Co znamená „Základní pojmy územního plánování“ podle zákona?
Stručná odpověď: Rozlišuje se mezi pozemkem určeným k zastavění (stavební pozemek) a již zastavěným pozemkem, což je důležité pro plánování a povolování staveb.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 12 zákona č. 283/2021 Sb. (Stavební zákon) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 12 odkazuje 5 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 29. 11. 2023
- Týká se: zhotovitel, obec
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 12 stavebního zákona definuje základní pojmy, které se týkají územního plánování, jako jsou například různé typy ploch a pozemků, a vysvětluje, co se rozumí změnou v území.
V praxi
- Definuje různé typy ploch (např. zastavitelná plocha, transformační plocha, plocha změny v krajině), což umožňuje obcím a krajům plánovat rozvoj území s ohledem na jeho budoucí využití.
- Pojmy jako „koridor“ nebo „plocha celostátního/nadmístního významu“ pomáhají rozlišit záměry, které přesahují hranice jedné obce a vyžadují širší koordinaci.
- Vymezení „zastavěného území“ a „nezastavěného území“ je klíčové pro určení, kde je možné stavět a kde je naopak prioritou ochrana krajiny.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 12
… soudy a správními orgány bez výhrad dlouhodobě akceptovaná definice, která vychází ze starších právních předpisů, technických norem a odborné literatury (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2021, č. j. 1 As 141/2020 – 35, body 14 a 16), je pak užita i v novém stavebním zákoně [srov. § 12 písm. o) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, dle kterého se stavební prolukou rozumí nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění] a lze ji nalézt i v § 2 písm. q) …
… soudy a správními orgány bez výhrad dlouhodobě akceptovaná definice, která vychází ze starších právních předpisů, technických norem a odborné literatury (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2021, č. j. 1 As 141/2020 – 35, body 14 a 16), je pak užita i v novém stavebním zákoně [srov. § 12 písm. o) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, dle kterého se stavební prolukou rozumí nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění] a lze ji nalézt i v § 2 písm. q) …
… soudy a správními orgány bez výhrad dlouhodobě akceptovaná definice, která vychází ze starších právních předpisů, technických norem a odborné literatury (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2021, č. j. 1 As 141/2020 – 35, body 14 a 16), je pak užita i v novém stavebním zákoně [srov. § 12 písm. o) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, dle kterého se stavební prolukou rozumí nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění] a lze ji nalézt i v § 2 písm. q) …
Co říká § 12 – Stavební zákon
§ 12 Základní pojmy územního plánování
V tomto zákoně se rozumí
a) změnou v území změna jeho funkčního využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb nebo jejich změn,
b) stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků vymezený a určený k zastavění,
c) zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením tvořící souvislý funkční a prostorový celek se stavbami majícími určující funkci v tomto souvislém celku,
d) plochou část území tvořená jedním nebo více pozemky nebo jejich částmi, která je vymezena v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech, s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob využití nebo její význam,
e) koridorem území vymezené pro zpravidla liniový záměr dopravní nebo technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy,
f) plochou nebo koridorem celostátního významu plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více krajů nebo států,
g) plochou nebo koridorem nadmístního významu plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí; v případě hlavního města Prahy se za plochu nebo koridor nadmístního významu považují plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více městských částí,
h) zastavěným územím území vymezené samostatným postupem podle tohoto zákona (dále jen „vymezení zastavěného území“) nebo územním plánem,
i) zastavitelnou plochou plocha určená k zastavění vymezená v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu,
j) nezastavěným územím území nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy,
k) transformační plochou plocha určená k vytvoření zcela nového charakteru území nebo k obnově znehodnoceného, nebo zanedbaného území za účelem jeho opětovného využití vymezená územním rozvojovým plánem, zásadami územního rozvoje nebo v zastavěném území územním plánem,
l) plochou změny v krajině plocha určená ke změně stávajícího využití na jiné využití nezastavěného území vymezená v nezastavěném území územním plánem,
m) uliční čarou hranice mezi pozemky a veřejným prostranstvím,
n) stavební čarou rozhraní mezi stavbou a nezastavěnou částí pozemku, která určuje polohu hrany stavby ve výši rostlého nebo …
Související otázky
Na co si dát pozor
- Pojmy jako "uliční čára" a "stavební čára" jsou důležité pro správné umístění stavby na pozemku a její vztah k veřejnému prostoru a okolní zástavbě.
- Rozlišení mezi "zastavěným stavebním pozemkem" a "stavebním pozemkem" je podstatné pro posouzení, zda je pozemek již součástí existující zástavby nebo zda se jedná o novou plochu určenou k zastavění.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Stavební zákon – přehled paragrafůNemovitosti a stavební právoVšechny právní otázky