Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 21 661,61 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o nákupu na splátky ze dne , datum, , která byla s žalovaným uzavřena distančním způsobem přes internet. K uzavření smlouvy došlo tak, že si žalovaný nakoupil zboží přes e-shop , web, a jako způsob platby si vybral nákup na splátky prostřednictvím žalobkyně. Žalovaný zadal své telefonní číslo , tel. číslo, byl mu na něj zaslán SMS kód, který následně potvrdil. Obecně k uzavření smlouvy dochází tak, že klient v internetové aplikaci vyplní požadované údaje, načež je mu zpřístupněn návrh smlouvy. Pokud s ní klient souhlasí, dojde k vygenerování jednorázového autorizačního SMS kódu, která klient po obdržení formou SMS zadá do příslušného pole a následně tímto dojde k ověření totožnosti klienta. K ověření totožnosti pak dochází za pomocí sdílení údajů z internetového bankovnictví banky klienta. Žalovaný následně uvedl své příjmy (37 200 Kč měsíčně), výdaje na dosavadní závazky (18 500 Kč) a požadovaný úvěr (25 077 Kč na nákup produktu). Žalobkyně následně prověřila žalovaného v registrech a databázích a došla k závěru, že je schopen svému závazku dostát. Žalovaný čerpal prostředky ve výši 25 077 Kč a postupně splatil částku 5 172 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože žalovaný je státním příslušníkem Mongolska, zabýval se soud tím, zda jsou příslušné rozhodovat české soudy a kterým právním řádem se řídí právní poměry účastníků. Dospěl přitom k závěru, že podle čl. 36 a 37 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 15. 10. 1976, publikované pod č. 106/1978 Sb., jsou příslušné české soudy a právní poměry účastníků se řídí českým právem.4. Z provedených důkazů soud zjistil, že úvěrová smlouva ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, byla podepsána osobou označenou jako , žalovaný, podepsána prostřednictvím SMS kódu zaslaného na telefonní číslo , tel. číslo, , vše dne , datum, a věřitelem , žalobce, V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalovanému bude poskytnut nákup zboží na splátky ve výši 25 077 Kč s roční úrokovou sazbou 21,9 %. Vše bylo splatné v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 293 Kč, RPSN činilo 24,61 % (smlouva o nákupu na splátky č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, , žádost o úvěr ze dne , datum, , popis registrace a údaje o podpisu smlouvy)5. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, s dokladem o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky 23 603,27 Kč.6. Z centrální evidence exekucí soud zjistil, že fyzická osoba s rodným číslem , hodnota, neprocházela evidencí.7. Z výpisu z registru klientských informací soud nezjistil nic podstatného.8. Z opakované výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové 5 393,69 Kč.9. Z výpisu transakcí , banka, soud zjistil, že z účtu žalobkyně odešla dne , datum, na účet č. , č. účtu, částka 25 077 Kč.10. Z výzvy k plnění ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení částky 27 963,10 Kč s tím, že pokud tak neučiní do , datum, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou.11. Z přehledu plateb soud nezjistil nic podstatného.12. Z , právnická osoba, daňový doklad č. , číslo faktury, ze dne , datum, soud zjistil, že jde o fakturu z obchodu Datart ze dne , datum, vystavenou na odběratele – žalovaného znějící na částku 25 077 Kč s tím, že byla uhrazena úhradou na splátky , právnická osoba, , číslo faktury, .13. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o nákupu na splátky č. , číslo smlouvy, “ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému , web, zobrazí souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Přestože měla žalobkyně k dispozici fotografii osobního dokladu žalovaného, a další osobní údaje žalovaného, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť osobními údaji a bankovním účtem žalovaného může disponovat i jiná osoba odlišná od žalovaného. Jelikož však bylo prokázáno poskytnutí částky 25 077 Kč a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. Žalovaný ke dni rozhodnutí soudu vrátil částku 5 172 Kč.20. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti splácet žalovaného v době sjednání závazku. Již samotné nezkoumání výdajů žalovaného s výjimkou jeho dosavadních závazků, a jejich vysoké výše svědčí o tom, že výdaje žalovaného mu již navýšení splátek neumožňují.21. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 19 909 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaný byl od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po doručení žaloby), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.22. Ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství soud žalobu zamítl.23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 837,32 Kč, přičemž tato částka představuje 31,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,61 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 867 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 661,61 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.24. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.