejména k zajištění zájmů na péči o životní prostředí, hygienu, zdraví a bezpečnost osob, požární bezpečnost apod.

Kolaudační rozhodnutí se nevydá, není-li zajištěno zdraví a bezpečnost osob a řádné a nerušené užívání stavby k určenému účelu, zejména

a) není zajištěno podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení vytápění stavby a připojení na rozvod vody, elektřiny, kanalizační síť apod., zejména u bytových a občanských staveb,

b) není zajištěn bezpečný a plynulý provoz výtahů podle ověřené dokumentace,

c) není zajištěn bezpečný přístup a příjezd ke stavbám,

d) nejsou splněny podmínky stavebního povolení na nezbytnou komplexnost výstavby a na vyloučení negativních účinků stavby na okolí, popřípadě jejich omezení na přípustnou míru,

e) nejsou předloženy doklady o vyhovujících výsledcích předepsaných zkoušek.

Stavební úřad může upustit od kolaudace

a) u drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací, u nichž po jejich ohlášení určil, že podléhají stavebnímu povolení,

b) u jednoduchých staveb, s výjimkou staveb pro bydlení, staveb pro individuální rekreaci, garáží, staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením a skladů.

Pokud stavební úřad při povolení terénních úprav, informačních, reklamních a propagačních zařízení stanoví, že podléhají kolaudaci, platí pro ně ustanovení tohoto oddílu přiměřeně.

(K § 87 zákona)

(1) Stavební úřad může nařídit jako nezbytné úpravy na stavbě nebo stavebním pozemku zejména

a) úpravy v zájmu bezpečnosti dopravy (např. zřízení podloubí, průchodů, zkosení nároží domů), obrany státu (např. zřízení krytů a úkrytů), požární bezpečnosti (např. technická zařízení požární ochrany),

b) úpravy, jimiž se docílí, aby stavba nebo její zařízení neobtěžovaly své okolí nepřiměřeně hlukem, zápachem, exhalacemi, otřesy, chvěním, účinky elektromagnetického pole,

c) připojení stavby na rozvodné sítě, zejména na veřejný rozvod vody, elektřiny, plynu, na kanalizační síť,

d) úpravy, jimiž se odstraňují hygienické, bezpečnostní, požární, provozní a estetické závady stavby a jimiž se stavba vybavuje sociálními nebo jinými hygienickými a společnými zařízeními,

e) odstranění nebo úpravu stavebních částí stavby (např. zdí, stříšek, verand) zabraňujících přístupu světla a vzduchu ke stavbám, nebo působících jiné závady,

f) úpravy k zajištění účinnějšího odvádění srážkových vod.

(2) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo pozemku provedení úpravy a stanoví podmínky a lhůtu pro její provedení. V ostatních případech stavební úřad uloží jednak provést nezbytnou úpravu stavby nebo stavebního pozemku, jednak opatřit a předložit předepsanou dokumentaci nebo jiné podklady.

(3) Pro obsah dokumentace a jiných podkladů, jejichž předložení stavební úřad uložil podle odstavce 2, platí podle povahy úprav ustanovení této vyhlášky o povolování staveb, terénních úprav, popřípadě o odstraňování staveb.

(K § 88 zákona)

(1) V žádosti o povolení k odstranění stavby její vlastník uvede

a) druh, účel, místo a označení stavby,

b) důvody odstranění stavby a předpokládané započetí a ukončení prací,

c) název organizace, která odstranění stavby provede; jestliže stavbu bude odstraňovat organizace sama pro sebe, nebo jestliže odstranění má být provedeno svépomocí, uvede vlastník stavby jak je zajištěno odborné vedení, nebo jméno a adresu osoby, která bude vykonávat odborný dozor nad prováděním prací,

d) zda se odstranění stavby provede s použitím trhavin,

e) jak se naloží s materiálem a kam se přebytečný materiál uloží,

f) seznam a adresy účastníků řízení, kteří jsou žadateli známi,

g) jak jsou zajištěny dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor náhradní byty, ubytování nebo prostory,

h) jak se naloží s uvolněným pozemkem,

i) návrh na opatření na sousedním pozemku nebo stavbě, jestliže se mají u těchto nemovitostí provádět bourací práce nebo mají-li se tyto nemovitosti jinak použít.

