1 Žalobou ze dne 4. 3. 2026 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 30 408,76 Kč s kapitalizovaným úrokem 4 231,75 Kč, s úrokem ve výši 15% ročně z částky 13 459,39 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 847,14 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 13 459,39 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení (nárok 1) a zaplacení částky 20 156,08 Kč s kapitalizovaným úrokem 4 854,49 Kč, s úrokem ve výši 15% ročně z částky 11 267,67 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 431,95 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 11 267,67 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení (nárok 2).2 Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem , právnická osoba, dvě smlouvy o zápůjčce, když dne 7. 6. 2022 byla uzavřena smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 20 071 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 12 088 Kč, z částky za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 143 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 78 týdnů splátkami v týdenní výši 450 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 5. 12. 2023. Žalovaný uhradil na svůj dluh celkem 2 250 Kč.3 Dále byla dne 23. 3. 2022 byla uzavřena smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě žalovanému v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 14 185 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 7 651 Kč, z částky za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 474 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 78 týdnů splátkami v týdenní výši 450 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 22. 2. 2023. Žalovaný uhradil na svůj dluh celkem 8 400 Kč.4 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.5 Předvolání k ústnímu jednání spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.6 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:7 Dle smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 7. 6. 2022. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 20 071 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 12 088 Kč, z částky za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 143 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 78 týdnů splátkami v týdenní výši 450 Kč, kdy poslední splátka měla činit 421 Kč. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 24 820 Kč. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 10 000 Kč bez bližšího určení, interní splátky ve výši 2 473 Kč měsíčně. Příjem žalovaného byl prokázán pracovní smlouvou z 1. 1. 2021 ve spojení s jejím dodatkem z 16. 11. 2021 a výplatním lístkem zaměstnavatele za období leden 2022 a únor 2022. Dle přehledu přijatých a započítaných úhrad eviduje původní věřitel úhrady v celkové výši 2 250 Kč.8 Dle smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 23. 3. 2022. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 12 625 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 7 651 Kč, z částky za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 804 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 52 týdnů splátkami v týdenní výši 562 Kč, kdy poslední splátka měla činit 523 Kč. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 24 088 Kč. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 10 000 Kč bez bližšího určení. Příjem žalovaného byl prokázán pracovní smlouvou z 1. 1. 2021 ve spojení s jejím dodatkem z 16. 11. 2021, mzdovým výměrem a výplatním lístkem za období březen 2022 a duben 2022. Ubytování na ubytovně bylo doloženo potvrzením ubytovatele. Dle přehledu přijatých a započítaných úhrad eviduje původní věřitel úhrady v celkové výši 8 400 Kč.9 Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 bylo zjištěno, že touto postoupil původní věřitel žalobkyni soubor pohledávek zahrnující i pohledávky za žalovanou z obou uvedených úvěrových smluv.10 Postoupení pohledávek bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno přípisem z 21. 10. 2025, přičemž jeho odeslání na adresu žalovaného označenou jím v předmětných smlouvách je vykázáno podacím lístkem poštovní zásilky z 21. 11. 2025.11 Po právní stránce je na místě věc posoudit podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však měla být tato věc posouzena i dle speciálního zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.12 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13 Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.15 Ohledně výkladu pojmu „odborná péče“ lze odkázat na § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, z jehož právní věty lze citovat: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava zák. č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu „odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy zákona č. 257/2016 Sb.16 V posuzovaném případě shledal dospěl soud k závěru, že postup předchůdce žalobkyně vyhověl požadavkům na prověření úvěruschopnosti