5 C 102/2026-28 – Okresní soud v Lounech

ECLI: ECLI:CZ:OSLN:2026:5.C.102.2026.1
Datum: 2026-06-15
Předmět: o 11 597 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 120 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 z. č. 89/2012
náklady řízeníbezdůvodné obohacenílhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o 11 597 Kč s příslušenstvím (§ 14b vyhl. č. 177/96 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 120 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2395)
1. Žalobkyně, která je postupníkem společnosti , právnická osoba, IČ , IČO, se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 597 Kč, kterou žalovaný dluží z poskytnutého úvěru na základě uzavřené Smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, na částku 8 000 Kč. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 1. 9. 2025. Žalobkyně současně navrhla, že pro případ, že soud nárok žalobkyně neuzná z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť rozhodne o nároku na vydání bezdůvodného obohacení.2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 22. 5. 2026, č.j. 5 C 102/2026-18, které nabylo právní moci dne 1. 6. 2026 byl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzván žalovaný, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Usnesení bylo žalovanému doručeno uložením na úřední desce soudu dne 1. 6. 2026. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru na základě které poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 8 000 Kč. Žalovaný na úhradu dluhu žádnou částku neposkytl. Dne , datum, postoupila věřitelka svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný ve stanovené lhůtě ani na výzvu k plnění nereagoval, dlužnou částku nezaplatil, důsledně tomu se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny ve výši 8 000 Kč a poplatku za sjednání úvěru ve výši 3 360,29 Kč a smluvního úroku ve výši 236,71 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, jakým způsobem její právní předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě fakticky zjištěných příjmů a výdajů žalovaného, soud dospěl k závěru, že úvěrovou smlouvu uzavřenou dne , datum, nelze považovat za platné právní ujednání a rozhodl o nároku žalobkyně z titulu vydání bezdůvodného obohacení tak, jak sama žalobkyně v žalobním návrhu pro případ tohoto závěru soudu navrhla, neboť bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně ve prospěch účtu žalovaného vedeného u společnosti , právnická osoba, pod číslem , č. účtu, částku 8 000 Kč dne , datum, poukázala. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč. Ve zbývající části, a to zaplacení částky 3 597 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 360,29 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení soud návrh jako nedůvodný zamítl.6. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním částky 8 000 Kč v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno.7. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše žalované částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).8. Náhrada nákladů řízení je výsledkem aplikace ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, důsledně tomu soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za 3 úkony po 400 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč, celkem 2 300 Kč a uložil žalovanému zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky sídlem , Adresa advokátky, (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 87 (257/2016 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 120 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)