(2) K žádosti o povolení k odstranění stavby vlastník připojí

a) doklady, jimiž prokazuje vlastnické nebo jiné právo ke stavbě a k pozemkům,

b) technologický popis prací, popřípadě též nezbytné výkresy úprav pozemku,

c) doklady o jednání s dotčenými orgány státní správy a organizacemi spravujícími rozvodné sítě a s účastníky řízení, pokud byla o odstranění stavby předem vedena,

d) u staveb, jejichž odstranění nebude provádět oprávněná odborně vybavená organizace, dohodu s kvalifikovanou osobou, která se zavázala zajišťovat odborný dozor nad prováděním prací spojených s odstraněním stavby, není-li vlastník sám způsobilý dozor provádět,

e) stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy předepsaná zvláštními předpisy, u stavby s jaderným zařízením souhlas Československé komise pro atomovou energii.

(3) Neobsahuje-li žádost nebo její přílohy podklady nezbytné k řádnému posouzení z hlediska zájmů sledovaných stavebním úřadem nebo dotčenými orgány státní správy, určí stavební úřad rozsah a lhůtu doplnění, např. jde-li o odstranění nemovité kulturní památky, doplnění fotodokumentací, dokumentačními výkresy, popřípadě podle podmínek ministerstva kultury republiky i jinou dokumentací (např. měřickou nebo modelovou) a v odůvodněných případech předložení fotodokumentace i u jiných staveb.

(K § 90 zákona)

(1) Rozhodnutí o odstranění stavby obsahuje zejména

a) údaje o místu, druhu a účelu stavby a komu se odstranění stavby povoluje, nebo nařizuje,

b) lhůtu k odstranění stavby,

c) podmínky pro odstranění stavby.

(2) Podmínkami rozhodnutí o odstranění stavby stavební úřad zabezpečí zejména

a) dodržení obecných technických požadavků na výstavbu a jiných předpisů a technických norem,

b) dodržení požadavků dotčených orgánů státní správy,

c) ochranu práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,

d) provedení prací při odstranění stavby k tomu oprávněnou odborně vybavenou organizací; u staveb, jejichž odstranění nebude provádět k tomu oprávněná odborně vybavená organizace, určí osobu, která bude zajišťovat odborný dozor nad prováděním prací.

(3) Stavební úřad může v podmínkách rozhodnutí o odstranění stavby

a) uložit povinnost oznámit určité stadium prací k zajištění výkonu státního stavebního dohledu,

b) uložit vlastníkům sousedních pozemků a staveb, aby trpěli po stanovenou dobu provádění některých prací ze svých pozemků nebo staveb,

c) stanovit podrobnější podmínky pro postup a způsob prací, zejména k zajištění stability sousedních staveb, k zajištění bezpečného užívání sousedních staveb, provozu na přilehlých komunikacích apod.,

d) uložit povinnost upravit po odstranění stavby pozemek, zajistit nezávadné odvádění povrchových vod, vysázet zeleň apod.,

e) předání dokumentace stavby pro účely evidence a archivování.

(K § 94 zákona)

(1) Rozhodnutí, jímž stavební úřad nařizuje vlastníku stavby provést zabezpečovací práce, obsahuje zejména

a) povinnost provést zabezpečovací práce a lhůtu k jejich provedení, popis stavebně technického stavu stavby, povahu a rozsah účinků, jimiž ohrožuje život nebo zdraví osob nebo národohospodářské hodnoty,

b) podmínky vymezující druh, rozsah a způsob provedení zabezpečovacích prací,

c) podmínky zajišťující ochranu zájmů společnosti i ochranu práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,

d) údaje o nezbytném rozsahu sousedních pozemků a staveb, jichž má být použito při provádění zabezpečovacích prací a povinnosti jejich vlastníků, aby po stanovenou dobu trpěli provádění některých prací ze svých nemovitostí, popřípadě, aby na nich trpěli dočasné umístění konstrukcí.

