9 C 100/2024-64 – Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobce se podanou žalobou, ve znění jejích doplnění, domáhal po žalovaném zaplacení částky 73 016 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného, nedoplatku na službách za rok 2023 a bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání bytu od , datum, do , datum, . Žalobce v žalobě uvedl, že je vlastníkem jednotky č. , číslo, o velikosti 2+1 v domě č. p. , číslo popisné, na , adresa, . Tento byt byl na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, pronajat žalovanému a jeho manželce, tato dne , datum, trvale opustila společnou domácnost a žalovaný se stal jediným nájemcem. Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou s účinností od , datum, do , datum, , po skončení nájmu žalovaný byt nepředal, protože však žalobce zjistil, že byt neužívá, přistoupil dne , datum, k jeho otevření a převzetí. Žalovaný byl povinen platit žalobci sjednané nájemné a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo s ním souvisejících služeb (dále jen „zálohy na služby“) v celkové výši 7 091 Kč měsíčně, kdy nájemné tvořilo 5 581 Kč a zálohy na služby pak 1 510 Kč; mezi stranami byla sjednána možnost úpravy výše nájemného. Za období od , datum, do , datum, pak žalobce požaduje bezdůvodné obohacení ve výši 4 686 Kč určené coby poměrná část úhrad, které by žalovaný měl hradit při řádném užívání bytu. Žalovaný od září 2023 (s výjimkou října 2023) přestal hradit sjednané nájemné a další úhrady. Žalovaný dále neuhradil doplatek za vyúčtování služeb za rok 2023 ve výši 10 228 Kč. Do dnešního dne nebylo na tento dluh uhrazeno ničeho. Žalobce tak požadoval částku celkem ve výši 73 016 Kč s příslušenstvím. O úhradu byl žalovaný upomínán.2. V důsledku uzavření vyúčtování služeb pak žalobce podáním ze dne , datum, , ve znění jeho doplnění, vzal žalobu zpět co do částky 8 456 Kč s příslušenstvím, představující neuhrazené zálohy na služby za období leden-červen 2024, současně pak navrhl rozšíření žaloby o částku 1 871 Kč s příslušenstvím coby nedoplatku odpovídajícího skutečně vynaloženým nákladům za služby za rok 2024. Usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne , datum, , č. j. 9 C 100/2024-55, bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení a o připuštění změny žaloby.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“).4. Ze smlouvy o nájmu bytu č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným a jeho manželkou jako nájemci. Žalobce se zavázal přenechat k nájmu byt č. , číslo, na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, od , datum, do , datum, . Výše nájemného a výše záloh na službách byla stanovena v evidenčním listu, který je součástí smlouvy; byla sjednána možnost úpravy nájemného. Nájemné a úhrady na služby byly splatné měsíčně, vždy nejpozději do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Vyúčtování mělo být prováděno 1× ročně a nájemci zasláno vždy nejpozději do 30. 4. následujícího roku. Při zániku nájmu byl nájemce povinen byt vyklidit v den, kdy nájem končí a nepředá-li nájemce byt v tomto termínu, byla sjednána jeho povinnost uhradit pronajímateli náhradu ve výši ujednaného nájemného až do dne skutečného odevzdání bytu. Součástí smlouvy byly její přílohy, a to pasport bytu (soupis vybavení), evidenční list nájemného od , datum, , domovní řád a pokyny pro drobné opravy5. Z dopisu ze dne , datum, vyplývá, že manželka žalovaného opustila dne , datum, trvale společnou domácnost a žalovaný se stal jediným nájemcem bytu. Výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k vyklizení a předání bytu po skončení sjednané doby nájmu, a to do 10 dnů od převzetí výzvy; dle související dodejky byla zásilka vrácena zpět žalobci dne , datum, .6. Z evidenčního listu ze dne , datum, soud zjistil, že měsíční nájemné spolu se zálohami na služby a poplatkem za vybavení bytu činilo 7 091 Kč. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný informován o uplatnění valorizace nájemného se zvýšením nájemného od , datum, . Z evidenčního listu ze dne , datum, pak soud zjistil, že nově měsíční nájemné spolu se zálohami na služby a poplatkem za vybavení bytu činilo 7 886 Kč. Shodná výše úhrady vyplývá z evidenčního listu ze dne , datum, . Od , datum, pak byla dle dalšího evidenčního listu výše měsíčních úhrad upravena na 7 810 Kč.7. Z protokolu o vyúčtování služeb za období 2023/01-2023/12 soud zjistil, že skutečný náklad služeb za období od , datum, do , datum, činil 16 268 Kč, na zálohách bylo žalovanému předepsáno 10 570 Kč. Žalovaný měl pro nehrazení nájemného a záloh na službách vůči žalobkyni dluh v celkové výši 29 280 Kč. Z protokolu o vyúčtování služeb za období 2024/01-2024/12 soud zjistil, že skutečný náklad služeb za období od , datum, do , datum, činil 1 871 Kč. Žalovaný měl pro nehrazení nájemného a záloh na službách vůči žalobci dluh v celkové výši 66 431 Kč. Z detailu osobního účtu poplatníka (žalovaného) pak vyplývá, že žalovaný uhradil za období trvání nájmu nájemné a zálohy na služby pouze za červen, červenec, srpen a říjen 2023, dluh na nájemném tak činí 50 552 Kč, na zálohách za služby 10 228 Kč za rok 2023 a 1 871 Kč za rok 2024, a dále nepředal byt do , datum, , kdy poměrná část nájemného činí 3 780 Kč.8. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že touto byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu ve výši 7 886 Kč do , datum, . K úhradě dlužného nájemného byl žalovaný vyzýván opakovaně. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že tou žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 64 194 Kč, a to do 15 dnů od doručení předžalobní výzvy; žalovaný byl současně upozorněn na blížící se splatnost nedoplatku z vyúčtování služeb ve výši 5 698 Kč.9. Na základě listin předložených žalobkyní má soud za prokázáno, že žalobce pronajal žalovanému (resp. původně žalovanému a jeho manželce) na základě nájemní smlouvy byt, za jehož užívání byl žalovaný povinen hradit sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl povinen žalobci uhradit předložené vyúčtování služeb za rok 2023 a 2024. Žalovaný též překročil sjednanou dobu nájmu a za dobu od , datum, do , datum, , kdy žalobce přistoupil k převzetí bytu, je též v souladu se smlouvou povinen uhradit poměrnou část nájemného. Žalovaný ani přes zaslanou předžalobní výzvu a další upomínky neuhradil dlužnou částku, k čemuž byl dle nájemní smlouvy zavázán.10. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle § 2247 odst. 2, 3 o. z. pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Soud s ohledem na přijatý závěr o skutkovém stavu dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným a jeho manželkou byla uzavřena nájemní smlouva, na základě níž žalobce přenechal žalovanému a jeho manželce do užívání byt a tito se zavázali hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Od , datum, pak zůstal jediným nájemcem bytu žalovaný, neboť jeho manželka domácnost trvale opustila. Žalobce v souladu s § 2247 o. z. a zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, vyúčtoval žalovanému cenu služeb poskytnutých spolu s užíváním bytu v roce 2023 a 2024, čímž vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 10 228 Kč a 1 871 Kč. Žalovanému současně vznikl dluh na neuhrazeném nájemném za období září 2023 a následně listopadu 2023 až května 2024 ve výši 50 552 Kč, a