Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 4.6.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 129 165,68 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 22.7.2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, ( dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč dne 22.7.2024. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 56,48 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 288 Kč splatných k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpnem 2024. Před poskytnutím úvěru žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (výpisem z bankovního účtu žalovaného). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky č.12 splatné dne 22.7.2025, proto došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 25.9.2025. V důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč za prodlení se splátkou č. 12,13 a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 800 Kč . Smluvní pokuty i náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného byly splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na jejich zaplacení. Před zesplatněním celého úvěru žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku ve výši 47 592 Kč., Anonymizováno, V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den, Anonymizováno, zesplatnění úvěru, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 27.9.2025 až do jejího úplného zaplacení, žalobkyně požadovala smluvní pokutu vyčíslenou do data vyhotovení žaloby ve výši 20 604,68 Kč. Dle bodu 2.2 Smlouvy je výše úroku limitována na 120% částky, kterou měl žalovaný zaplatit dle Smlouvy, tedy částkou ve výši 304 588,80 Kč. Přes výzvu žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil .3. Žalobkyně u jednání dne 1.9.2026 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1,3 o.s.ř., soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť dospěl k závěru, že vydání rozsudku pro zmeškání brání nikoliv řádné splnění povinnosti žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, která způsobuje absolutní neplatnost Smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu.4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 22.7.2024 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 56,48 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 288 Kč splatných k 22. dni každého měsíce počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru . Dle bodu 6.1 Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení se splátkou a dle bodu 6.2 Smlouvy náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku. Smluvní pokuty i náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného byly splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na jejich zaplacení. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou až do jejího úplného zaplacení, dle bodu 2.2 Smlouvy je výše úroku limitována na 120% částky, kterou má žalovaná zaplatit dle Smlouvy.Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet žalovaného byl dne 22.7.2024 vyplacen úvěr ve výši 100 000 Kč.Z výpisu z účtu žalovaného za období od 19.3.2024 do 12.7. 2024 soud zjistil, že průměrný měsíční čistý příjem žalovaného ve výši 34 219 Kč.Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 47 592 Kč.Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 22.8.2025 a ze dne 22.9.2025 soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na prodlení s úhradou splátek č. , hodnota, -14 a na možnost zesplatnění úvěru.Z oznámení o zesplatnění ze dne 25.9.2025 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši , částka, .Z předžalobní výzvy ze dne 16.3.2026 a podacího archu , právnická osoba, ze dne 16.3.2026 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných závazků v celkové výši 108 561 Kč s příslušenstvím.5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 22.7.2024 Smlouvu , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč dne 22.7.2024. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 56,48 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 288 Kč splatných k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpnem 2024. Před poskytnutím úvěru žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a výpisu z účtu žalovaného za období od 19.3.2024 do 12.7. 2024, žalobkyně však prokázala tímto výpisem průměrný měsíční čistý příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši 34 219 Kč, výdaje žalovaného však nebylo možno z výpisu nijak ověřit, zůstatky na účtu nedosahovaly výše splátky úvěru a žalovaný čerpal 8 úvěrů od , právnická osoba, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky č., hodnota, splatné dne 22.7.2025, proto došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 25.9.2025. V důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč za prodlení se splátkou č. , hodnota, a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 800 Kč . Smluvní pokuty i náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného byly splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na jejich zaplacení. Před zesplatněním celého úvěru žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku ve výši 47 592 Kč. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 27.9.2025 až do jejího úplného zaplacení, žalobkyně požadovala smluvní pokutu vyčíslenou do data vyhotovení žaloby ve výši 20 604,68 Kč. Dle bodu 2.2 Smlouvy je výše úroku limitována na 120% částky, kterou měl žalovaný zaplatit dle Smlouvy, tedy částkou ve výši 304 588,80 Kč. Přes výzvu žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění,, ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zák. ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala žádným relevantním důkazem, že prověřila pravidelné měsíční výdaje žalovaného, zůstatky na účtu žalovaného za období od 19.3.2024 do 12.7. 2024 nedosahovaly výše splátky úvěru a žalovaný čerpal 8 úvěrů od , právnická osoba, , proto soud dospěl k závěru, že před uzavřením Smlouvy žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, tudíž je Smlouva , jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikly platné a účinné smlouvy, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.12. Vzhledem k tomu, že Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši nesplacené jistiny úvěru 52 408 Kč ( 100 000 Kč-47 592 Kč), které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat, proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba zamítnuta jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.13. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, žaloba byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení žalovaného s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaný se ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení zůstal pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení dvou různých nároků se samostatným skutkovým základem. Jedná se o nárok na vrácení plnění z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 108 561 Kč s příslušenstvím a dále o nárok z dohody o smluvní pokutě ve výši 20 604,68 Kč, kdy i žaloba byla takto koncipována, proto soud rozhodl o nákladech řízení ve vztahu ke každému z těchto žalobních nároků zvlášť ( srov. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010, sp.zn. I. ÚS 2717/08) .15. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na plnění z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 108 561 Kč s příslušenstvím soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalovaný byl úspěšnější, proto by měl právo na náhradu části nákladů řízení.16. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 20 604,68 Kč byl zcela úspěšný žalovaný, když žaloba byla v této části zcela zamítnuta, proto by měl žalovaná dle § 142 odst.1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení, žalovanému.17. Žalovanému však v řízení žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.