Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov 107 C 111/2026-30 – Náklady řízení
Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov · 14. 7. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
27 000 Kč s příslušenstvím
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 12. 3. 2026 ve znění upřesnění z 13. 7. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovaným dne 22. 2. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, níž poskytla žalovanému na bankovní účet peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s úrokem v měsíčních splátkách do úplného zaplacení. Původní věřitelka poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz (dříve www., Anonymizováno, .cz), na které žalovaný vyplnil elektronický formulář a po ověření totožnosti žalovaného pomocí platební karty byla žádost o úvěr schválena a žalovanému dne 22. 2. 2024 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Z důvodu prodlení se splácením úvěru byl úvěr ze strany původní věřitelky k 11. 6. 2024 zesplatněn. Žalovaný tento neuhradil. Žalobkyně uvedla, že nabyla žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 11. 2025 (mezi společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., IČO , IČO, ) a smlouvy o postoupení pohledávek z 6. 11. 2025 (mezi společností De Vries , právnická osoba, . a žalobkyní). V upřesnění žalobkyně dále uvedla, že původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost dle údajů sdělených klientem, z jeho občanského průkazu č. , hodnota, , výpisu od společnosti Kontomatik, dále lustrovala žalovaného v databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI, databázi neplatných dokladů. Žalovaný dosud uhradil na jistinu původní věřitelce 3 000 Kč, dále neuhradil ani přes předžalobní výzvu ničeho.2. Žalovaný podal ve věci dne 8. 4. 2026 včasný odpor, v němž uvedl, že důvody je schopen v požadované lhůtě dodat, soud proto nařídil ve věci jednání.3. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (zástupkyně žalobkyně a žalobkyně se omluvily, žalovaný nikoliv) podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále také jen „o. s. ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 22. 2. 2024 včetně čestného prohlášení, všeobecných obchodních podmínek, standardních informací o spotřebitelském úvěru, vysvětlení pojmů soud zjistil, že mezi původní věřitelkou a žalovaným měla být uzavřena smlouva o úvěru, původní věřitelka se zavázala poskytnout úvěr do výše 30 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru s úrokem 1,25 %/den, žalovaný se zavázal tento splatit v 12měsíčních splátkách k 10. dni v měsíci (nebo následujícímu pracovnímu dni v měsíci), s tím, že splátka činí minimálně 10 % jistiny + úroky a penále, nejméně 500 Kč do úplného splacení. V čestném prohlášení žalovaný uvedl, že je svobodný, jeho příjem činí 327 000 Kč, měsíční výdaje na domácnost činí 4 000 Kč a splátky jiných úvěrů 15 000 Kč.5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 22. 2. 2024 soud zjistil, že dne 22. 2. 2024 byla z účtu společnosti , právnická osoba, . zaslána platba na účet č. , č. účtu, ve výši 30 000 Kč s ID transakce , Anonymizováno, .6. Z výpisu ze systému žalobkyně – dopisu o předčasné splatnosti smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně zaslala na email , e-mail, oznámení o zesplatnění úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 2. 2024 a vyzvala adresáta k úhradě částky 50 726,25 Kč pod VS , var. symbol, .7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 11. 2025, Dodatku č. , hodnota, k této smlouvě a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným referenční číslo , hodnota, , rodné číslo , hodnota, ve výši 27 000 Kč byla postoupena z původní věřitelky společnosti , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, .8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2025 vč. seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným referenční číslo , hodnota, , číslo smlouvy , Anonymizováno, , rodné číslo , hodnota, , ve výši 27 000 Kč byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni.9. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 11. 2025 vč. potvrzení o podání z 25. 11. 2025 soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, z původní věřitelky na společnost , právnická osoba, . a následně z této společnosti na žalobkyni, výše pohledávky ke dni postoupení činila 55 336,25 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě do tří dnů. Oznámení bylo žalovanému zasláno doporučeně.10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 11. 2025 vč. potvrzení o podání z 25. 11. 2025 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 62 616,25 Kč do tří dnů ze smlouvy , Anonymizováno, uzavřené se společností , právnická osoba, ., tato výzva byla zaslána žalovanému doporučeně dne 25. 11. 2025.11. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 9. 7. 2025 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byl v období února 2024 žalovaný a na tento účet byla připsána částka 30 000 Kč z účtu č. , č. účtu, od společnosti , právnická osoba, pod VS , var. symbol, .12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne 22. 