§ 37 vyhláška Státní mzdové komise o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství – Kolektivní smlouvy

(1) K usměrňování vývoje mezd a k podrobné úpravě mzdových podmínek v odvětvích a oborech, ve kterých se uplatňují zásady ekonomického řízení, se využívá kolektivních smluv. Kolektivní smlouvy uzavírají hospodářské organizace s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí.

(2) V oblasti odměňování se v kolektivních smlouvách podle podmínek oborů a podniků (závodů) podrobněji upravují v rámci předpisů a směrnic nadřízených orgánů zejména

a) výše fondu pracujících při dosažení předpokládané tvorby hrubého důchodu, v systému hmotné zainteresovanosti na zisku výše fondu odměn při předpokládané tvorbě zisku,

b) rozdělení prostředků z vyšší než předpokládané tvorby hrubého důchodu (zisku), zbývajících po splnění odvodů z hrubého důchodu (zisku) a ostatních závazků, do fondu pracujících (fondu odměn), do rezervního fondu, ostatních fondů a na další potřeby,

c) proporce v použití prostředků fondu pracujících (fondu odměn) na odměňování za individuální výsledky práce a na podíly na hospodářských výsledcích,

d) vývoj mzdových relací mezi hlavními skupinami pracovníků,

e) používání stanovených mzdových tarifů a příplatků ke mzdám,

f) zásady pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích a pro zřizování osobních účtů,

g) zásady pro používání prostředků na odměňování při uplatnění společenské záruky mezd a při ekonomicky nežádoucím mzdovém vývoji,

h) zásady pro uplatnění postupu vůči pracovníkům, kteří nepříznivě ovlivňují výsledky hospodaření (§ 12),

i) některé pracovní a mzdové podmínky pracovníků, specifické pro příslušný podnik, popřípadě obor.

(3) Ústřední rada odborů vydává směrnice pro uzavírání, registraci, evidenci a kontrolu kolektivních smluv, pokud jde o jejich obsah v otázkách odměňování v dohodě se Státní mzdovou komisí.