Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 79 646,22 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, , která byla s žalovaným uzavřena prostřednictvím on-line klientské zóny žalobkyně K uzavření smlouvy dochází podáním online žádosti žalovaným, na jejímž základě mu je přidělen unikátní SMS kód, po jehož zadání se klientovi zřídí přístup do klientského účtu. Po vyžádání všech potřebných údajů a dokumentů k posouzení spotřebitelovy úvěruschopnosti pak žalobkyně předloží klientovi nabídku konkrétního produktu. Po vybrání si parametrů je následně klient přesměrován do aplikace, kde dojde k jeho ověření zadáním SMS kódu a následně dochází k podpisu smlouvy. Pro dostatečné ověření žadatelovy identity dochází ještě k vyžádání verifikační 1 Kč platby, která je vratná a okamžik podpisu smlouvy je okamžikem připásání verifikační platby na účet Úvěruschopnost žalovaného ověřila žalobkyně tak, že si vyžádala informace o jeho příjmech a výdajích, kdy žalobkyně deklarovaný příjem ověřuje za pomocí výpisu z bankovního účtu žalovaného. Příjem žalovaného činil 49 550 Kč, náklady na bydlení pak žalovaný uvedl ve výši 5 000 Kč, kdy na účtu nebylo nalezeno nic, ale započítána byla z opatrnosti částka 8 000 Kč. Běžné náklady na provoz domácnosti byly vypočteny na 6 000 Kč a finanční závazky byly zjištěny ve výši 7 089 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že nenalezla žádné náklady na hraní her a sázek. Po provedení lustrace žalovaného v externích databázích došla žalobkyně k závěru, že žalovaný bude schopen splácet a poskytla mu revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 80 000 Kč, kdy žalovaný celkem načerpal 79 828 Kč. Žalovaný však svůj dluh nehradil řádně a včas, a i přes zaslané upomínky dlužné splátky neuhradil. Dne , datum, tak žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný uhradil celkem pouze 19 955 Kč. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 79 408 Kč s příslušenstvím a částky 238,22 jakožto kapitalizované smluvní pokuty.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených důkazů soud zjistil, že úvěrová smlouva ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, , stejně jako všechny následující žádosti o čerpání tranše, byla podepsána osobou označenou jako , Jméno žalovaného, a věřitelem , Jméno žalobkyně, .. V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalovanému bude poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 80 000 Kč. První čerpání bylo sjednáno na částku 50 000 Kč s roční úrokovou sazbou 57,99 % a poskytnutý úvěr měl být splatný v pravidelných splátkách do 72 měsíců od načerpání tranše. Finanční prostředky měly být žalovanému poskytovány na účet č. , č. účtu, . Žalovaný poté ještě načerpal dne , datum, částku 4 000 Kč, dne , datum, částku 19 914,48 Kč a dne , datum, částku 4 944,34 Kč. Přílohou úvěrové smlouvy je pak dokument s názvem Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kde žalobkyně shrnuje provedený proces posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný měl tvrdit příjem 49 550 Kč, výdaje na bydlení 5 000 Kč (započítáno 8 000 Kč), náklady na domácnost netvrdil, započítáno bylo 6 000 Kč a dosavadní závazky 7 089 Kč (smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, , předsmluvní informace ze dne , datum, , žádost o čerpání tranše revolvingového úvěru ke smlouvě č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, , žádost o čerpání tranše revolvingového úvěru ke smlouvě č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, a žádost o čerpání tranše revolvingového úvěru ke smlouvě č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, ).4. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba na částku 19 914,48 Kč ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, odešla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, částka 19 914,48 Kč.5. Z detailu pohybu – okamžitá příchozí platba na částku 2 Kč ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, přišla na účet č. , č. účtu, z účtu č. , č. účtu, platba ve výši 2 Kč.6. Z 1. upomínky ze dne , datum, a 2. upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že v těchto dnech vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 4 491 Kč s tím, že za každou upomínku je účtováno 500 Kč.7. Z detail pohybu – bezhotovostní platba na částku 4 000 Kč ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, odešla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, částka 4 000 Kč.8. Z detail pohybu – bezhotovostní platba na částku 50 000 Kč ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, odešla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, částka 50 000 Kč.9. Z detail pohybu – bezhotovostní platba na částku 4 944,34 Kč ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, odešla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, částka 4 944,34 Kč.10. Z bankovní historie – smlouva č. , číslo smlouvy, a bankovní historie – smlouva č. , číslo smlouvy, data soud zjistil, že jde o výpis z účtu č. , č. účtu, za období , datum, až , datum, . Nejde o běžný výpis s měsíčním shrnutím, ale o generovaný kompletní výpis. Z něj vyplývá, že žalovaný měl pravidelné příjmy ze zaměstnání, které mu byly vypláceny zejména společnostmi skupiny INDUS, a dále pobíral dávky od ČSSZ ve výši 9.516 Kč měsíčně.Významnou položku na straně výdajů představovalo splácení úvěrů a krátkodobých půjček. Z účtu byly pravidelně hrazeny závazky vůči společnosti , právnická osoba, , a to v částkách 2 101 Kč, 5 122 Kč, 8 930 Kč, 12 200 Kč, 13 653 Kč či 19 455 Kč, přičemž v červnu 2025 bylo zaznamenáno i přijetí nové půjčky od společnosti , právnická osoba, ve výši 10 000 Kč. Současně bylo z účtu pravidelně inkasováno splácení dalšího úvěru ve výši 5 510 Kč měsíčně. Z výpisu je tak patrné, že žalovaný byl dlouhodobě zatížen splácením více úvěrových závazků a opakovaně využíval krátkodobé úvěrové financování.Další výdaje směřovaly převážně na běžnou spotřebu a zajištění každodenních potřeb, zejména nákupy potravin, drogerie, léků, oblečení, stravování, dopravu a telekomunikační služby. Opakovaně se rovněž objevují platby za internetové nákupy, zejména prostřednictvím obchodní platformy Temu, a četné výběry hotovosti z bankomatů.V neposlední řadě soud vysledoval, že ve sledovaném období byly na účtu zaznamenány i některé mimořádné transakce, zejména jednorázový příchozí převod ve výši přibližně 302 000 Kč, po němž následoval odchozí převod 200.000 Kč, jakož i další jednotlivé převody vyšších částek. Tyto operace však neodpovídají běžným příjmům ze zaměstnání ani sociálním dávkám a nejsou pro posouzení pravidelných příjmů a výdajů žalovaného určující.11. Z doručenek , Název služby, ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, soud zjistil, že jde o vygenerované potvrzení o způsobu digitálního podepsání smluvní dokumentace mezi žalobkyní a osobou označenou jako , Jméno žalovaného, .12. Z podacího lístku – , Název služby, ze dne , datum, soud zjistil, že toho dne zaslal zástupce žalobkyně žalovanému doporučenou zásilku.13. Z předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení ze dne , datum, soud zjistil, že toho dne zaslal zástupce žalobkyně žalovanému dopis, ve kterém mu oznámil zesplatnění dluhu a převzetí právního zastoupení a vyzval jej k úhradě částky 102 222,47 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.14. Z datového výstupu z Credit Info CEE ze dne , datum, soud zjistil, že lustrace na žalovaného v systémech SOLUS, Centrální evidenci exekucí a Insolvenčním rejstříku byla negativní.15. Ze zásad zpracování osobních údajů soud nezjistil nic podstatného.16. Z rodného listu žalovaného soud zjistil, že se žalovaný narodil dne , Datum narození žalovaného17. Z kopie OP soud zjistil, že jí žalobkyně disponuje.18. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.19. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.24. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o úvěru ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, “ podepsal takovým způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému žalobkyně zobrazí souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Přestože měla žalobkyně k dispozici fotografii osobního dokladu žalovaného, a další osobní údaje žalovaného, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť fotografiemi osobních dokladů a bankovním účtem žalovaného může disponovat i jiná osoba odlišná od žalovaného, případně mohly být fotografie pořízeny žalovaným za jiným účelem než sjednání úvěru. Jelikož však bylo prokázáno zaslání částky 79 828 Kč na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. Žalovaný ke dni rozhodnutí soudu vrátil částku 19 955 Kč.25. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné vyhodnocení schopnosti splácet žalovaného v době sjednání závazku. Již samotná skutečnost, že žalovaný, byť se na jeho bankovním účtu objevovaly (a to navíc mnohdy blíže neurčitého původu) vyšší příjmové položky, pobíral pravidelně sociální dávky ve výši necelých 10 000 Kč měsíčně, a naopak z účtu plynulo, že žalovaný má větší množství dosavadních závazků od nebankovních poskytovatelů úvěrů, kdy se opakovaně objevovaly splátky v jednotlivé výši i přes 10 000 Kč. To vše svědčí o tom, že výdaje žalovaného mu již navýšení splátek neumožňují.26. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 53 873 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaný byl od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po doručení žaloby), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.27. Ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství soud žalobu zamítl.28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 285,85 Kč, přičemž tato částka představuje 23,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,95 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,05 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 680 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79 646,22 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.29. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.