2. 2024 na jeho bankovní účet 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně po upomínkách zbývající část úvěru zesplatnila ke dni 11. 6. 2024. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy uzavřené dne 22. 2. 2024 byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 11. 2025 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost , právnická osoba, . a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2025 byla postoupena na žalobkyni a toto bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne 21. 11. 2025, součástí dopisu byla také výzva k zaplacení do 3 dnů. O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán také předžalobní výzvou ze dne 21. 11. 2025, která mu byla odeslána téhož dne. Žalobkyně tvrdila, že na smlouvu bylo od její uzavření do podání žaloby žalovaným uhrazeno 3 000 Kč.13. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, (4096311) byla postoupena na postupníka (, právnická osoba, .) a tento jako druhý postupitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, žalovanému bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne 21. 11. 2025. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla být uzavřena distančním způsobem smlouva o úvěru dne 22. 2. 2024, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet celkem 30 000 Kč a úvěr měl být vrácen v měsíčních splátkách dle smlouvy. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatelka úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že tuto právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost splnila, avšak k tomuto tvrzení ničeho kromě lustrace ve veřejně dostupných databázích, ověření totožnosti žalovaného dle občanského průkazu a výpisu z účtu prostřednictvím systému Kontomatik netvrdila a nepředložila k důkazu. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost splnila, když vycházela z příjmů uvedených žalovaným a z informací služby Kontomatik, netvrdila však jaké byly příjmy a výdaje (konkrétně žalovaného v tomto případě) a k důkazu nepředložila dostačující důkazní návrhy (mimo občanský průkaz a výpis ze služby Kontomatik, který byl ve formě strojově generovaného výstupu, bez učinění jakýchkoliv konkrétních tvrzení). Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle §§ 580 a 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 30 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má nárok na vrácení jistiny úvěru ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy uhradil žalobkyni/právním předchůdkyním žalobkyně (3 000 Kč). Soud proto přiznal žalobkyni částku 27 000 Kč. S ohledem na ochranu spotřebitele stanovenou v § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy má žalovaný vrátit poskytnuté plnění v době přiměřené jeho možnostem, závisí doba splatnosti nikoliv od výzvy věřitele, ale od možnosti dlužníka. Nárok na úrok z prodlení z přiznané částky dle § 1 970 o. z. (z důvodu prodlení s plněním peněžitého závazku) vzniká žalobkyni, vzhledem k tomu, že nedošlo k dohodě o splatnosti mezi účastníky až po uplynutí stanovené hmotněprávní lhůty v rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku, shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, žaloba proto byla zamítnuta i co do požadovaného příslušenství (pro předčasnost). Žalovaný by zavázán k zaplacení částky 27 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a teprve pokud svou povinnost nesplní ve stanovené lhůtě bude povinen zaplatit k peněžitému závazku také zákonný úrok z prodlení v aktuální výši. Ohledně úroku z prodlení může žalobkyně následně podat samostatnou žalobu. Co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky byla žaloba zamítnuta, když žalovaný dosud nebyl v prodlení. Lhůta k plnění byla uložena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.14. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 52 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 24 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 76 % (předmět řízení včetně veškerého příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku tvořil částku 35 329,89 Kč, srov. závěry vyslovené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 580 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 080 Kč a odměny za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby po 400 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále také jen „a. t.“) za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, 3x paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za odměnu zástupkyně a paušální náhradu za sepis vyjádření z 13. 7. 2026, neboť dle soudu se nejedná o účelně vynaložený náklad, když veškerá tvrzení ohledně úvěruschopnosti mohla žalobkyně uvést a důkazy navrhnout již v žalobě (nejednalo se o tvrzení/důkazy které by reagovaly na odpor žalovaného) Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 1 341,60 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).