§ 37 vyhláška Státní mzdové komise o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství – Kolektivní smlouvy
Vyhláška Státní mzdové komise o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství · 91/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 37 vyhlášky 91/1965 stanoví, že kolektivní smlouvy slouží k usměrňování vývoje mezd a podrobné úpravě mzdových podmínek v hospodářských organizacích, které je uzavírají s odborovými orgány. Kolektivní smlouvy jsou nástrojem pro detailní nastavení mzdových podmínek v podnicích, a to v rámci obecných předpisů a směrnic nadřízených orgánů. (§ 37 zákona č. 91/1965 Sb., vyhláška Státní mzdové komise o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Kolektivní smlouvy
- Odkazuje na: § 12
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 91/1965 Sb.
(1) K usměrňování vývoje mezd a k podrobné úpravě mzdových podmínek v odvětvích a oborech, ve kterých se uplatňují zásady ekonomického řízení, se využívá kolektivních smluv. Kolektivní smlouvy uzavírají hospodářské organizace s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí.
(2) V oblasti odměňování se v kolektivních smlouvách podle podmínek oborů a podniků (závodů) podrobněji upravují v rámci předpisů a směrnic nadřízených orgánů zejména
a) výše fondu pracujících při dosažení předpokládané tvorby hrubého důchodu, v systému hmotné zainteresovanosti na zisku výše fondu odměn při předpokládané tvorbě zisku,
b) rozdělení prostředků z vyšší než předpokládané tvorby hrubého důchodu (zisku), zbývajících po splnění odvodů z hrubého důchodu (zisku) a ostatních závazků, do fondu pracujících (fondu odměn), do rezervního fondu, ostatních fondů a na další potřeby,
c) proporce v použití prostředků fondu pracujících (fondu odměn) na odměňování za individuální výsledky práce a na podíly na hospodářských výsledcích,
d) vývoj mzdových relací mezi hlavními skupinami pracovníků,
e) používání stanovených mzdových tarifů a příplatků ke mzdám,
f) zásady pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích a pro zřizování osobních účtů,
g) zásady pro používání prostředků na odměňování při uplatnění společenské záruky mezd a při ekonomicky nežádoucím mzdovém vývoji,
h) zásady pro uplatnění postupu vůči pracovníkům, kteří nepříznivě ovlivňují výsledky hospodaření (§ 12),
i) některé pracovní a mzdové podmínky pracovníků, specifické pro příslušný podnik, popřípadě obor.
(3) Ústřední rada odborů vydává směrnice pro uzavírání, registraci, evidenci a kontrolu kolektivních smluv, pokud jde o jejich obsah v otázkách odměňování v dohodě se Státní mzdovou komisí.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kolektivní smlouvy jsou nástrojem pro detailní nastavení mzdových podmínek v podnicích, a to v rámci obecných předpisů a směrnic nadřízených orgánů.
- V kolektivních smlouvách se mimo jiné upravuje výše fondu pracujících (nebo fondu odměn) v závislosti na tvorbě hrubého důchodu či zisku, a také rozdělení prostředků z nadměrné tvorby těchto fondů.
- Dále se v nich stanovují proporce pro použití prostředků na odměňování za individuální výsledky práce a na podíly na hospodářských výsledcích, stejně jako zásady pro poskytování těchto podílů.
- Kolektivní smlouvy také řeší vývoj mzdových relací mezi různými skupinami pracovníků a specifické pracovní a mzdové podmínky pro daný podnik či obor.
Na co si dát pozor
- Obsah kolektivních smluv v otázkách odměňování je usměrňován směrnicemi Ústřední rady odborů, které jsou vydávány v dohodě se Státní mzdovou komisí.
- Kolektivní smlouvy musí být v souladu s předpisy a směrnicemi nadřízených orgánů, což omezuje volnost podniků a odborů při jejich sjednávání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 27 (Zákon zákoník práce)§ 25 (Zákon zákoník práce)§ 101 Postupy pro řešení sporů při výkonu kolektivn (Zákon o právu autorském, o právech souvi)§ 26 (Zákon zákoník práce)§ 28 (Zákon zákoník práce)