(2) Nařizuje-li stavební úřad provedení neodkladných zabezpečovacích prací stavební organizaci, uvede v rozhodnutí kromě náležitostí podle odstavce 1

a) organizaci, která je povinna provést zabezpečovací práce,

b) povinnost vlastníka stavby uhradit této organizaci náklady spojené s provedením zabezpečovacích prací a trpět jejich provedení.

(K § 95 zákona)

(1) V žádosti o poskytnutí státního stavebního příspěvku občan, který je vlastníkem stavby, uvede

a) účel příspěvku a jeho požadovanou výši,

b) sociální poměry žadatele.

(2) K žádosti o poskytnutí státního stavebního příspěvku žadatel přiloží

a) doklad o vlastnickém právu k nemovitosti,

b) doklad, jímž prokazuje, že mu státní spořitelna odmítla poskytnout na účel, pro který žádá státní příspěvek, půjčku, a že nemohl získat prostředky ani z jiných zdrojů, jako z fondu kulturních a sociálních potřeb, apod.

(3) Rozhodnutí, jímž stavební úřad přiznává státní stavební příspěvek, obsahuje zejména

a) údaje o účelu, na který se státní stavební příspěvek poskytuje a termín dokončení prací, pokud nebyl stanoven jiným rozhodnutím stavebního úřadu,

b) výhradu vrácení příspěvku nebo jeho části pro případ, že dojde k úplatnému převodu nemovitosti, nebo že práce nebyly provedeny v rozsahu, na který byl příspěvek přiznán,

c) podmínky pro výplatu příspěvku,

d) podmínky pro jednání s peněžním ústavem, jehož prostřednictvím bude státní příspěvek proplácen.

(K § 98 zákona)

Orgány státního stavebního dohledu jsou oprávněny zjišťovat zejména zda

a) stavba se provádí na základě stavebního povolení nebo jiného rozhodnutí stavebního úřadu a v souladu s ním,

b) práce na stavbě provádějí oprávněné osoby, zda se odborně provádějí a vedou stavební práce, zda je zajištěn a prováděn odborný dozor,

c) je na staveništi k dispozici dokumentace ověřená stavebním úřadem a všechny doklady potřebné k provádění stavby a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,

d) při provádění stavby nedochází k nepovolenému omezování provozu na komunikacích nebo užívání veřejných prostranství, zda není nadměrně znečišťováno okolí stavby, ničena zeleň nebo jiným způsobem zhoršováno životní prostředí a zda nejsou neodůvodněně omezována práva a právem chráněné zájmy vlastníků sousedních pozemků a staveb,

e) je zajištěna bezpečnost práce a technických zařízení, požární ochrana, řádné ohrazení a osvětlení staveniště, bezpečné přístupy ke stavbě, zda je na staveništi pořádek a nedochází k znehodnocování nebo ničení použitelných materiálů,

f) se dodržují obecné technické požadavky na výstavbu a jiné předpisy a technické normy,

g) je stavba užívána jen k povoleným účelům a zda se v průběhu užívání nezhoršují účinky na životní prostředí,

h) se provádí řádná údržba stavby,

i) u dočasných staveb neuplynula stanovená doba jejich trvání, nebo nepominul účel, pro který byly zřízeny,

j) jsou dodržovány podmínky povolení nebo nařízení stavebního úřadu k odstranění stavby,

k) odstranění stavby provádí oprávněná organizace nebo osoba a zda je zabezpečeno odborné vedení prací a bezpečnost osob,

l) nejsou odstraňováním stavby ohroženy sousední objekty a zda byla učiněna opatření nutná k jejich zabezpečení,

m) se provádějí předepsané zkoušky.

