Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 4. 2026 domáhal po žalovaném zaplacení částky 56 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 56 000 Kč za dobu od 25. 1. 2025 do zaplacení, částky 15 280 Kč.2. K odůvodnění žaloby uvedl, že jeho právní předchůdce společnost , společnost, , právnická osoba, . uzavřel prostřednictvím webových stránek s žalovaným dne 22. 10. 2024 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal také uhradit právnímu předchůdci žalobce úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Pro případ prodlení žalovaného se splácením byla sjednán nárok právního předchůdce žalobce na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky ohledně niž je žalovaný v prodlení. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a došlo k zesplatnění celého úvěru. Pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 40 000 Kč, úrok za jeden kalendářní měsíc ve výši 16 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 15 280 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku z prodlení.3. Žalovaný k žalobě uvedl, že žádá o možnost zaplatit dluh ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně. Není schopen žalovanou částku uhradit najednou. V poslední době musel uhradit jiné dluhy. Jeho současný příjem mu neumožňuje dluh uhradit najednou., právnická osoba, jednání dne 30. 7. 2026 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupkyně žalobce i žalovaný se z jednání omluvili. Žalovaný také požádal o prominutí nákladů řízení a snížení úroků z prodlení. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.5. Právní předchůdce žalobce společnost , společnost, , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne 22. 10. 2024 prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný má tento úvěr právnímu předchůdci žalobce vrátit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Úvěr měl být uhrazen v měsíčních splátkách Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla sjednán nárok právního předchůdce žalobce na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.6. Toto bylo prokázáno písemným vyhotovením smlouvy o spotřebitelském úvěru, kopií občanského průkazu žalovaného, potvrzeními společnosti , právnická osoba, o provedených platbách dne 22.10.2024, zprávou společnosti , právnická osoba, . z 24.6.2026. Žalovaný uzavření smlouvy a čerpání úvěru ve výši 40 000 Kč nezpochybňoval. Z jeho podání vyplynulo, že souhlasí s tím, že úvěrovou smlouvu uzavřel a částku 40 000 Kč čerpal.7. § 86 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. § 580 odst. 1 o.z. zní: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. § 588 o.z. zní: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Právní předchůdce žalobce, společnost , společnost, , právnická osoba, ., měl dle § 86 z. č. 257/2016 Sb. před uzavřením dané smlouvy prověřit úvěruschopnost žalované. Žalobce tvrdil, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě údajů zjištěných prostřednictvím služby Kontomatik UAB, kterou jsou poskytovány informace o platebním účtu za poslední tři měsíce. Alternativně byl žalovaný povinen doložit výpisy z bankovního účtu za poslední 3 měsíce. Doklady o tomto šetření nebyly předloženy. Žalobce namísto tohoto předložil výplatní pásky, ze kterých vyplývá, že příjem žalovaného od společnosti , právnická osoba, . byl za měsíc červenec 2024 ve výši 44 808 Kč, za měsíc srpen 2024 ve výši 38 462 Kč, za měsíc září 2024 ve výši 38.833 Kč. Dále byly předloženy dva screenshoty, ze kterých vyplývá, že na blíže nespecifikovaný účet došla dne 12.6.2020 mzda ve výši 11 729 Kč od společnosti , právnická osoba, a dne 13. 7. 2020 došla na blíže nespecifikovaný účet mzda od stejné společnosti ve výši 18 632 Kč. Jiné doklady soudu předloženy nebyly. Z předložených důkazů nebylo prokázáno, že by před uzavřením úvěrové smlouvy došlo k dostatečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného. Kromě příjmů žalovaného nebyly zjišťovány jeho poměry, jeho výdaje, stav jeho účtu, jeho dluhy. Protože nebylo prokázáno, že byla dostatečně prověřena úvěruschopnost žalovaného, je úvěrová smlouva, na základě které žalobce podal tuto žalobu dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. neplatná. Úvěrová smlouva je dále neplatná na základě § 588 o.z., protože sjednaná výše úroků 40 % měsíčně se zjevně příčí dobrým mravům.12. Proto nemohl soud uplatněný nárok posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalovanému