2 As 75/2009 — Nejvyšší správní soud

52 A 55/2022- 84 - text  16 52A 55/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Venclové, Ph. D., a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. Ondřeje Bartoše, ve věci žalobce: Rezidence Sakařova, s.r.o., IČO: 11668270, sídlem Semtín 97, 53353 Pardubice, zastoupena Mgr. Františkem Málkem, advokátem, sídlem třída Míru 62, 530 02 Pardubice, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 6. 2022, č. j. KrÚ 49032/2022/18/OMSŘI/Fi, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. 1. Žalobce podal dne 15. 11. 2021 u Magistrátu města Pardubic, stavebního úřadu (dále též „stavební úřad“), žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby (s názvem „novostavba bytového domu Sakařova II“) na pozemku evidovaném v katastru nemovitostí jako pozemková parcela č. 864/68 v k. ú. Pardubice (dále též i „předmětná stavba“ či „předmětný stavební záměr“). Předmětná stavba byla navržena jako pětipodlažní (jedno podzemní a čtyři nadzemní podlaží, 40 bytových jednotek), max. půdorysné rozměry 48 x 42,82 m (půdorysný tvar písmene T), výška ploché střechy v atice 14,75 m od upraveného terénu, celková zastavěná plocha 1722,72 m2. [OBRÁZEK] Zdroj: www.cuzk.cz 2. Orgán územního plánování (Magistrát města Pardubic, Odbor hlavního architekta, oddělení územního plánování) označil v závazném stanovisku (§ 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též „správní řád“) ze dne 12. 11. 2021, č. j. MmP 118040/2021, sp. zn. OHA/96587/2021/Rh, záměr žalobce, který má být realizován ve stabilizované ploše, za nepřípustný, neboť (mimo jiné) odporuje § 3 odst. 3 § 3 odst. 3 textové části územního plánu města Pardubice zní: Současně zastavěné území tvoří plochy: · stabilizované, na kterých územní plán nepředpokládá přestavbu a změnu funkčního využití ploch. Na těchto plochách je možná pouze dostavba stávajících proluk, případně změny využití již zkolaudovaných staveb. · určené k funkční přestavbě textové části územního plánu města Pardubice, dle kterého je ve stabilizovaných plochách možná pouze dostavba stávajících proluk (případně změny využití již zkolaudovaných staveb). V daném případě nejde o dostavbu proluky, nýbrž o zastavění „zeleného“ vnitrobloku, navíc realizací předmětného stavebního záměru by v rozporu s § 5 odst. 5 § 5 odst. 5 textové části územního plánu města Pardubice zní: Ve stabilizovaném urbanizovaném území realizovat stavby a jejich změny jen v takovém rozsahu, aby nebyl narušen charakter okolní zástavby a její měřítko. textové části územního plánu města Pardubice došlo k narušení charakteru okolní zástavby. Dotčené území je stabilizovaným územím s pevnou urbanistickou strukturou a s komunikační sítí pravoúhlého typu založenou ve 30. letech 20. století. Na výstavbu rodinných vil navázala počátkem 60. let výstavba bytových domů, přičemž kostra komunikační sítě byla zachována a stavby tak tvoří uzavřené či polouzavřené bloky s vnitřními prostory pro zeleň. Předmětná stavba je umísťována do části území s blokovou zástavbou bytových domů, menší typ bytového domu má zastavěnou plochu cca 203 m2 a největší má zastavěnou plochu cca 430 m2. Tyto domy mají 2, resp. 3 nadzemní podlaží a valbové střechy, které jsou většinou využity jako podkroví. Navržený bytový dům svou zastavěnou plochou 1348,84 m2 výrazně převyšuje zastavěnou plochu okolní zástavby. Svým výškovým uspořádáním se třemi nadzemními podlažími a s ustupujícím 4. nadzemním podlažím se sice návrh snaží výškově navázat na protější domy o třech nadzemních podlažích s valbovou střechou, avšak výsledné působení navržené hmoty novostavby s plochou střechou značně překračuje obestavěný prostor domů stávající zástavby (obestavěný prostor nadzemní části stávajících bytových domů je cca 5000 m3, v případě navržené novostavby jde o 16 820, 84 m3 ). Předmětný stavební záměr tak nerespektuje hmotou charakter stávající obytné struktury v dotčeném území. Realizací novostavby by došlo ke vzniku výrazné bariéry v území a k úplnému zániku zeleného vnitrobloku sloužícího obyvatelům stávajících bytových domů. Ze stejných důvodů pak dle Magistrátu města Pardubic, Odboru hlavního architekta, oddělení územního plánování, stavební záměr žalobce není v souladu s cíli a úkoly územního plánování. 