žalovaného s dostatečnou odbodnou péčí ve smyslu výše citované právní úpravy a výkladové judikatury, a to v obou předmětných úvěrových případech. Soud přihlédl k tomu, že základní vstupní údaje pro posouzení celkové socioekonomické situace žalovaného byly doloženy listinami, kdy na straně jedné byl dostatečně doložen jeho příjem ze zaměstnání a současně bylo doloženo ubytování na ubytovně. Deklarovaná výše příjmů a výdajů ne uspokojování základních potřeb tak nevzbuzuje důvodné pochyby a závěr o tom, že žalovaný bude schopen úvěry splácet, se v tomto kontextu nejeví jako nepodložený.17 Soud se dále zabýval přiměřeností úplaty za poskytnuté spotřebitelské úvěry. Při jejím posouzení vycházel z § 2 odst. 3 občanského zákoníku, podle něhož výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, a z § 580 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům. K takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku).18 Podle ustálené rozhodovací praxe není samo o sobě v rozporu s dobrými mravy sjednání úroku odpovídajícího dvojnásobku nebo trojnásobku úrokové míry peněžních ústavů. Přiměřenost se posuzuje vždy podle okolností konkrétní věci, zejména s přihlédnutím k době uzavření smlouvy, typu a délce úvěru, jeho výši, rizikovosti a celkovým nákladům spotřebitele. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 ICdo 89/2020. Nejvyšší soud rovněž připustil použití údaje z databáze ARAD České národní banky jako jednoho z podkladů pro zjištění obvyklé úrokové míry (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3755/2021).19 Z veřejně dostupné databáze ARAD České národní banky vyplývá pro březen 2022 obvyklá roční úroková sazba spotřebitelských úvěrů ve výši 8,84 % (nárok 2) a pro červen 2022 ve výši 8,20 % (nárok 1). Trojnásobek těchto sazeb činí 26,52 %, respektive 24,60 % ročně.20 S ohledem na povahu nebankovního nezajištěného úvěru, jeho krátkou dobu splatnosti, hotovostní režim lze takto vyčíslený úrok plynoucí výhradně za dobu řádného trvání jednotlivých smluv, považovat za vyhovující výše naznačenému korektivu dobrých mravů. Žalobci proto náleží úrok z úvěru ve výši 26,52 % ročně ze smlouvy uzavřené dne 23. 3. 2022 a ve výši 24,60 % ročně ze smlouvy uzavřené dne 7. 6. 2022, vždy pouze do konečné splatnosti úvěru.21 Konkrétně pak vznikly dle smlouvy uzavřené dne 7. 6. 2022 (nárok 1) předchůdci žalobkyně nárok na vrácení jistiny 15 000 Kč a úroku ve výši 5 967 Kč (délka splácení 78 týdnů -1,5 roku - 15 000 Kč × 0,2652 × 1,5 = 5 967 Kč).22 Dle smlouvy uzavřené dne 23. 3. 2022 (nárok 2) pak vznikl předchůdci žalobkyně nárok na vrácení jistiny 15 000 Kč a úroku ve výši 3 690 Kč (délka splácení 52 týdnů -1 rok - 15 000 Kč × 0,246 × 1 = 3 690 Kč).23 Soud naopak nepřiznal úrok z úvěru za dobu po konečné splatnosti, neboť smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou do splatnosti poslední splátky a sjednaná sazba proto představovala cenu úvěru jen za tuto dobu. Po splatnosti lze přiznat pouze zákonný úrok z prodlení z přiznané dlužné jistiny.24 U nároku 1, kdy žalovaným byla uhrazena celková částka 2 250 Kč tak svědčí žalobkyni nárok na zaplacení částky 18 717 Kč.25 U nároku 2, kdy žalovaným byla uhrazena celková částka 8 400 Kč tak svědčí žalobkyni nárok na zaplacení částky 10 290 Kč.26 Žalobkyně požaduje u nároku 1 kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení vyčíslený za období od 23. 3. 2023 do 21. 10. 2023. Vzhledem k výše uvedeným závěrům je po právu nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dané období počítaný z dlužné jistiny 13 459,39 Kč, tedy ve výši 3 788,91 Kč. Za navazující období pak svědčí žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné sazbě 15% ročně z částky 13 459,39 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení.27 U nároku 2 je požadován kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení vyčíslený za období od 23. 3. 2023 do 21. 10. 2023. Oproti žalobnímu požadavku vycházejícímu ze základu úroku 11 267,67 Kč vyšel soud z částky 10 290 Kč (viz výše) a úrok z prodlení za dané období tak činí 3 398,73 Kč. Za navazující období pak svědčí žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné sazbě 15% ročně z částky 10 290 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení.28 Z uvedených důvodů uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni částku 18 717 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 788,91 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 13 459,39 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a dále částku 10 290 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 398,73 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 10 290 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba coby nedůvodná zamítnuta.29 Ve věci byl (s přihlédnutím k příslušenství nároku) převážně procesně úspěšný žalovaný, kterému v řízení žádné procesní náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.).