115 C 427/2025-67 – Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 67 594,80 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 64 252,70 Kč za dobu od 2. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 1 241,10 Kč za dobu od 2. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 220,79 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 65 794,80 Kč za dobu od 2. 8. 2025 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 4. 11. 2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, . a žalovanou a dále zaplacení částky 55 913,77 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 52 741,47 Kč za dobu od 2. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 1 072,30 Kč za dobu od 2. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 037,22 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 55 913,77 Kč za dobu od 2. 8. 2025 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 3. 11. 2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, . a žalovanou dne 3. 11. 2024.2. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 20. 2. 2026, č. j. , spisová značka, , proti kterému žalobkyně podala odvolání směřující pouze do části předmětu řízení – do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 57 937 Kč za dobu od 1. 9. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 45 727,07 Kč za dobu od 1. 9. 2025 do zaplacení. V této části byl uvedený rozsudek zrušen a tímto rozsudkem bylo o této části předmětu řízení rozhodnuto znovu.3. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě.4. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění.a) Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 7. 2025 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . postoupila pod pořadovými čísly 16951 a 16947 v rámci seznamu postoupených pohledávek obě žalobou uplatněné pohledávky na žalobkyni. Z dopisu ze dne 18. 8. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo k postoupení obou žalovaných pohledávek na žalobkyni a vyzvala ji k zaplacení těchto pohledávky nové věřitelce – žalobkyni. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 18. 8. 2025 byla žalované zaslána poštovní zásilka obsahující oznámení o postoupení žalovaných pohledávek.b) Ze smlouvy o úvěru (dále jen „Smlouva I“) bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 4. 11. 2024, právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 61 465 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 72 měsíčních splátkách po 1 314 Kč (výše poslední 72. splátky činila 430 Kč).c) Ze smlouvy o úvěru (dále jen „Smlouva II“) bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 3. 11. 2024, právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 48 775 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 96 měsíčních splátkách po 1 069 Kč (výše poslední 96. splátky činila 1 021 Kč).d) Z dopisu ze dne 4. 6. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo ke dni 4. 6. 2025 k zesplatnění úvěru ze Smlouvy I a vyzvala ji k zaplacení celé dlužné částky.e) Z dopisu ze dne 1. 6. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo ke dni 1. 6. 2025 k zesplatnění úvěru ze Smlouvy II a vyzvala ji k zaplacení celé dlužné částky.f) Z dopisu ze dne 23. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalovaných pohledávek ze Smlouvy I a ze Smlouvy II a upozornila ji na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 23. 9. 2025 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalované.5. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – , právnická osoba, . uzavřela s žalovanou dvě úvěrové smlouvy (Smlouva I a Smlouva II), žalovaná nesplácela poskytnuté úvěry řádně a včas. V rámci oznámení o postoupení pohledávek z těchto dvou úvěrových smluv žalované (dopis ze dne 18. 8. 2025) byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalovaných částek přímo žalobkyni jakožto právní nástupkyni , právnická osoba, . Tento dopis byl dne 18. 8. 2025 odeslán na adresu žalované. Dopisem ze dne 23. 9. 2025 žalobkyně vzývala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k zaplacení žalované částky, téhož dne byla předžalobní výzva k plnění odeslána na adresu žalované.6. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaná) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná netvrdila v rámci řízení nic o svých majetkových poměrech, neunesla proto svou procesní povinnost – tvrdit a následně prokázat svá tvrzení před soudem. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, uvedl: „…Je to spotřebitel jako dlužník, kdo je nositelem procesní povinnosti ve sporném řízení skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky.“ Naopak nelze po žalobkyni požadovat, aby prokazovala, zda byla žalovaná schopna zaplatit jistinu spotřebitelského úvěru v době, kdy byla k tomu vyzvána. Soud proto dospěl k právnímu závěru, že žalobkyni náleží nárok na zaplacení úroků z prodlení z částek představujících dosud neuhrazené jistiny spotřebitelských úvěrů ve výši 57 937 Kč a ve výši 45 727,07 Kč ode dne 1. 9. 2025 (tak jak požaduje žalobkyně), a to v návaznosti na dopis ze dne 18. 8. 2025, ve kterém byla žalovaná vyzvána k plnění žalovaných částek přímo žalobkyni. Tento dopis byl dne 18. 8. 2025 odeslán na adresu žalované a doručen jí byl v souladu s § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dne 21. 8. 2025. Nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení plyne z § 1970 o. z., jejich výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v případě je tato výše 11,5 % ročně, žalobkyně nárokovala úroky z prodlení ve výši 12 % ročně, a proto soud žalobu zamítl v rozsahu úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně.7. Rozsudkem ze dne 20. 2. 2026, č. j. , spisová značka, byla žalobkyni přiznána částka 57 397 Kč a částka 45 727,07 Kč, v této části rozsudek nebyl odvolacím soudem zrušen, byla však zrušena pariční lhůta, proto soud uvedl tyto částky včetně pariční lhůty ve výroku tohoto rozsudku.8. O náhradě nákladů nalézacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., převážný procesní úspěch je na straně žalobkyně - v rozsahu 80 % předmětu řízení včetně příslušenství, a proto soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 884 Kč rovnou 60 % z celkových nákladů řízení žalobkyně ve výši 29 807 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 6 176 Kč, odměnu pro zástupce žalobkyně přiznanou dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), ve výši 3 x 6 060 Kč za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 AT: příprava a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby, náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 450 Kč za každý úkon právní služby přiznanou podle § 13 odst. 1, odst. 4 AT, tj. 3 x 450 Kč a částka 4 101 Kč odpovídající 21 % DPH přiznaná podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně osvědčil že je plátcem této daně. Na náhradě nákladů řízení po odvolávacím řízení soud přiznal žalobkyni částku 2 359,50 Kč představující odměnu pro zástupce žalobkyně za účast u jednání soudu dne 10. 6. 2026 ve výši 1 500 Kč podle § 7 AT (odměna je nižší, neboť je vypočtena pouze z té části předmětu řízení, proti které směřovalo odvolání žalobkyně), náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 450 Kč přiznanou podle § 13 odst. 1, odst. 4 AT a částku 409,50 Kč odpovídající 21 % DPH.9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., plný procesní úspěch byl na straně žalobkyně, které náleží na náhradě nákladů odvolacího řízení částka 2 359,50 Kč, tj. odměna pro zástupce žalobkyně za sepis odvolání ve výši 1 500 Kč přiznaná podle § 7, § 11 odst. 1 písm. k) AT (tarifní hodnotou pro výpočet odměny je zde toliko ta část řízení, proti které směřovalo odvolání žalobkyně), náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně za tento jeden úkon právní služby ve výši 450 Kč přiznaná podle § 13 odst. 1, odst. 4 AT a částka 409,50 Kč odpovídající 21 % DPH.10. O lhůtě k plnění soud rozhodil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.