Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 17 610 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, , která byla s žalovaným uzavřena prostřednictvím internetových stránek , web, její právní předchůdkyní , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdkyně). Žalovaná částka se skládá celkem z šesti nároků, kdy prvý nárok tvoří jistinu dluhu ve výši 10 000 Kč a zbylé nároky tvoří různé poplatky a pokuty. K uzavření smlouvy dochází podáním online žádosti žalovaným, na jejímž základě mu je vytvořen klientský profil. Následně byl žalovanému zaslán SMS kód, jehož zadáním do systému právní předchůdkyně žalobkyně stvrdil žalovaný předsmluvní informace. Následně si žalovaný vybral parametry úvěru, zadal své osobní údaje a majetkové poměry a své jednání potvrdil jedinečným SMS kódem. K žádosti doložil žalovaný veškeré dokumenty k úvěruschopnosti a doklady o své totožnosti. Úvěruschopnost žalovaného ověřila právní předchůdkyně žalobkyně pomocí údajů sdělených žalovaným, kdy tento uvedl, že je zaměstnán na plný úvazek jako technolog výroby s průměrným měsíčním čistým příjmem 31 146 Kč. Žalovaný dále uvedl, že žije v domácnosti o čtyřech členech, kdy dvě osoby mají příjem a dvě osoby jsou vyživované. Celkové příjmy domácnosti uvedl 57 000 Kč, náklady na bydlení 0 Kč, výdaje na energie 5 000 Kč a žalovaný neuvedl splátky jiných závazků. Žalovaný na základě smlouvy načerpal částku 10 000 Kč, kterou se zavázal vrátit do , datum, , a to spolu s úrokem 36,5 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 800 Kč. Jelikož žalovaný svůj závazek včas nesplnil, vyzvala jej právní předchůdkyně žalobkyně k plnění a na základě smluvních podmínek naúčtovala poplatky a pokuty, které ke dni podání žaloby činí 3 310 Kč jako smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení, 800 Kč za odeslané upomínky, 700 Kč jako jednorázový poplatek za administraci prodlení delšího než 14 dní a 1 000 Kč jako smluvní náklady za upomínku dluhu. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani poté, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k plnění. Žalovaný čerpal prostředky do výše 10 000 Kč. Celkem žalovaný zaplatil částku 0 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že úvěrová smlouva ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, byla podepsána osobou označenou jako , Jméno žalovaného, podepsána prostřednictvím SMS kódu č. , hodnota, dne , datum, a věřitelem , právnická osoba, . V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalovanému bude poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč s roční úrokovou sazbou 36,5 %. Finanční prostředky měly být žalovanému poskytnuty na účet č. , č. účtu, . RPSN činilo 773,59 %, splatnost úvěru byla ke dni , datum, a poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 800 Kč (předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, a všeobecné obchodní podmínky).4. Z výzvy k uhrazení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že dne , datum, vyzvala právní předchůdkyně žalovaného k úhradě částky 13 790 Kč, a to do 5 dnů.5. Z výzvy k uhrazení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že dne , datum, vyzvala právní předchůdkyně žalovaného k úhradě částky 15 130 Kč, a to do 5 dnů.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky + předžalobní výzva ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek ke smlouvě č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, a potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a žalovaný byl o tomto vyrozuměn, a zároveň byl vyzván k plnění před podáním žaloby.7. Z podacího lístku bylo prokázáno, že dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému doporučenou zásilku.8. Z SMS bylo prokázáno, že na telefonní číslo , tel. číslo, bylo zasláno celkem , hodnota, upomínkových SMS.9. Z e-mailu bylo prokázáno, že na email , e-mail, bylo zasláno celkem , hodnota, upomínkových e-mailů.10. Z karty klienta bylo prokázáno, že jde o scan vyplněného elektronického formuláře, ve kterém je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán jako technolog výroby, má střední vzdělání, bydlí ve vlastním, jeho domácnost má čtyři členy, z toho dva vyživované, průměrný čistý měsíční příjem domácnosti činí 57 000 Kč, příjem žalovaného 31 146 Kč, výdaje na bydlení domácnost nemá a výdaje na energie činí 5 000 Kč měsíčně.11. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU , číslo smlouvy, “ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému , web, zobrazí souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Jelikož však bylo prokázáno zaslání částky 10 000 Kč na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. Žalovaný ke dni rozhodnutí soudu vrátil částku 0 Kč.18. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti splácet žalovaného v době sjednání závazku. Již samotná skutečnost, že právní předchůdkyně žalovaného ověřovala pouze příjmy žalovaného a neověřovala ani existující závazky žalovaného svědčí o tom, že k řádnému zkoumání úvěruschopnosti dojít nemohlo.19. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 10 000 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaný byl od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po vyhlášení rozsudku), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.20. Ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství soud žalobu zamítl.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějšímu žalovanému, žádné náklady nevznikly (výrok III.).22. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s § 160 o.s.ř.