3. Jelikož bylo v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovisko, které znemožňovalo žádosti vyhovět, neprováděl stavební úřad v souladu s § 149 odst. 6 správního řádu další dokazování (ostatně žalobce ani žádné důkazy neoznačil) a žádost žalobce o vydání rozhodnutí o umístění předmětné stavby rozhodnutím ze dne 15. 12. 2021, č. j. MmP 132120/2021, sp. zn. SÚ 120082/2021/ZS, zamítl. 4. Proti rozhodnutí stavebního úřadu podal žalobce odvolání. Odvolání žalobce směřovalo proti výše uvedenému závaznému stanovisku Magistrátu města Pardubic, Odboru hlavního architekta, oddělení územního plánování (dále též „MmP OHA“), ze dne 12. 11. 2021, č. j. MmP 118040/2021, sp. zn. OHA/96587/2021/Rh. Současně žalobce v „navazujícím“ (druhém) doplnění odvolání ze dne 28. 2. 2022 uplatnil námitku „absence nestrannosti úřadu územního plánování“ a „vyjádřil pochybnosti o nestrannosti úřadu územního plánování (potažmo i stavebního úřadu)“, jejichž existenci avizoval již v (prvním) „doplnění“ odvolání ze dne 31. 1. 2022 (strana 7). Tyto pochybnosti žalobce pramenily z blíže nespecifikovaných „veřejně projevovaných tlaků ze strany místní samosprávy“ (bez bližší argumentace žalobce zmínil článek publikovaný na www. idnes.cz dne 5. 8. 2021) a dále z toho, že „sám úřad územního plánování výslovně přiznal a uvedl, že byl v rámci úřední činnosti ovlivňován přinejmenším jedním orgánem místní samosprávy, Komisí pro urbanismus a architekturu, jež je iniciativním a poradním orgánem Rady města Pardubice zřízeným v samostatné působnosti a naplněným (objektivně) politickými nominanty“. Žalovaný vzhledem k obsahu odvolání požádal v souladu s § 149 odst. 7 správního řádu nadřízený správní orgán správnímu orgánu, který v odvolání napadené závazné stanovisko vydal, tj. Krajský úřad Pardubického kraje, Odbor rozvoje, oddělení územního plánování (dále též „KrÚ OR“), o potvrzení nebo o změnu závazného stanoviska MmP OHA. KrÚ OR stanoviskem ze dne 27. 4. 2022, č. j. KrÚ 20967/2022, závazné stanovisko ze dne 12. 11. 2021, č. j. MmP 118040/2021, sp. zn. OHA/96587/2021/Rh, potvrdil. KrÚ OR se ztotožnil se závěrem závazného stanoviska MmP OHA, že předmětný stavební záměr není v souladu s územním plánem města Pardubice. KrÚ OR zdůraznil, že podle platného územního plánu města Pardubice se stavební záměr umísťuje do funkční plochy BS (Bydlení vícepodlažní sídlištní), jejímž hlavním využitím jsou stavby pro bydlení vícepodlažní. V § 3 odst. 3 textové části územního plánu města Pardubice se uvádí: „Současně zastavěné území tvoří plochy stabilizované, na kterých územní plán nepředpokládá přestavbu a změnu funkčního využití ploch. Na těchto plochách je možná pouze dostavba stávajících proluk, případně změny využití již zkolaudovaných staveb.“ KrÚ OR konstatoval, že záměr je navržen do současně zastavěného území, do stabilizované plochy, ale nejedná se o dostavbu stávající proluky, neboť předmětný stavební záměr neumísťuje bytový dům do mezery mezi souvislou řadu domů stojících v jedné ulici, ale izolovaně doprostřed vnitrobloku (tj. do prostoru vymezeného vnitřní hranou blokové zástavby - rozmístění jednotlivých stávajících objektů v řešeném jasně čitelném pravoúhlém bloku je ucelené, kdy stabilizovaná otevřená zástavba zde v maximální míře využívá uliční čáru) bez toho, že by se bytový dům sám spolupodílel na dotvoření uliční čáry. KrÚ OR aproboval též závěr MmP OHA, že stavební záměr odporuje i § 5 odst. 5 textové části územního plánu města Pardubice, dle kterého lze „ve stabilizovaném urbanizovaném území realizovat stavby a jejich změny jen v takovém rozsahu, aby nebyl narušen charakter okolní zástavby a její měřítko“. KrÚ OR zdůraznil, že stavebním záměrem dotčené území je součástí klidné předměstské lokality Židov, pro kterou je typická nižší hustota zástavby převážně drobného měřítka s výrazným zastoupením zeleně. Velké měřítko záměru přirozeně nenavazuje na měřítko stávající zástavby. Masivnost hmoty stavebního záměru je i při ustupujícím 4. nadzemním podlaží a odebrané hmotě ve středové části stavby výrazně větší než hmota bytových domů stávající zástavby (malé a malé až střední). Umístění stavebního záměru do zeleného vnitrobloku zástavbu navíc nepřiměřeně zahušťuje a současně ji ochuzuje o prvek typický pro danou lokalitu. Vše výše popsané pak vylučuje organické začlenění stavebního záměru do stávající zástavby a vytvoření harmonického celku. V situaci, kdy předmětný stavební záměr odporuje územnímu plánu, nelze dle KrÚ OR vytknout nic ani závěru MmP OHA, že stavební zám