Žalobce se domáhal částky 27 009 Kč s příslušenstvím, když žalobu odůvodnil tak, že žalobce jako věřitel uzavřel se žalovaným jako dlužníkem internetovou smlouvu o zápůjčce na částku 15 000 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny 15 000 Kč, poplatku 9 000 Kč, nákladů za uplatnění pohledávky 2 000 Kč (za upomínky 3/2025 a 2x4/2025 a 5/2025, tj. 4x 500 Kč) a ze smluvní pokuty 1 009 Kč ( původně 5 595 Kč ponížené o platbu 4 586 Kč) za prodlení 0,1% denně z 15 000 Kč za 26.5.2025 do 3.6.2026. Žalovaný na dluh zaplatil 4 586 Kč, žalobce započetl na smluvní pokutu.2. Soud rozhodoval bez nařízení jednání, neboť strany s tím souhlasily, a to dle § 115 a o.s.ř. Žalovaná se nevyjádřila.3. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce mezi žalobcem jako zápůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem ze dne 28.1.2025, je prokázáno, že žalovaná ji podepsala elektronicky. Soud hodnotil, že smlouva byla uzavřena, když žalobce posléze zaplatil žalované na její účet celkem částku 15 000 Kč (prokázáno z potvrzení ČSOB č.l. 28 ). Smlouva byla uzavřena na částku 15 000 Kč s úrokem 0% a poplatkem za poskytnutí zápůjčky 9 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na 90 dnů, splátky byly 8 000 Kč měsíčně. RPSN je uvedeno ve smlouvě 0 %. Tato procentní částka je nesprávná, RPSN je nejméně ve výši úroku, který soud spočetl (po započtení poplatku 9 000 Kč na tři měsíce, ročně 36 000 Kč) na 240 % ročně. Soud podotýká, že úrok je hodnota peněz, za které se půjčuje bez ohledu na to, jak ho věřitel pojmenoval (zde poplatek).4. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou k zaplacení dluhu, předžalobní výzva byla podána k poštovní přepravě 5.2.2026, což je prokázáno z výzvy a podacího lístku. Z listiny č.l. 26 je prokázáno, že žalovaná zaplatila 4 585,87 Kč.5. Z potvrzení ČSOB č.l. 28 je prokázáno, že žalovaná čerpala celkem částku 15 000 Kč. Z dalších důkazů soud nezjistil rozhodné skutečnosti.6. K úvěruschopnosti: Na výzvu soudu žalobce tvrdil, že nebude k úvěruschopnosti doplňovat skutková tvrzení, neoznačil ani důkazy. Uvedl, že soud zřejmě posoudí návrh dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a dojde k závěru, že smlouva je neplatná. Soud má tedy za jednoznačně prokázané, že žalobce neprokazoval úvěruschopnost, tj. příjmy a výdaje žalované před uzavřením smlouvy.7. Závěr o skutkovém stavu je tento: Dne 28.1.2025 prostřednictvím internetových stránek uzavřel žalobce jako zápůjčitel se žalovanou jako vydlužitelem smlouvu o zápůjčce na částku na částku 15 000 Kč. Smlouva byla uzavřena s úrokem 0% a poplatkem za poskytnutí zápůjčky 9 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na 90 dnů, splátky byly 8 000 Kč měsíčně. RPSN je ve smlouvě uvedena jako 0 %. To je nesprávně. Soud vypočetl úrok 240 % ročně, RPSN je tedy uvedena nesprávně, správně má být nejméně ve výši úroku.8. Dluh byl zesplatněn (tj. žalovaná byla vyzván k zaplacení), výzva byla dána k poštovní přepravě 5.2.2026. Žalovaná čerpala 15 000 Kč a zaplatila 4 585,87 Kč, což soud zaokrouhlil v souladu s tvrzením žalobce na 4 586 Kč.9. Žalobce před uzavřením smlouvy úvěruschopnost nepřezkoumal.10. Právní jednání účastníků posoudil soud jako smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a následující občanského zákoníku, se sjednaným úrokem (poplatek za zápůjčku 9 000 Kč, jde o cenu peněz, tedy úrok) dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud posoudil úvěruschopnost žalované, když v době žádosti o úvěr žalobce sám tvrdil, že nepřezkoumal úvěruschopnost a další důkazy k úvěruschopnosti nemá. Proto je smlouva neplatná proto, že žalobce úvěruschopnost nepřezkoumal. Smlouva byla neplatná i z dalšího důvodu, pro vysoký úrok, jak je uvedeno níže.14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu zjevně narušuje veřejný pořádek. Sjednaný úrok jako cena peněz (RPSN) byl 240 %, bez ohledu na to, jak byl nazván. (z toho úrok 0%).15. Nárok na úrok (RPSN) 240%, ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a pro rozpor s výše uvedenými § 580 odst. 1 NOZ a 588 občanského zákoníku.16. Soud vycházel z judikatury NS, zejména z 21 Cdo 1484/2004 a porovnal sjednanou úrokovou sazbu s obvyklými úrokovými sazbami uplatňovanými bankami. Obvyklé úrokové sazby byly v lednu 2025, tedy v době uzavření smlouvy cca 8,63%,(soudu známo z úřední činnosti ČNB-ARAD). Při srovnání s tímto je sjednaný úrok cca 28 násobný dle RPSN a soud má zato, že je zjevně v rozporu s dobrými mravy.17. Pro nemravný úrok je v rozporu s dobrými mravy celá smlouva o úvěru a úrok nelze oddělit od jistiny a posoudit smlouvu pouze jako částečně neplatnou dle § 576 občanského zákoníku, vzhledem k tomu, že předmětem podnikání žalobce jsou úvěrové smlouvy za nemravný úrok.18. Ze všech těchto důvodů soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2991 odst. 2 NOZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Žalobce zaslal žalované bez právního důvodu 15 000 Kč, žalovaná zaplatila 4 586 Kč, žalovaná má žalobci zaplatit 10 414 Kč. Proto soud tuto částku přiznal. Ostatní nároky (poplatek, upomínky, smluvní pokuty) soud zamítl, neboť z bezdůvodného obohacení nepřísluší.21. Soud zamítl i úrok z prodlení dle dnes již sbírkového judikátu 33 Cdo 3675/21 Sb., dle nějž úrok z prodlení nepřísluší od výzvy k vrácení, bez ohledu na důkazní břemeno, má být vyměřen dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., z větší části byla úspěšná žalovaná, žádné náklady jí nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.