ECLI: ECLI:CZ:OSBU:2026:208.C.3.2026.1 Datum: 2026-05-28 Předmět: 56.814 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 262/2006 Sb., § 580 z. č. 89/2012 Sb., § 588 z. č. 89/2012 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 2 z. č. 257/2016 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb. náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: 56.814 Kč s příslušenstvím (§ 142 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 262/2006 Sb., § 580 z. č. 89/2012 Sb., § 588 z. č. 89/2012 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 2 z. č)
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 56.814 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci, a má za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Bylo sjednáno placení poskytnutého úvěru a úroku za poskytnutí úvěru ve 48měsíčních splátkách ve výši 3.117 Kč (včetně pojištění ve výši 382 Kč měsíčně), splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Byla sjednána výše nominální úrokové sazby 78,07 % p. a. (smlouva o úvěru č. , hodnota, , dodatek ke smlouvě a technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu, přihláška žalovaného do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry, oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru, dodejka k oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru, kopie občanského průkazu). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 40.000 Kč, dne 17. 7. 2024 (doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu žalobce prokazující vyplacení úvěru). Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 25.600 Kč (tvrzení žalobkyně, karta klienta). Ve smlouvě o úvěru byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou splátky, a to o více než 30 dní ve výši 499 Kč za každou dlužnou splátku. Dále smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny (smlouva o úvěru). Dále právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200,00 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů (smlouva o úvěru). Žalobkyně předložila soudu výzvy žalobkyně k zaplacení dlužné částky adresované žalovanému ze dne 21. 10. 2024 (k úhradě splátky č. 2 a č. 3), ze dne 19. 5. 2025 (k úhradě splátky č. 9 a 10), ze dne 18. 6. 2025 (k úhradě splátky č. 99–11 a oznámení o zesplatnění ze dne 22. 6. 2025, bez doložení dokladu o odeslání žalovanému). Dále žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě vzniklého dluhu (výzva ze dne 12. 1. 2026 a poštovní podací arch).4. Žalobkyně předložila hodnocení klienta, kde jsou uvedeny příjmy klienta ve výši 19.900 Kč, výdaje ve výši 9.481 Kč (životní minimum 4.860 Kč a bydlení 4.621 Kč). Uveden zaměstnavatel , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , datum nástupu 1. 2. 2023, HPP, forma bydlení u rodičů, vzdělání maturita (hodnocení klienta). Dále žalobkyně předložila potvrzení vyplacení příjmu žalovanému od uvedeného zaměstnavatele ze dne 12. 4. 2024 (20.488 Kč), ze dne 15. 5. 2024 (18.516 Kč), a dále výpis z NRKI, SOLUS.5. Pokud jde o žalobkyni, je v postavení podnikatele, neboť se jedná o nebankovního poskytovatele úvěru a žalovaný je v postavení spotřebitele. Jedná se tak o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ) a na závazkový vztah je proto nutno aplikovat i ustanovení § 86 ZosÚ. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.6. Také při výkladu ustanovení § 86 ZosÚ se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (k tomu srovnej zejména bod 26 rozsudku NSS), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.7. Soud vychází z ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, kdy neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zřejmě příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale i zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, narušení rodinných a sociálních vztahů, chrání také samotné věřitele, kteří poskytli spotřebiteli úvěry již dříve. Žalobkyně řádně zkoumala příjmovou stránku u žalovaného, ale nijak již nezkoumala stránku výdajovou. Z hodnocení klienta pak vyplývá, že žalobkyně pouze počítala výdaje ve výši životního minima. Soud tak má za to, že úvěruschopnost žalovaného neposuzovala žalobkyně řádně v souladu s § 86 zákona č. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když úmyslně či z nedbalosti podcenila výdajovou stránku. Soud přihlédl k neplatnosti smlouvy o úvěru z úřední povinnosti podle § 588 ve spojení § 580 občanského zákoníku a smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky hodnotil jako neplatnou. Za této situace má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, tedy nárok na vrácení vzájemně přijatých plnění, toho, co žalobkyně poskytla žalovanému a co žalovaný zaplatil na smlouvu o úvěru, kdy bylo poskytnuto žalovanému 40.000 Kč a žalovaným uhrazeno 27.600 Kč. Zbývá tak uhradit 12.400 Kč. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a žalobkyně na něj má právo podle § 1970 OZ. Ostatní nároky byly s ohledem na výše uvedené posouzeny jako nedůvodné a byly soudem zamítnuty. Splatnost závazku u bezdůvodného obohacení určil soud dle učiněné výzvy žalobkyně k plnění ze dne 12. 1. 2026, která byla odeslána žalovanému dne 12. 1. 2026 a dostala se tak do sféry žalovaného nejpozději dne 15. 1. 2026, a žalovaný je tak v prodlení od 16. 1. 2026.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., s ohledem na to, že procesně úspěšný žalovaný náhradu náklady řízení nepožadoval a dle obsahu spisu mu náklady řízení nevznikly.