(K § 100 zákona)

(1) Na stavbě musí být k dispozici projektová dokumentace stavby ověřená ve stavebním řízení a všechny doklady týkající se prováděné stavby.

(2) Jde-li o stavbu, jejímž stavebníkem, popřípadě tím, kdo stavbu pro stavebníka provádí (dále „zhotovitel“) je právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů, musí být na stavbě veden stavební deník. V ostatních případech musí být na stavbě veden alespoň jednoduchý záznam o stavbě. Na stavbách při stavebních úpravách a udržovacích pracích podle § 55 odst. 2 zákona se stavební deník musí vést jen, pokud tak stanoví stavební úřad.

(3) Stavební deník se vede ode dne, kdy byly zahájeny práce na staveništi podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení. Vedení stavebního deníku se skončí dnem, kdy se odstraní stavební vady a nedodělky podle kolaudačního rozhodnutí.

(4) Stavební deník vede zhotovitel, popřípadě stavebník, provádí-li stavbu sám pro sebe (§ 44 odst. 2 zákona). Do stavebního deníku se zapisují všechny důležité okolnosti týkající se stavby, zejména časový postup prací, odchylky od projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení nebo od podmínek stanovených jinými rozhodnutími nebo opatřeními, popřípadě další údaje nutné pro posouzení prací stavebním úřadem a ostatními orgány státní správy. Stavební deník slouží též k záznamům orgánů státního stavebního dohledu a orgánů státní správy, které mají oprávnění dozírat na provádění stavby podle zvláštních předpisů.

(5) Stavebník sleduje obsah stavebního deníku a k záznamům v něm uvedeným připojuje svá stanoviska. Během doby, po kterou se na stavbě pracuje, musí být stavební deník přístupný oprávněným osobám a pracovníkům orgánů státní správy. Denní záznamy zapisuje pověřený pracovník zhotovitele v den, jehož se záznamy týkají, výjimečně následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. Jde-li o technicky jednoduchou stavbu nebo práce menšího rozsahu, mohou být denní záznamy nahrazeny se souhlasem stavebního úřadu jedním záznamem za období nejvýše sedmidenní. Stavebník je povinen uchovávat stavební deník po dobu deseti let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby, pokud kolaudaci nepodléhá.

(6) Jednoduchý záznam o stavbě (odstavec 2) vede stavebník a spolupodepisuje jej osoba vykonávající odborný dozor nad prováděním stavby. V tomto záznamu se uvádí též rozsah a druh dílčích stavebních prací, které na stavbě vedle stavebníka provádějí právnické a fyzické osoby.

(K § 102 zákona)

(1) Výzvu k zjednání nápravy může orgán státního stavebního dohledu provést záznamem do stavebního deníku, nebo do jednoduchého záznamu o stavbě, písemným oznámením nebo do protokolu. Výzva obsahuje stručný popis zjištěné závady a lhůtu, do kdy má být zjednána náprava.

(2) Jestliže stavebník, zhotovitel nebo jiná osoba nedbá výzvy orgánu státního stavebního dohledu, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídí zjednání nápravy. Rozhodnutí obsahuje zejména

a) jméno (název) osoby, které se nařizuje zjednání nápravy,

b) označení závady, která má být odstraněna, a lhůtu pro zjednání nápravy.