uložit povinnost zaplatit žalovanou částku, to jest žalovanou jistinu, úroky a smluvní pokutu. Jelikož nebyla uzavřena platná úvěrová smlouva, soud zamítl žalobu o zaplacení úroku ve výši 16 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 15 280 Kč a úroků z prodlení z částky 16 000 Kč.13. U žalované jistiny, úroku z prodlení z této částky soud musel zvážit, zda žalobce nemá nárok vůči žalovanému z jiného právního důvodu. V řízení bylo prokázáno, že na účet žalovaného právní předchůdce žalobce poukázal celkem částku 40 000 Kč. Z tvrzení uvedených v žalobě a z vyjádření žalovaného vyplývá, že žalovaný tuto jistinu nevrátil. Tato pohledávka byla postoupena na žalobce. Postoupení bylo prokázáno oznámením společnosti , společnost, , právnická osoba, . žalovanému z 6. 2. 2026 o postoupení pohledávky, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 23. 1. 2026 mezi žalobcem a společností , právnická osoba, včetně seznamu postupovaných pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 23. 1. 2026 mezi společností , společnost, , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, . včetně seznamu postupovaných pohledávek. Jelikož žalovaný částku 40 000 Kč žalobci dosud nevrátil, postupoval soud dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci vrátit. S ohledem na dobu, kdy byla částka 40 000 Kč žalovanému poskytnuta, soud považoval za přiměřené, aby žalovaný měl povinnost vrátit žalovanou částku následující den, Anonymizováno, poté, co mu byla doručena výzva k jejímu zaplacení, což je v tomto případě den doručení žaloby 21. 5. 2026. Žalovaný se proto dostal od 23. 5. 2026 do prodlení s vrácením částky 40 000 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od 23. 5. 2026 do zaplacení. Žalobu o zaplacení úroků z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od 25. 1. 2025 do 22. 5. 2026 zamítl, protože nebylo prokázáno, že by žalovaný byl před doručením žaloby dne 21. 5. 2026 vyzván k vydání tohoto plnění (nebylo doloženo, že by mu byla doručena výzva k zaplacení), a proto v předchozí době ještě žalovaný nebyl v prodlení s úhradou částky 40 000 Kč. Soud nemohl vzít za prokázané, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dříve, a to předžalobní výzvou z 6. 2. 2026, oznámením o postoupení pohledávek z 6. 2. 2026, oznámením o zesplatnění zápůjčky z 24. 1. 2025, protože nebylo prokázáno, že by tyto dopisy byly doručeny žalovanému. Výše přiznaného úroku z prodlení byla stanovena dle § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobu ohledně navíc požadované úrokové sazby úroků z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od 23. 5. 2026 zamítl. Žalobce v omluvě k jednání uvedl, že uznává existenci dluhu. Soud v tomto případě nepostupoval dle § 153a o.s.ř. a nerozhodl rozsudkem pro uznání. Dle § 153a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Dle § 99 odst. 2 o.s.ř. soud neschválí smír, pokud je v rozporu s právními předpisy. V daném případě je uplatněný nárok v rozporu s právními předpisy a to s ohledem na sjednanou výši úroků a na to, že nebyla prověřena úvěruschopnost žalovaného.14. Žalovaný žádal o možnost přisouzenou částku splácet po 5 000 Kč měsíčně. K tomu předložil prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. V prohlášení uvedl, že je zaměstnán u , právnická osoba, . Výši svých příjmů a své majetkové poměry nedoložil. Z žalobcem předložených výplatních pásků vyplývá, že příjem žalovaného by mohl být minimálně ve výši 38 000 Kč měsíčně čistého. S ohledem na tuto skutečnost a výši přisouzené částky soud považoval za vhodné umožnit žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. přisouzenou částku uhradit v delší šestiměsíční lhůtě k plnění.15. Žalobce a žalovaný měli v řízení při zohlednění úroků z prodlení a smluvní pokuty skoro stejný úspěch. Soud proto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. nepřiznal žádné ze stran řízení právo na náhradu nákladů řízení.16. Žalobce uhradil za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 2 852 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 písm. b) činí výše soudního poplatku částku 3 564 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 712 Kč. Soud proto žalobci uložil povinnost zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Jičíně doplatek soudního poplatku ve výši 712 Kč.17. Lhůty k plnění povinností byly stanoveny třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.