Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky 11 700 Kč, kterou jí žalovaná dluží ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, uzavřené dne , datum, . V žalobním návrhu žalobkyně uvedla, že v případě, že soud dospěje k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky není z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru prokázaný, navrhla vydání bezdůvodného obohacení ve výši čerpání úvěru.2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 17. 6. 2026, č.j. 5 C 136/2026-13, které nabylo právní moci dne 7. 7. 2026 byla v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzvána žalovaná, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Usnesení bylo žalované doručeno uložením dne 7. 7. 2026. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch k plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. V daném případě z doložených listinných důkazů nelze dovodit závěr, že mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně vycházela ohledně majetkových poměrů žalované z žádosti o spotřebitelský úvěr, podle kterého činí měsíční příjem žalované částku 24 715 Kč, její měsíční výdaje činí 9 000 Kč. Žalovaná se nevyjádřila blíže ke specifikaci výše měsíčních výdajů, žije v pronajatém bytě, má dvě vyživované děti, v domácnosti jsou čtyři členové, žalobkyní nebyla zjištěna ani výše nákladů vynakládaných na uspokojení bytových potřeb žalované. Žalobkyně vědoma si této situace sama v žalobě navrhla vydání bezdůvodného obohacení v případě, že soud nebude mít nárok žalobkyně za prokázaný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z doloženého výpisu účtu žalované, vedeného u , právnická osoba, číslo účtu: , č. účtu, je zřejmé, že žalovaná je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem za srpen 2024 ve výši 16 248 Kč a příchozí úhrada od úřadu práce ve výši 2 940 Kč, za září 2024 ve výši 15 353 Kč a za říjen 2024 ve výši 10 905 Kč. Žalovaná v době od , datum, do , datum, byla v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, . Podle výpisu ze systému ISAS bylo na žalovanou v době od roku 2014 do roku 2018 vedeno pět exekučních řízení. V současné době je proti ní vedeno dalších pět řízení o zaplacení částek. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně lze posoudit ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, žalovaná prokazatelně obdržela na svůj účet číslo , č. účtu, vedený u , právnická osoba, z účtu žalobkyně dne , datum, částku 10 000 Kč, na úhradu této částky zaplatila celkem 4 000 Kč. Za této situace soud posoudil nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení a uložil žalované zaplatit žalobkyni původně poskytnutou jistinu poníženou o splátky ve výši 4 000 Kč ve výši 6 000 Kč.6. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním částky 6 000 Kč v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí jak shora ve výroku I. uvedeno.7. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z doby prodlení, výše dlužné částky, osobních a majetkových poměrů žalované a uložil žalované zaplatit vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).8. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 11 700 Kč, soud přiznal žalobkyni částku 6 000 Kč, ve zbývající výši co do částky 5 700 Kč s 12,00 % úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení návrh jako nedůvodný zamítl.9. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci úspěch částečný, důsledně tomu jí soud přiznal náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a uložil žalované zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky sídlem , Adresa advokátky, .10. Současně soud rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč, neboť žalobkyně uhradila soudní poplatek z návrhu na vydání platebního rozkazu ve výši 800 Kč, platební rozkaz nebyl vydán, důsledně tomu soud rozhodl o poplatkové povinnosti žalobkyně v celkové výši soudního poplatku 1 000 Kč a uložil žalobkyni doplatit částku 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v , č. účtu, , VS , var. symbol, .