(K § 104 zákona)

(1) Dokumentace skutečného provedení stavby, jejíž pořízení nařídil stavební úřad, obsahuje zejména

a) údaje o druhu, účelu a místu stavby, jméno (název) a adresu vlastníka stavby, parcelní čísla stavebního pozemku podle evidence nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv a údaje o rozhodnutích o stavbě; pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň přibližný rok dokončení stavby,

b) situační výkres současného stavu území v měřítku pozemkové mapy evidence nemovitostí se zakreslením polohy stavby a vyznačením vazeb na okolí, zejména odstupů od hranic stavebního pozemku a od sousedních staveb a napojení na rozvodné a dopravní sítě; v odůvodněných případech může stavební úřad uložit zpracování situačního výkresu v podrobnějším měřítku,

c) stavební výkresy v měřítku 1:200, popřípadě v měřítku 1:100, nebo 1:50, vypracované podle skutečného provedení stavby s příslušnými řezy a pohledy, s popisem všech prostorů a místností podle současného způsobu užívání a s vyznačením jejich rozměrů a plošných výměr,

d) technický popis stavby a jejího vybavení.

(2) Zjednodušená dokumentace (dále pasport stavby), jejíž pořízení nařídil stavební úřad, obsahuje zejména

a) údaje podle odstavce 1 písm. a),

b) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby s popisem způsobu užívání všech prostorů a místností,

c) jednoduchý technický popis stavby a jejího vybavení.

(3) Dodatečně pořízená dokumentace skutečného provedení stavby nebo pasport stavby provedené trvalým způsobem se předkládají stavebnímu úřadu ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem místně příslušný orgán obce, ve třech vyhotoveních.

(4) Stavební úřad zajistí přezkoumání předložené dodatečně pořízené dokumentace skutečného provedení nebo pasportu stavby; podle výsledku uloží jejich doplnění, změnu, popřípadě přepracování, nebo je ověří. Po jednom ověřeném vyhotovení zašle stavebníkovi a městskému nebo místnímu národnímu výboru, v jehož územním obvodu se stavba nachází.

(5) Ověřená dokumentace skutečného provedení stavby nebo ověřený pasport stavby nahrazují dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení.

(K § 112 zákona)

(1) Návrh na vyvlastnění obsahuje zejména

a) označení pozemku nebo jeho části, označení stavby, jaké právo a v jakém rozsahu má být vyvlastněno a návrh náhrady,

b) jméno (název) osoby, v jejíž prospěch má být provedeno vyvlastnění,

c) jméno (název) a adresu osoby, proti které vyvlastnění směřuje,

d) odůvodnění požadavku s uvedením účelu, pro který se vyvlastnění navrhuje,

e) důkaz o tom, že pokus o získání práva k pozemku nebo stavbě dohodou byl bezvýsledný,

f) výpis z evidence nemovitostí, popřípadě výpis z pozemkové knihy identifikovaný podle evidence nemovitostí, jestliže právní vztahy k pozemkům a stavbám nebyly dosud v evidenci nemovitostí vyznačeny,

g) snímek z pozemkové mapy evidence nemovitostí se zákresem pozemků a staveb navržených k vyvlastnění doplněný situací z jiných mapových podkladů, které vyjadřují graficky právní vztahy k nemovitostem v případech, kdy tyto vztahy nebyly dosud v evidenci vyznačeny; navrhuje-li se vyvlastnit část pozemku, připojí se též geometrický plán ve trojím vyhotovení. Není-li možno u liniových staveb stanovit přesný rozsah pozemků, postačí situace projektované stavby zakreslená na snímku z pozemkové mapy evidence nemovitostí.

(2) Důkazem podle odstavce 1 písm. e) je doporučeně zaslaná písemná výzva k uzavření dohody, obsahující požadavek žadatele, důvody, návrh úplaty a upozornění, že neodpoví-li na ni vlastník pozemku nebo stavby do 15 dnů ode dne doručení, má se za to, že dohodu odmítá. Navrhovatel v takovém případě předloží prohlášení, že ve stanovené lhůtě neobdržel na svou výzvu odpověď, popřípadě, že k převodu nedošlo.

