7 C 5/2026-64 – Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 67 630,10 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, IČ: , IČO, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, na základě, které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutým úvěrem zaplatit žalobkyni částku 34 148 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 103 Kč s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 206 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 21měsíčních splátkách po 2 817 Kč, poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 žalobkyni s účinností od 28. 4. 2025, žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové částky 67 630,10 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 30 130,10 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 12 500 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 856,25 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 491,67 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 30. 5. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši 12 % z 25 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované, a to i na základě informací získaných od žalované, které jsou obsahem karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v této kartě. Žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k plnění.2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, která se k nařízenému jednání nedostavila, svoji neúčast neomluvila.3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti a žalovaná se k jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, , smluvních podmínek, zákaznické karty ze dne , datum, , zařazení zákazníka do pojistného programu, tabulky umoření soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a se zavázala poskytnout žalované úvěr v hotovosti ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně poplatku ve výši 30 809 Kč, který zahrnuje úrok ve výši 24 103 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 206 Kč, doplňkové pojištění ve výši 3 339 Kč. Celková částka 59 148 Kč byla splatná v 21měsíčních splátkách po 2 817 Kč. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná žádnou úhradu neprovedla. Ze zákaznické karty ze dne , datum, podepsané žalovanou soud zjistil, že žalobkyně prověřovala majetkové poměry žalované z výplatních pásek, kdy žalovaná potvrdila čistý měsíční příjem ve výši , hodnota, Kč, další čistý příjem domácnosti , hodnota, Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč, externí měsíční splátky dle žalované ve výši , hodnota, Kč, bydlení v nájmu, svobodná, jednu vyživovanou osobu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, , podacího lístku z , datum, vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalované. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 29. 7. 2025 předanou k poštovní přepravě dne 30. 7. 2025 dle podacího lístku byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně.5. V projednávané věci byla mezi původním věřitelem a žalovanou podepsaná smlouvu o spotřebitelském úvěru, náležitosti smlouvy jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku, na kterou se vztahuje též zákon o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když úvěruschopnost nebyla prověřována předložením dokladů ze strany žalované ve vztahu k jejím výdajům a příjmům domácnosti. V zákaznické kartě jsou uvedeny pouze odhadované výdaje žadatele, externí splátky, uvedené výdaje nebyly nijak doloženy. Pokud jde o příjem žalované ve výši , hodnota, Kč, je v zákaznické kartě uvedeno předložení výplatních pásek, tyto nebyly soudu předloženy, nebyl doložen uváděný další příjem domácnosti ve výši , hodnota, Kč, výše výdajů byla uvedena pouze jako odhadované výdaje. Původním věřitelem nebyla náležitě prověřena a posouzena úvěruschopnost žalované splácet úvěr.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Právnímu předchůdci žalobkyně nebyly doloženy doklady k výdajům žalované, když údaje o výdejích v zákaznické kartě jsou uváděny pouze jako odhadované měsíční výdaje žalované, uváděný příjem domácnosti ve výši 35 000Kč není dostatečným prověřením příjmové stránky žalované bez prověření tvrzeného příjmu. Z informací získaných od žalované bez předložení dokladů vztahující se k posouzení výdajů žalované, dalšímu příjmu domácnosti nelze dospět k závěru o její schopnosti úvěr řádně splácet.7. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.8. Žalobkyni bylo při jednání soudu dne , datum, dáno poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalované ohledně příjmů a výdajů žalované, o jiném právním posouzení. Žalobkyně setrvala na již ve věci provedených důkazech, jiné neoznačila. Soud má za to, že v této věci prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalovaného nedostatečně a nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu