2 As 75/2009 — Nejvyšší správní soud

52 A 41/2022- 59 - text  11 52A 41/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Venclové, Ph. D., a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. Ondřeje Bartoše ve věci žalobce: RPIC reality, s. r. o., IČO: 08783845, sídlem Nová 306, Polabiny, 530 09 Pardubice, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, sídlem Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice, o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 14. 6. 2022, č. j. KrÚ 48357/2022/34/OMSŘI/Vod/, sp. zn. SpKrÚ 25487/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. 1. Žalobce podal u Magistrátu města Pardubic, stavebního úřadu (dále též „stavební úřad“), žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby s názvem „Bytový dům Varšavská, Pardubice, Polabiny, Varšavská“, a to na pozemcích označených jako st. parc. č. 6175/1 a parc. č. 4432 v kat. území Pardubice (dále též „předmětná stavba“ či „předmětný stavební záměr“). [OBRÁZEK] Letecký snímek s vyznačením lokality (zdroj: www.mapy.cz) 2. Orgán územního plánování (Magistrát města Pardubic, Odbor hlavního architekta, oddělení územního plánování) označil v závazném stanovisku (§ 149 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též „správní řád“) ze dne 26. 1. 2022, č. j. MmP 7168/2022, záměr žalobce, který má být realizován ve stabilizované ploše, za nepřípustný, neboť (mimo jiné) odporuje § 3 odst. 3 § 3 odst. 3 textové části územního plánu města Pardubice zní: Současně zastavěné území tvoří plochy: · stabilizované, na kterých územní plán nepředpokládá přestavbu a změnu funkčního využití ploch. Na těchto plochách je možná pouze dostavba stávajících proluk, případně změny využití již zkolaudovaných staveb. · určené k funkční přestavbě textové části územního plánu města Pardubice, dle kterého je ve stabilizovaných plochách možná pouze dostavba stávajících proluk (případně změny využití již zkolaudovaných staveb). V daném případě nejde o dostavbu proluky, navíc realizací předmětného stavebního záměru by v rozporu s § 5 odst. 5 § 5 odst. 5 textové části územního plánu města Pardubice zní: Ve stabilizovaném urbanizovaném území realizovat stavby a jejich změny jen v takovém rozsahu, aby nebyl narušen charakter okolní zástavby a její měřítko. textové části územního plánu města Pardubice došlo k narušení charakteru okolní zástavby. 3. Jelikož bylo v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, neprováděl stavební úřad v souladu s § 149 odst. 6 správního řádu další dokazování a žádost žalobce o vydání rozhodnutí o umístění předmětné stavby rozhodnutím ze dne 9. 3. 2022, č. j. MmP 25465/2022, sp. zn. SÚ 20225/2022/DUB, zamítl. 4. Proti rozhodnutí stavebního úřadu podal žalobce odvolání. Odvolání žalobce směřovalo proti výše uvedenému závaznému stanovisku Magistrátu města Pardubic, Odbor hlavního architekta, oddělení územního plánování (dále též „MmP OHA“), ze dne 26. 1. 2022, č. j. MmP 7168/2022, a proto žalovaný požádal v souladu s § 149 odst. 7 správního řádu nadřízený správní orgán správnímu orgánu, který v odvolání napadené závazné stanovisko vydal, tj. Krajský úřad Pardubického kraje, Odbor rozvoje, oddělení územního plánování (dále též „KrÚ OR“), o potvrzení nebo o změnu závazného stanoviska MmP OHA. KrÚ OR stanoviskem ze dne 9. 5. 2022, č. j. KrÚ 31547/2022, závazné stanovisko MmP OHA ze dne 26. 1. 2022, č. j. MmP 7168/2022, potvrdil. 5. KrÚ OR se ztotožnil se závěrem závazného stanoviska MmP OHA, že předmětný stavební záměr není v souladu s územním plánem. KrÚ OR zdůraznil, že podle platného územního plánu města Pardubice se stavební záměr umísťuje do funkční plochy BS – Bydlení vícepodlažní sídlištní, jejímž hlavním využitím jsou stavby pro bydlení vícepodlažní. V § 3 odst. 3) textové části územního plánu města Pardubice se uvádí: „Současně zastavěné území tvoří plochy stabilizované, na kterých územní plán nepředpokládá přestavbu a změnu funkčního využití ploch. Na těchto plochách je možná pouze dostavba stávajících proluk, případně změny využití již zkolaudovaných staveb.“ KrÚ OR konstatoval, že záměr je navržen do současně zastavěného území, do stabilizované plochy, ale nejedná se o dostavbu stávající proluky. Pojem „proluka“ je užíván s cílem umožnit doplnění stávající souvislé zástavby vhodnou stavbou při respektování všech urbanistických a architektonických zásad a zároveň zajistit vhodné podmínky pro vnitřní prostředí staveb. Základním požadavkem však je, že se umísťovanou stavbou skutečně doplňuje stávající souvislá zástavba, která předurčuje objemové parametry umísťované stavby, což je smyslem ustanovení o proluce (včetně proluky nárožní). Proluka musí být v každém případě prolukou mezi zastavěnými stavebními pozemky ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „stavební zákon“), na kterých stojí budovy (viz Metodickou pomůcku k umísťování staveb v prolukách, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013). V tomto konkrétním případě se nejedná o doplnění stávající souvislé zástavby, a tudíž ani o dostavbu stávající proluky. KrÚ OR aproboval též závěr MmP OHA, že stavební záměr odporuje § 5 odst. 5) textové části územního plánu města Pardubice, dle kterého lze „ve stabilizovaném urbanizovaném území realizovat stavby a jejich změny jen v takovém rozsahu, aby nebyl narušen charakter okolní zástavby a její měřítko“. KrÚ OR připomněl, že urbanistický koncept architektů K. a N., který se realizoval v podobě sídliště Polabiny v Pardubicích, představuje jedno z historicky a urbanisticky významných děl poválečné architektury [v podrobnostech viz např. http://www.panelaci.cz/sidliste/pardubicky-kraj/pardubice-polabiny]. Realizací této koncepce byl založen charakter řešeného území, s nímž musí být předmětný stavební záměr v souladu. Dle KrÚ OR je pro toto území typická pravidelně uspořádaná rozvolněná sídlištní zástavba. Mezi vícepodlažními bytovými domy jsou v celém sídlišti velké rozestupy (dle orientace a výšky bytových domů se jedná o vzdálenosti cca 30–35 m) přímo úměrné velikosti jednotlivých objektů. Vzniklé volné plochy jsou využívány pro veřejnou zeleň, veřejný mobiliář, komunikace atd. Umístění záměru cca 6,3 m od hrany stávajícího bytového domu představuje bezprecedentní zásah do již stabilizované a ucelené struktury zástavby v tomto území (v situaci a ve vizualizacích navíc nejsou zobrazeny balkony ani vystupující část fasády stávajícího bytového domu, odstup od stávajícího bytového domu by tedy ve skutečnosti byl ještě menší). Záměr narušuje charakter stávající rozvolněné zástavby bytových domů v ulici Varšavská, protože ji zahušťuje způsobem, jaký se v řešeném území nevyskytuje. Dle KrÚ OR lze konstatovat, že přestavbou původního objektu občanské vybavenosti na stávající bytový dům čp. 546 bylo toto stabilizované území pro výstavbu již vyčerpáno. 6. Vzhledem k tomu, že KrÚ OR stanoviskem ze dne 9. 5. 2022, č. j. KrÚ 31547/2022, závazné stanovisko MmP OHA ze dne 26. 1. 2022, č. j. MmP 7168/2022, potvrdil, uzavřel žalovaný, že stavební úřad postupoval zcela v souladu se zákonem, pokud žádost žalobce zamítl, neboť dle § 149 odst. 6 správního řádu platí, že pokud bylo v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán další dokazování a žádost zamítne. Odvolání žalobce proto nebylo shledáno důvodným a žalovaný jej rozhodnutím ze dne 14. 6. 2022, č. j. KrÚ 48357/2022/34/OMSŘI/Vod/, sp. zn. SpKrÚ 25487/2022, zamítl. 7. Proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 14. 6. 2022, č. j. KrÚ 48357/2022/34/OMSŘI/Vod/, sp. zn. SpKrÚ 25487/2022, podal žalobce žalobu, v níž předně namítal, že závazná stanoviska orgánů územního plánování jsou nepřezkoumatelná. Vzdor tomuto konstatování ovšem žalobce následně v žalobě polemizoval se závěrem žalovaného, že předmětný stavební záměr koliduje s § 3 odst. 3 textové části územního plánu města Pardubice, neboť se nejedná o dostavbu proluky. Ačkoliv orgány územního plánování ve svých závazných stanoviscích akcentovaly, že se umísťovanou stavbou zřetelně nedoplňuje stávající souvislá zástavba, která předurčuje objemové parametry umísťované stavby [resp. pozemky, na nichž má být záměr realizován, nejsou pozemky mezi zastavěnými stavebními pozemky ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona], žalobce poněkud nesrozumitelně v žalobě poukazoval na to, že se „ve stabilizovaném území zastavěného území města Pardubice zcela běžně povolují novostavby i bytových domů, a to i na pozemcích, na kterých v době vydání územního rozhodnutí stály stavby“, což žalobce považuje za „diskriminační“. V této souvislosti žalobce upozornil na rozsudek zdejšího soudu ze dne 29. 9. 2014, č. j. 52 A 12/2014-49, a na čtyři případy, kdy byly „v závazných stanoviscích odsouhlaseny“ stavby na „současně zastavěných po