(K § 114 zákona)

Rozhodnutí o vyvlastnění obsahuje zejména

a) předmět, účel a rozsah vyvlastnění,

b) jméno (název) osoby, proti které vyvlastnění směřuje,

c) označení orgánu státní správy, právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje,

d) náhradu za vyvlastnění a způsob její úhrady,

e) lhůtu, do které musí být započato s užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny,

f) poučení o možnosti a podmínkách žádosti o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění (§ 116 odst. 1 zákona).

(1) Jde-li o rozhodnutí nebo jiné opatření většího rozsahu, nebo tvoří-li jeho nedílnou část grafické přílohy, vyvěsí se místo úplného znění opatření stručná vyhláška obsahující základní údaje o území, kterého se opatření týká, a jeho stručný obsah s poučením, kdy a kde lze do něho nahlédnout.

(2) Písemnost nebo vyhláška podle odstavce 1 se vyvěsí na úřední desce obecního úřadu, jehož územního obvodu se týká, a správního orgánu, který rozhodnutí nebo jiné opatření vydal. Na vyhlášce označí orgán, který ji vyvěsil, data jejího vyvěšení a sejmutí a založí ji do správního spisu.

(1) Opatření na stavbách a pozemcích, spočívající podle okolností i v provádění staveb nebo terénních úprav, nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází důsledkům živelních pohrom nebo nenadálých havárií, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, národohospodářským a jiným škodám, mohou se zahájit bez předchozího povolení podle stavebního zákona a této vyhlášky, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak. Ten, kdo taková opatření provádí, je však povinen je oznámit neprodleně stavebnímu úřadu, který rozhodne o dalším postupu.

(2) Jestliže se stavby, nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené živelní pohromou nebo nenadálou havárií mají obnovit ve shodě s původními povoleními stavebního úřadu, postačí, aby takové opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno. Pro postup stavebního úřadu a stavebníka platí přiměřeně ustanovení § 16 až 18.

(3) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést k zmírnění nebo odvrácení důsledků živelní pohromy nebo nenadálé havárie stavby, může stavební úřad

a) omezit obsah návrhu (žádosti) a jeho příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,

b) upustit od vydání územního rozhodnutí, popřípadě sloučit územní řízení se stavebním řízením nebo s jinými řízeními podle zákona,

c) stanovit v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k návrhu (žádosti), popřípadě jiné doklady, budou předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,

d) v odůvodněných případech vydat předběžné povolení, v němž se stanoví lhůta pro dodatečné předložení podkladů; po jejich předložení provede stavební úřad řízení a vydá rozhodnutí.

(1) Orgánům (organizacím) geodézie a kartografie (jejich pracovištím v okresu) se zasílají

a) rozhodnutí o umístění stavby nebo změny stavby, týkající se jejího vnějšího půdorysného ohraničení, rozhodnutí o využití území a rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu,

b) stavební povolení nebo změny stavby, týkající se jejího vnějšího půdorysného ohraničení,

c) povolení terénních úprav,

d) kolaudační rozhodnutí u staveb a jejich změn uvedených v písmenu b),

e) rozhodnutí o odstranění stavby,

f) rozhodnutí o vyvlastnění pozemku a stavby a rozhodnutí o zrušení vyvlastnění.

(2) Orgánům (organizacím) geodézie a kartografie se nezasílají stavební povolení drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.

Ministr:

Ing. Šupka v. r.

1) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

1a) § 2 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.

2) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.

Vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci nemovitostí.

3a) § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 28/1984 Sb.

6a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

10) Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.

Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 11/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.

11) Např. § 11 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší).

13) Pro připojení platí zejména vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích - § 12 a 27, vyhláška č. 154/1978 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích - § 12 a 27 a ČSN č. 73 6660 - Vnitřní vodovody a ČSN 73 6760 - Vnitřní kanalizace.

14) V silničních ochranných pásmech musí být povolena výjimka podle § 16 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 136/1961 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.

15) Např. podle § 13a) a § 14 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb., § 4 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.

16) Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.